Průměrná mzda v Japonsku nadále rostla

Průměrná mzda v Japonsku v červenci rostla už pátým měsícem za sebou a zvýšila se nejrychleji za posledních 17 let. Vyplývá to z dnešních údajů tamního ministerstva zdravotnictví a práce. Data představují určitou úlevu pro vládu premiéra Šinzóa Abeho, protože kabinet v dubnu zvýšil daň z obratu. Nedávná data naznačila, že tento krok by spolu se slabým vývozem mohl na třetí největší ekonomiku světa doléhat déle, než se čekalo.

Průměrná měsíční mzda běžného japonského zaměstnance se v červenci zvýšila o 2,6 procenta na 369.846 JPY. Jde o největší nárůst od ledna 1997, upozorňuje list The Wall Street Journal.

Ke zvýšení napomohly odměny ve stavebnictví a ve zpracovatelském sektoru. Podle údajů ministerstva práce se takzvané zvláštní platby pro osoby pobírající mzdu, tedy především letní odměny, v červenci meziročně zvýšily o 7,1 procenta.

Dnešní data naznačují, že některé firmy již začaly zvyšovat mzdy, což je důležité pro zlepšení celkové kondice japonské ekonomiky. Ta se potýkala s chronickým poklesem cen, takzvanou deflací, což mělo za výsledek stagnující ekonomický růst. Vláda se proti tomu rozhodla zakročit masivními podpůrnými opatřeními, které měly oslabit měnu a podpořit výdaje.

Dubnové zvýšení daně z obratu, které má pomoci řešit rozpočtový deficit, ale zasáhlo výdaje domácností a dolehlo na ekonomiku. Hrubý domácí produkt se ve druhém čtvrtletí meziročně snížil o 6,8 procenta, což je největší pokles od ničivého zemětřesení v březnu 2011. S masivním poklesem HDP se ale právě kvůli nové dani počítalo.

