DPA: Ruská ekonomika roste, ale dopady války na Ukrajině jsou stále citelnější

Ruská ekonomika sice navzdory západním sankcím roste, ale zásluhu na tom má především zbrojní průmysl. Slábnoucí rubl, klesající kupní síla, omezenější vývoz ropy a plynu a stále vyšší náklady na dovoz dávají Rusům čím dál více pocítit dopady rok a půl trvající války na Ukrajině. Ruská média o tom nyní otevřeně informují, přestože stát ekonomická data často tají. Dalším tématem je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, protože migranti zemi opouštějí s ohledem na ekonomické problémy a někdy i hrozbu odvodu, píše agentura DPA.

Šéf Kremlu Vladimir Putin, který před 18 měsíci 24. února zahájil invazi na Ukrajinu a rozpoutal turbulence na celém světě, rád poukazuje na stále ještě solidní stav hospodářství. "Aktuální rozpočtová situace je v zásadě stabilní a nepředstavuje žádné rizika pro makroekonomickou stabilitu," řekl Putin 22. srpna. Do konce roku ale očekává dvouprocentní deficit, protože výdaje převýší příjmy.

Také západní ekonomičtí experti v Moskvě míní, že země v podstatě čelí sankčnímu tlaku lépe, než se čekalo. Sankce proti Rusku zavedlo v reakci na útočnou válku mnoho vlád. Ruské hospodářství dokonce roste, zatímco třeba německá ekonomika by letos podle odhadů měla klesnout. Západní ekonomové také zdůrazňují, že Rusko vděčí za růst především válečnému hospodářství a masivně navýšené produkci zbraní a munice. Udržitelný růst to není.

Jiné oblasti hospodářství si stěžují na chybějící zakázky a především na nedostatek investic. Ránu ekonomice zasadilo především zvýšení základní úrokové sazby v polovině měsíce o 3,5 procentního bodu na 12 procent, přičemž měnu se stejně stabilizovat nepodařilo, píše deník Nězavisimaja gazeta. Nynější vysoké úroky spíše extrémně zdražují úvěry, což zase dusí ochotu investovat.

Srpnová anketa ruské centrální banky ukázala, že většina ruských podniků druhý měsíc po sobě snižuje výrobu. Z průzkumu také vyplynulo, že podniky si stěžují na nedostatek pracovních sil - statisíce mužů vykonávají vojenskou službu - a na logistiku dodávek. Rusko musí za devizy draze nakupovat materiál a náhradní díly.

Vzhledem k tomu, že přístup z EU je kvůli sankcím z velké části uzavřený, dováží Rusko zboží nákladně a zčásti obcházením sankcí přes Turecko, Gruzii, Kazachstán a další země. Zdlouhavá doprava, dovozní cla a nevýhodné směnné kurzy vůči euru a dolaru mnohé výrobky zdražují a omezují už tak oslabenou kupní sílu. Míra inflace činila v červenci podle centrální banky 4,3 procenta.

Letos v létě, kdy hodně Rusů odjíždí na dovolenou do Turecka nebo dokonce do Španělska, je nákup deviz téměř dvakrát dražší než před rokem. Euro stálo 23. srpna 2022 podle kurzu centrální banky 59,5 rublu, o rok později musejí lidí zaplatit zhruba 103 rubly.

Média blízká Kremlu přitom Rusy připravují na to, že rubl by mohl zůstat slabý delší dobu. "Takto je nyní nastaven náš devizový trh," říká titulní zpráva týdeníku Expert o rublu. Kritizuje se tam například, že se měna stala předmětem spekulací na burze. "Ale v makroekonomickém ohledu není důvod k panice." Ropa je i nadále poměrně drahá, geopolitická situace se nemění, píše list.

Zároveň je ale jasné, že Rusko nyní získává výrazně méně deviz. Jednak se kvůli západnímu bojkotu a cenovému stropu snížil vývoz ropy a plynu, ale surovinová velmoc s nimi zároveň částečně obchoduje v rublech, což měnu loni posilovalo. Teď ale eura a dolary chybí. A protože země musí více než 90 procent zahraničního dluhu splácet v západních měnách, je nedostatek tvrdé měny patrný.

