Ukrajina zavádí výjimečný stav, Západ sankce; Rusko stahuje diplomaty

Ukrajina i západní státy hledají cesty, jak co nejúčinněji čelit ruským krokům na východě Ukrajiny. Kyjev zavádí výjimečný stav ve všech regionech kromě Luhanské a Doněcké oblasti, do armády povolává zálohy a schválil uvalení sankcí na 351 Rusů. S protiruskými sankcemi vedle USA přišla i Evropská unie, Británie či Japonsko. Spojené státy očekávají rozsáhlý útok na Ukrajinu do 48 hodin. Moskva se nechala slyšet, že sankce její postup nezmění, a z Ukrajiny stahuje své diplomaty. Stoupají ceny ropy.

Série kroků ze strany Kyjeva má Ukrajinu co nejlépe připravit na možný širší útok ze strany Moskvy poté, co Rusko tento týden uznalo dvojici separatistických republik v Donbasu a rozhodlo o vyslání vojáků. Výjimečný stav Ukrajina zavedla od včerejší půlnoci na 30 dnů a do armády povolává rezervisty ve věku od 18 do 60 let, kteří budou sloužit až rok. Přijaté sankce ze strany Ukrajiny zahrnují mimo jiné zákaz vstupu do země pro stovky Rusů, kterým se zároveň odpírá přístup ke kapitálu či nemovitostem. Kyjev také zvažuje přerušení diplomatických vztahů s Moskvou a doporučil Ukrajincům, aby necestovali do Ruska. Pokud tam jsou, mají ho okamžitě opustit.

Balík sankcí proti Moskvě již přijaly země EU, jejíž lídři se ve čtvrtek večer sejdou na mimořádném summitu v Bruselu. Sankce zasáhnou vysoce postavené ruské činitele, včetně ministra obrany Sergeje Šojgua, velké banky a firmy obchodující s neuznanými republikami na východě Ukrajiny. Británie, která Ukrajině poskytne další vojenskou pomoc, zastaví obchodování s ruskými státními dluhopisy v Londýně. Sankce přijalo také Japonsko nebo Austrálie. Řada zemí je připravena opatření stupňovat, pokud Rusko zahájí plnohodnotnou invazi.

Situaci ve východoukrajinském regionu tyto kroky ale zatím nezměnily. Naopak - satelitní snímky za posledních 24 hodin ukázaly nové nasazení vojáků a vojenského vybavení v západním Rusku a Bělorusku nedaleko ukrajinských hranic. V posledních hodinách se navíc množí očitá svědectví o přesunech ruských jednotek blíž k ukrajinským hranicím nebo už přímo do povstaleckých republik.

Kyjev, který včera podle místních úřadů čelil dalšímu kybernetickému útoku, znovu hlásí řadu případů ostřelování svého území ze strany proruských separatistů. Zemřeli přitom dva vojáci a dalších šest bylo zraněno. Představitelé Luhanské a Doněcké lidové republiky naopak informovali o třech mrtvých na své straně a o zrychlování vojenské mobilizace separatistů. Přitom popřeli, že by v oblasti byli ruští vojáci. Ruská média tvrdí, že pod palbu se dostal štáb ruské armádní televize Zvezda. Moskva ze svých zastupitelských úřadů na Ukrajině evakuuje všechny pracovníky.

Ruští představitelé mají sankce za předvídatelné. Nátlak podle nich ale nemůže změnit ruskou politiku a ovlivnit odhodlání Ruska hájit své zájmy. Nesouhlas se sankcemi, za něž Moskva hrozí "silnou odvetou", vyjádřila Čína. Kuba a Venezuela Rusko přímo podpořily. Naproti tomu Turecko kroky Moskvy proti Ukrajině neuznává. Svrchovanost Ukrajiny podpořil i Izrael. Maďarský premiér Viktor Orbán chce svoji zemi držet stranou konfliktu a Srbsko si dává 48 hodin na rozmyšlenou, zda se připojí k sankcím EU, na jejichž dopad se už chystají evropské banky.

O tom, že sankce EU i USA, jejichž prezident Joe Biden nyní neplánuje summit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jsou nedostatečné, je přesvědčen Kyjev, který požaduje jejich zpřísnění i další vojenskou pomoc, a také část evropských médií. Jejich komentáře se shodují, že na Putina platí jen jednotná a tvrdá odpověď. Analytici upozorňují na pochybná videa, kterými se podle nich Moskva snaží vykonstruovat záminku pro zásah na Ukrajině.

