Průměrná cena ruské ropy Urals loni klesla, byla však nad sankčním stropem

Průměrná prodejní cena klíčové ruské ropy Urals loni klesla na 62,99 dolaru za barel ze 76,09 dolaru za barel v předchozím roce. Nacházela se tak mírně nad cenovým stropem 60 dolarů za barel, který pro ruskou ropu zavedly západní země. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se odvolává na údaje ruského ministerstva financí.

Ministerstvo také uvedlo, že v prosinci průměrná cena ropy Urals vzrostla na 64,23 dolaru za barel z 50,47 dolaru za barel před rokem. Začátkem letošního roku nicméně cena ropy Urals podle údajů agentury Reuters sestoupila pod cenový strop do rozpětí kolem 55 až 56 dolarů za barel.

Skupina G7, Austrálie a Evropská unie od prosince 2022 zavedly maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cílem dohody západních zemí o cenovém stropu na ruskou ropu je omezit Moskvě příjmy k financování války na Ukrajině, ale zároveň zabránit výraznému výpadku v dodávkách ruské ropy na světový trh, což by uškodilo i západním státům.

Rusko bylo bezprostředně po zavedení cenového stropu nuceno omezit export ropy, protože mělo potíže zajistit si dostatek lodí pro její dopravu. Později se mu však podařilo pokrýt většinu transportních potřeb pomocí dopravců, kteří nevyžadují západní pojištění. Obchodníci však upozorňují, že náklady ruských vývozců ropy se v důsledku západních sankcí mnohonásobně zvýšily, píše Reuters.

Ruský vicepremiér Alexandr Novak na konci prosince uvedl, že téměř veškerý vývoz ropy z Ruska v loňském roce směřoval do Číny a do Indie. Podíl Evropy na ruském vývozu ropy se podle něj snížil zhruba na čtyři až pět procent z přibližně 40 až 45 procent v období před válkou na Ukrajině.

Pokles ceny ropy Urals pod cenový strop by podle obchodníků mohl vzbudit zájem ze strany západních odběratelů a dopravců. "Ruský trh s ropou je velký. Západní firmy nemají problém na něm působit, pokud je to legální, tedy pokud je cena pod stanoveným stropem," řekl agentuře Reuters jeden z obchodníků.

Vývoj ceny ropy Urals (týdenní graf - W1):

