Mezi podílovými fondy loni vydělávaly hlavně ty akciové

Mezi podílovými fondy loni vydělaly nejvíce ty akciové, které si v průměru připsaly výnos téměř sedm procent. Solidně si vedly také dluhopisové fondy s výnosem necelých čtyř procent. Naopak konzervativní fondy peněžního trhu byly letos v průměru na nule. ČTK to zjistila z databáze serveru Penízenavíc.cz k 27. prosinci 2016.

"Mezi nejvýkonnější skupinu akciových podílových fondů patřily fondy investující na trzích v Jižní a Latinské Americe. Na druhém konci žebříčku najdeme akciové podílové fondy se zaměřením na Střední východ, Evropu a eurozónu. Akciové podílové fondy se zaměřením na tyto regiony vykazovaly na konci roku záporné hodnoty," popsal vývoj na akciových trzích analytik Broker Consulting Martin Novák.

Podle očekávání dopadla výkonnost konzervativních fondů peněžního trhu, které v prostředí nízkých úrokových sazeb a někdy až záporného zhodnocení státních dluhopisů neměly šanci výrazněji uspět. Naopak akciové fondy přinesly investorům očekávané zisky, i když v průběhu roku nastala řada dramatických událostí, na které akciové trhy reagovaly poklesy a následnými růsty. Příkladem bylo podle Nováka odhlasování brexitu.

"Vzhledem k tomu, že výnosy státních dluhopisů dále klesaly na rekordně nízké úrovně kvůli politice České národní banky, ceny dluhopisů rostly, a proto se i podílové fondy státních dluhopisů udržely v mírně kladných číslech," uvedl analytik společnosti Partners Martin Mašát. Zcela odlišnou výkonnost měly podle něj fondy rizikových dluhopisů, jejichž zhodnocení mohlo přesáhnout až deset procent za rok.

Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, stoupl za tři čtvrtletí roku 2016 o téměř 34 miliard Kč na 416 miliard Kč. Téměř čtyři pětiny majetku drží fyzické osoby, zbytek právnické osoby. Předloni vydělaly rovněž hlavně akciové fondy, které si v průměru připsaly téměř tři procenta. Byly ovšem mezi nimi velké rozdíly. Konzervativní fondy byly ztrátové, dluhopisové a peněžního trhu v průměru 0,4 procenta, smíšené fondy 1,5 procenta.

Výnosy domácích podílových fondů v procentech:

