Koronavirus ovlivní přes třetinu evropských zahraničních investic

Více než třetina evropských projektů přímých zahraničních investic oznámených v loňském roce bude buď zpožděna, nebo přímo zrušena z důvodu koronavirové pandemie. Vyplývá to z průzkumu konzultační společnosti EY.

Z celkem 6412 projektů jich 65 procent již funguje nebo pokračuje, i když s nižší kapacitou a menším počtem zaměstnanců, uvádí EY. Dalších 25 procent je zpožděno a deset procent zrušeno.

Průzkum uskutečněný minulý měsíc také ukázal, že Francie poprvé předhonila Británii a stala se nejoblíbenější evropskou destinací pro investice. Přilákala loni 1197 nových projektů, o 17 procent více než o rok dříve. Přímé zahraniční investice v Británii stouply loni o pět procent na 1109. Třetí bylo Německo z 971 projekty, což bylo stejně jako předloni.

Podle EY investoři přivítali změny zavedené vládou prezidenta Emmanuela Macrona. Ta v rámci zvýšení přitažlivosti francouzské ekonomiky v mezinárodním měřítku zjednodušila pracovní zákony o najímání a propouštění zaměstnanců, transformovala systém zápočtu daně ze mzdy na trvalé snížení firemní daně a stanovila paušální daň pro investory ve výši 30 procent. Série násilných protivládních protestů proti reformám v letech 2018 a 2019 a stávky v dopravě proti změnám penzijního systému na přelomu loňského a letošního roku měly na nadšení investorů jen malý vliv, napsala agentura Reuters.

