Ukrajina uvedla, že letos ztrojnásobila výrobu zbraní

Ukrajina přes pokračující ruské útoky ze vzduchu ztrojnásobila v letošním roce výrobu zbraní, přičemž výrazně vzrostla role soukromých producentů. Podle agentury Unian to včera uvedl prezident země Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina, která se už téměř dva roky brání ruské invazi, je dosud z velké části závislá na zbrojních dodávkách od spojenců. Posílení domácí produkce je jednou z priorit Zelenského administrativy.

"Velmi výrazně roste výroba munice, zejména pro dělostřelectvo. Ukrajina na systémové úrovni rozvíjí výrobu tak mimořádně potřebných věcí, jako je munice pro naše domácí bezpilotní letouny," uvedl Zelenskyj s tím, že "významně" vzrostla také produkce raket. Výroba zbraní podle něj rovněž významně přispívá k celkovému hospodářskému růstu.

Zelenskyj také uvedl, že nadále roste podíl soukromých společností v ukrajinském vojensko-průmyslovém sektoru. Navíc existují dohody s řadou předních světových zbrojařských firem o společné výrobě. Prezident vyjádřil přesvědčení, že se Ukrajina v budoucnu může zařadit mezi deset největších producentů zbraní na světě.

Ministr pro strategický průmysl Oleksandr Kamyšin podle agentury DPA uvedl, že Ukrajině se v letošním roce podařilo zvýšit produkci minometných granátů dvaačtyřicetkrát a dělostřeleckých granátů třikrát. Výrazný nárůst zaznamenala také výroba obrněných transportérů. Samohybných děl Bohdana sjede z výrobních linek šest každý měsíc.

Poptávku ukrajinské armády ovšem ukrajinský průmysl zdaleka nestíhá uspokojovat, připustil Kamyšin. Závislá na dodávkách ze zahraničí je Ukrajina v případě dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů uplatňované v NATO. Jejich výrobu, kterou komplikuje celosvětový nedostatek střelného prachu, však chce zahájit v příštím roce.

Kamyšin dále uvedl, že velká část bezpilotních letounů používaných při ukrajinských operacích v první linii nyní pochází z domácí výroby. V roce 2024 chce Ukrajina vyrobit více než milion ručně ovládaných dronů, jejichž let lze sledovat prostřednictvím připevněné kamery. Kromě toho má být vyrobeno i více než 1000 dronů s doletem přes 1000 kilometrů, které jsou schopné zasáhnout cíle v Rusku. Ukrajina má také raketový program, který však podle Kamyšina podléhá nejpřísnějšímu utajení.

