Jak by vypadala platební neschopnost USA?

Nikdo přesně neví, kdy Spojené státy přestanou platit své závazky, pokud Kongres nezvýší limit pro vládní dluh. Podle agentury Reuters si však lze udělat celkem dobrý obrázek o tom, jak by se tato platební neschopnost mohla vyvíjet.

Ani americké ministerstvo financí neví, jak velké daňové příjmy získá ve dnech po 17. říjnu, kdy vládní dluh možná narazí na současný strop 16,7 bilionu dolarů. Nelze stanovit ani přesné výdaje, například kolik lidí bude žádat o podporu v nezaměstnanosti. Je ale možné odhadovat rychlost úbytku peněz ve státní pokladně na základě údajů ministerstva financí ze stejného období loňského roku a sestavit tak harmonogram ukazující, jak by se platební neschopnost mohla vyvíjet.

17. října

Ministerstvo financí vyčerpá všechny dostupné nástroje k tomu, aby se udrželo pod dluhovým stropem, a již nebude moci navyšovat státní dluh. Ministerstvo předpokládá, že bude mít v tuto chvíli na hotovosti zhruba 30 miliard dolarů na splácení závazků. V tento den získá například 6,75 miliardy dolarů na daních, ale bude muset vyplatit mimo jiné 10,9 miliardy dolarů na sociální zabezpečení. Hotovostní rezerva tak na konci dne klesne na zhruba 27,5 miliardy dolarů.

18. října až 29. října

Hotovostní rezerva ministerstva se výrazně ztenčí. Výdaje Washingtonu výrazně přesahují příjmy a ministerstvo nyní nemůže tento rozdíl krýt vydáváním nových dluhopisů. Situace se na krátkou dobu zlepší 22. října, kdy vláda získá o 3,5 miliardy dolarů více, než utratí. Tento dočasný příjem však bude brzy smazán. Mimořádně obtížný bude 24. říjen. V tento den bude muset ministerstvo zaplatit vojenským dodavatelům 1,8 miliardy dolarů, doktorům a nemocnicím 2,2 miliardy dolarů a na sociálním zabezpečení 11,1 miliardy dolarů. Daně a další příjmy mu přitom vynesou pouze 9,6 miliardy dolarů.

Ministerstvo by navíc v tomto období mohlo ztratit důvěru na dluhopisových trzích. Ačkoli vláda v tuto chvíli nemůže zvyšovat dluh, může prodlužovat splatnost dluhopisů. Každý týden mají investoři možnost zinkasovat splatné americké vládní dluhopisy v hodnotě kolem 100 miliard dolarů, obvykle však tyto prostředky reinvestují do vládního dluhu. Pokud však obavy z platební neschopnosti přimějí investory požadovat místo nových cenných papírů hotovost, může se ministerstvo ocitnout bez peněz téměř ze dne na den.

30. října

Vláda se dostává do platební neschopnosti. K zaplacení všech pohledávek jí chybí sedm miliard dolarů. Kdo tedy přijde zkrátka? Podle administrativy prezidenta Baracka Obamy prakticky všichni.

Ministerstvo financí tvrdí, že nemá právo vybírat, kdo dostane zaplaceno. Když se vláda připravovala na podobnou situaci v roce 2011, plánovala, že bude vyplácet peníze až tehdy, když bude mít dostatek hotovosti k pokrytí jednodenních pohledávek. To by znamenalo prodlevy v platbách pro všechny. Pro školy, příjemce sociálních dávek či vojenské dodavatele. Těžce zasaženy budou některé velké podniky, jejichž významným zákazníkem je vláda. Prodlevy v platbách se budou čím dál více zvětšovat, což z ekonomiky v krátké době odčerpá miliardy dolarů.

31. října

Vláda má držitelům dluhopisů zaplatit úroky šest miliard dolarů. Americké dluhopisy tvoří základy globálního finančního systému. Jsou považovány za zcela bezpečnou investici. Zmeškané platby by těmito základy otřásly.

USA platí jedny z nejnižších úroků na světě, protože doposud své závazky včas splácely. Nyní by se však náklady na půjčky téměř s jistotou zvýšily. Akciové trhy by mohly prudce klesnout a nervózní spotřebitelé by mohli omezit výdaje, což by způsobilo další újmu ekonomice.

