Ekonomové: Pandemie připravila ekonomiku o stamiliardy korun

Rok trvající pandemie koronaviru připravila českou ekonomiku o stamiliardy korun a desetitisíce pracovních míst. Ztráty jsou přitom rozložené velmi rozdílně mezi jednotlivá odvětví ekonomiky, přičemž nejhůře byla zasažená především oblast služeb. Průmysl naopak ekonomice, především v druhé polovině roku, pomohl. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Ekonomika podle nich předpandemické úrovně dosáhne nejdříve příští rok nebo až v roce 2023. Podle ministerstva financí vývoj ukázal na mimořádnou odolnost ekonomiky a potřebu aktivní role státu. Ekonomika loni klesla o rekordních 5,6 procenta.

"Pandemie přinesla nejprudší propad ekonomiky od roku 1991, kdy hospodářství procházelo transformací ze socialismu na tržní ekonomiku. Zevrubně lze odhadnout, že nás pandemie připravila o 300 až 350 miliard korun a 80.000 pracovních míst. Na úroveň, které česká ekonomika dosahovala před pandemií, se nejspíše dostaneme až v roce 2022, možná 2023," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Zároveň upozornil, že pandemie odsunula do pozadí celou řadu důležitých témat, jako je kvalita školství, podpora výzkumu a vývoje nebo udržitelnost důchodového systému.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské česká ekonomika za loňský rok přišla v přidané hodnotě o 299 miliard korun. "Taky víme, že stát loni firmám a domácnostem vyplatil na přímé pomoci 143 miliard korun, takže jde o necelou polovinu ztráty ekonomiky," uvedla.

Horská zároveň upozornila, že od ještě větších ztrát uchránila Česko německá ekonomika. "V této situaci covidového šoku se vyplatilo být průmyslovou zemí. Ze struktury ekonomik vyplývá, že v Česku je přímo či nepřímo covidem ohroženo až 37 procent ekonomiky, přičemž vládními restrikcemi je přímo omezeno deset až 13 procent ekonomiky. V Německu to je 42 procent a v Rakousku 45 procent," uvedla.

Podle ministerstva financí hlubšímu propadu hospodářství zabránila robustní protikrizová ekonomická opatření, která ke konci ledna 2021 přesáhla 300 miliard korun, přičemž přímo domácnostem, podnikatelům a firmám stát vyplatil 150 miliard Kč. "České ekonomice pomohlo zejména ve druhém pololetí loňského roku to, že klíčová odbytiště tuzemského exportu v čele s Německem nebyla tak zásadně pandemií ochromena jako na jaře," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška loni česká ekonomika na přidané hodnotě ztratila 420 miliard korun a v prvním čtvrtletí letos to může být dalších až 200 miliard korun. "Přes všechna negativa očekávám v české ekonomice rozjezd růstu letos a do konce příštího roku dosažení úrovně před pandemií," uvedl. Zároveň ale upozornil, že některé důsledky pandemie se projeví teprve s větším zpožděním. "Nemožnost lidí z různých zemí a oborů se setkávat a neformálně se bavit o svých problémech povede k postupné ztrátě sociálního kapitálu, která může na řadu let snížit potenciál růstu ekonomiky," dodal.

Analytik společnosti Natland Petr Bartoň vypočetl, že za rok trvání pandemie k 1. březnu bude HDP o 377,6 miliardy korun nižší, než byl 1. března loni. "Zároveň ale bude o 480 miliard korun nižší, než by byl bez Covidu. V přepočtu na obyvatele (včetně nemluvňat) se tak ekonomika smrštila o 45.000 Kč," uvedl. Dále upozornil, že kdyby od 1. března rostla ekonomika znovu předcovidovým tempem 1,8 procenta, trvalo by do února 2025, než by se vrátila na úroveň před pandemií. "I kdyby růst narostl na tři procenta ročně, i tak by to trvalo do léta 2023," dodal.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že částečně pomohla propad ekonomiky zmírnit sada vládních opatření, bez kterých by byl propad vyšší. Na druhou stranu podpora zvýšila zadlužení Česka z 30 procent HDP na zhruba 38 procent HDP. "Nárůst zadlužení však není v mezinárodním kontextu z titulu pandemie nic neobvyklého," uvedl.

Jedním z překvapení minulého roku byl podle Seidlera velmi silný zájem o nové hypoteční úvěry. Banky jich podle oficiálních dat ČNB poskytly za rekordních zhruba 250 miliard korun, tedy meziročně o třetinu více.