Podle centrální banky musí Rusko ve finančním roce, který začal v dubnu, do 12 měsíců splatit dluh ve výši zhruba 130 miliard amerických dolarů (asi 2,9 bilionu Kč). Také výplata dividend pro ruské firmy v zahraničí je stále v cizích měnách.

Proto se znovu diskutuje o přísnějších kontrolách odlivu kapitálu. Podle odhadů expertů bylo v roce 2022 z Ruska staženo zhruba 243 miliard dolarů, což je 13,5 procenta jeho hrubého domácího produktu (HDP).

Hlavním tématem ruských médií teď je, že mnoho lidí dostává za své peníze pořád méně potravin. Průměrný příjem na hlavu se v uplynulých dvou letech podle ruského statistického úřadu téměř zdvojnásobil na zhruba 48.000 rublů měsíčně (zhruba 11.300 Kč). Po zohlednění inflace je ale jeho dnešní kupní síla o 6,5 procenta nižší než v roce 2013, vypočetla Nězavisimaja gazeta.

Odborníci tak nevidí důvod k optimismu, který Kreml rád šíří. Pro "silný a respektovaný rubl", který představuje ruskou suverenitu, je zapotřebí více úsilí, cituje list Stolypinův ekonomický institut. Měnu by mohly stabilizovat například nové požadavky na firmy, aby povinně prodávaly až 90 procent svých devizových příjmů z exportu.

Ruská centrální banka minulý rok dočasně zakázala nákupy valut a nařídila exportérům, aby převáděli své příjmy v cizích měnách na rubly. To vedlo k převisu nabídky dolarů a eur a k posílení rublu. Už jen samotná diskuse o možném návratu k tomuto nástroji teď další propad kurzu zpomalila. Podle Stolypinova ekonomického institutu to ale trvale účinkovat nebude a je tu nebezpečí, že se situace vymkne kontrole.

