Putin: Za ruský plyn se musí od pátku platit v rublech

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, podle kterého od pátku odběratelé z takzvaných "nikoliv přátelských zemí" musí za ruský plyn platit v rublech. Zahraniční kupci mají podle dekretu peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Putin rovněž prohlásil, že pokud se tyto platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Podle agentury DPA nicméně odborníci nepředpokládají, že by Putinův dekret měl na odběratele ruského plynu vážnější dopady.

"K nákupu ruského zemního plynu si musejí otevřít rublové účty v ruských bankách. Z těchto účtů se budou uskutečňovat platby za dodaný plyn," uvedl Putin. "Pokud se takové platby neuskuteční, budeme to považovat za nesplnění povinnosti ze strany kupce se všemi důsledky. Nikdo nám nic neprodává zadarmo a ani my nehodláme dělat charitu. To znamená, že stávající kontrakty budou zastaveny," varoval.

Dekret stanoví mechanismus, podle něhož by si měl každý kupec u ruské banky Gazprombank otevřít dva účty. Na devizový účet pak převede platbu v zahraniční měně. Gazprombank následně za tyto peníze nakoupí rubly a uloží je na rublový účet klienta. Z toho se pak uskuteční platba na účet ruské plynárenské společnosti Gazprom.

"Na dosavadním způsobu placení se toho příliš nezmění, když budou odběratelské země dál platit účty ve své domácí měně a ruská banka bude tyto devizy směňovat za rubly," uvedl podle DPA Ulrich Wortberg z firmy Landesbank Hessen-Thüringen.

Podle analytika devizového trhu Ulricha Leuchtmanna ze společnosti Commerzbank by jednou z výhod pro Rusko mohlo být to, že by správu devizových prostředků z prodeje plynu místo ruské centrální banky podléhající sankcím převzala velká ruská komerční banka. "To by v konečném důsledku mohlo přispět k finanční stabilitě v Rusku," uvedl Leuchtmann.

Gazprombank, která je jedním z hlavních kanálů pro platby za ruskou ropu a plyn, zatím nepodléhá žádným výraznějším západním sankcím. "Kreml tak možná postupuje v obavě, že se Gazprombank brzy také stane terčem sankcí v rámci širší snahy Evropské unie o úplné přerušení energetických vztahů s Ruskem," uvedli k Putinově dekretu analytici společnosti Fitch Solutions.

Rusko je důležitým dodavatelem energetických surovin do Evropy. Tyto dodávky jsou nejsilnější pákou, kterou může Putin využít v boji proti sankcím, jež na Rusko uvalují západní země kvůli jeho útoku na Ukrajinu, píše agentura Reuters.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Robert Habeck dnes požadavek rublových plateb za plyn odmítli. Podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Obě země se podle ministrů připravují na zastavení dodávek plynu z Ruska.

"Pokud by se zastavil fyzický tok ruského plynu do Evropy, tak už by to nebylo o ceně plynu, ale o postupném přerušování dodávek pro zákazníky. Zvýšené dodávky z jiných zdrojů, jako například ohlášených plus 15 miliard metrů krychlových z USA, ani zdaleka nepokryjí výpadek," uvedl Jiří Gavor, analytik české poradenské společnosti ENA zaměřené na energetiku.

