Každý nováček na FOREXu bojuje s nedostatkem času. Musí se naučit tisíc věcí a má na ně tak málo času. Tím spíš, že on na FOREX nepřišel proto, aby tvrdě pracoval, ale proto, aby bezpracně vydělával hromady peněz. Jenže je toho tolik, co se musí naučit a jak to tak vypadá, tak bez toho se ke svému cíli nedostane. Najdou se někteří, kteří na to jdou chytře a raději se svěří do péče někoho už poučeného a naučeného. Nicméně drtivá většina k tomu přistoupí v duchu dogma, které jsem popsal v prvním odstavci a usilovně pracují, pracují a pracují v domnění, že přesně to jim přinese těch více peněz. A víte co? Do jisté míry ano. Prostě vědomosti musíte mít, abyste mohli vykonávat jakoukoliv lidskou činnost. A stejné je to i v tradingu. Vypadá tak snadně, ale právě proto musí být člověk opatrný a dozvědět se o něm co nejvíce. Jenže jednou, už dávno někdo řekl „vím, že nic nevím“ (Sókratés). A můžeme se přít o výkladu této věty, ale já ji chápu tak, že každá odpověď v člověku vyvolá dvě další otázky. A čím více se toho naučím, tím nutkavější pocit toho, že toho vlastně umí málo, v sobě člověk má.
A tady se dostáváme k té nejtěžší práci v tradingu. Peníze nám nevydělají nekonečné backtesty, nekonečné pročítání finančních zpráv ani neustálé ladění a dolaďování strategií. Peníze nám vydělá to, že vezmeme, co jsme vytvořili, nasadíme to do trhu a potom už nic neděláme. To je paradox, viďte. Peníze nám vydělá to, že vydržíme nic nedělat. Prostě najděte okamžik, kdy si řeknete „tak jo, práce už bylo dost, teď jdu vydělávat peníze“ a už o ničem víc nepřemýšlejte. To jste dělali rok, dva tři, pět a za tu dobu jste něco vytvořili. Tak proč tvořit do sta roků? Nejste přeci malíři.
Co říci závěrem. Kdo by měl pocit, že to tak není, mrkněte na P.S. v mém článku o bilanci za 13 týdnů praktických ukázek. Tam je napsáno vše. A dogma z prvního odstavce? Je dobře, že je kolem nás tolik pracovitých lidí a já si vážím každého jednoho z nich, ale když já sám tak nerad pracuji…
Michal Uma