Zdroj: Reuters, ČTK, Broker Consulting, Partners, Penízenavíc.cz

Čtěte více

• Mezinárodní agentura pro energii: Poptávka po ropě klesne více
  Mezinárodní agentura pro energii (IEA) opět zhoršila výhled poptávky po ropě na letošní rok, a to už druhý měsíc za sebou. Nově očekává, že poptávka se sníží o 200.000 barelů na 91,7 milionu barelů denně, uvedla dnes ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu. Zdůvodnila to opatrností ohledně tempa hospodářského zotavování z dopadů pandemie nemoci covid-19.
• Mezinárodní agentura pro energii snížila výhled poptávky po ropě
  Mezinárodní agentura pro energii (IEA) snížila výhled poptávky po ropě na letošní rok a předpověděla, že i když se podaří schválit vakcíny proti novému koronaviru, poptávku po ropě to do poloviny příštího roku zásadně neovlivní. Agentura to dnes uvedla ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu. Příští rok se poptávka zvýší, i tak ale zůstane pod úrovní roku 2019.
• Mezinárodní agentura pro energii zhoršila výhled poptávky po ropě
  Zahájení očkování proti novému koronaviru nepovede k rychlému odstranění negativního vlivu pandemie covidu-19 na globální poptávku po ropě. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Zároveň snížila odhad celosvětové poptávky po ropě na letošní i příští rok.
• Mezinárodní finanční korporace zvažuje, že na Ukrajině investuje 1,5 mld. USD
  Mezinárodní finanční korporace (IFC) zvažuje, že investuje 1,5 miliardy dolarů (přes 32 miliard Kč) do bankovnictví, zemědělství a infrastruktury na Ukrajině. Uvedl to dnes podle agentury Reuters regionální ředitel IFC pro Evropu, Latinskou Ameriku a Karibik Alfonso Garcia. Dodal, že IFC již od začátku ruské invaze poskytla na podporu Ukrajiny téměř 400 milionů dolarů. IFC je sesterskou organizací Světové banky (SB) a zabývá se investicemi do soukromého sektoru v rozvíjejících se zemích.
• Mezinárodní měnový fond nebyl připraven na dluhovou krizi v Evropě
  Mezinárodní měnový fond (MMF) nebyl připraven na dluhovou krizi v Evropě. Nebyl ani schopen požadovat...
• Mezinárodní organizace pro cukr zhoršila výhled na nadcházející rok
  V sezoně 2021/2022 bude na světovém trhu chybět kvůli vyšší spotřebě zhruba 3,8 milionu tun cukru. Předpověděla to dnes Světová organizace pro cukr (ISO), která tak zhoršila svůj výhled z května. Tehdy očekávala, že deficit se bude pohybovat kolem 2,6 milionu tun. Příští sezona začíná v říjnu.
• Mezinárodní organizace si rekordně půjčují
  Následky světové finanční krize již přiměly mezinárodní finanční organizace, jako je Světová banka, Evropská investiční banka (EIB) či Meziamerická rozvojová banka, půjčit si od mezinárodních investorů rekordní částku. Od počátku letošního roku si tyto instituce na globálních dluhových trzích půjčily již rekordních 219 miliard dolarů. Uvedl to list Financial Times s odvoláním na údaje společnosti Dealogic.
• Mezinárodní regulační úřad navrhuje první sadu pravidel pro regulaci kryptoměn
  Mezinárodní zastřešující orgán regulátorů cenných papírů IOSCO navrhuje první sadu pravidel pro regulaci kryptoměnových aktiv a digitálních trhů. Podle agentury Reuters chce po loňském pádu kryptoměnové burzy FTX více ochránit spotřebitele. Kryptoměnové odvětví, které se obvykle musí řídit pouze kontrolami proti praní špinavých peněz, samo volá po globálním přístupu k regulaci, protože různé státy mají různá pravidla. S vlastní regulací přišla tento měsíc už Evropská unie.
• Mezinárodní věřitelé prý již Řecku ustoupili
  Mezinárodní věřitelé z Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu již učinili vůči Řecku zásadní ústupky...
• Mezinárodní věřitelé schválili plán Ukrajiny na restrukturalizaci dluhu
  Mezinárodní věřitelé oficiálně schválili plán Ukrajiny na restrukturalizaci dluhu v hodnotě přes 20 miliard dolarů (více než 450 miliard Kč). Oznámila to dnes ukrajinská vláda. Plán podle Kyjeva do určeného termínu schválili držitelé více než 97 procent dluhopisů, takže se restrukturalizace může uskutečnit, píše agentura Reuters.
• Mezi představiteli Fedu sílí rozpory ohledně budoucí politiky
  Mezi představiteli americké centrální banky (Fed) panují čím dál větší rozpory ohledně budoucího vývoje měnové politiky. Po zveřejnění zápisu ze zářijového zasedání, na kterém Fed snížil svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 1,75 až 2,00 procenta, to včera uvedla agentura Reuters.
