Koronavirus ve druhém čtvrtletí dusil ekonomiku v USA i v Německu

Nový koronavirus, který se od začátku roku z Číny rozšířil postupně do celého světa, ekonomiku nejvíce dusil až ve druhém čtvrtletí. Zatímco ve Spojených státech, které mají zdaleka největší hospodářství na světě, hrubý domácí produkt (HDP) klesl v přepočtu na celý rok o rekordních 32,9 procenta, německá ekonomika, která je největší v Evropě, zaznamenala proti předchozímu čtvrtletí propad o 10,1 procenta. I to je rekord - respektive nejhlubší propad od roku 1970, kdy se tyto údaje začaly sledovat.

Až dosud zaznamenaly Spojené státy nejhlubší hospodářský propad ve své poválečné historii v roce 1958, kdy byl prezidentem Dwight Eisenhower. Ekonomika tehdy ve čtvrtletí spadla o deset procent. Server CNBC upozornil, že srovnatelný propad jako teď měly Spojené státy naposledy v polovině roku 1921, tedy před téměř 100 lety.

"(HDP) je blízko odhadům, ale je to samozřejmě historický propad," řekl k číslům hlavní analytik makléřské společnosti Spartan Capital Securities v New Yorku Peter Cardillo. "Samozřejmě, že jsou to staré zprávy, ale co to znamená do budoucna? Ta čísla jsou tak špatná, že i když teď procházíme zotavením, dopad nových případů nákazy koronavirem by ten proces zotavování mohl zastavit," citovala ho agentura Reuters.

V prvním čtvrtletí americká ekonomika klesala ročním tempem pěti procent. V té době také vstoupila do recese, která se definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu po sobě. Skončila tak rekordní konjunktura, která trvala 11 let. Jen v dubnu firmy v USA kvůli dopadům koronaviru propustily rekordních asi 20,8 milionu zaměstnanců, v květnu a červnu obnovily zhruba 7,5 milionu pracovních míst. Ministerstvo práce dnes uvedlo, že nějakou formu podpory v nezaměstnanosti nadále pobírá asi 30,2 milionu lidí. Za minulý týden si jich o podporu nově požádalo zhruba 1,43 milionu.

V Německu pak hospodářský propad ve druhém čtvrtletí vrátil výkon ekonomiky téměř o deset let zpátky. Statistický úřad upozornil, že propad byl mnohem výraznější než nejprudší čtvrtletní pokles z období globální finanční krize v roce 2009, kdy činil 4,7 procenta. Ekonom Carsten Brzeski z banky ING uvedl, že nynější recese by mohla být v Německu nejhlubší, ale zároveň nejkratší v historii. "Všechny měsíční indikátory už od května signalizují silné oživení ekonomické aktivity," řekl.

Nicméně trh práce si v Německu nevedl tak špatně. Počet nezaměstnaných v červenci podle předběžných a sezonně přepočtených údajů klesl o 18.000 na 2,92 milionu, oznámil spolkový úřad práce. To je překvapivé, neboť analytici předpokládali, že nezaměstnaných přibude. Klesá ale inflace, za červenec se podle předběžných údajů meziročně dostala z červnových 0,8 procenta na nulu. Proti předchozímu měsíci pak ceny dokonce o 0,5 procenta klesly.

Míra nezaměstnanosti pak v Německu zůstala v červenci na 6,4 procenta. Naopak v zemích Evropské unie nezaměstnanost ještě v červnu pokračovala v růstu, podle předběžných údajů Eurostatu vystoupila na 7,1 z květnových sedmi procent.

Nepříznivě vyznívá i statistika z jiných zemí, a to nejen o vývoji HDP. Například výroba osobních aut v Británii se v pololetí propadla o 42,8 procenta na 381.357 vozů, čímž se podle britského Svazu výrobců a prodejců automobilů dostala nejníže od roku 1954. Svaz také uvedl, že v britském automobilovém sektoru již kvůli pandemii nemoci covid-19 zaniklo minimálně 11.349 pracovních míst.

V celém světě se podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse novým koronavirem nakazilo už více než 17 milionů lidí, více než 667.000 jich v souvislosti s koronavirem zemřelo. Nejvíce nakažených i mrtvých je v USA.

