Ruský útok na Ukrajinu zdražil ropu a plyn, patrně zasáhne evropskou ekonomiku

Útok ruských vojenských sil na Ukrajinu dnes vedl k výraznému růstu cen ropy a plynu, propadem na něj pak zareagovaly akciové trhy. Tranzit ruského zemního plynu přes Ukrajinu dál do Evropy ale podle ranního sdělení ruské plynárenské společnosti Gazprom pokračuje bez omezení. Invaze a způsob, jakým na ni svět zareaguje, by podle analytiků mohly mít dalekosáhlé dopady na evropskou ekonomiku, a to od růstu nákladů na energii a potraviny až po ekonomické sankce, které ovlivní zahraniční obchod a investice.

Cena plynu pro evropský trh se zvýšila o více než třetinu a je vysoko nad hranicí 100 eur za megawatthodinu (MWh). Prozatím však zůstává pod rekordními hodnotami, na kterých se ocitla loni na podzim. Ceny ropy na světových trzích dnes poprvé od roku 2014 překročily 100 dolarů za barel, což se zřejmě promítne do cen pohonných hmot i v České republice.

Panevropský akciový index STOXX Europe 600 se dnes dostal nejníže od loňského jara, odpoledne odepisoval zhruba čtyři procenta. Pražská burza spadla nejníže od začátku loňského listopadu. Ruské akcie dopoledne oslabily téměř o 50 procent a na rekordním minimu se ocitl ruský rubl. Ruská centrální banka zahájila intervenci na forexovém trhu, aby propad kurzu rublu mírnila.

"Dnes bychom na akciovém trhu hledali ziskové tituly jen velmi těžko. Akciové indexy jsou pod silným prodejním tlakem a investoři přesouvají peníze do bezpečnějších aktiv, jako jsou dluhopisy nebo zlato," uvedl analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. Cena zlata, kterou obchodníci považují za takzvaný bezpečný přístav v dobách nejistoty, se vyšplhala nejvýše za téměř rok a půl.

Rusko se podílí více než dvěma pětinami na dovozu plynu a více než čtvrtinou na dovozu ropy do členských zemí Evropské unie. Jakékoliv omezení ruských dodávek by tak mohlo vést k dalšímu zdražování energií, což by zvýšilo náklady domácností i podniků. Zemní plyn je i hlavní složkou mnoha hnojiv, takže omezení jeho dodávek by zřejmě vedlo k růstu cen potravin.

Konflikt by navíc mohl narušit vývoz obilí z Ukrajiny, který v loňském roce přesáhl 33 milionů tun. Makléřská společnost Bank of America Securities odhaduje, že eskalace konfliktu by mohla zvýšit letošní inflaci v eurozóně o jeden procentní bod na čtyři procenta.

Dopady konfliktu na obchod a investice budou záviset na konečné podobě nových sankcí, které se na Rusko chystá uvalit Evropská unie. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella půjde o nejtvrdší sankce, jaké kdy EU přijala. Roční hodnota exportu zboží z Evropské unie do Ruska se v současnosti pohybuje kolem 80 miliard eur (dva biliony Kč), což odpovídá zhruba 0,6 procenta unijního hrubého domácího produktu (HDP). Tento export tvoří zejména stroje, automobily, chemikálie a průmyslové zboží.

"Tvrdé sankce vůči Rusku budou mít určitý dopad na ekonomiku EU, na což musíme být připraveni," řekl ve středu agentuře Reuters místopředseda Evropské komise (EK) Valdis Dombrovskis.

Podle Hospodářské komory (HK) česká ekonomika zřejmě i v případném nejširším pojetí sankcí proti Rusku nebude paralyzována. Pro mnohé firmy z různých odvětví by ale sankce mohly mít až existenční důsledky. Podle analýzy společnosti Portu povede eskalace konfliktu na Ukrajině ke zvýšení inflace v České republice. Hájek z XTB předpověděl, že cena benzinu v Česku může do několika týdnů překonat 40 Kč za litr.