Zdroj: Reuters, ČTK, DPA

Čtěte více

• Ukrajina plánuje válečné dluhopisy na financování ozbrojených sil
  Ukrajinská vláda plánuje od dnešního dne začít prodávat dluhopisy, kterými bude platit své ozbrojené síly bránící zemi před ruskou invazí. Oznámení přichází po silném propadu cen stávajících ukrajinských státních dluhopisů, uvedl ve své zprávě server BBC. Cena jednoho dluhopisu se splatností jeden rok bude 1000 ukrajinských hřiven (750 Kč), úroková sazba bude stanovena v aukci.
• Ukrajina podala přihlášku do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
  Ukrajina se chce stát členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Informoval o tom dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který ve švýcarském Luganu předal přihlášku šéfovi organizace Matthiasi Cormannovi. OECD sdružuje ekonomicky vyspělé státy.
• Ukrajina potřebuje peníze, kvůli riziku invaze má omezený přístup na trhy
  Ukrajina si potřebuje od mezinárodních organizací a v rámci bilaterální pomoci vypůjčit asi pět miliard dolarů (téměř 110 miliard Kč). Agentuře Reuters to dnes řekl poradce vlády Oleh Ustěnko. Hysterie, která se podle něj rozpoutala kolem vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem, Kyjevu znemožňuje vypůjčit si peníze klasicky na kapitálových trzích. Možnost invaze ruských vojsk na Ukrajinu je příliš riskantní záležitost na to, aby investoři teď Ukrajině půjčili peníze.
• Ukrajina prý dokáže uspokojit své věřitele
  Ukrajina má v současnosti dostatek rezerv, aby byla schopna splatit své závazky vůči věřitelům. Řekl to dnes novinářům guvernér centrální banky Stepan Kubiv. Neupřesnil však, na jak dlouhou dobu Ukrajině tyto rezervy vystačí. Premiér Arsenij Jaceňuk dodal, že Ukrajina doufá v brzkou pomoc od Mezinárodního měnového fondu a mise MMF by měla dorazit na Ukrajinu již příští týden.
• Ukrajina představila ekonomická opatření proti dopadům války na podniky
  Ukrajinský parlament schválil opatření, která mají pomoci tamním podnikům během války s Ruskem. Zahrnují i snížení daní na jednotnou sazbu dvě procenta, informoval včera ukrajinský premiér Denis Šmygal. Vláda též bude financovat program půjček pro zemědělce v hodnotě 25 miliard hřiven (bezmála 19 miliard Kč).
• Ukrajina přepracuje pravidla pro podnikání, aby podpořila ekonomiku
  Ukrajinská vláda pracuje na revizi systému pravidel podnikání s cílem zrušit a aktualizovat stovky dokumentů. Chce tak podpořit podnikání a pomoci válkou zničené ekonomice v oživení. Agentuře Reuters to řekl náměstek ukrajinského ministra hospodářství Oleksij Sobolev.
• Ukrajina se předběžně dohodla s věřiteli na restrukturalizaci části dluhu
  Ukrajina se předběžně dohodla se skupinou držitelů dluhopisů na restrukturalizaci zahraničního dluhu za 20 miliard USD (464,2 miliardy Kč). Uvedla to dnes ukrajinská vláda. Oznámení přichází necelý týden před vypršením dvouleté dohody o pozastavení splátek dluhu a je to poprvé od začátku ruské invaze, kdy země přistoupila k restrukturalizaci dluhu.
• Ukrajina snížila letošní výhled růstu HDP na jedno pct. z původních 3,2 pct.
  Ukrajinské ministerstvo hospodářství snížilo letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na jedno procento. Informovala o tom dnes agentura Interfax-Ukrajina, která přitom odkázala na ministerského náměstka. Resort dříve počítal s růstem o 3,2 procenta.
• Ukrajina snížila základní úrokovou sazbu na rekordní minimum
  Ukrajinská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu na šest z osmi procent. Sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od vzniku nezávislé Ukrajiny v roce 1991. Banka úroky snížila poté, co si vláda zajistila půjčku pět miliard dolarů (118 miliard Kč) od Mezinárodního měnového fondu (MMF).
• Ukrajina uvalila sankce na další ruské firmy, sportovce či ministrovu dceru
  Kvůli pokračující ruské invazi rozšířila Ukrajina svůj sankční seznam o několik stovek dalších položek. Mezi přibližně 250 firmami, kterých se postihy týkají, je například internetová společnost Yandex, která spravuje největší webový vyhledávač v Rusku, nebo sociální síť VK (VKontaktě), ruská obdoba facebooku. Příslušné dekrety včera podle médií zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