I přes všechny změny, které pandemie přinesla ve struktuře ekonomiky, očekává analytik České spořitelny Michal Skořepa výraznou korekci zpět ke stavu před krizí. "Jistě dojde k jistému posunu v platbách směrem k bezhotovostním, ale jejich podíl se zase sníží, protože klesne podíl nákupů přes internet. Asi se mírně zvýší využívání práce z domova, ale firmy se mu začnou bránit, protože se budou obávat snížení efektivnosti, zhoršení toku informací mezi zaměstnanci a podobných efektů," uvedl. Dále uvedl, že se sice nyní řada firem snaží najít dodavatele z bližšího okolí. "Následně se ale dodavatelské řetězce zase prodlouží pod tlakem hledání celkově nejlevnějších zdrojů," dodal.

Zdroj: Reuters, ČTK, Deloitte, Raiffeisenbank, Trinity Bank, UniCredit Bank, Natland, ING, Česká spořitelna

Čtěte více

• Ekonomové čekají zpomalení hospodářského růstu v USA
  Hospodářský růst ve Spojených státech bude podle ekonomů v letošním a příštím roce zpomalovat, ačkoli administrativa prezidenta Donalda Trumpa počítá s jeho zrychlením. Vyplývá to podle agentury AP z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila americká Národní asociace podnikových ekonomů (NABE).
• Ekonomové čekají zvýšení úroků v USA letos
  Téměř dvě třetiny ekonomů předpokládají, že americká centrální banka (Fed) přikročí k prvnímu zvýšení...
• Ekonomové: Čína se odráží ode dna
  Čínská ekonomika se začne ve čtvrtém čtvrtletí odrážet ode dna, růst hrubého domácího produktu (HDP) ale zůstane...
• Ekonomové: ČNB ve středu opět zvýší úrokové sazby
  Bankovní rada České národní banky ve středu na svém zasedání zvýší základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,5 procenta, shodují se analytici oslovení ČTK. Jednalo by se tak o třetí zvýšení úrokových sazeb v řadě. K dalšímu zvýšení sazeb by podle odborníků mohla letos centrální banka přistoupit v listopadu.
• Ekonomové: Eurozónu čeká výrazná hospodářská recese, zotavovat se bude pomalu
  Eurozóna v příštích měsících pravděpodobně vstoupí do hospodářství recese, která nebude mírná. Následné hospodářské oživení navíc bude obtížné a jen pomalé. Předpovídají to ekonomové z předních světových bank. Členské země eurozóny se nyní potýkají s energetickou krizí, za kterou částečně stojí válka na Ukrajině. Vysoké ceny energií tlačí vzhůru inflaci, což nutí Evropskou centrální banku (ECB) ke zvyšování úrokových sazeb.
• Ekonomové: Inflace by mohla klesnout v červenci, bez války už by byla nižší
  Inflace v České republice by podle ekonomů mohla klesnout v červenci. Za květen a červen by se mohla dostat nad 15 procent. Nebýt války na Ukrajině, spotřebitelské ceny by už byly nižší. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v ČR platilo eurem. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Ekonomičtí experti to včera řekli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
• Ekonomové: Měnová politika ČNB by měla být aktivističtější, je moc uvolněná
  Měnová politika České národní banky (ČNB) by měla kvůli vysoké inflaci být aktivističtější, stále je příliš uvolněná. Uvedly do ekonomky Helena Horská a Jana Matesová v dnešních Otázkách Václava Moravce. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl je skeptický tomu, že by se inflace mohla vrátit ke dvěma procentům už začátkem příštího roku. V dubnu činila meziroční míra inflace 12,7 procenta
• Ekonomové očekávají další globální dopady konfliktu Izraele a Hamásu
  Ekonomové vyhlížejí další globální dopady konfliktu Izraele a hnutí Hamás. Čekají, zda se situace přenese i do jiných zemí, což by mohlo vést k dalšímu růstu cen ropy a odlivu kapitálu do bezpečných aktiv, napsala včera agentura Reuters. Izrael se připravuje na pozemní útok v Pásmu Gazy, kterou ovládaná radikální islamistické hnutí Hamás. Civilisty vyzval, aby se stáhli na jih pásma.
• Ekonomové očekávají zrychlení růstu USA
  Hospodářský růst Spojených států by měl v příštím roce zrychlit na 2,8 procenta z letošních 2,1 procenta...
• Ekonomové: Odchod USA z NAFTA není pravděpodobný, zbrzdil by růst
  Pravděpodobnost, že Spojené státy vystoupí ze Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA), je zhruba jedna ku čtyřem. Vyplývá to z průzkumu listu The Wall Street Journal mezi ekonomy. Zhruba 82 procent respondentů se domnívá, že takovýto krok by vedl ke zpomalení hospodářského růstu USA v následujících dvou letech. Dalších sedm procent respondentů se dokonce obává, že americká ekonomika by se dostala do recese.