Zdroj: ČTK, DPA, Commerzbank, Fitch Solutions, ENA, Reuters

Čtěte více

• Putin: Spolupráce Moskvy a Pekingu se odvíjí od potenciálu Číny
  Spolupráce Moskvy a Pekingu se odvíjí od potenciálu Číny a nikoli od "nedávných geopolitických událostí". V projevu na ekonomickém fóru v Petrohradě to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin, který přitom narážel na invazi Ruska na Ukrajinu. Rusko zasažené západními sankcemi usiluje o prohloubení hospodářských vazeb s Pekingem, napsala agentura Reuters. Čínský prezident Si Ťin-pching předtím v předem nahraném projevu uvedl, že čínsko-ruská spolupráce vykazuje dobrou dynamiku ve všech oblastech.
• Putin: Svět kvůli sankcím Západu čelí potravinové krizi
  Rusko musí bedlivě sledovat svůj vývoz potravin do nikoli přátelských zemí, protože protiruské sankce západních států vyvolaly globální potravinovou krizi a spirálovitý růst cen energií. Prohlásil to dnes prezident Vladimir Putin při poradě s představiteli ruského zemědělství. Varoval současně, že vyšší ceny energií v kombinaci s nedostatkem hnojiv přimějí Západ tisknout peníze na skupování zásob, což povede k nedostatku potravin v chudších zemích.
• Putin trvá na rublových platbách za ruský plyn, evropské země to odmítají
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil rovněž, že pokud se takové platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Francie, Německo či Rakousko už takový postup odmítly a hovoří o politickém vydírání. Podle nich jde o porušení stávajících smluv, které počítají s platbami v eurech.
• Putin uprostřed války hledí z ruského okna do Evropy na východ
  Rusko, odříznuté od Západu, nabízí svou ekonomiku ve výši dvou bilionů dolarů (asi 45 bilionů Kč) gigantům, jako je Čína a Saúdská Arábie, a v dlouhodobější perspektivě i zemím, jako je Zimbabwe a Afghánistán. Děje se tak na investičním fóru v Petrohradě, který založili ruští carové jako ruské okno do Evropy, píše agentura Reuters.
• Putin uvedl, že se dohodl s Bidenem na návratu velvyslanců do Ruska USA
  Ruský prezident Vladimir Putin po skončení dnešního americko-ruského summitu v Ženevě na tiskové konferenci oznámil, že se dohodl se svým americkým protějškem Joem Bidenem na návratu ruského velvyslance do Washingtonu a amerického ambasadora do Moskvy. Tón jednání s šéfem Bílého domu označil za konstruktivní, nikoli nepřátelský.
• Putinův nový dekret Moskvě umožňuje převzít kontrolu nad cizím majetkem v Rusku
  Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který Moskvě dočasně umožní převzít kontrolu nad zahraničním majetkem v Rusku. Informovala o tom agentura TASS, podle níž Rusko zatím přebírá kontrolu nad většinou akcií zahraničních akcionářů v ruské divizi německého dovozce plynu Uniper a ruské divizi finské energetické společnosti Fortum Oyj. Krok ale neznamená, že by akcionáři o majetek přišli, doplnila agentura s tím, že obdobný krok Rusko v případě potřeby podnikne také v případě dalších společností.
• Putin v projevu na ekonomickém fóru chválil kondici ruské ekonomiky
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes v projevu na mezinárodním ekonomickém fóru chválil údajnou dobrou kondici ruského hospodářství. Podle agentury TASS vyzdvihl, že v dubnu ruský HDP vykazoval meziroční růst o 3,3 procenta, a uvedl, že růst vydrží v celém letošním roce. Rusko už přes rok a čtvrt útočí na sousední Ukrajinu a kvůli své vojenské agresi čelí bezprecedentním ekonomickým sankcím.
• Putin: Zahraniční kupci musejí od pátku platit za ruský plyn v rublech
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil rovněž, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. "K nákupu ruského zemního plynu si musejí otevřít rublové účty v ruských bankách. Z těchto účtů se budou uskutečňovat platby za dodaný plyn," citovala Putina agentura Reuters.
• Putin zakázal vývoz ruské ropy do zemí, které uplatňují cenový strop
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, který zakazuje dodávky ruské ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících cenový strop na ruskou ropu. V případě exportu ropy vstoupí zákaz v platnost na začátku února a bude platit pět měsíců. U ropných produktů by ruská vláda mohla stanovit pozdější začátek platnosti zákazu, uvedla agentura Reuters.
• Putin zakázal vývoz zahraničních měn v hotovosti v hodnotě přes 10.000 dolarů
  Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, kterým zakázal vyvážet z Ruska zahraniční měny v hotovosti v hodnotě přes 10.000 dolarů (zhruba 230.000 Kč). Oznámil to včera Kreml, podle kterého nařízení začne platit ve středu, napsala agentura Reuters.
