Devizové rezervy Ukrajiny

09.05.2022 Země Evropské unie by měly zvážit zabavení ruských devizových rezerv a jejich použití na obnovu Ukrajiny. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Západ vede debatu o tom, jak donutit Moskvu, aby zaplatila část škod, které způsobila invazí na Ukrajinu, připomíná dnes britský deník.

28.02.2014 Ukrajina má v současnosti dostatek rezerv, aby byla schopna splatit své závazky vůči věřitelům. Řekl to dnes novinářům guvernér centrální banky Stepan Kubiv. Neupřesnil však, na jak dlouhou dobu Ukrajině tyto rezervy vystačí. Premiér Arsenij Jaceňuk dodal, že Ukrajina doufá v brzkou pomoc od Mezinárodního měnového fondu a mise MMF by měla dorazit na Ukrajinu již příští týden.

05.03.2015 Ukrajinské devizové rezervy klesly k 1. březnu na jedenáctileté minimum 5,625 miliardy dolarů z úrovně 6,42...

03.03.2022 Ruská ekonomika závisí zejména na využívání bohatých přírodních zdrojů a rozsáhlém zbrojním průmyslu. Země má největší rezervy zemního plynu na světě, druhé největší zásoby uhlí a osmé největší zásoby ropy. Rusko je předním světovým vývozcem zemního plynu, druhým největším vývozcem ropy a druhým největším exportérem zbraní. Hodnota přírodních zdrojů tvoří podle odhadu z roku 2019 zhruba 60 procent ruského HDP. Příjmy z prodeje ropy a zemního plynu podle ruského ministerstva financí tvořily v loňském roce 36 procent příjmů státního rozpočtu.

19.02.2024 Evropským inflačním premiantem zůstává Švýcarsko.

04.03.2022 Asi zcela nepřekvapivě jsou středoevropské měny (pomineme-li rubl) jednoznačně největší otloukánkem mezi měnami od počátku ruské invaze na Ukrajinu. V průměru proti euru ztratily zlotý, forint a koruna více než 5%. To sice není žádná katastrofa, avšak to neznamená, že nemůže být hůře. A to je velmi nemilá zpráva v dnešní inflační době. Nabízí se tedy otázka, zdali by se středoevropské centrální banky neměly zamyslet nad tím, zda má i nadále smysl držet a eventuálně akumulovat devizové rezervy, když venku zuří inflace v kombinaci s válkou a uprchlickou krizi.

04.03.2022 Asi zcela nepřekvapivě jsou středoevropské měny (pomineme-li rubl) jednoznačně největší otloukánkem mezi měnami od počátku ruské invaze na Ukrajinu. V průměru proti euru ztratily zlotý, forint a koruna více než 5%. To sice není žádná katastrofa, avšak to neznamená, že nemůže být hůře. A to je velmi nemilá zpráva v dnešní inflační době. Nabízí se tedy otázka zdali by se středoevropské centrální banky neměly zamyslet nad tím zda má i nadále smysl držet a eventuálně akumulovat devizové rezervy, když venku zuří inflace v kombinaci s válkou a uprchlickou krizi. Situace však není tak univerzálně jednoduchá napříč regionem.

09.03.2022  „Pokud jde o dopady válečného konfliktu na českou ekonomiku, tak velkým rizikem není přímý vliv na zahraniční obchod. Přímo do Ruska směřují 2 % z celkového českého vývozu, zatímco 3 % z celkových českých dovozů z Ruska do Česka. To představuje nízkých 1,6 % HDP v případě vývozu a 2,4 % v případě dovozu.

12.01.2016 Medzi verejnosťou panuje názor, že špekulanti môžu položiť akúkoľvek menu, keď sa tak rozhodnú. Nie je to pravda, pri ...

06.04.2022 Koruna od doby před pěti lety, kdy Česká národní banka ukončila forexové intervence, posílila do dneška zhruba o deset procent na dnešních 24,45 koruny za euro. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online a vyjádření oslovených analytiků. Kurzový závazek ČNB s cílem držet korunu kolem 27 Kč/EUR zároveň vedl k výraznému nárůstu devizových rezerv ze zhruba 20 procent HDP na aktuálních více než 60 procent HDP. Nárůst rezerv vedl k účetní kumulované ztrátě centrální banky.