K vyhrocené situaci se vyjadřují i čeští politici. Premiér Petr Fiala uvedl, že ČR je připravená na všechny varianty vývoje včetně uprchlické vlny či omezení dodávek z Ruska. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského je situace velmi nebezpečná, podle České národní banky konflikt zvýší inflaci. České ministerstvo zahraničí včera rozhorčení Prahy tlumočilo ruskému velvyslanci Alexandru Zmejevskému, který posléze odmítl "nepodložená obvinění" Moskvy z agrese vůči Ukrajině.

Za chytré a geniální označil počínání Putina bývalý americký prezident Donald Trump. Papež František kvůli ukrajinské krizi vyhlásil další den modliteb za mír. Politiky vyzval, aby zpytovali svědomí a nepůsobili lidem další utrpení.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Ukrajina představila ekonomická opatření proti dopadům války na podniky
  Ukrajinský parlament schválil opatření, která mají pomoci tamním podnikům během války s Ruskem. Zahrnují i snížení daní na jednotnou sazbu dvě procenta, informoval včera ukrajinský premiér Denis Šmygal. Vláda též bude financovat program půjček pro zemědělce v hodnotě 25 miliard hřiven (bezmála 19 miliard Kč).
• Ukrajina přepracuje pravidla pro podnikání, aby podpořila ekonomiku
  Ukrajinská vláda pracuje na revizi systému pravidel podnikání s cílem zrušit a aktualizovat stovky dokumentů. Chce tak podpořit podnikání a pomoci válkou zničené ekonomice v oživení. Agentuře Reuters to řekl náměstek ukrajinského ministra hospodářství Oleksij Sobolev.
• Ukrajina se předběžně dohodla s věřiteli na restrukturalizaci části dluhu
  Ukrajina se předběžně dohodla se skupinou držitelů dluhopisů na restrukturalizaci zahraničního dluhu za 20 miliard USD (464,2 miliardy Kč). Uvedla to dnes ukrajinská vláda. Oznámení přichází necelý týden před vypršením dvouleté dohody o pozastavení splátek dluhu a je to poprvé od začátku ruské invaze, kdy země přistoupila k restrukturalizaci dluhu.
• Ukrajina snížila letošní výhled růstu HDP na jedno pct. z původních 3,2 pct.
  Ukrajinské ministerstvo hospodářství snížilo letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na jedno procento. Informovala o tom dnes agentura Interfax-Ukrajina, která přitom odkázala na ministerského náměstka. Resort dříve počítal s růstem o 3,2 procenta.
• Ukrajina snížila základní úrokovou sazbu na rekordní minimum
  Ukrajinská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu na šest z osmi procent. Sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od vzniku nezávislé Ukrajiny v roce 1991. Banka úroky snížila poté, co si vláda zajistila půjčku pět miliard dolarů (118 miliard Kč) od Mezinárodního měnového fondu (MMF).
• Ukrajina uvalila sankce na další ruské firmy, sportovce či ministrovu dceru
  Kvůli pokračující ruské invazi rozšířila Ukrajina svůj sankční seznam o několik stovek dalších položek. Mezi přibližně 250 firmami, kterých se postihy týkají, je například internetová společnost Yandex, která spravuje největší webový vyhledávač v Rusku, nebo sociální síť VK (VKontaktě), ruská obdoba facebooku. Příslušné dekrety včera podle médií zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
• Ukrajina uvedla, že letos ztrojnásobila výrobu zbraní
  Ukrajina přes pokračující ruské útoky ze vzduchu ztrojnásobila v letošním roce výrobu zbraní, přičemž výrazně vzrostla role soukromých producentů. Podle agentury Unian to včera uvedl prezident země Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina, která se už téměř dva roky brání ruské invazi, je dosud z velké části závislá na zbrojních dodávkách od spojenců. Posílení domácí produkce je jednou z priorit Zelenského administrativy.
• Ukrajina více než zdvojnásobila základní úrokovou sazbu na 25 procent
  Ukrajinská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu z deseti na 25 procent. Snaží se tak omezit inflaci a ochránit příjmy a úspory obyvatel v době války. Svou měnovou politiku zpřísnila poprvé od začátku ruské invaze, informovala agentura Reuters.
• Ukrajina vybrala ve sbírkách v kryptoměnách desetinásobně více financí než Rusko