Zdroj: Reuters, ČTK, XTB

Čtěte více

• Ruský rubl výrazně oslabil, vrátil se do blízkosti osmiměsíčního minima
  Ruský rubl dnes výrazně oslabil, vrátil se tak do blízkosti osmiměsíčního minima z minulého týdne. Odpoledne si americký dolar vůči rublu připisoval více než tři procenta a nacházel se mírně nad 72 rubly. Minulý týden ruská měna oslabila asi o osm procent. Dolů ji tlačí očekávání, že západní sankce na ruskou ropu budou mít negativní dopad na exportní příjmy Ruska, uvedla agentura Reuters.
• Ruský rubl výrazně zpevnil, nachází se na úrovních z doby před válkou
  Ruský rubl během dnešního obchodování v Moskvě výrazně zpevnil. Dostal se tak až na nejsilnější úroveň od 11. února, tedy od doby před zahájením ruského útoku na Ukrajinu, napsala agentura Reuters. Sankce uvalené na Rusko vedly k propadu rublu na rekordní minima, později se však ruská měna zotavila. Přispěly k tomu kroky ruských úřadů, například výrazné zvýšení úrokových sazeb či nařízení, aby ruské podnik směňovaly za rubly 80 procent devizových příjmů.
• Ruský rubl vystoupil na pětitýdenní maximum, těží z vysokých cen ropy
  Ruský rubl se během dnešního obchodování vyšplhal na pětitýdenní maximum vůči americkému dolaru. Těží z vysokých cen ropy i z vyhlídek na příliv deviz, protože exportéři se připravují na uhrazení daní na konci měsíce, napsala agentura Reuters. Krátce po 14:00 SELČ dolar vůči rublu ztrácel zhruba 1,1 procenta na 95,7 USD/RUB. Během dne sestoupil až na 95,35 USD/RUB, plyne z údajů agentury Bloomberg.
• Ruský rubl zahájil týden růstem
  Rubl (RUB) zahájil nový týden růstem vůči euru i vůči americkému dolaru. Ruskou měnu podpořily zejména vyšší ceny ropy a také vládní opatření ke zklidnění situace na finančních trzích. Vzhůru zamířily i ruské akcie.
• Ruský rubl zahájil týden výrazným poklesem
  Ruský rubl vstoupil do nového týdne výrazným propadem, dolů ho tlačí klesající ceny ropy. Krátce po...
• Ruský rubl zamířil prudce vzhůru
  Ruský rubl po nedávném propadu na nové rekordní minimum zamířil dnes prudce vzhůru. Na začátku...
• Ruský těžař Alrosa zastavil prodej diamantů, chce podpořit klesající ceny
  Ruský těžební gigant Alrosa zastavil veškerý prodej diamantů ve snaze podpořit klesající ceny. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg, která tento krok označila za téměř bezprecedentní. Poptávka po diamantech po pandemii covidu-19 obecně oslabila. Ekonomické problémy se projevují mimo jiné tím, že spotřebitelé snižují výdaje za luxusní zboží. Pokles cen komodity se v posledních týdnech zrychlil a kupci v Indii, která je největším odběratelem surových diamantů, vyvíjejí tlak na největší těžaře, aby omezili nabídku.
• Ruský těžař zlata Nordgold plánuje vstup na burzy v Moskvě a Londýně
  Ruský těžař zlata Nordgold plánuje uvést své akcie na burzy v Moskvě a Londýně. Firma dnes uvedla, že v úmyslu má i vyplácet dividendy. Podle listu Financial Times (FT) se tak podnik snaží využít obnoveného růstu ceny zlata. Firmu Nordgold ovládá rodina ruského miliardáře Alexeje Mordašova a podnik má aktivity v Rusku, Kazachstánu a ve východní Africe, informovala agentura Bloomberg.
• Ruský těžební gigant Alrosa otevře nový důl na diamanty na ruském Dálném východě
  Ruský těžební gigant Alrosa, největší světový producent diamantů, zahájil práce na otevření nového obřího dolu na ruském Dálném východě. S odvoláním na místní úřady o tom dnes informovala agentura Reuters. Produkce z něj by měla nahradit diamanty z dolu Mir uzavřeného kvůli průsaku, který si v roce 2017 vyžádal životy osmi lidí.
• Ruský think tank varuje před stagnací průmyslu
  Průmyslová výroba a investice v Rusku stagnují, vývoz zboží se zhoršuje a ziskovost většiny průmyslových odvětví klesá. Včera to podle agentury Reuters uvedl ruský think tank Centrum pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy, který je blízký vládě. Organizace také varovala před nedostatkem dovážených komponentů a surovin.
• Ruský výrobce raket dál získává součástky z USA a Evropy, tvrdí server