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Provozovatel kin AMC prodal spekulantům ze sociálních sítí draho další akcie
  Americký provozovatel kin AMC Entertainment ve čtvrtek už podruhé využil enormního zájmu drobných investorů, kteří koordinací přes sociální sítě přispívají k prudkému růstu cen akcií vybraných firem, a za vysoké ceny jim prodal další své akcie. Firma svůj záměr v rychlosti oznámila Komisi pro cenné papíry (SEC) a krátce nato prodej akcií dokončila. Investory zároveň varovala, že nynější vysoká cena akcií AMC je odtržena od reality.
• Provozovatel letišť ADP nečeká, že čínská letecká doprava letos plně oživí
  Francouzský provozovatel letišť ADP neočekává, že se čínská letecká doprava letos vrátí na úroveň před pandemií nemoci covid-19. Poukazuje přitom na utlumenou poptávku a pomalý hospodářský růst druhé největší ekonomiky světa. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Plné oživení letecké dopravy v Číně ADP očekává nejdříve v roce 2026.
• Provozovatel sociální sítě Reddit chystá vstup na akciovou burzu
  Provozovatel sociální sítě Reddit chystá vstup na akciovou burzu. Firma ve středu oznámila, že už předala americké Komisi pro cenné papíry (SEC) potřebnou žádost. Reddit proslul akcemi drobných investorů, kteří se na jejích stránkách spojovali proti velkým profesionálním hráčům, a dařilo se jim tak ovlivňovat ceny akcií. Údaje k ceně svých akcií, k ohodnocení ani k časovému harmonogramu Reddit zatím nesdělil.
• Pro zvýšení sazeb dnes hlasovali čtyři ze sedmi členů rady ČNB
  Pro dnešní rozhodnutí bankovní rady ČNB zvýšit úrokové sazby hlasovali čtyři její členové. Tři členové rady pak hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Rada tak dnes úrokové sazby zvýšila, ekonomové přitom čekali ponechání sazeb beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta.
• Pro zvýšení sazeb dnes rada ČNB hlasovala jednomyslně
  Pro dnešní rozhodnutí bankovní rady ČNB zvýšit úrokové sazby hlasovalo všech sedm členů rady. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Rada základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, zvýšila o 0,25 procentního bodu na dvě procenta. Je tak na nejvyšší hodnotě za posledních deset let.
• Pro zvýšení sazeb hlasovali minulý týden z bankovní rady ČNB jen Mora a Holub
  Pro ponechání úrokových sazeb na dosavadní úrovni sedm procent hlasovalo na posledním zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) minulý týden pět členů, zvýšit sazby o 0,75 procentního bodu naopak chtěli Marek Mora a Tomáš Holub. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu jednání. Sazby rada zvyšovala v první polovině roku kvůli rostoucí inflaci.
• Pro zvýšení sazeb hlasovali minulý týden z bankovní rady ČNB jen Mora a Holub
  Pro ponechání úrokových sazeb na dosavadní úrovni sedm procent hlasovalo na posledním zasedání bankovní rady ČNB minulý týden pět členů, zvýšit sazby o jeden procentní bod naopak chtěli Marek Mora a Tomáš Holub. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu jednání. Sazby rada zvyšovala v posledních měsících kvůli rostoucí inflaci.
• Pro zvýšení sazeb hlasovalo pět členů ČNB
  Pro dnešní zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady České národní banky. Jeden člen hlasoval pro ponechání sazeb beze změny a jeden hlasoval pro zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu. Na tiskové konferenci po jednání rady o tom informoval guvernér Jiří Rusnok.
• Průběžné výsledky z trhu a dnešní obchodování
  Dnešní den je opět poměrně chudý na makrodata. ranní průběžné zprávy z trhu.
• Prudké snížení odhadu růstu německé ekonomiky
  Přední ekonomické instituty v Německu zhoršily odhad růstu tamní ekonomiky...
• Průměrná míra nezaměstnanosti v Japonsku loni poprvé po 11 letech vzrostla
  Průměrná míra nezaměstnanosti v Japonsku v uplynulém fiskálním roce kvůli pandemii poprvé za 11 let vzrostla. Poměr volných pracovních míst k počtu žadatelů o práci pak zaznamenala největší pokles za téměř půl století. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví, práce a sociálních věcí.
• Průměrná mzda je na východě SRN o 590 eur nižší než na západě
  Hospodářské rozdíly mezi někdejším východním a západním Německem jsou i 27 let po znovusjednocení země výrazné. Například průměrná mzda je na západě spolkové republiky o téměř 600 eur vyšší než na východě. Vyplývá to ze zprávy o stavu německého sjednocení, kterou dnes projedná vláda. Sedmadvacáté výročí znovusjednocení Německo oslaví 3. října.
• Průměrná mzda v Japonsku nadále rostla
  Průměrná mzda v Japonsku v červenci rostla už pátým měsícem za sebou a zvýšila se nejrychleji za...
• Průmysl eurozóny a Německa v únoru rostl
  Aktivita ve zpracovatelském průmyslu eurozóny a samotného Německa v únoru zrychlila na nejvyšší úroveň za téměř šest let. Vyplývá to z průzkumu zveřejněného společností IHS Markit. Aktivitu podporuje slabší euro, které zvyšuje poptávku po vývozu.
• Průmysl eurozóny pokračoval v růstu
  Průmyslová výroba v eurozóně se v listopadu meziměsíčně zvýšila o 0,2 procenta. Oznámil to dnes...
• Průmysl eurozóny rostl nejpomaleji za dva roky
  Růst aktivity soukromého sektoru v Německu byl v listopadu nejpomalejší za bezmála čtyři roky, v celé eurozóně pak vykázal nejslabší tempo růstu za dva roky. Kvůli rostoucím nákladům a uvadajícímu optimismu se nedařilo německému sektoru služeb. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila společnost IHS Markit.
• Průmysl eurozóny rostl nejvíce od roku 2011
  Zpracovatelský průmysl zemí eurozóny rostl v prosinci nejrychlejším tempem od poloviny roku 2011...
• Průmysl eurozóny rostl v lednu nejrychleji za deset let
  Aktivita ve zpracovatelském průmyslu eurozóny zahájila rok nejrychlejším tempem za více než deset let. Nové zakázky stoupaly, přestože výrobci zvyšovali ceny nejrychleji za téměř sedm let. Vyplývá to z průzkumu zveřejněného společností IHS Markit.
• Průmysl eurozóny si vede nejhůř za šest let
  Aktivita průmyslu v zemích eurozóny byla v březnu nejslabší za téměř šest let, přičemž výsledky průmyslu největší ekonomiky, Německa, jsou nejhorší za sedm let. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila společnost IHS Markit. Příčiny vidí zejména ve zpomalování růstu světové ekonomiky a v problémech kolem odchodu Británie z Evropské unie.
• Průmysl eurozóny v srpnu mírně stoupl
  Podnikatelská aktivita se v eurozóně v srpnu zvýšila jen mírně, podstatně ale stoupla v její největší, německé, ekonomice, kde k růstu podnikatelské aktivity zásadně přispěl sektor služeb. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost IHS Markit. Vývoj v celé eurozóně poznamenaly obavy z důsledků obchodní války.