Putin uprostřed války hledí z ruského okna do Evropy na východ

Rusko, odříznuté od Západu, nabízí svou ekonomiku ve výši dvou bilionů dolarů (asi 45 bilionů Kč) gigantům, jako je Čína a Saúdská Arábie, a v dlouhodobější perspektivě i zemím, jako je Zimbabwe a Afghánistán. Děje se tak na investičním fóru v Petrohradě, který založili ruští carové jako ruské okno do Evropy, píše agentura Reuters.

Válka na Ukrajině vedla k největšímu otřesu ve vztazích Ruska se Západem od kubánské raketové krize v roce 1962. Západní sankce si vynutily revoluci v hospodářských vztazích Ruska, jaká se odehraje jednou za století.

Od dob, kdy Petr Veliký položil základy moderního ruského státu a na počátku 18. století učinil z Petrohradu hlavní město své říše, vzhlíželi ruští vládci na Západ jako na zdroj technologií, investic a idejí.

Invaze na Ukrajinu v únoru 2022 však přinutila prezidenta Vladimira Putina, aby se obrátil směrem k Asii a zbytku nezápadního světa uprostřed toho, co Kreml označuje za ekonomickou blokádu ze strany Spojených států a jejich evropských spojenců.

Západní sankce však neposlaly ruskou ekonomiku ke dnu a Moskva udržela vztahy s Čínou, hlavními regionálními mocnostmi na Blízkém východě a napříč Afrikou a Latinskou Amerikou.

Je však méně jasné, kolik hotovosti jsou tyto země připraveny investovat do ruské ekonomiky a za jakou cenu. Zatím nebyly z fóra oznámeny žádné senzační obchody.

Ruští představitelé ale tvrdí, že vše teprve začíná a že vztahy se Západem jsou zničené na celou generaci.

Bolivijský prezident Luis Arce, který se připojí k Putinovi na hlavním zasedání Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra, řekl, že se chce podělit o zkušenosti s novým ekonomickým modelem Bolívie.

"Máme svůj vlastní ekonomický model, který zavádíme od roku 2006, a chceme se o tyto zkušenosti podělit," řekl Arce Putinovi.

Fóra se účastní také zimbabwský prezident Emmerson Mnangagwa, stejně jako 45 dalších zahraničních představitelů včetně saúdského ministra energetiky, ománského ministra obchodu a vysokého představitele radikálního hnutí Tálibán, které vládne Afghánistánu.

Ruský obchod se Zimbabwe je však malý, loni činil pouhých 168 milionů dolarů (asi 3,79 miliardy Kč), zatímco obchod mezi Ruskem a Evropskou unií dosáhl v roce před ruskou invazí na Ukrajinu výše 300 miliard dolarů (asi 6,76 bilionu Kč).

Z fóra zmizeli západní investoři a bankéři, kteří se kdysi hrnuli, aby si ukousli svůj díl z obrovského nerostného bohatství Ruska a z jednoho z největších evropských spotřebitelských trhů. Zpravodajové Reuters na fóru neviděli žádné velké západní společnosti.

Z valné části zmizeli také oligarchové z 90. let, kteří vydělali jmění v chaosu hroutící se supervelmoci.

V Putinově Rusku je hlavním arbitrem stát, ovládaný bývalými špiony studené války a technokraty v Putinově okolí.

Státem kontrolované banky, jako je Sberbank, VTB a VEB, mají na fóru velké stánky, stejně jako ruské regiony a ministerstva spolu se surovinovými giganty, jako je Gazprom Něft a Novatek.

Ve znamení doby se nesl stánek Alfa Bank s obrovským čínským nafukovacím drakem, ozdobeným čínskými znaky a tvrzením, že Alfa je "nejlepší banka pro obchod s Čínou".

Čínská značka luxusních aut Hongqi vystavila obrněná vozidla.

Delegace Tálibánu, který je v Rusku stále formálně zakázaný, obcházela stánky. Tálibán původně čerpal členy z bojovníků, kteří s podporou USA v 80. letech vyhnali z Afghánistánu sovětská vojska.

Tématem fóra je heslo: Základem multipolárního světa je vytváření nových bodů růstu.

Zatímco ruská ekonomika prokázala odolnost vůči tvrdým západním sankcím, ceny rostou, stejně jako se nafukují výdaje na obranu. V dolarovém vyjádření je ruská ekonomika přibližně stejně velká jako před deseti lety. Ale Putin zabředl do ekonomické války se Západem, jehož finanční síla je - soudě podle nominálního hrubého domácího produktu - nejméně pětadvacetkrát větší než ruská.

Od mnoha zahraničních účastníků zazněla chvála na Rusko. "Letošní akce narostla co do velikosti. Příležitostí je spousta," řekla Reuters Nebeolisa Anakoová z Nigérie. "Západ se možná sám izoluje, protože je ve světě menšinou, jakkoli velmi důležitou. Vždy je lepší spolupracovat s ostatními částmi světa," dodala. Ostatní představitelé z Afriky a Blízkého východu tato tvrzení opakovali.

