Ekonomické dopady nákazy koronavirem

28.01.2020 Zpomalení čínské ekonomiky o jeden procentní bod vyvolává zpomalení ekonomik střední a východní Evropy v rozsahu od 0,25 do 0,3 procentního bodu, vyplývá z výpočtu České národní banky. Pokud by tedy například šíření nákazy koronavirem vedlo ke zpomalení čínské ekonomiky z šesti- na pětiprocentní roční růst, tj. o jeden procentní bod, Česko musí počítat s tím, že neporoste tempem 2,2 procenta, nýbrž tempem 1,9 procenta.

04.02.2020 Ropa dnes po dvoutýdenním poklesu opět zdražuje. Pomáhá jí naděje, že Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci prohloubí stávající těžební škrty. Takový předpoklad zastínil i obavy z poklesu poptávky, který by mohlo způsobit šíření nákazy koronavirem. Obavy z možných dopadů koronaviru přitom v pondělí poslaly ropu na nejnižší úroveň za déle než rok.

30.10.2020 Evropské vlády musejí při boji s koronavirem omezovat pouze vybrané ekonomické aktivity a pokračovat ve výdajích na podporu podniků i domácností. Uvedli to dnes podle agentury Reuters vedoucí představitelé Evropské centrální banky (ECB). Evropské země v poslední době zavádějí nová restriktivní opatření v reakci na vzestup počtu nových případů nákazy koronavirem.

23.03.2020 Česká národní banka na svém čtvrtečním měnově politickém zasedání pravděpodobně sníží základní úrokovou sazbu o dalších 50bb. Učiní tak především z důvodu nadále se zhoršujícího výhledu pro růst české ekonomiky vlivem šířící se koronavirové infekce. Kurz koruny tak může dále oslabit, což by pravděpodobně vyvolalo reakci ze strany centrální banky. Zavedení kvantitativního uvolňování neočekáváme.

11.03.2020 Itálie kvůli šíření nového koronaviru vyčlení na pomoc ekonomice 25 miliard eur (téměř 643 miliard Kč). Oznámil to dnes italský premiér Giuseppe Conte. Ještě minulý týden přitom vláda hovořila o finančním balíčku za 7,5 miliardy eur (193 miliard Kč). V souvislosti s vyhlášením celostátní karantény a dopadem, který to bude mít na ekonomiku, se ale vláda finanční pomoc rozhodla výrazně zvýšit.

04.03.2020 Americký Fed kvůli možným negativním dopadům koronaviru na ekonomiku mimořádně snížil základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 1,00 až 1,25 procenta. Opatření Fedu následovalo po telefonní konferenci mezi ministry financí a guvernéry centrálních bank zemí skupiny G-7. Současně s americkým Fedem snížily včera základní úrokovou sazbu také centrální banky Austrálie a Malajsie. Další centrální banky zatím volí vyčkávací strategii, včetně ECB (rada guvernérů zasedá příští týden 12.3.). Rozhodnutí členů amerického měnového výboru bylo jednomyslné. Fed v následném prohlášení avizoval ochotu dál používat svých měnových nástrojů na podporu ekonomické aktivity. Podle jeho vyjádření zůstávají základy americké ekonomiky silné, nicméně rychle se šířící virová nákaza představuje významné riziko pro ekonomický růst. Fed si uvědomuje počínající dopady nákazy na sentiment jak spotřebitelů (cestování) tak i výrobců (omezení dodávek) a proto se rozhodl preventivně jednat. Výnosy amerických desetiletých dluhopisů reagovaly dalším poklesem na nová historická minima těsně pod jedním procentem. Někteří analytici považují včerejší snížení úrokových sazeb za hektické, nicméně trh očekává pokračování poklesu amerických úroků o více než 100 bb během následujícího půl roku.

11.02.2020 1) Asijské akciové trhy zakončily dnešní obchodování v zelených číslech, když investoři vyhodnocovali ekonomické dopady šíření čínského koronaviru. V Japonsku se dnes kvůli státnímu svátku neobchodovalo.

22.10.2020 Více než polovina malých a středních podniků v Evropě má obavy, zda příštích 12 měsíců přežije. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila poradenská společnost McKinsey. Průzkum se konal v srpnu, tedy ještě před nynějším vzestupem počtu nových případů nákazy koronavirem, který nutí evropské vlády zavádět nová restriktivní opatření.

19.03.2020 Opatření vlád vybraných zemí a institucí na pomoc ekonomikám zasaženým šířením nového typu koronaviru (řazeno abecedně).

30.07.2020 Nový koronavirus, který se od začátku roku z Číny rozšířil postupně do celého světa, ekonomiku nejvíce dusil až ve druhém čtvrtletí. Zatímco ve Spojených státech, které mají zdaleka největší hospodářství na světě, hrubý domácí produkt (HDP) klesl v přepočtu na celý rok o rekordních 32,9 procenta, německá ekonomika, která je největší v Evropě, zaznamenala proti předchozímu čtvrtletí propad o 10,1 procenta. I to je rekord - respektive nejhlubší propad od roku 1970, kdy se tyto údaje začaly sledovat.