Tento článek bychom věnovali elementární problematice přijetí zodpovědnosti za své činy a za svůj trading. Možná právě dnes, kdy je internet plný všelijakých rádců, edukátorů a odborníků všeho druhu, je toto téma potřeba otevírat čím dál častěji. Ukážeme si příklady, podle kterých sami poznáte, že jste odevzdali odpovědnost za své chování někomu jinému. To, že toto odevzdání je naprosto destruktivní, budeme v tomto článku považovat za samozřejmost.
Potřeba všechno vědět
Přiznám se, že pro mě je někdy složité pochopit, proč mají lidé potřebu pořád nad něčím spekulovat a tráví, podle mě, zbytečně mnoho času debatami a úvahami nad tím, co buď nezmění, nebo čemu nerozumí (samozřejmě, že diskutující si myslí, že všemu rozumí…). I když tomu nerozumím, tak stále zůstává faktem to, že se na internetu, Twitteru a dalších diskusních fórech diskutuje nad tím, co se stane nebo proč se to stane. Toto myšlení pro trading naprosto postrádá smysl, protože trader nikdy neví, co se stane a navíc je mu úplně jedno, proč se to stalo. Když trh letí dolů nebo nahoru, tak je samozřejmě úplně zbytečné a neproduktivní dumat nad tím, proč se tak děje.
Tato touha lidské mysli nad vším spekulovat, dala vzniknout mnoha diskusním fórům, ve kterých se přirozeně vyskytují „sociální vůdci“, kteří jsou v této skupině respektování, a kteří hrají roli edukátorů, celebrit nebo mentorů. Díky svému respektu je tak ostatní členové následují, aniž by věděli, zda je tento „sociální lídr“ schopen sám na trzích něco vydělat. Odborné řeči ještě nikdy z nikoho odborníka neudělaly. Jediné co se počítá, jsou výsledky.
Čím víc vím, tím víc nevím
Tato rovnice poznání je platná na 100 %. Ovšem v tradingu nepotřebujete vědět téměř nic. Stačí správně reagovat na to, co se na trzích děje. Pokud vstoupím do obchodu, tak trh půjde v určitém časovém úseku jak nahoru, tak dolů, což dává možnost vydělat v obou směrech. Záleželo na vstupu do obchodu? Ne. Pokud však dokážu rozpoznat, kdo v trhu vládne, mohu obchod podržet a inkasovat zisk, nebo obchod zahodit a odejít s nulou, nebo malou ztrátou.
Této dovednosti se říká přizpůsobivost a tu vás nikdo nenaučí, protože přizpůsobivost je z velké části postavena na intuici a zkušenostech. Intuici je potřeba v sobě pěstovat. Nikde si jí nenačtete, nikdo vás jí nenaučí. Intuice se zlepšuje praxí a neustálým děláním.
Občas čtu v diskusích: „Dejte mi tip na dobrou trading knihu“ nebo „ znáte někdo kvalitního edukátora?“. Když budu číst něčí komentáře, tak si nikdy cit pro trhy, pro změnu nabídky a poptávky, nevypracuji. Když tuto situaci budu trochu banalizovat, tak čtením knihy o plavání se také plavat nenaučíte.
Dnešní společnost je postavena na tom, že veškeré informace jsou dostupné pouze v knihách, a proto upřednostňuje spíše empirické (mnohdy zprostředkované) poznání před vlastní zkušeností. Přitom nejvíce se lidé naučí díky zkoumání. Víte, kdy člověk udělá největší pokroky ve svém životě? V prvních 3 letech svého života. A proč? Protože děti zkoumají svět pomocí osobní zkušenosti. Nečtou knihy a nekopírují edukátory. Škoda, že dospělí na tuto svou vrozenou vlastnost zapomínají a raději o věcech diskutují.
Děkuji za přečtení,
Martin Klass