• Meziroční inflace dle odhadu zůstala na dvou procentech
  Meziroční inflace v červenci zřejmě zůstala na červnové úrovni dvou procent. Ve srovnání s předchozím měsícem se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,5 procenta. Předpokládají to analytici, které oslovila ČTK. Dvouprocentní meziroční inflaci předpokládá v červenci i prognóza České národní banky (ČNB). Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o červencovém vývoji spotřebitelských cen v pondělí.
• Meziroční inflace dosáhla v červenci 17,5 procenta, vzrostla potřinácté za sebou
  Meziroční inflace v červenci potřinácté v řadě zrychlila. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu. Nejvíce zdražily energie a potraviny. Ve srovnání s červnem stouply ceny o 1,3 procenta, což byl nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
• Meziroční inflace dosáhla v červnu 17,2 pct, vzrostla podvanácté za sebou
  Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o 16 procent, růst tak zrychlil již podvanácté za sebou. Nejvíce k tomu přispělo zdražování potravin. Inflace je nadále nejvyšší do prosince 1993. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali inflaci 17 procent.
• Meziroční inflace dosáhla v dubnu 12,7 pct, tempo růstu cen dál zpomalilo
  Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zpomalil na 12,7 procenta z březnových 15 procent. V meziměsíčním srovnání ceny klesly o 0,2 procenta, oproti březnu zlevnily zejména potraviny, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zmírnilo potřetí za sebou, inflace je nejnižší od loňského března, kdy rovněž činila 12,7 procenta.
• Meziroční inflace dosáhla v srpnu 17,2 pct, tempo růstu ale zpomalilo
  Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v srpnu zpomalilo na 17,2 procenta z červencových 17,5 procenta, když předtím 13 měsíců v řadě zrychlovalo. Zmírnil zejména růst cen pohonných hmot, naopak zdražování potravin mírně zrychlilo. Vliv mělo i dražší bydlení, zejména energií. Proti červenci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 procenta. Za nejmírnějším meziměsíčním nárůstem v letošním roce je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) pokles cen pohonných hmot téměř o deset procent. Analytici kvůli rostoucím cenám energií však další zmírnění inflace v následujících měsících nečekají, na obávanou dvacetiprocentní metu ale podle nich nedosáhne.
• Meziroční inflace dosáhla v srpnu 17,2 pct, tempo růstu zhruba po roce zpomalilo
  Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně stouply o 17,2 procenta, zatímco v červenci činila meziroční inflace 17,5 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo po 13 měsících. Zmírnil zejména růst cen pohonných hmot, naopak zdražování potravin mírně zrychlilo. Vliv mělo i dražší bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 procenta, což je nejmírnější meziměsíční nárůst v letošním roce. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici odhadovali srpnovou meziroční inflaci blízko červencových 17,5 procenta.
• Meziroční inflace opět zrychlila, menší tempo podle analytiků ale překvapilo
  Meziroční inflace v ČR v červenci potřinácté za sebou zrychlila, meziměsíční růst cen zboží a služeb byl ale nejslabší od února. Proti červnu spotřebitelské ceny stouply o 1,3 procenta a meziročně o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků červencová data byla díky menšímu tempu zdražování překvapením. Shodli se ale, že vrcholu inflace ještě nedosáhla, záležet bude i na vývoji cen energií.
• Meziroční inflace podle odhadů v dubnu překonala 13 procent
  Meziroční inflace v dubnu zřejmě překonala 13procentní úroveň. Podle odhadů ekonomů, které ČTK oslovila, inflace stoupla na průměrných 13,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Za nárůstem jsou především zvyšující se náklady na bydlení včetně energií a zdražování potravin. Český statistický úřad zveřejní data o dubnové inflaci v úterý 10. května. Vrchol inflace lze podle ekonomů čekat na přelomu druhého a třetího čtvrtletí.
• Meziroční inflace podle odhadů v srpnu spíše stagnovala
  Meziroční inflace v srpnu zůstala podle odhadů většiny analytiků, které dnes ČTK oslovila, na červencových 3,4 procenta. Někteří ekonomové ovšem nevylučují ani nárůst inflace na 3,6 procenta. Za růstem inflace je obnovená spotřeba domácností, ale i globální problémy s dodávkami. Údaje o inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) v pátek.