• Putin zkorigoval ruské cíle, škrtl průnik mezi největší ekonomiky
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes svým výnosem stanovil národní cíle, kterých má Rusko dosáhnout do roku 2030. Oproti předchozímu výnosu mezi těmito cíli už nefiguruje přání, aby se Rusko stalo jednou z pěti největších světových ekonomik, cíl snížit chudobu v zemi proti roku 2017 na polovinu pak Putin přesunul z roku 2024 na rok 2030, upozornila ruská média.
• PwC: Fúze a akvizice letos zpomalily, jejich počet klesl o čtvrtinu
  Aktivita u fúzí a akvizic letos ve světě kvůli přibývajícím ekonomickým překážkám proti rekordnímu roku 2021 zpomalila. V prvním pololetí letošního roku se ve světě uskutečnilo 24.124 transakcí, což bylo o čtvrtinu méně než ve stejném období loni. Aktivita se tak vrátila na úroveň roku 2019. Hodnota transakcí činila dva biliony dolarů, což je meziroční pětinový pokles. Vyplývá to z aktuální studie společnosti PwC, kterou má ČTK k dispozici.
• PwC: Globální ekonomika by letos mohla růst nejvíce za 20 let
  Světová ekonomika by měla letos vzrůst o zhruba pět procent. Šlo by tak o nejrychlejší růst od počátku století, což by mělo světovou ekonomiku vrátit na předpandemickou úroveň do konce roku 2021 nebo počátkem roku 2022. Růst ale bude záviset na úspěšném a rychlém očkování populace a pokračování rozpočtových, měnových a finančních zásahů v největších ekonomikách světa. Vyplývá to ze studie PwC, o které dnes firma informovala v tiskové zprávě.
• PwC: Hlavním strašákem pro investory zůstává inflace, obavy jsou nižší než loni
  Hlavním strašákem pro globální investory zůstává inflace, jejich obavy jsou ale výrazně nižší než loni. Naopak detailněji se letos zaměřili na to, jak se potenciální zainvestované společnosti staví k udržitelnosti nebo jak pracují s umělou inteligencí a čelí hrozbám moderních technologií, vyplývá z letošního průzkumu společnosti PwC mezi 345 velkými investorskými společnostmi.
• PwC: Hodnota fúzí a akvizic v Řecku loni vzrostla o 16 procent
  Díky zlepšení investičního klimatu se loni v Řecku více dařilo fúzím a akvizicím. Hodnota 85 fúzí a akvizic tam vzrostla o 16 procent na 4,3 miliardy eur (více než 108 miliard Kč), z toho pět největších obchodů tvořilo 39 procent celkové částky. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila konzultační společnost PricewaterhouseCoopers (PwC).
• PwC: Investice do technologií na ochranu klimatu letos klesly o 40 procent
  Investice do start-upových inovací směřujících k ochraně klimatu letos kvůli celosvětové ekonomické nejistotě i konfliktům klesly o 40 procent. Celkově se ale investice do start-upového trhu propadly ještě více, takže podíl investic mířících na ochranu klima dál rostl, vyplývá z aktuální studie společnosti PwC. Soukromí investoři a fondy letos do start-upových projektů investovali 638 miliard dolarů, což je meziročně o 50 procent méně.
• PwC: Jediným řešením evropské krize je fiskální unie
  Evropskou dluhovou krizi lze vyřešit jedině prostřednictvím fiskální unie. Všechna dosavadních opatření...
• PwC: Na 60 procent evropských firem nemá povědomí o záměrech tzv. zelené dohody
  Na 60 procent významných evropských firem nemá povědomí o záměrech a dopadech takzvané zelené evropské dohody, nazývané Green Deal. Alespoň částečně je na plnění plánu zařízená necelá polovina firem, přičemž 21 procent firem říká, že jsou s ním seznámeny detailně a 11 procent podniků je přesvědčeno, že jsou na Green Deal skutečně připraveny. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti PwC mezi 300 evropskými vrcholnými manažery ve 13 evropských zemích. Green Deal je soubor pravidel a nařízení vedoucí k dosažení klimatické neutrality Evropy do roku 2050.
• PwC: Objem fúzí a akvizic ve světě letos láme rekordy, český trh zaostává
  Objem fúzí a akvizic ve světě v letošním roce láme rekordy a překonává i předkrizová období. Ve druhém čtvrtletí se uskutečnily fúze a akvizice v objemu přesahujícím 1,2 bilionu dolarů, objem těchto transakcí je tak nejvyšší za poslední roky. V předkrizovém období se objemy maximálně blížily bilionu dolarů za čtvrtletí, vyplývá z dat společnosti PwC.
• PwC: Optimismus mezi šéfy podniků se ve světě za poslední rok zdvojnásobil
  Podíl generálních ředitelů světových firem, kteří letos věří ve zlepšení růstu globální ekonomiky, se za poslední rok více než zdvojnásobil a dostal se na 38 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC, do kterého se loni na podzim zapojilo 4702 šéfů ze 105 zemí světa. O rok dříve zlepšení očekávalo 18 procent dotázaných ředitelů. PwC výsledky průzkumu poskytla ČTK. Šéfové českých firem z celosvětových dat příliš nevybočují.