Ukrajina prý dokáže uspokojit své věřitele

Ukrajina má v současnosti dostatek rezerv, aby byla schopna splatit své závazky vůči věřitelům. Řekl to dnes novinářům guvernér centrální banky Stepan Kubiv. Neupřesnil však, na jak dlouhou dobu Ukrajině tyto rezervy vystačí. Premiér Arsenij Jaceňuk dodal, že Ukrajina doufá v brzkou pomoc od Mezinárodního měnového fondu a mise MMF by měla dorazit na Ukrajinu již příští týden.

Kubiv současně oznámil, že ukrajinská centrální banka zavedla limit na výběr hotovosti z účtů u bank v cizích měnách. Maximální denní částka výběru byla stanovena na 15.000 hřiven. Banka tak chce omezit silnou nestabilitu domácí měny.

Jaceňuk prohlásil, že Ukrajina je odhodlána splnit podmínky MMF potřebné k zajištění pomoci. Kyjev v posledních dnech odhadl své potřeby zahraniční pomoci v letošním a příštím roce na 35 miliard dolarů, tedy téměř 700 miliard korun. "Doufám, že v krátké době obdržíme devizy, které nám pomohou zvýšit devizové rezervy a stabilizovat situaci," řekl premiér novinářům.

Ukrajinská měna (UAH) dnes ráno posilovala ze svého rekordního minima díky snaze nové vlády vyjednat pomoc s MMF. Hřivna stoupla o pět procent na 10,50 za dolar, když ve čtvrtek se naopak propadla na nové rekordní minimum 11 hřiven za dolar. Od počátku roku hřivna oslabila vůči dolaru o téměř 30 procent, napsala agentura Reuters.

Ukrajinská centrální banka kvůli klesajícím devizovým rezervám opustila ve středu řízený kurz měny a nahradila jej kurzem plovoucím. Banka předtím udržovala řízený kurz v určitém denním rozpětí, ten ale musela podporovat nákladnými intervencemi. Kubiv tento týden řekl, že devizové rezervy Ukrajiny se snížily na 15 miliard USD ze 17,8 miliardy USD na počátku měsíce.

Nová ukrajinská vláda podle jednoho z evropských diplomatů uvedla, že naléhavě potřebuje čtyři miliardy dolarů. Kyjev dluží ruskému plynárenskému gigantu Gazprom za dodávky plynu více než jednu miliardu USD.

Vývoj měnového páru USD/UAH za posledních 5 měsíců:

Zdroj: Reuters, ČTK, Investing.com, MMF

Související články

Ukrajina opustila řízený kurz hřivny
Ukrajinská centrální banka opustila řízený kurz měny a nahradila jej kurzem plovoucím. Ve finanční televizi...

Ukrajinská hřivna klesla na rekordní minimum
Ukrajinská hřivna (UAH) se dnes propadla na rekordní minimum vůči americkému dolaru, na vině je hlavně...

Ukrajinská měna klesá na čtyřletá minima
Kurz ukrajinské měny (UAH) dnes klesl na čtyřleté minimum a cena pojištění proti nesplacení ukrajinských...