Zdroj: Reuters, ČTK, EY

Čtěte více

• Koronavirová krize překazila plány na budoucí rozpočet eurozóny
  Dlouho dojednávané plány na vlastní rozpočet zemí platících eurem vzaly kvůli koronavirové pandemii za své. Takzvaný rozpočtový nástroj eurozóny ustoupil v příštím sedmiletém finančním rámci Evropské unie řádově objemnějšímu fondu obnovy, který chce Evropská komise naplnit bezprecedentní půjčkou. Na rozdíl od balíku, jenž měl sloužit výhradně státům s eurem, z něj však budou moci těžit i země používající vlastní měnu. Podle šéfa euroskupiny Mária Centena by však měly mít významné slovo v rozhodování o penězích z fondu instituce eurozóny.
• Koronavirová krize si podle Macrona žádá investice 10 procent HDP
  Evropská unie musí na koronavirovou krizi reagovat investicemi přinejmenším ve výši pět až deseti procent výkonu své ekonomiky. Po videokonferenci prezidentů a premiérů zemí Evropské unie to podle agentury Reuters prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Řekl také, že Evropa nemá budoucnost, pokud se nedokáže shodnout na reakci na nynější výjimečnou situaci.
• Koronavirová opatření nejvíc postihují malé a střední firmy
  Koronavirová opatření po celém světě nejvíce dopadají na malé a střední podniky, shrnuje dnes zveřejněný průzkum Mezinárodního obchodního centra (ITC). Zhruba pětina z dotazovaných firem se obává, že by do tří měsíců mohla nadobro skončit.
• Koronavirový plán G20 bude řešit dluhové potíže chudších zemí
  Plán skupiny největších ekonomik světa G20 pro boj s hospodářskými důsledky koronaviru se bude zabývat řešením dluhových problémů chudších zemí a zajištěním finanční pomoci pro rozvíjející se ekonomiky. Uvedli to dnes podle agentury Reuters ministři financí a guvernéři centrálních bank G20 ve společném komuniké.
• Koronavirus brzdí čínský program nové Hedvábné stezky
  Když čínský prezident Si Ťin-pching letos poprvé navštívil Barmu a podepsal zde nové infrastrukturní kontrakty, nic nenasvědčovalo tomu, že by se mohlo objevit něco, co by ohrozilo čínský plán investic do železnic, přístavů a silnic po celém světě, a to koronavirus. Omezení cestování, které má zabránit šíření nemoci způsobené novým typem koronaviru, způsobilo nečinnost velké části druhé největší ekonomiky světa a zablokovalo důležité body Siovy iniciativy nové Hedvábné stezky, píše agentura Reuters.
• Koronavirus by globální ekonomiku mohl stát 8,8 bilionu USD
  Koronavirus a s ním spojená paralýza ekonomické aktivity by globální ekonomiku mohla přijít na 5,8 až 8,8 bilionu dolarů (148 až 225 bilionů Kč), odhaduje asijská rozvojová banka (ADB). To představuje 6,4 až 9,7 procenta globálního hrubého domácího produktu (HDP). Na svém webu o tom informoval zpravodajský server BBC.
• Koronavirus dopadá na chod firem, česká ekonomika letos asi klesne
  Epidemie nového koronaviru doléhá na provoz podniků, podle Hospodářské komory ČR zasáhla preventivní opatření vlády už více než čtyři pětiny firem. Uzavření svých evropských závodů dnes oznámila německá automobilová skupina Volkswagen. V Česku se ve středu výroba zastaví v závodech Škody Auto v Mladé Boleslavi, Kvasinách a ve Vrchlabí. O týden později zastaví výrobu kolínská automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA). Ekonomové odhadují, že česká ekonomika za letošní rok s největší pravděpodobností klesne.
• Koronavirus: ECB koupí finanční aktiva za 750 mld. eur
  Ve snaze bojovat proti ekonomickým dopadům koronaviru na ekonomiku eurozóny nakoupí Evropská centrální banka (ECB) finanční aktiva za 750 miliard eur (20,8 bilionu korun). ECB o tom informovala ve středu pozdě večer po neplánované schůzce Rady guvernérů. Program poběží do konce letošního roku a bude se vztahovat na dluhopisy státního i soukromého sektoru.
• Koronavirus má na světě přes 30.000 obětí, polovina je z Evropy
  Pandemie koronaviru si na světě vyžádala už přes 30.000 obětí, více než polovinu z nich tvoří obyvatelé evropských zemí. Nejkritičtější situace panuje nadále na jihu Evropy a v USA. Ve Španělsku za poslední den přibylo 838 mrtvých, což je zatím nejvyšší denní nárůst, nakažených tam evidují už skoro 80.000. Nejvíce infikovaných - skoro 125.000 - mají ve Spojených státech, kde nákaze podlehlo přes 2000 pacientů.
• Koronavirus ovlivnil ekonomiku, poklesl HDP, roste nezaměstnanost