Saúdský ministr energetiky, princ Abdal Azíz bin Salmán, se na fóru setkal s ruským vicepremiérem pro energetiku Alexandrem Novakem, podle kterého "spřátelené země" převzaly drtivou většinu vývozu ruské ropy a asi 70 procent zaplatily v národních měnách. "Během čtyř měsíců letošního roku dodáváme do spřátelených zemí 95 procent ropy a ropných produktů," řekl Novak.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Putin se nám měl přijet postavit, řekl Sunak lídrům ze skupiny G20
  Britský premiér Rishi Sunak dnes řekl představitelům skupiny G20, že ruský prezident Vladimir Putin měl být připraven se na summitu postavit světovým lídrům. Odchod ruských jednotek z Ukrajiny by podle něj znamenal "největší změnu" ve světových záležitostech. Informoval o tom list The Guardian. Sunak jako barbarskou odsoudil válku na Ukrajině na úvodním zasedání summitu, kterého se místo Putina účastní za Rusko ministr zahraničí Sergej Lavrov.
• Putin se po schůzce s Lukašenkem vyslovil pro upevnění integrace
  Ruský prezident Vladimir Putin po jednání s běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem zdůraznil, že v podmínkách západních sankcí je nutné upevňovat integraci obou zemí. Rusko pokládá Bělorusy za bratry, řekl Putin na společné tiskové konferenci na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východu. Přislíbil také let běloruského kosmonauta do vesmíru v příštím roce.
• Putin se setká s čínským prezidentem ještě před G20
  Ruský prezident Vladimir Putin se v září na okraj summitu hospodářských mocností G20 v Petrohradě sejde...
• Putin se v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem
  Ruský prezident Vladimir Putin se dnes v Pekingu sešel se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem na okraj summitu k plánu takzvané nové Hedvábné stezky. Sia už předtím označil za drahého přítele, informuje agentura Reuters.
• Putin si pochvaloval partnerství s Indií, Módí naléhal na mír
  Vztahy mezi Ruskem a Indií jsou strategickým partnerstvím. Ruský prezident Vladimir Putin to dnes řekl indickému premiérovi Naréndrovi Módímu na okraj právě začínajícího třídenního summitu mezivládního uskupení BRICS v ruské Kazani. Módí podle agentury AFP vyzval k urychlenému návratu k míru na Ukrajině.
• Putin slíbil, že další tvrdá omezení kvůli koronaviru nebudou
  Ruská vláda se kvůli koronaviru nechystá zavést tvrdá omezující opatření, ujistil dnes ruský prezident Vladimir Putin podnikatele a průmyslníky. Vyzval je, aby se zapojili do výroby vakcíny proti koronaviru, kterou označil za dobrý byznys i z hlediska vyhlídek na světovém trhu. Ještě dříve Putinův mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že úřady v reakci na rostoucí údaje o počtech nakažených v současnosti neplánují zavést celostátní karanténu.
• Putin: Snahy USA omezit čínský rozvoj nefungují a mají opačný účinek
  Rusko a Čína jsou podle ruské hlavy státu Vladimira Putina strategickými partnery a spojenci. Snahy Spojených států omezit čínský rozvoj nefungují a mají opačný účinek, řekl dnes šéf Kremlu novinářům v Moskvě před summitem skupiny rozvíjejících se států BRICS, který se v Rusku uskuteční příští týden. Informuje o tom agentura Reuters.
• Putin: Spolupráce Moskvy a Pekingu se odvíjí od potenciálu Číny
  Spolupráce Moskvy a Pekingu se odvíjí od potenciálu Číny a nikoli od "nedávných geopolitických událostí". V projevu na ekonomickém fóru v Petrohradě to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin, který přitom narážel na invazi Ruska na Ukrajinu. Rusko zasažené západními sankcemi usiluje o prohloubení hospodářských vazeb s Pekingem, napsala agentura Reuters. Čínský prezident Si Ťin-pching předtím v předem nahraném projevu uvedl, že čínsko-ruská spolupráce vykazuje dobrou dynamiku ve všech oblastech.
• Putin: Svět kvůli sankcím Západu čelí potravinové krizi
  Rusko musí bedlivě sledovat svůj vývoz potravin do nikoli přátelských zemí, protože protiruské sankce západních států vyvolaly globální potravinovou krizi a spirálovitý růst cen energií. Prohlásil to dnes prezident Vladimir Putin při poradě s představiteli ruského zemědělství. Varoval současně, že vyšší ceny energií v kombinaci s nedostatkem hnojiv přimějí Západ tisknout peníze na skupování zásob, což povede k nedostatku potravin v chudších zemích.
• Putin trvá na rublových platbách za ruský plyn, evropské země to odmítají
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil rovněž, že pokud se takové platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Francie, Německo či Rakousko už takový postup odmítly a hovoří o politickém vydírání. Podle nich jde o porušení stávajících smluv, které počítají s platbami v eurech.