  Ukrajina vybrala ve finančních sbírkách na válku v přepočtu mezi 80 až 90 miliony dolarů (1,8 až dvě miliardy korun) v kryptoměnách, tedy téměř desetinásobně více než Rusko, které od počátku konfliktu vybralo dary v hodnotě několika jednotek milionů dolarů. V rozhovoru s ČTK to řekl expert na kriminalitu spojenou s kryptosystémy ve společnosti Binance a bývalý kyberpolicista Jarek Jakubček. Vychází z interních dat společnosti Binance a z analýzy firmy Chainalysis sbírající data spojené s kryptoměnami ve více než 70 zemích.
• Ukrajina vyzvala k ukončení členství Ruska a Běloruska v MMF a SB
  Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes vyzval k ukončení členství Ruska a Běloruska v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a Světové bance (SB). Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajina je nyní terčem ruské invaze, na které se podílí také Bělorusko.
• Ukrajina za války přišla o 30 procent ekonomiky
  Ukrajina kvůli ruské agresi přišla o 30 procent své ekonomiky, asi pětinu svého území a 3,5 milionu pracovních míst. Více než deset milionů lidí muselo kvůli válce opustit své domovy, mnozí uprchli do ciziny. Uvedl to ukrajinský premiér Denys Šmyhal v rozhovoru, který zveřejnila japonská televize NHK. Šmyhal se při pondělní návštěvě Tokia zúčastnil podpisu desítek memorand týkajících se japonské pomoci s poválečnou obnovou Ukrajiny, která se již téměř dva roky brání ruské agresi.
• Ukrajina získala při aukci dluhopisů 8,1 miliardy hřiven na válečné výdaje
  Ukrajinská vláda včera získala na své první aukci vojenských dluhopisů 8,1 miliardy hřiven (6,2 miliardy Kč), které chce použít na zaplacení svých ozbrojených sil bránících zemi před ruskou invazí. Včera to podle agentury Reuters uvedlo ukrajinské ministerstvo financí.
• Ukrajina zmírnila devizové regulace zavedené před dvěma lety
  Ukrajinská centrální banka včera zmírnila devizové regulace pro firmy, zahraniční investory a běžné občany...
• Ukrajina zmírnila kapitálové kontroly pro podniky
  Ukrajina zmírnila některé válečné kapitálové kontroly pro podniky. Centrální banka krok označila za největší liberalizaci měnového trhu od ruské invaze v roce 2022. S odkazem na páteční sdělení centrální banky o tom píše zpravodajský server CNBC. Většina opatření vstoupila v platnost včera.
• Ukrajina zmírnila regulaci měnového trhu
  Ukrajinská centrální banka zmírnila svá omezení na měnovém trhu, která zavedla minulý měsíc ve snaze...
• Ukrajina znárodnila podíly v pěti strategických firmách, tvrdí poslanec
  Ukrajina znárodnila soukromé podíly v pěti strategických společnostech spojených s několika podnikateli. Je mezi nimi například výrobce motorů Motor Sič nebo energetické společnosti Ukrnafta a Ukrtatnafta. Ukrajinská komise pro cenné papíry a burzu tak rozhodla na základě válečného stavu, uvedl podle agentury Reuters první místopředseda parlamentního výboru pro finance, daně a celní politiku Jaroslav Železnjak.
• Ukrajina zrušila zákaz komerčních transakcí
  Ukrajinská centrální banka včera večer nečekaně odvolala zákaz většiny komerčních transakcí s devizami, který zavedla teprve včera ráno. Svůj krok nezdůvodnila. Zákaz během včerejšího dne zkritizoval ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk, poškozuje podle něj ekonomiku. Navíc bance vytkl, že svůj krok s vládou nijak nekonzultovala a on se o všem dozvěděl až na internetu.
• Ukrajina zvýšila základní úrok na 14 procent
  Ukrajinská centrální banka se včera rozhodla zvýšit svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na 14 procent. Reaguje tak na pokračující růst inflace a výrazné oslabování měny. Ke zvýšení úroků letos přikročila již potřetí. Základní sazba se tak více než zdvojnásobila z 6,5 procenta na začátku roku.
• Ukrajina zvýší svůj klíčový úrok na 30 %
  Ukrajinská centrální banka se rozhodla prudce zvýšit svou klíčovou úrokovou sazbu na 30 procent z dosavadních...
• Ukrajina zvyšuje kontrolu nad tvrdou měnou
  Ukrajinská centrální banka zvýšila kontrolu nad přístupem bank k zahraničním měnám. Snaží se tak...