Zdroj: Reuters, ČTK, Spartan Capital Securities

Čtěte více

• Koronavirus: ECB koupí finanční aktiva za 750 mld. eur
  Ve snaze bojovat proti ekonomickým dopadům koronaviru na ekonomiku eurozóny nakoupí Evropská centrální banka (ECB) finanční aktiva za 750 miliard eur (20,8 bilionu korun). ECB o tom informovala ve středu pozdě večer po neplánované schůzce Rady guvernérů. Program poběží do konce letošního roku a bude se vztahovat na dluhopisy státního i soukromého sektoru.
• Koronavirus má na světě přes 30.000 obětí, polovina je z Evropy
  Pandemie koronaviru si na světě vyžádala už přes 30.000 obětí, více než polovinu z nich tvoří obyvatelé evropských zemí. Nejkritičtější situace panuje nadále na jihu Evropy a v USA. Ve Španělsku za poslední den přibylo 838 mrtvých, což je zatím nejvyšší denní nárůst, nakažených tam evidují už skoro 80.000. Nejvíce infikovaných - skoro 125.000 - mají ve Spojených státech, kde nákaze podlehlo přes 2000 pacientů.
• Koronavirus ovlivnil ekonomiku, poklesl HDP, roste nezaměstnanost
  - Uzavření obchodů nebo řady výrobních firem včetně všech tří velkých automobilek, omezení na hranicích i další opatření související s koronavirem zpomalují českou ekonomiku. Ta podle údajů ČSÚ v prvním čtvrtletí klesla meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Pokles je nejvyšší od krize v roce 2009 a bude podle všeho ještě pokračovat. Třeba aktuální prognóza ČNB v základním scénáři počítá letos s poklesem o osm procent a příští rok s růstem o čtyři procenta.
• Koronavirus ovlivní přes třetinu evropských zahraničních investic
  Více než třetina evropských projektů přímých zahraničních investic oznámených v loňském roce bude buď zpožděna, nebo přímo zrušena z důvodu koronavirové pandemie. Vyplývá to z průzkumu konzultační společnosti EY.
• Koronavirus podle šéfky ECB povede k zásadním změnám ekonomiky
  Hospodářská krize vyvolaná pandemií nemoci covid-19 povede k zásadním změnám světové ekonomiky, které budou zahrnovat zvýšení důrazu na ekologii a digitalizaci a také transformaci systému práce. Uvedla to včera podle agentury AFP šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Dodala, že Evropa se v této souvislosti nachází ve "skvělé pozici", a poukázala mimo jiné na vedoucí postavení kontinentu v oblasti ekologických inovací.
• Koronavirus podle viceprezidenta ECB stáhne Evropu do recese
  Negativní hospodářské dopady koronaviru stáhnou evropskou ekonomiku do recese, ve druhém pololetí by se však měl hrubý domácí produkt (HDP) vrátit k růstu. V rozhovoru se španělskou televizí La Sexta to řekl viceprezident Evropské centrální banky (ECB) Luis de Guindos.
• Koronavirus připraví italský cestovní ruch až o miliardy eur
  Kvůli šíření nového koronaviru přijde italský cestovní ruch v období od března do května o 7,4 miliard eur (187,4 miliardy Kč). Odhadl to dnes podnikatelský svaz Confturismo-Confcommercio. Do Itálie podle něj od 1. března do 31. května přijede o 31,6 milionu méně turistů, než se čekalo před rozpukem nákazy. Odhad se zakládá na vývoji z posledního týdne, uvedl svaz podle agentury ANSA.
• Koronavirus se na světové ekonomice projeví
  Kvůli vysoké integraci čínského hospodářství do dodavatelských řetězců po celém světě se epidemie nového koronaviru projeví nejen ve vývoji čínské, ale i globální ekonomiky. Vliv rozšíření nového typu viru na čínské hospodářství a zbytek světa není zanedbatelný, uvedli experti světového lídra pojištění pohledávek Euler Hermes.
• Koronavirus stáhl evropské akcie nejníže za téměř sedm měsíců
  Evropské akcie se dnes kvůli obavám z negativních hospodářských důsledků nového typu koronaviru propadly na téměř sedmiměsíční minimum. Panevropský akciový index STOXX 600 klesl o 3,67 procenta na 366,8 bodu. Uzavřel tak na nejnižší úrovni od poloviny loňského srpna, napsala agentura Reuters.
• Koronavirus tvrdě zasáhl spotřebitelskou náladu v Německu