• Putin uvedl, že se dohodl s Bidenem na návratu velvyslanců do Ruska USA
  Ruský prezident Vladimir Putin po skončení dnešního americko-ruského summitu v Ženevě na tiskové konferenci oznámil, že se dohodl se svým americkým protějškem Joem Bidenem na návratu ruského velvyslance do Washingtonu a amerického ambasadora do Moskvy. Tón jednání s šéfem Bílého domu označil za konstruktivní, nikoli nepřátelský.
• Putinův nový dekret Moskvě umožňuje převzít kontrolu nad cizím majetkem v Rusku
  Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který Moskvě dočasně umožní převzít kontrolu nad zahraničním majetkem v Rusku. Informovala o tom agentura TASS, podle níž Rusko zatím přebírá kontrolu nad většinou akcií zahraničních akcionářů v ruské divizi německého dovozce plynu Uniper a ruské divizi finské energetické společnosti Fortum Oyj. Krok ale neznamená, že by akcionáři o majetek přišli, doplnila agentura s tím, že obdobný krok Rusko v případě potřeby podnikne také v případě dalších společností.
• Putin v projevu na ekonomickém fóru chválil kondici ruské ekonomiky
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes v projevu na mezinárodním ekonomickém fóru chválil údajnou dobrou kondici ruského hospodářství. Podle agentury TASS vyzdvihl, že v dubnu ruský HDP vykazoval meziroční růst o 3,3 procenta, a uvedl, že růst vydrží v celém letošním roce. Rusko už přes rok a čtvrt útočí na sousední Ukrajinu a kvůli své vojenské agresi čelí bezprecedentním ekonomickým sankcím.
• Putin: Zahraniční kupci musejí od pátku platit za ruský plyn v rublech
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil rovněž, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. "K nákupu ruského zemního plynu si musejí otevřít rublové účty v ruských bankách. Z těchto účtů se budou uskutečňovat platby za dodaný plyn," citovala Putina agentura Reuters.
• Putin zakázal vývoz ruské ropy do zemí, které uplatňují cenový strop
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, který zakazuje dodávky ruské ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících cenový strop na ruskou ropu. V případě exportu ropy vstoupí zákaz v platnost na začátku února a bude platit pět měsíců. U ropných produktů by ruská vláda mohla stanovit pozdější začátek platnosti zákazu, uvedla agentura Reuters.
• Putin zakázal vývoz zahraničních měn v hotovosti v hodnotě přes 10.000 dolarů
  Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, kterým zakázal vyvážet z Ruska zahraniční měny v hotovosti v hodnotě přes 10.000 dolarů (zhruba 230.000 Kč). Oznámil to včera Kreml, podle kterého nařízení začne platit ve středu, napsala agentura Reuters.
• Putin: Za ruský plyn se musí od pátku platit v rublech
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, podle kterého od pátku odběratelé z takzvaných "nikoliv přátelských zemí" musí za ruský plyn platit v rublech. Zahraniční kupci mají podle dekretu peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Putin rovněž prohlásil, že pokud se tyto platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Podle agentury DPA nicméně odborníci nepředpokládají, že by Putinův dekret měl na odběratele ruského plynu vážnější dopady.
• Putin zkorigoval ruské cíle, škrtl průnik mezi největší ekonomiky
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes svým výnosem stanovil národní cíle, kterých má Rusko dosáhnout do roku 2030. Oproti předchozímu výnosu mezi těmito cíli už nefiguruje přání, aby se Rusko stalo jednou z pěti největších světových ekonomik, cíl snížit chudobu v zemi proti roku 2017 na polovinu pak Putin přesunul z roku 2024 na rok 2030, upozornila ruská média.
• PwC: Fúze a akvizice letos zpomalily, jejich počet klesl o čtvrtinu
  Aktivita u fúzí a akvizic letos ve světě kvůli přibývajícím ekonomickým překážkám proti rekordnímu roku 2021 zpomalila. V prvním pololetí letošního roku se ve světě uskutečnilo 24.124 transakcí, což bylo o čtvrtinu méně než ve stejném období loni. Aktivita se tak vrátila na úroveň roku 2019. Hodnota transakcí činila dva biliony dolarů, což je meziroční pětinový pokles. Vyplývá to z aktuální studie společnosti PwC, kterou má ČTK k dispozici.
• PwC: Globální ekonomika by letos mohla růst nejvíce za 20 let
  Světová ekonomika by měla letos vzrůst o zhruba pět procent. Šlo by tak o nejrychlejší růst od počátku století, což by mělo světovou ekonomiku vrátit na předpandemickou úroveň do konce roku 2021 nebo počátkem roku 2022. Růst ale bude záviset na úspěšném a rychlém očkování populace a pokračování rozpočtových, měnových a finančních zásahů v největších ekonomikách světa. Vyplývá to ze studie PwC, o které dnes firma informovala v tiskové zprávě.