• Ekonomové: Příštího prezidenta USA čeká nejspíš ekonomická recese
  Příštího amerického prezidenta nejspíše čeká hospodářská recese, ať se jím v listopadových volbách stane kdokoli. Podle agentury Bloomberg to předpokládá řada ekonomů i bývalých ekonomických činitelů. Nynější období ekonomického růstu v USA je už čtvrté nejdelší za více než 150 let a podle posledních známek se dostává za svůj zenit. Tempo růstu je navíc proti dřívějším konjunkturám podstatně slabší, takže ekonomika je mnohem zranitelnější vnějšími otřesy.
• Ekonomové: Rozhodnutí o brexitu ekonomickou situaci příliš nemění
  Včerejší rozhodnutí britského parlamentu ohledně brexitu příliš ekonomickou situaci nemění, a to ani v případě české ekonomiky. Na jednu stranu je to dobrá zpráva v tom smyslu, že se snížilo riziko neřízeného odchodu Velké Británie z EU, není to ale dostatečné k tomu, aby to odstranilo obavy z dalšího zpomalování ekonomického růstu nebo bezprostřední negativní reakce trhů. Vyplývá to z vyjádření ekonomů a odborníků oslovených ČTK. Ti navíc upozorňují, že včerejší rozhodnutí ukazuje, že britská politická scéna je v neutěšeném stavu.
• Ekonomové: Růst čínské ekonomiky může zvolnit pod dvě procenta
  Tempo růstu čínské ekonomiky v tomto čtvrtletí kvůli šíření nového typu koronaviru prudce zvolní a v meziročním srovnání by hrubý domácí produkt (HDP) mohl vykázat méně než dvouprocentní růst. Myslí si to někteří ekonomové. Znamenalo by to citelné zpomalení proti předchozímu čtvrtletí, kdy čínská ekonomika vykázala meziroční růst o šest procent. Ve hře je také varianta, že proti předchozímu čtvrtletí ekonomika dokonce klesne.
• Ekonomové se obávají dopadů výpadku ruských dodávek energií na Německo
  Ekonomové se obávají dalekosáhlých dopadů výpadku ruských energetických dodávek na německou ekonomiku. Hrubý domácí produkt (HDP) by se mohl v následujících 18 měsících snížit až o tři procenta. Pokud by se dodávky ropy a plynu z Ruska zastavily natrvalo, vyžádají si odpovídající změny až deset let. Dnes to podle agentury DPA uvedl německý výzkumný institut DIW. Výpadek by podle něj zároveň s sebou přinesl nárůst inflace až o 2,3 procentního bodu.
• Ekonomové: Snaha o změnu dohody NAFTA hospodářství USA nepomůže
  Většina podnikových ekonomů předpokládá, že snaha administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o změnu Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) nebude mít na hospodářství Spojených států žádný vliv, anebo mu způsobí újmu. Vyplývá to z průzkumu americké Národní asociace podnikových ekonomů (NABE), o kterém dnes informovala agentura AP.
• Ekonomové: Světová ekonomika už je v recesi
  Světová ekonomika už je vlivem pandemie způsobené novým koronavirem v recesi. Myslí si to 31 z celkových 41 ekonomů, mezi nimiž si tento týden udělala v Evropě a ve Spojených státech anketu agentura Reuters. Experti čekají, že tempo růstu světové ekonomiky letos zvolní na 1,6 procenta. Loni růst podle předběžných údajů činil 2,9 procenta.
• Ekonomové: USA míří k další finanční krizi
  Ve Spojených státech vzniká další velká investiční bublina, která vyvolá novou katastrofální finanční krizi.
• Ekonomové v diskusi v ČT: Česká ekonomika roste příliš pomalu
  Česká ekonomika roste příliš pomalu. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to včera řekli ekonom Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity v New Yorku, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a člen představenstva ČSOB Ján Lučan a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Ekonomové také upozorňovali na to, že růst ekonomiky brzdí nedostatečně rozvinutá infrastruktura a nedostatečné koncepce dlouhodobého rozvoje.
• Ekonomové v nadcházejících letech čekají ekonomický útlum
  ČR i celý svět se nachází na vrcholu ekonomického cyklu a v nadcházejících letech se dá čekat ekonomický útlum. Tentokrát zřejmě nebudou problémy pramenit v USA, ale pravděpodobně v Evropě nebo v rozvíjejících se ekonomikách. Na šestém ročníku Vyšehradského fóra 2018 se na tom shodli čeští ekonomové.
• Ekonomové v Německu očekávají výraznější zpomalení inflace
  Inflace v Německu by mohla v prosinci výrazně zpomalit, a dostat se tak na jednociferné číslo. Očekávají to ekonomové, kteří za příznivé opatření označují rozhodnutí vlády převzít za domácnosti a menší podniky platbu prosincových záloh na zemní plyn a dálkové teplo. O opatrném optimismu dnes hovořil také spolkový ministr financí Christian Lindner.