Meziroční inflace dosáhla v červnu 17,2 pct, vzrostla podvanácté za sebou

Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o 16 procent, růst tak zrychlil již podvanácté za sebou. Nejvíce k tomu přispělo zdražování potravin. Inflace je nadále nejvyšší do prosince 1993. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali inflaci 17 procent.

Ceny potravin v červnu meziročně vzrostly o 18 procent. Zvyšují se také náklady na bydlení. Zemní plyn zdražil téměř o 58 procent, tuhá paliva a elektřina zhruba o třetinu, teplo a teplá voda byly proti loňskému červnu dražší o 18,1 procenta. Za pohonné hmoty lidé platili o 47,5 procenta více. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 19,3 procenta a ceny služeb o 13,9 procenta, uvedl ČSÚ.

Z jednotlivých potravin se výrazně zvýšily například ceny mouky, a to o téměř 70 procent. Chleba zdražil o 28,6 procenta, drůbeží maso o třetinu, polotučné trvanlivé mléko o 42,3 procenta, máslo o 55,8 procenta, ostatní jedlé oleje o 58,7 procenta a cukr o 41,3 procenta. Ceny stravovacích služeb byly vyšší bezmála o čtvrtinu.

Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,6 procenta. "Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje," uvedli statistici. Zemní plyn zdražil proti květnu o 5,8 procenta, elektřina o 0,6 procenta, výrobky a služby pro běžnou údržbu a opravy bytu o 2,5 procenta a tuhá paliva o 3,1 procenta.