Čtěte více

• Ukrajina nečekaně zvýšila úrokové sazby
  Ukrajinská centrální banka nečekaně zvýšila své úrokové sazby. Hlavní úroková sazba vzroste na 9,5 procenta...
• Ukrajina obdržela první splátku 2,7 miliardy USD z úvěru od MMF
  Ukrajina obdržela 2,7 miliardy USD (58,1 miliardy Kč) jako první část z úvěrového programu od Mezinárodního měnového fondu. Oznámil to ministr financí Serhij Marčenko. "Jsem vděčný našim partnerům za podporu Ukrajiny na cestě k vítězství," napsal Marčeno na svém účtu na twitteru.
• Ukrajina obdržela 4,2 miliardy eur na podporu finanční stability
  Evropská komise (EK) vyplatila první pravidelnou platbu z finančního nástroje EU na podporu Ukrajiny. Země tak na podporu své makrofinanční stability a fungování veřejné správy získala 4,2 miliardy eur (105,9 miliardy Kč). Celková pomoc, kterou EU již vyplatila ukrajinské vládě v rámci programu pomoci pro Ukrajinu, tak dosáhla 12 miliard eur, uvedla dnes komise.
• Ukrajina obnovila jednání s držiteli svých dluhopisů
  Ukrajina zahájila s držiteli svých dluhopisů nové kolo oficiálních rozhovorů o restrukturalizaci dluhu více než 20 miliard USD (462,5 miliardy Kč), uvedla agentura Bloomberg. Kyjevu se krátí čas, ve kterém musí dojednat dohodu, jinak bude čelit hrozbě platební neschopnosti. Zemi 1. srpna vyprší zmrazení plateb, které bylo dohodnuto před dvěma lety po ruské invazi.
• Ukrajina odhaduje, že její ekonomika příští rok poroste o pět procent
  Ukrajina odhaduje, že její ekonomika příští rok poroste o pět procent. Pomoci by měly investice do rekonstrukce a silnější spotřebitelská poptávka. S odkazem na vedoucí odboru strategického plánování a makroekonomických prognóz ukrajinského ministerstva hospodářství Nataliji Horškovovou to uvedla agentura Reuters.
• Ukrajina opět snížila úroky, aby podpořila oživení domácí ekonomiky
  Ukrajinská centrální banka podruhé za sebou snížila úrokové sazby, aby podpořila oživení domácí ekonomiky, kterou tvrdě zasáhla ruská vojenská invaze. Banka dnes snížila svůj základní úrok o dva procentní body na 20 procent. V červenci základní úrok zredukovala z 25 na 22 procent, uskutečnila tak první snížení úroků od začátku invaze z konce loňského února.
• Ukrajina opustila řízený kurz hřivny
  Ukrajinská centrální banka opustila řízený kurz měny a nahradila jej kurzem plovoucím. Ve finanční televizi...
• Ukrajina plánuje válečné dluhopisy na financování ozbrojených sil
  Ukrajinská vláda plánuje od dnešního dne začít prodávat dluhopisy, kterými bude platit své ozbrojené síly bránící zemi před ruskou invazí. Oznámení přichází po silném propadu cen stávajících ukrajinských státních dluhopisů, uvedl ve své zprávě server BBC. Cena jednoho dluhopisu se splatností jeden rok bude 1000 ukrajinských hřiven (750 Kč), úroková sazba bude stanovena v aukci.
• Ukrajina podala přihlášku do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
  Ukrajina se chce stát členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Informoval o tom dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který ve švýcarském Luganu předal přihlášku šéfovi organizace Matthiasi Cormannovi. OECD sdružuje ekonomicky vyspělé státy.
• Ukrajina potřebuje peníze, kvůli riziku invaze má omezený přístup na trhy
  Ukrajina si potřebuje od mezinárodních organizací a v rámci bilaterální pomoci vypůjčit asi pět miliard dolarů (téměř 110 miliard Kč). Agentuře Reuters to dnes řekl poradce vlády Oleh Ustěnko. Hysterie, která se podle něj rozpoutala kolem vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem, Kyjevu znemožňuje vypůjčit si peníze klasicky na kapitálových trzích. Možnost invaze ruských vojsk na Ukrajinu je příliš riskantní záležitost na to, aby investoři teď Ukrajině půjčili peníze.
• Ukrajina představila ekonomická opatření proti dopadům války na podniky