Premiér Abe by měl v průběhu roku rozhodnout, zda Tokio v říjnu příštího roku přistoupí k dalšímu zvýšení daně z obratu. Tentokrát by to bylo z osmi na deset procent.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Pro zvýšení sazeb dnes hlasovali čtyři ze sedmi členů rady ČNB
  Pro dnešní rozhodnutí bankovní rady ČNB zvýšit úrokové sazby hlasovali čtyři její členové. Tři členové rady pak hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Rada tak dnes úrokové sazby zvýšila, ekonomové přitom čekali ponechání sazeb beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta.
• Pro zvýšení sazeb dnes rada ČNB hlasovala jednomyslně
  Pro dnešní rozhodnutí bankovní rady ČNB zvýšit úrokové sazby hlasovalo všech sedm členů rady. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Rada základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, zvýšila o 0,25 procentního bodu na dvě procenta. Je tak na nejvyšší hodnotě za posledních deset let.
• Pro zvýšení sazeb hlasovali minulý týden z bankovní rady ČNB jen Mora a Holub
  Pro ponechání úrokových sazeb na dosavadní úrovni sedm procent hlasovalo na posledním zasedání bankovní rady ČNB minulý týden pět členů, zvýšit sazby o jeden procentní bod naopak chtěli Marek Mora a Tomáš Holub. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu jednání. Sazby rada zvyšovala v posledních měsících kvůli rostoucí inflaci.
• Pro zvýšení sazeb hlasovali minulý týden z bankovní rady ČNB jen Mora a Holub
  Pro ponechání úrokových sazeb na dosavadní úrovni sedm procent hlasovalo na posledním zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) minulý týden pět členů, zvýšit sazby o 0,75 procentního bodu naopak chtěli Marek Mora a Tomáš Holub. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu jednání. Sazby rada zvyšovala v první polovině roku kvůli rostoucí inflaci.
• Pro zvýšení sazeb hlasovalo pět členů ČNB
  Pro dnešní zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady České národní banky. Jeden člen hlasoval pro ponechání sazeb beze změny a jeden hlasoval pro zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu. Na tiskové konferenci po jednání rady o tom informoval guvernér Jiří Rusnok.
• Průběžné výsledky z trhu a dnešní obchodování
  Dnešní den je opět poměrně chudý na makrodata. ranní průběžné zprávy z trhu.
• Prudké snížení odhadu růstu německé ekonomiky
  Přední ekonomické instituty v Německu zhoršily odhad růstu tamní ekonomiky...
• Průměrná cena ruské ropy Urals loni klesla, byla však nad sankčním stropem
  Průměrná prodejní cena klíčové ruské ropy Urals loni klesla na 62,99 dolaru za barel ze 76,09 dolaru za barel v předchozím roce. Nacházela se tak mírně nad cenovým stropem 60 dolarů za barel, který pro ruskou ropu zavedly západní země. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se odvolává na údaje ruského ministerstva financí.
• Průměrná míra nezaměstnanosti v Japonsku loni poprvé po 11 letech vzrostla
  Průměrná míra nezaměstnanosti v Japonsku v uplynulém fiskálním roce kvůli pandemii poprvé za 11 let vzrostla. Poměr volných pracovních míst k počtu žadatelů o práci pak zaznamenala největší pokles za téměř půl století. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví, práce a sociálních věcí.
• Průměrná mzda je na východě SRN o 590 eur nižší než na západě
  Hospodářské rozdíly mezi někdejším východním a západním Německem jsou i 27 let po znovusjednocení země výrazné. Například průměrná mzda je na západě spolkové republiky o téměř 600 eur vyšší než na východě. Vyplývá to ze zprávy o stavu německého sjednocení, kterou dnes projedná vláda. Sedmadvacáté výročí znovusjednocení Německo oslaví 3. října.
• Průmysl eurozóny a Německa v únoru rostl
  Aktivita ve zpracovatelském průmyslu eurozóny a samotného Německa v únoru zrychlila na nejvyšší úroveň za téměř šest let. Vyplývá to z průzkumu zveřejněného společností IHS Markit. Aktivitu podporuje slabší euro, které zvyšuje poptávku po vývozu.
• Průmysl eurozóny pokračoval v růstu
  Průmyslová výroba v eurozóně se v listopadu meziměsíčně zvýšila o 0,2 procenta. Oznámil to dnes...
• Průmysl eurozóny rostl nejpomaleji za dva roky
  Růst aktivity soukromého sektoru v Německu byl v listopadu nejpomalejší za bezmála čtyři roky, v celé eurozóně pak vykázal nejslabší tempo růstu za dva roky. Kvůli rostoucím nákladům a uvadajícímu optimismu se nedařilo německému sektoru služeb. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila společnost IHS Markit.
• Průmysl eurozóny rostl nejvíce od roku 2011
  Zpracovatelský průmysl zemí eurozóny rostl v prosinci nejrychlejším tempem od poloviny roku 2011...
• Průmysl eurozóny rostl v lednu nejrychleji za deset let
  Aktivita ve zpracovatelském průmyslu eurozóny zahájila rok nejrychlejším tempem za více než deset let. Nové zakázky stoupaly, přestože výrobci zvyšovali ceny nejrychleji za téměř sedm let. Vyplývá to z průzkumu zveřejněného společností IHS Markit.
• Průmysl eurozóny si vede nejhůř za šest let
  Aktivita průmyslu v zemích eurozóny byla v březnu nejslabší za téměř šest let, přičemž výsledky průmyslu největší ekonomiky, Německa, jsou nejhorší za sedm let. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila společnost IHS Markit. Příčiny vidí zejména ve zpomalování růstu světové ekonomiky a v problémech kolem odchodu Británie z Evropské unie.
• Průmysl eurozóny v srpnu mírně stoupl
  Podnikatelská aktivita se v eurozóně v srpnu zvýšila jen mírně, podstatně ale stoupla v její největší, německé, ekonomice, kde k růstu podnikatelské aktivity zásadně přispěl sektor služeb. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost IHS Markit. Vývoj v celé eurozóně poznamenaly obavy z důsledků obchodní války.
• Průmysl eurozóny v únoru pokračoval v růstu
  Zpracovatelský průmysl eurozóny v únoru rostl stejným tempem jako v předchozím měsíci. Těžil mimo jiné...
• Průmyslová aktivita eurozóny blízko ročního maxima
  Průmyslové podniky v eurozóně si v lednu vedly nejlépe za poslední téměř rok. Aktivita ve zpracovatelském...
• Průmyslová aktivita v Číně klesla
  Aktivita čínského zpracovatelského průmyslu v červenci klesla a dostala se na nejnižší hodnotu za 11 měsíců...