Poptávka v eurozóně

23.09.2015 Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v září zpomalil, slabší poptávka v Asii totiž vedla k omezování tvorby...

06.07.2022 Euro dnes dále oslabuje, kleslo na nové dvacetileté minimum vůči dolaru. Rostoucí ceny energií a jejich možný nedostatek vyvolává obavy z recese a energetické krize v eurozóně. Poptávka po bezpečných aktivech vyhnala dolar na nová dvacetiletá maxima.

06.10.2020 Průmyslové zakázky v Německu se v srpnu meziměsíčně zvýšily o 4,5 procenta, což je výrazněji, než se očekávalo. Oznámil to dnes spolkový statistický úřad. Údaje tak podporují naděje, že německá ekonomika se ve třetím čtvrtletí citelně zotavila. Růst objemu zakázek zrychlil z červencových 3,3 procenta, velkou měrou k tomu přispěla silnější poptávka v eurozóně.

23.10.2018 Průzkum ECB ukáže, že zvyšující se úrokové sazby se již podepisují na utaženějších kreditních podmínkách. Poptávka po úvěrech ale zatím neopadá. Spotřebitelská důvěra v eurozóně zůstává z dlouhodobé perspektivy vysoká, nedávný vzestup cen pohonných hmot ale spotřebitelský optimismus nahlodal. Ve zbytku roku by měly pomoci daňové úlovy ve velkých evropských zemích.

24.08.2020 V pátek zveřejněné první odhady PMI indexů nákupních manažerů za srpen vyslaly na trh rozpolcené signály. PMI indikátory naznačují, že zatímco ekonomické zotavování v eurozóně zvolnilo tempo, v USA se aktivita zvýšila. Kompozitní PMI index v eurozóně spadl z 54,9 na 51,6 bodů, zatímco v USA stoupl z 50,3 na 54,7 bodů. Důvodem pro protichůdný vývoj je rozdílný výsledek subindexu PMI ve službách. Pozoruhodné je, že i když oba kontinenty zaznamenaly v posledních týdnech nárůst výskytu počtu případů nákazy Covid-19, poptávka v sektoru služeb v eurozóně poklesla, zatímco v USA posílila. Konkrétně se subindex služeb v eurozóně snížil na 50,1 z červencových 54,7 bodů, přičemž v USA vzrostl na 54,8 z 50,0 bodů.

05.07.2024 Celosvětový růst ekonomiky pro období let 2024 až 2025 bude činit asi 2,8 procenta, tedy o 0,1 bodu více než v roce 2023. Vyplývá to z analýzy společnosti Allianz Trade, kterou světová úvěrová pojišťovna poskytla ČTK. Rozhodujícími faktory pro pomalý růst HDP jsou podle ní válečné konflikty a nejistota spojená s volbami, které se konají v důležitých státech světa.

04.07.2024 Celosvětový růst HDP pro období 2024-2025 by měl dosáhnout pouze o 0,1 % vyššího růstu než v roce 2023. Dle nejnovější analýzy společnosti Allianz Trade jsou důvodem přetrvávající rizika recese v eurozóně, a dokonce zvyšující se rizika v USA, kde se očekává zpomalení růstu HDP na 1,7 %. Klíčovými faktory pro pomalý celosvětový růst HDP jsou válečné konflikty a nejistota spojená s konanými volbami v klíčových světových ekonomikách. Analýza také předpovídá, že centrálním bankám se podaří dosáhnout inflačních cílů pravděpodobně až na počátku roku 2025, tedy o šest měsíců později, než se původně očekávalo.

06.02.2020 Zakázky německého průmyslu se v prosinci snížily ve srovnání s předchozím měsícem o 2,1 procenta, což byl nejvýraznější propad od února. Na vině je slabá poptávka z dalších zemí v eurozóně, uvedl dnes německý statistický úřad. Zpráva naznačuje, že zpracovatelský sektor zůstane v Německu nadále slabý a bude růst největší evropské ekonomiky zpomalovat.

25.03.2019 Další série předstihových indikátorů ukáže, že nálada v eurozóně se nelepší. Přesto domácí poptávka u českých západních sousedů zůstává solidní. Německá nezaměstnanost v březnu pravděpodobně dosáhla nového minima, avšak první odhad ukáže, že spotřebitelská inflace, především kvůli efektu Velikonoc, výrazně zpomalila. Na domácí půdě budeme sledovat zasedání České národní banky ve čtvrtek, změnu sazeb ale pravděpodobně nepřinese.

29.05.2020 V Evropě dnes bylo zveřejněno velké množství makroekonomických dat. Ty se týkaly finálních číslech vývoje HDP v 1. čtvrtletí letošního roku a také prvních odhadů květnové inflace. Zpřesněný odhad vývoje italské ekonomiky ukázal na její propad mezičtvrtletně o 5,3 % a meziročně 5,4 %. Ve srovnání s prvním odhadem byl tak skutečný pokles v obou případech nižší o 0,6 p.b. Nejvýrazněji se na poklesu italského HDP podílela spotřeba domácností následovaná fixními investicemi. Mírně záporný byl i příspěvek zahraničního obchodu, když spolu s vývozy poklesly vlivem nižší domácí poptávky i dovozy. Překvapením je zhruba nulový příspěvek vládní spotřeby, podle něhož toho italská vláda pro ekonomiku v prvním čtvrtletí moc neudělala. Slabší poptávka se již Itálii projevuje i v nižší dynamice spotřebitelských cen. Ty v květnu zaznamenaly meziměsíční pokles o 0,2 %, když ještě v dubnu rostly o 0,5 %. K největšímu poklesu cen došlo v dopravě a v oblasti kultury a volného času. V opačném směru pak byla revidována čísla vývoje francouzského HDP. Ta nakonec ukázala na meziroční pokles HDP v 1. čtvrtletí o 5,0 %, zatímco první odhad činil -5,4 %. Nevíce se na poklesu francouzské ekonomiky podepsaly fixní investice, které propadly mezičtvrtletně o 10 %, následované spotřebou domácností. Podle dat francouzské inflace zůstaly spotřebitelské ceny v květnu oproti dubnu beze změny. V celé eurozóně pak podle dnešního prvního odhadu poklesly spotřebitelské ceny meziměsíčně o 0,1 %, když ještě v dubnu rostly o 0,3 %. Meziročně spotřebitelské ceny v eurozóně zhruba stagnovaly. Pokud se slabá poptávka bude ještě více propisovat do vývoje spotřebitelský cen, tak evropské ekonomice již hrozí nebezpečná deflace. Evropská centrální banka toho přitom již moc nezmůže a odpovědnost tak leží především na evropských vládách.