V tuto chvíli začíná pro ministerstvo financí opravdu obtížné rozhodování. Má vláda zaplatit držitelům dluhopisů v Číně nebo svým vojákům v Afghánistánu? Obamova vláda tvrdí, že nemůže upřednostňovat některé platby před jinými, podle analytiků se však o to alespoň pokusí.

"Nezaplatit včas úroky je možná horší varianta platební neschopnosti než zastavit jiné platby," upozorňuje analytik Brian Collins z organizace Bipartisan Policy Center.

1. listopadu

Spojené státy se dostávají do zcela nezmapovaného teritoria. Teoreticky může vláda dál uspokojovat držitele dluhopisů, protože daňové příjmy dokážou pokrýt úrokové platby. To by však znamenalo větší prodlevy v platbách pro všechny ostatní. Vojáci by tak mohli dostávat se zpožděním žold a důchodci, kteří se spoléhají na dávky od státu, by mohli mít potíže s hrazením svých výdajů.

Pokud by však vláda zmeškala platby úroků a neexistovaly by známky vyřešení krize, mohlo to by to poškodit důvěryhodnost Spojených států. To by zpochybnilo hodnotu téměř všech finančních instrumentů od amerického dolaru po bankovní úvěry v Asii. "Nesplnění závazků by bylo bezprecedentní a mohlo by vést ke katastrofě," uvedlo tento měsíc ministerstvo financí.