Mezi potravinami meziměsíčně vzrostly například ceny drůbežího masa, a to o 6,6 procenta. Za uzeniny lidé platili o 3,4 procenta více, za sýry a tvarohy o 3,9 procenta, za oleje a tuky o šest procent, za chleba o dvě procenta, za jogurty o 5,9 procenta a za brambory o 9,5 procenta. Naopak ovoce ve srovnání s květnem zlevnilo o 2,5 procenta a vepřové maso o 1,9 procenta.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Mezinárodní měnový fond nebyl připraven na dluhovou krizi v Evropě
  Mezinárodní měnový fond (MMF) nebyl připraven na dluhovou krizi v Evropě. Nebyl ani schopen požadovat...
• Mezinárodní organizace pro cukr zhoršila výhled na nadcházející rok
  V sezoně 2021/2022 bude na světovém trhu chybět kvůli vyšší spotřebě zhruba 3,8 milionu tun cukru. Předpověděla to dnes Světová organizace pro cukr (ISO), která tak zhoršila svůj výhled z května. Tehdy očekávala, že deficit se bude pohybovat kolem 2,6 milionu tun. Příští sezona začíná v říjnu.
• Mezinárodní organizace si rekordně půjčují
  Následky světové finanční krize již přiměly mezinárodní finanční organizace, jako je Světová banka, Evropská investiční banka (EIB) či Meziamerická rozvojová banka, půjčit si od mezinárodních investorů rekordní částku. Od počátku letošního roku si tyto instituce na globálních dluhových trzích půjčily již rekordních 219 miliard dolarů. Uvedl to list Financial Times s odvoláním na údaje společnosti Dealogic.
• Mezinárodní regulační úřad navrhuje první sadu pravidel pro regulaci kryptoměn
  Mezinárodní zastřešující orgán regulátorů cenných papírů IOSCO navrhuje první sadu pravidel pro regulaci kryptoměnových aktiv a digitálních trhů. Podle agentury Reuters chce po loňském pádu kryptoměnové burzy FTX více ochránit spotřebitele. Kryptoměnové odvětví, které se obvykle musí řídit pouze kontrolami proti praní špinavých peněz, samo volá po globálním přístupu k regulaci, protože různé státy mají různá pravidla. S vlastní regulací přišla tento měsíc už Evropská unie.
• Mezinárodní věřitelé prý již Řecku ustoupili
  Mezinárodní věřitelé z Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu již učinili vůči Řecku zásadní ústupky...
• Mezinárodní věřitelé schválili plán Ukrajiny na restrukturalizaci dluhu
  Mezinárodní věřitelé oficiálně schválili plán Ukrajiny na restrukturalizaci dluhu v hodnotě přes 20 miliard dolarů (více než 450 miliard Kč). Oznámila to dnes ukrajinská vláda. Plán podle Kyjeva do určeného termínu schválili držitelé více než 97 procent dluhopisů, takže se restrukturalizace může uskutečnit, píše agentura Reuters.
• Mezi podílovými fondy loni vydělávaly hlavně ty akciové
  Mezi podílovými fondy loni vydělaly nejvíce ty akciové, které si v průměru připsaly výnos téměř sedm procent. Solidně si vedly také dluhopisové fondy s výnosem necelých čtyř procent. Naopak konzervativní fondy peněžního trhu byly letos v průměru na nule. ČTK to zjistila z databáze serveru Penízenavíc.cz k 27. prosinci 2016.
• Mezi představiteli Fedu sílí rozpory ohledně budoucí politiky
  Mezi představiteli americké centrální banky (Fed) panují čím dál větší rozpory ohledně budoucího vývoje měnové politiky. Po zveřejnění zápisu ze zářijového zasedání, na kterém Fed snížil svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 1,75 až 2,00 procenta, to včera uvedla agentura Reuters.
• Meziroční inflace dle odhadu zůstala na dvou procentech
  Meziroční inflace v červenci zřejmě zůstala na červnové úrovni dvou procent. Ve srovnání s předchozím měsícem se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,5 procenta. Předpokládají to analytici, které oslovila ČTK. Dvouprocentní meziroční inflaci předpokládá v červenci i prognóza České národní banky (ČNB). Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o červencovém vývoji spotřebitelských cen v pondělí.
• Meziroční inflace dosáhla v červenci 17,5 procenta, vzrostla potřinácté za sebou
  Meziroční inflace v červenci potřinácté v řadě zrychlila. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu. Nejvíce zdražily energie a potraviny. Ve srovnání s červnem stouply ceny o 1,3 procenta, což byl nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
• Meziroční inflace dosáhla v dubnu 12,7 pct, tempo růstu cen dál zpomalilo
  Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zpomalil na 12,7 procenta z březnových 15 procent. V meziměsíčním srovnání ceny klesly o 0,2 procenta, oproti březnu zlevnily zejména potraviny, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zmírnilo potřetí za sebou, inflace je nejnižší od loňského března, kdy rovněž činila 12,7 procenta.
• Meziroční inflace dosáhla v srpnu 17,2 pct, tempo růstu ale zpomalilo
  Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v srpnu zpomalilo na 17,2 procenta z červencových 17,5 procenta, když předtím 13 měsíců v řadě zrychlovalo. Zmírnil zejména růst cen pohonných hmot, naopak zdražování potravin mírně zrychlilo. Vliv mělo i dražší bydlení, zejména energií. Proti červenci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 procenta. Za nejmírnějším meziměsíčním nárůstem v letošním roce je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) pokles cen pohonných hmot téměř o deset procent. Analytici kvůli rostoucím cenám energií však další zmírnění inflace v následujících měsících nečekají, na obávanou dvacetiprocentní metu ale podle nich nedosáhne.
• Meziroční inflace dosáhla v srpnu 17,2 pct, tempo růstu zhruba po roce zpomalilo
  Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně stouply o 17,2 procenta, zatímco v červenci činila meziroční inflace 17,5 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo po 13 měsících. Zmírnil zejména růst cen pohonných hmot, naopak zdražování potravin mírně zrychlilo. Vliv mělo i dražší bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 procenta, což je nejmírnější meziměsíční nárůst v letošním roce. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici odhadovali srpnovou meziroční inflaci blízko červencových 17,5 procenta.
• Meziroční inflace opět zrychlila, menší tempo podle analytiků ale překvapilo
  Meziroční inflace v ČR v červenci potřinácté za sebou zrychlila, meziměsíční růst cen zboží a služeb byl ale nejslabší od února. Proti červnu spotřebitelské ceny stouply o 1,3 procenta a meziročně o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků červencová data byla díky menšímu tempu zdražování překvapením. Shodli se ale, že vrcholu inflace ještě nedosáhla, záležet bude i na vývoji cen energií.
• Meziroční inflace podle odhadů v dubnu překonala 13 procent
  Meziroční inflace v dubnu zřejmě překonala 13procentní úroveň. Podle odhadů ekonomů, které ČTK oslovila, inflace stoupla na průměrných 13,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Za nárůstem jsou především zvyšující se náklady na bydlení včetně energií a zdražování potravin. Český statistický úřad zveřejní data o dubnové inflaci v úterý 10. května. Vrchol inflace lze podle ekonomů čekat na přelomu druhého a třetího čtvrtletí.
• Meziroční inflace podle odhadů v srpnu spíše stagnovala
  Meziroční inflace v srpnu zůstala podle odhadů většiny analytiků, které dnes ČTK oslovila, na červencových 3,4 procenta. Někteří ekonomové ovšem nevylučují ani nárůst inflace na 3,6 procenta. Za růstem inflace je obnovená spotřeba domácností, ale i globální problémy s dodávkami. Údaje o inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) v pátek.
• Meziroční inflace se v říjnu podle odhadů přiblížila k šesti procentům
  Meziroční inflace v říjnu výrazně stoupla na průměrných 5,7 procenta ze zářijových 4,9 procenta. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Nejvíce k růstu cen přitom nadále podle ekonomů přispívají položky související s bydlením. Znatelný je i růst cen pohonných hmot. Ve srovnání s předchozím měsícem odhadují ekonomové růst spotřebitelských cen zhruba o jedno procento. Údaje o říjnové inflaci zveřejní Český statistický úřad ve středu 10. listopadu.
• Meziroční inflace stoupla v prosinci podle odhadů na 6,6 procenta
  Meziroční inflace v prosinci zřejmě stoupla na průměrných 6,6 procenta z šesti procent v listopadu. Tomu odpovídá průměrná míra inflace za celý loňský rok 3,8 procenta, tedy nejvyšší od roku 2008. Vyplývá to z odhadů analytiků, které ČTK oslovila. Tahounem růstu byly podle nich v prosinci ceny potravin a bydlení, růst byl ale podle ekonomů znatelný napříč téměř celým spotřebním košem. Český statistický úřad zveřejní údaje o inflaci ve středu 12. ledna.
• Meziroční inflace v březnu podle odhadů ekonomů překonala hranici 12 procent
  Meziroční inflace v březnu stoupla z únorových 11,1 procenta nad hranici 12 procent. Ekonomové, které ČTK oslovila, v průměru očekávají inflaci kolem 12,8 procenta. Důvodem je především zdražování pohonných hmot v souvislosti s válkou na Ukrajině. Nadále také podle odhadů analytiků pokračovalo zdražování energií a potravin. Vrcholu by měla inflace podle dosavadních odhadů dosáhnout v květnu, kdy by se měla pohybovat nad 13 procenty. Někteří ekonomové nicméně inflaci nad 13 procenty čekají již za březen. Český statistický úřad zveřejní data o vývoji inflace v pondělí 11. dubna.
• Meziroční inflace v červenci nejvyšší za rok, překonala očekávání trhu i ČNB
  Spotřebitelské ceny v Česku v červenci meziročně stouply nejvíce za rok. Inflace dosáhla 3,4 procenta a proti červnu zrychlila o 0,6 procentního bodu, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Růst cen tak překonal očekávání trhu i České národní banky (ČNB), která v prognóze odhadovala o 0,4 bodu nižší inflaci. Vývoj ovlivnilo zejména zdražení pohonných hmot a aut. Podle analytiků, které oslovila ČTK, se inflace v nejbližších měsících nevrátí pod tři procenta, a koncem roku se dokonce přiblíží ke čtyřem procentům. To podle nich odporuje scénář dalšího růstu úrokových sazeb centrální banky.