  Ukrajinský parlament schválil opatření, která mají pomoci tamním podnikům během války s Ruskem. Zahrnují i snížení daní na jednotnou sazbu dvě procenta, informoval včera ukrajinský premiér Denis Šmygal. Vláda též bude financovat program půjček pro zemědělce v hodnotě 25 miliard hřiven (bezmála 19 miliard Kč).
• Ukrajina přepracuje pravidla pro podnikání, aby podpořila ekonomiku
  Ukrajinská vláda pracuje na revizi systému pravidel podnikání s cílem zrušit a aktualizovat stovky dokumentů. Chce tak podpořit podnikání a pomoci válkou zničené ekonomice v oživení. Agentuře Reuters to řekl náměstek ukrajinského ministra hospodářství Oleksij Sobolev.
• Ukrajina se předběžně dohodla s věřiteli na restrukturalizaci části dluhu
  Ukrajina se předběžně dohodla se skupinou držitelů dluhopisů na restrukturalizaci zahraničního dluhu za 20 miliard USD (464,2 miliardy Kč). Uvedla to dnes ukrajinská vláda. Oznámení přichází necelý týden před vypršením dvouleté dohody o pozastavení splátek dluhu a je to poprvé od začátku ruské invaze, kdy země přistoupila k restrukturalizaci dluhu.
• Ukrajina snížila letošní výhled růstu HDP na jedno pct. z původních 3,2 pct.
  Ukrajinské ministerstvo hospodářství snížilo letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na jedno procento. Informovala o tom dnes agentura Interfax-Ukrajina, která přitom odkázala na ministerského náměstka. Resort dříve počítal s růstem o 3,2 procenta.
• Ukrajina snížila základní úrokovou sazbu na rekordní minimum
  Ukrajinská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu na šest z osmi procent. Sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od vzniku nezávislé Ukrajiny v roce 1991. Banka úroky snížila poté, co si vláda zajistila půjčku pět miliard dolarů (118 miliard Kč) od Mezinárodního měnového fondu (MMF).
• Ukrajina uvalila sankce na další ruské firmy, sportovce či ministrovu dceru
  Kvůli pokračující ruské invazi rozšířila Ukrajina svůj sankční seznam o několik stovek dalších položek. Mezi přibližně 250 firmami, kterých se postihy týkají, je například internetová společnost Yandex, která spravuje největší webový vyhledávač v Rusku, nebo sociální síť VK (VKontaktě), ruská obdoba facebooku. Příslušné dekrety včera podle médií zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
• Ukrajina uvedla, že letos ztrojnásobila výrobu zbraní
  Ukrajina přes pokračující ruské útoky ze vzduchu ztrojnásobila v letošním roce výrobu zbraní, přičemž výrazně vzrostla role soukromých producentů. Podle agentury Unian to včera uvedl prezident země Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina, která se už téměř dva roky brání ruské invazi, je dosud z velké části závislá na zbrojních dodávkách od spojenců. Posílení domácí produkce je jednou z priorit Zelenského administrativy.
• Ukrajina více než zdvojnásobila základní úrokovou sazbu na 25 procent
  Ukrajinská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu z deseti na 25 procent. Snaží se tak omezit inflaci a ochránit příjmy a úspory obyvatel v době války. Svou měnovou politiku zpřísnila poprvé od začátku ruské invaze, informovala agentura Reuters.
• Ukrajina vybrala ve sbírkách v kryptoměnách desetinásobně více financí než Rusko
  Ukrajina vybrala ve finančních sbírkách na válku v přepočtu mezi 80 až 90 miliony dolarů (1,8 až dvě miliardy korun) v kryptoměnách, tedy téměř desetinásobně více než Rusko, které od počátku konfliktu vybralo dary v hodnotě několika jednotek milionů dolarů. V rozhovoru s ČTK to řekl expert na kriminalitu spojenou s kryptosystémy ve společnosti Binance a bývalý kyberpolicista Jarek Jakubček. Vychází z interních dat společnosti Binance a z analýzy firmy Chainalysis sbírající data spojené s kryptoměnami ve více než 70 zemích.
• Ukrajina vyzvala k ukončení členství Ruska a Běloruska v MMF a SB
  Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes vyzval k ukončení členství Ruska a Běloruska v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a Světové bance (SB). Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajina je nyní terčem ruské invaze, na které se podílí také Bělorusko.