Zdroj: Reuters, ČTK, Bipartisan Policy Center

Čtěte více

• Izraelský kabinet schválil rozpočet, poprvé po třech letech od předchozího
  Po maratonu jednání, která trvala od nedělního rána, dnes izraelská vláda schválila státní rozpočet na období 2021-2022. Je to poprvé po více než třech letech od schválení předchozího plánu výdajů, svůj souhlas ale ještě musí připojit parlament. Kvůli vleklé politické krizi, která vedla ke čtyřem volbám, funguje Izrael bez schváleného plánu hospodaření od roku 2018, informují tiskové agentury.
• Izraelský premiér přiznal příliš rychlé uvolnění ekonomiky
  Izraelský premiér Benjamin Netanjahu včera přiznal, že vláda otevřela ekonomiku v době epidemie nemoci covid-19 příliš rychle a předčasně, což vedlo ke zrychlení šíření koronaviru. Izrael má 34.825 potvrzených případů nákazy a 348 mrtvých. Opozice včera varovala, že ekonomický dopad epidemie vyvolá bouřlivé protesty.
• Izrael: Útoky Húsíů mají nevýznamný dopad na náš obchod
  Pokračující útoky jemenských povstalců Húsíů na plavidla v Rudém moři zatím měly pouze omezený dopad na zahraniční obchod Izraele. Nevyvolaly v Izraeli ani žádné výraznější inflační tlaky. Podle agentury Reuters to vyplývá ze zprávy izraelského ministerstva financí. Húsíové tvrdí, že útoky provádějí na podporu Palestinců ve válce mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy.
• Jack Lew po brexitu žádné známky finanční krize nevidí
  Americký ministr financí Jack Lew po rozhodnutí Británie odejít z Evropské unie na trzích žádné známky finanční krize...
• Jaderná dohoda s Íránem prý není mrtvá
  Rusko, Čína i evropští signatáři mezinárodní dohody o íránském jaderném programu dnes ujišťovali, že dohoda s Teheránem není mrtvá a že se jí budou nadále řídit. Reagovali tak na jednostranné odstoupení od dohody, které v úterý oznámil americký prezident Donald Trump. Skupina konzervativních íránských poslanců v reakci na tento krok spálila americkou vlajku. Odstoupení od dohody znamená obnovení amerických sankcí, což podle listu The Wall Street Journal (WSJ) dopadne na desítky firem ve Spojených státech i v Evropě, které měly v plánu dodávat do blízkovýchodní země své výrobky či služby.
• Jádrová inflace v eurozóně stoupla
  Míra inflace v eurozóně v červenci stagnovala na 1,3 procenta, nicméně takzvaná jádrová inflace, kterou bedlivě sleduje Evropská centrální banka (ECB), překvapivě vystoupila na čtyřleté maximum. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
• Jádrová inflace v Japonsku se loni zvýšila na 3,1 procenta, maximum od roku 1982
  Míra jádrové inflace v Japonsku se za loňský rok zvýšila na 3,1 procenta, maximum od roku 1982. Přispěl k tomu růst cen potravin, zatímco slabší kurz japonské měny zdražil dovoz. Oznámil to dnes statistický odbor japonské vlády. Za prosinec ale růst jádrové inflace, která nezahrnuje ceny čerstvých potravin, meziročně zpomalil na 2,3 procenta z listopadových 2,5 procenta.
• Jaguar Land Rover jedná s vládou o pomoci za miliardu liber
  Britská automobilka Jaguar Land Rover (JLR) kvůli dopadům koronaviru jedná s vládou o finanční pomoci za více než jednu miliardu liber (30,6 miliardy Kč). Informují o tom britská média, která se odvolávají na zdroje obeznámené se situací. Firma sama to ale nepotvrdila, její mluvčí pouze uvedla, že firma je s vládou pravidelně v kontaktu a baví se s ní o široké škále témat. Vláda už dala najevo, že je připravena podílet se na záchraně klíčových britských firem.
• Jaká aktiva si v loňském roce vedla nejlépe a nejhůře?
  Rok 2016 je již minulostí a tak se můžeme podívat, jaká investiční aktiva si v loňském roce vedla nejlépe a která naopak nejhůře. Z tabulky níže je patrné, že nejlépe si vedl brazilský akciový index Bovespa. V loňském roce rovněž rostly ceny mnoha komodit. Na opačném konci tabulky se pak nachází cena kakaa.
• Jak bude reagovat CHF na kroky ECB?
  Švýcarská národní banka (SNB) již delší dobu drží úrokové sazby na čisté nule a brání posílení švýcarského...
• Jak Čína ovlivňuje finanční trhy?
  Chuť riskovat se začala vracet na finanční trhy a kapitál si tak našel cestu z bezpečného přístavu USD a JPY.
• Jak dopadla prověrka evropských bank?
  Veřejnost se v neděli dozví, jak dopadla dosud nejdůkladnější kontrola zdraví předních evropských bank...
• Jak dopadl summit EU?
  Summit Evropské unie přinesl jen mlhavý výstup.
• Jaké jsou největší ekonomiky světa?
  Čína by mohla vystřídat Spojené státy na pozici největší ekonomiky světa už v roce 2025, což je o tři roky...
• Jaké měnové páry se minulý týden pohnuly nejvíce?
  Jaké měnové páry se během minulého týdne pohnuly nejvíce? To prozradí tabulka níže, ve které můžeme vidět deset měnových párů s největší procentuální změnou za minulý týden. Z tabulky je patrné, že euro v minulém týdnu posilovalo, zatímco novozélandský dolar oslaboval.
• Jaké měnové páry se minulý týden pohnuly nejvíce?
  Jaké měnové páry se během minulého týdne pohnuly nejvíce? To prozradí tabulka níže, ve které můžeme vidět deset měnových párů s největší procentuální změnou za minulý týden.
• Jaké měnové páry se minulý týden pohnuly nejvíce?
  Jaké měnové páry se během minulého týdne pohnuly nejvíce? To prozradí tabulka níže, ve které můžeme vidět deset měnových párů s největší procentuální změnou za minulý týden. Za tabulky je patrné, že měnovým párům dominovaly ty s britskou librou.
• Jaké měnové páry se minulý týden pohnuly nejvíce?
  Jaké měnové páry se během minulého týdne pohnuly nejvíce? To prozradí tabulka níže, ve které můžeme vidět deset měnových párů s největší procentuální změnou za minulý týden. Z tabulky je patrné, že měnovým párům dominovaly ty s kanadským dolarem.
• Jaké měnové páry se minulý týden pohnuly nejvíce?
  Jaké měnové páry se během minulého týdne pohnuly nejvíce? To prozradí tabulka níže, ve které můžeme vidět deset měnových párů s největší procentuální změnou za minulý týden. Z tabulky je patrné, že největší pohyby zaznamenaly měnové páry s novozélandským a kanadským dolarem.
• Jaké měnové páry se minulý týden pohnuly nejvíce?
  Jaké měnové páry se během minulého týdne pohnuly nejvíce? To prozradí tabulka níže, ve které můžeme vidět deset měnových párů s největší procentuální změnou za minulý týden. Z tabulky je patrné, že největší procentuální změnu zaznamenaly měnové páry s americkým dolarem.