• Ukrajina více než zdvojnásobila základní úrokovou sazbu na 25 procent
  Ukrajinská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu z deseti na 25 procent. Snaží se tak omezit inflaci a ochránit příjmy a úspory obyvatel v době války. Svou měnovou politiku zpřísnila poprvé od začátku ruské invaze, informovala agentura Reuters.
• Ukrajina vybrala ve sbírkách v kryptoměnách desetinásobně více financí než Rusko
  Ukrajina vybrala ve finančních sbírkách na válku v přepočtu mezi 80 až 90 miliony dolarů (1,8 až dvě miliardy korun) v kryptoměnách, tedy téměř desetinásobně více než Rusko, které od počátku konfliktu vybralo dary v hodnotě několika jednotek milionů dolarů. V rozhovoru s ČTK to řekl expert na kriminalitu spojenou s kryptosystémy ve společnosti Binance a bývalý kyberpolicista Jarek Jakubček. Vychází z interních dat společnosti Binance a z analýzy firmy Chainalysis sbírající data spojené s kryptoměnami ve více než 70 zemích.
• Ukrajina vyzvala k ukončení členství Ruska a Běloruska v MMF a SB
  Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes vyzval k ukončení členství Ruska a Běloruska v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a Světové bance (SB). Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajina je nyní terčem ruské invaze, na které se podílí také Bělorusko.
• Ukrajina zavádí výjimečný stav, Západ sankce; Rusko stahuje diplomaty
  Ukrajina i západní státy hledají cesty, jak co nejúčinněji čelit ruským krokům na východě Ukrajiny. Kyjev zavádí výjimečný stav ve všech regionech kromě Luhanské a Doněcké oblasti, do armády povolává zálohy a schválil uvalení sankcí na 351 Rusů. S protiruskými sankcemi vedle USA přišla i Evropská unie, Británie či Japonsko. Spojené státy očekávají rozsáhlý útok na Ukrajinu do 48 hodin. Moskva se nechala slyšet, že sankce její postup nezmění, a z Ukrajiny stahuje své diplomaty. Stoupají ceny ropy.
• Ukrajina za války přišla o 30 procent ekonomiky
  Ukrajina kvůli ruské agresi přišla o 30 procent své ekonomiky, asi pětinu svého území a 3,5 milionu pracovních míst. Více než deset milionů lidí muselo kvůli válce opustit své domovy, mnozí uprchli do ciziny. Uvedl to ukrajinský premiér Denys Šmyhal v rozhovoru, který zveřejnila japonská televize NHK. Šmyhal se při pondělní návštěvě Tokia zúčastnil podpisu desítek memorand týkajících se japonské pomoci s poválečnou obnovou Ukrajiny, která se již téměř dva roky brání ruské agresi.
• Ukrajina získala při aukci dluhopisů 8,1 miliardy hřiven na válečné výdaje
  Ukrajinská vláda včera získala na své první aukci vojenských dluhopisů 8,1 miliardy hřiven (6,2 miliardy Kč), které chce použít na zaplacení svých ozbrojených sil bránících zemi před ruskou invazí. Včera to podle agentury Reuters uvedlo ukrajinské ministerstvo financí.
• Ukrajina zmírnila devizové regulace zavedené před dvěma lety
  Ukrajinská centrální banka včera zmírnila devizové regulace pro firmy, zahraniční investory a běžné občany...
• Ukrajina zmírnila kapitálové kontroly pro podniky
  Ukrajina zmírnila některé válečné kapitálové kontroly pro podniky. Centrální banka krok označila za největší liberalizaci měnového trhu od ruské invaze v roce 2022. S odkazem na páteční sdělení centrální banky o tom píše zpravodajský server CNBC. Většina opatření vstoupila v platnost včera.
• Ukrajina zmírnila regulaci měnového trhu
  Ukrajinská centrální banka zmírnila svá omezení na měnovém trhu, která zavedla minulý měsíc ve snaze...
• Ukrajina znárodnila podíly v pěti strategických firmách, tvrdí poslanec
  Ukrajina znárodnila soukromé podíly v pěti strategických společnostech spojených s několika podnikateli. Je mezi nimi například výrobce motorů Motor Sič nebo energetické společnosti Ukrnafta a Ukrtatnafta. Ukrajinská komise pro cenné papíry a burzu tak rozhodla na základě válečného stavu, uvedl podle agentury Reuters první místopředseda parlamentního výboru pro finance, daně a celní politiku Jaroslav Železnjak.