  - Uzavření obchodů nebo řady výrobních firem včetně všech tří velkých automobilek, omezení na hranicích i další opatření související s koronavirem zpomalují českou ekonomiku. Ta podle údajů ČSÚ v prvním čtvrtletí klesla meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Pokles je nejvyšší od krize v roce 2009 a bude podle všeho ještě pokračovat. Třeba aktuální prognóza ČNB v základním scénáři počítá letos s poklesem o osm procent a příští rok s růstem o čtyři procenta.
• Koronavirus podle šéfky ECB povede k zásadním změnám ekonomiky
  Hospodářská krize vyvolaná pandemií nemoci covid-19 povede k zásadním změnám světové ekonomiky, které budou zahrnovat zvýšení důrazu na ekologii a digitalizaci a také transformaci systému práce. Uvedla to včera podle agentury AFP šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Dodala, že Evropa se v této souvislosti nachází ve "skvělé pozici", a poukázala mimo jiné na vedoucí postavení kontinentu v oblasti ekologických inovací.
• Koronavirus podle viceprezidenta ECB stáhne Evropu do recese
  Negativní hospodářské dopady koronaviru stáhnou evropskou ekonomiku do recese, ve druhém pololetí by se však měl hrubý domácí produkt (HDP) vrátit k růstu. V rozhovoru se španělskou televizí La Sexta to řekl viceprezident Evropské centrální banky (ECB) Luis de Guindos.
• Koronavirus připraví italský cestovní ruch až o miliardy eur
  Kvůli šíření nového koronaviru přijde italský cestovní ruch v období od března do května o 7,4 miliard eur (187,4 miliardy Kč). Odhadl to dnes podnikatelský svaz Confturismo-Confcommercio. Do Itálie podle něj od 1. března do 31. května přijede o 31,6 milionu méně turistů, než se čekalo před rozpukem nákazy. Odhad se zakládá na vývoji z posledního týdne, uvedl svaz podle agentury ANSA.
• Koronavirus se na světové ekonomice projeví
  Kvůli vysoké integraci čínského hospodářství do dodavatelských řetězců po celém světě se epidemie nového koronaviru projeví nejen ve vývoji čínské, ale i globální ekonomiky. Vliv rozšíření nového typu viru na čínské hospodářství a zbytek světa není zanedbatelný, uvedli experti světového lídra pojištění pohledávek Euler Hermes.
• Koronavirus stáhl evropské akcie nejníže za téměř sedm měsíců
  Evropské akcie se dnes kvůli obavám z negativních hospodářských důsledků nového typu koronaviru propadly na téměř sedmiměsíční minimum. Panevropský akciový index STOXX 600 klesl o 3,67 procenta na 366,8 bodu. Uzavřel tak na nejnižší úrovni od poloviny loňského srpna, napsala agentura Reuters.
• Koronavirus tvrdě zasáhl spotřebitelskou náladu v Německu
  Nálada německých spotřebitelů se kvůli koronaviru prudce zhoršila. Její index na duben se tak propadl na nejnižší úroveň od roku 2009. Oznámil to dnes institut GfK. Údaje signalizují útlum spotřebitelských výdajů, které se v posledních letech staly stabilním a spolehlivým zdrojem růstu německé ekonomiky.
• Koronavirus ve druhém čtvrtletí dusil ekonomiku v USA i v Německu
  Nový koronavirus, který se od začátku roku z Číny rozšířil postupně do celého světa, ekonomiku nejvíce dusil až ve druhém čtvrtletí. Zatímco ve Spojených státech, které mají zdaleka největší hospodářství na světě, hrubý domácí produkt (HDP) klesl v přepočtu na celý rok o rekordních 32,9 procenta, německá ekonomika, která je největší v Evropě, zaznamenala proti předchozímu čtvrtletí propad o 10,1 procenta. I to je rekord - respektive nejhlubší propad od roku 1970, kdy se tyto údaje začaly sledovat.
• Koronavirus zasadí ekonomice nejhorší ránu od velké krize
  Koronavirus zasadí globální ekonomice nejhorší ránu od velké hospodářské krize z 30. let minulého století. Uvedla to dnes výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Dodala, že v příštím roce očekává pouze částečné oživení ekonomiky.
• Koronavirus zpožďuje zelený plán Bruselu i jednání o rozpočtu EU
  Stejně jako šířící se koronavirové ohrožení paralyzovalo život v Evropě, ovlivnilo také zásadním způsobem i činnost institucí Evropské unie. Eurokomisaři i ministři členských zemí jednají výhradně na dálku, což omezuje jejich akceschopnost. Brusel je navíc v těchto dnech vytížen snahou koordinovat kroky států a zmírňovat ekonomické dopady epidemie a dosavadní priority proto nabírají zpoždění, ať už jde o složitá jednání o víceletém finančním rámci nebo snahu prosadit nový klimatický plán.
• Koronavirus zřejmě zpozdí zavedení eura v Bulharsku
  Globální krize vyvolaná šířením koronaviru zpozdí snahu Bulharska o přistoupení k mechanismu směnných kurzů ERM-2 a k bankovní unii. Řekl to dnes guvernér centrální banky Dimitar Radev. Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. Plán ale bude muset odsunout až na příští rok.