  Ruská zbrojovka KBM z Kolomny, která vyrábí rakety Iskander a Kinžal používané ve válce proti Ukrajině, nadále získává součástky z Evropy, Spojených států a dalších zemí za pomoci prostředníků, tvrdí ruský investigativní server The Insider. Na tyto poznatky dnes poukázal také ruskojazyčný web stanice BBC či deník Ukrajinska pravda.
• Ruský Yandex může nechat své akcie v New Yorku, musí ale prodat ruskou část
  Ruská internetová společnost Yandex může nechat své akcie na trhu Nasdaq v New Yorku, provozovatel burzy ale povolení podmínil tím, že Yandex do konce letošního roku dokončí restrukturalizaci, která bude zahrnovat rovněž odprodej ruských aktivit podniku. Yandex to dnes oznámil v tiskové zprávě. S akciemi Yandexu se ve Spojených státech nesmí obchodovat od loňského února, kdy západní státy zavedly vůči Rusku řadu sankcí jako trest za napadení Ukrajiny.
• Rusnok: Bez růstu sazeb by inflace byla 20 až 25 procent a kurz 30 Kč za euro
  Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, byla by nyní inflace v České republice podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl 30 korun za euro. Rusnok to dnes řekl na Diskuzním fóru ČNB na Univerzitě Hradec Králové. Poznamenal, že jde z jeho strany o spekulaci, kterou si může dovolit jako "skoro emeritní guvernér". Meziroční inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Kurz koruny je nyní pod 25 korunami za euro.
• Rusnok byl za ukončení intervencí oceněn
  Guvernér České národní banky Jiří Rusnok získal od měsíčníku The Banker cenu Guvernér centrální banky v Evropě pro rok 2018 za způsob ukončení forexových intervencí bez tržních otřesů. V tiskové zprávě o tom dnes informovala centrální banka.
• Rusnok byl za ukončení intervencí oceněn
  Guvernér České národní banky Jiří Rusnok získal od magazínu GlobalMarkets ocenění Guvernér centrální banky pro střední a východní Evropu pro rok 2017 za hladké ukončení devizových intervencí, včetně důkladné přípravy a efektivní komunikace. ČNB o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Oceněna byla také politika ČNB v oblasti finanční stability. Magazín GlobalMarkets je oficiálním časopisem výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
• Rusnok: ČNB by letos mohla ještě dvakrát zvýšit úroky
  Česká národní banka (ČNB) by do konce letošního roku mohla ještě dvakrát zvýšit své úrokové sazby. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Bankovní rada ČNB začátkem srpna zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Podle Rusnoka by se další zvýšení úroků mohlo uskutečnit již tento měsíc.
• Rusnok (ČNB): Koruna může být vysoce volatilní
  Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok ve čtvrtek uvedl, že kurz české koruny může po opuštění kurzového závazku postihnout vysoká volatilita. Samotný konec intervencí prý neproběhne před koncem prvního čtvrtletí, posléze je nicméně každý termín možný.
• Rusnok: ČNB může zvýšit sazby na jakémkoliv z měnových zasedání
  Bankovní rada České národní banky může zvýšit úrokové sazby na jakémkoliv dalším měnovém zasedání, pokud to bude vyžadovat situace. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl guvernér Jiří Rusnok. Bankovní rada dnes jednomyslně zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Zasedání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Další měnové zasedání rady se uskuteční 21. prosince.
• Rusnok: ČNB nemá relevantní důvod měnit nastavení měnové politiky
  Česká národní banka nemá žádný relevantní makroekonomický důvod měnit nastavení měnové politiky...
• Rusnok: ČNB nyní nemá k dispozici zisk pro převod do rozpočtu
  Česká národní banka momentálně nemá k dispozici žádný zisk, který by mohla poslat do státního rozpočtu. Zároveň lze po odeznění pandemie očekávat, že česká ekonomika se začne opět přibližovat úrovni vyspělých západních zemí, což povede k posilování koruny. To přitom bude v hospodaření ČNB vytvářet ztrátu. V reakci na pondělní vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.