  Nálada německých spotřebitelů se kvůli koronaviru prudce zhoršila. Její index na duben se tak propadl na nejnižší úroveň od roku 2009. Oznámil to dnes institut GfK. Údaje signalizují útlum spotřebitelských výdajů, které se v posledních letech staly stabilním a spolehlivým zdrojem růstu německé ekonomiky.
• Koronavirus zasadí ekonomice nejhorší ránu od velké krize
  Koronavirus zasadí globální ekonomice nejhorší ránu od velké hospodářské krize z 30. let minulého století. Uvedla to dnes výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Dodala, že v příštím roce očekává pouze částečné oživení ekonomiky.
• Koronavirus zpožďuje zelený plán Bruselu i jednání o rozpočtu EU
  Stejně jako šířící se koronavirové ohrožení paralyzovalo život v Evropě, ovlivnilo také zásadním způsobem i činnost institucí Evropské unie. Eurokomisaři i ministři členských zemí jednají výhradně na dálku, což omezuje jejich akceschopnost. Brusel je navíc v těchto dnech vytížen snahou koordinovat kroky států a zmírňovat ekonomické dopady epidemie a dosavadní priority proto nabírají zpoždění, ať už jde o složitá jednání o víceletém finančním rámci nebo snahu prosadit nový klimatický plán.
• Koronavirus zřejmě zpozdí zavedení eura v Bulharsku
  Globální krize vyvolaná šířením koronaviru zpozdí snahu Bulharska o přistoupení k mechanismu směnných kurzů ERM-2 a k bankovní unii. Řekl to dnes guvernér centrální banky Dimitar Radev. Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. Plán ale bude muset odsunout až na příští rok.
• Koronavirus zřejmě zvýší počet osobních bankrotů v Německu
  Počet osobních bankrotů v Německu se v letošním roce kvůli koronaviru zvýší, až dosud se díky příznivému vývoji ekonomiky a trhu práce devět let v řadě snižoval. Nárůst by měl činit minimálně deset procent. Předpověděla to dnes analytická společnost Crifbürgel.
• Koruna během dopoledne mírně ztratila
  Koruna během dopoledne mírně oslabovala. K euru v 11:00 oproti pondělnímu podvečeru ztrácela jeden haléř s kurzem 25,83 Kč/EUR. Vůči dolaru si podle údajů serveru Patria Online česká měna pohoršila o čtyři haléře na 19,15 Kč/USD.
• Koruna by během 12 měsíců mohla zpevnit o tři procenta
  Česká koruna by během příštích 12 měsíců mohla zpevnit vůči euru o více než tři procenta a dostat se na 25,095 Kč za euro. Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters mezi analytiky. Posílit by podle nich měly rovněž polský zlotý a maďarský forint.
• Koruna byla dnes nejsilnější od intervencí
  Koruna dnes po zveřejnění údajů o růstu průměrné mzdy posílila na 26,29 Kč/EUR a dostala se tak na nejsilnější úroveň nejen od dubnového konce intervencí České národní banky, ale za zhruba 3,5 roku. Ještě dopoledne se ale vrátila zpět nad 26,30 Kč/EUR a kolem 17:00 se obchodovala proti pátečnímu závěru o dva haléře slabší na 26,34 Kč/EUR. Vůči dolaru oslabila o šest haléřů na 23,41 Kč/USD. Vyplývá to z průběžných informací na webu společnosti Patria Online.
• Koruna by měla posílit k hranici 27 CZK/EUR
  Koruna by měla v příštím roce mírně posílit a ustálit se lehce nad hranicí 27 Kč za euro, kterou stanovila v listopadu Česká národní banka (ČNB) jako určující pro forexové intervence. Vyplývá to z odhadů analytiků. Hodnota koruny kolem 27,60 CZK/EUR z posledních dnů nemá podle nich opodstatnění v údajích z ekonomiky, a tak bude mít tuzemská měna tendenci posilovat. Každopádně vývoj koruny bude v příštím roce kvůli intervencím plně pod taktovkou ČNB, shodují se ekonomové.
• Koruna by před přijetím eura měla posílit
  Česká koruna by měla před přijetím eura posílit, uvedl na dnešním Fóru Zlaté koruny guvernér České...
• Koruna částečně setřásla vlivy z ČNB
  Česká měna dnes částečně setřásla vliv slov představitelů České národní banky o pozdějším zvyšování úrokových sazeb a k euru lehce zpevnila na 26,30 Kč/EUR. Vůči dolaru koruna posílila téměř o desetník na 23,60 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Vliv na kurz měly podle analytiků také ceny ropy.