Zdroj: Reuters, ČTK, DPA

Čtěte více

• DPA: EU seškrtá seznam zemí vedených jako daňové ráje
  Evropská unie vyškrtne ze seznamu daňových oáz britské zámořské území Anguilla a ostrovní státy Dominika a Seychely. Podle zdrojů agentury DPA se na tom shodli zástupci unijní sedmadvacítky.
• DPA: Evropa chce prosadit rychlé zavedení globální digitální daně
  Německo, Francie a další evropské země se snaží prosadit rychlou globální daňovou reformu, která by zajistila spravedlivější zdanění velkých digitálních společností, jako je Google, Apple, Amazon či Facebook. Velké digitální firmy teď dosahují vysokých zisků ve státech, kde nemají oficiální sídlo. Podle odhadů díky tomu platí na daních méně než polovinu ve srovnání s průmyslovými podniky, uvedla včera agentura DPA.
• DPA: Inflace v Turecku - když se z másla a masa stane luxus
  Když se Sabri Yavuz vydá ráno prodávat na trh bílé zelí a citrony, už ví, že se večer vrátí domů s málo penězi. Na stole před ním leží hromady zelných hlávek, lidé ale nic nekupují, mnozí si stěžují na ceny. Yavuz coby otec rodiny často neví, jak dál. Míra inflace v Turecku nedávno překročila 64 procent a v příštích měsících pravděpodobně dál poroste. To přivádí zejména lidi ze středních a nižších vrstev do existenční krize, píše agentura DPA.
• DPA: Koronavirus se v SRN potvrdil u 21.600 lidí, přes 70 zemřelo
  Počet prokázaných případů nákazy koronavirem v Německu včera podle agentury DPA překročil 20.000 a vyšplhal se na více než 21.600. Mrtvých, kteří zemřeli na nemoc COVID-19, je přes 70. Kvůli zvládnutí krize německá vláda výrazně upraví letošní rozpočet, jeho výdajová stránka stoupne o téměř 123 miliard eur (3,4 bilionu korun).
• DPA: Německá ekonomika by podle analytiků mohla klesnout o 5 pct.
  Německá ekonomika by podle analytiků mohla v letošním roce kvůli koronaviru klesnout zhruba o pět procent, tedy podobným tempem jako v roce 2009, kdy ji zasáhla globální finanční krize. Informuje o tom dnes agentura DPA. Německo je největší ekonomikou v Evropě a zároveň největším obchodním partnerem České republiky.
• DPA: Německá vláda sníží odhad letošního růstu ekonomiky
  Německá vláda sníží odhad letošního růstu ekonomiky na 2,6 z dubnových 3,5 procenta. Na příští rok pak výhled zvedne na 4,1 z dřívějších 3,6 procenta. Uvádějí to zdroje agentury DPA. Končící ministr financí Peter Altmaier čísla představí na středeční tiskové konferenci.
• DPA: Německé instituty sníží odhad letošního růstu HDP
  Přední německé hospodářské instituty sníží odhad letošního růstu německé ekonomiky o polovinu...
• DPA: Německo chce v příštím roce dát na regulaci cen energií 83 miliard eur
  Německo se v příštím roce chystá vynaložit na regulaci cen energií pro domácnosti a firmy přibližně 83 miliard eur (dva biliony Kč). Vyplývá to z hospodářského plánu spolkového ministerstva financí, na který se odvolává agentura DPA. Německo v reakci na vysoké ceny energií zřídilo fond v objemu až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč), ze kterého chce hradit kompenzační opatření do roku 2024.
• DPA: Německo se chystá v prosinci poskytnout firmám 17 miliard eur
  Německá spolková vláda plánuje v prosinci v případě předpokládaného prodloužení koronavirových restrikcí poskytnout dotčeným podnikům další finanční pomoc v objemu kolem 17 miliard eur (zhruba 446 miliard Kč). Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na zdroje z vládních kruhů.
• DPA: Objem programu obnovy EU by mohl být nižší, než se navrhovalo
  Objem programu, který má ekonomikám Evropské unie pomoci překonat negativní dopady koronavirové krize, by mohl být výrazně nižší, než se původně navrhovalo. Podle francouzských diplomatů jsou totiž německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron připraveni snížit plánovaný objem nevratných plateb o 100 miliard eur na 400 miliard eur (zhruba 10,6 bilionu Kč). Uvedla to dnes agentura DPA.
• DPA: Vývoz z Německa míří za celý rok opět k rekordu
  Vývoz z Německa navzdory mezinárodním obchodním sporům a listopadové stagnaci by za celý rok mohl být opět rekordní. Za 11 měsíců loňského roku se vývoz zvýšil o 3,7 procenta na 1,222 bilionu eur (31,3 bilionu Kč). Za rok 2017 už přitom činil rekordních 1,279 bilionu eur, uvedla dnes agentura DPA.
• Draghi bude držet úroky nadále na minimu
  Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze...
• Draghi bude v německém parlamentu obhajovat plány ECB
  Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi nabídl, že vystoupí v německém parlamentu a bude tam obhajovat plány ECB...
• Draghi byl pozván německým parlamentem
  Evropský výbor německého parlamentu si pozval k rozhovoru šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria...
• Draghi: Centrální banky by měly sladit kroky
  Světové centrální banky by se měly snažit sladit svá měnová opatření, aby zabránily "destabilizujícím vedlejším následkům" plynoucím z rozdílného tempa hospodářského růstu v jednotlivých zemích a regionech. Na výroční konferenci o centrálním bankovnictví to dnes v portugalské Sintře prohlásil šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. K dopadům vystoupení Británie z Evropské unie se nevyjádřil.
• Draghi čeká ve 2. pololetí růst eurozóny
  Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi očekává, že ekonomika zemí platících eurem ve druhém...
• Draghi: ECB bude potřebovat více času
  Evropská centrální banka (ECB) bude potřebovat více času, aby posoudila, zda posílí svůj program nákupů...
• Draghi: ECB bude při zvyšování úroků trpělivá
  Evropská centrální banka (ECB) bude při rozhodování o dalším zpřísňování své měnové politiky trpělivá. Současné očekávaní trhů ohledně prvního zvýšení úroků po krizi je v souladu s cílem banky postupovat pozvolna. Řekl to dnes prezident ECB Mario Draghi.
• Draghi: ECB by v případě potřeby mohla obnovit nákupy dluhopisů
  Evropská centrální banka (ECB) by v případě potřeby mohla obnovit nákupy dluhopisů, v letošním roce je však takový krok nepravděpodobný. Šéf ECB Mario Draghi to dnes sdělil výboru Evropského parlamentu pro hospodářské záležitosti. Program nákupů dluhopisů, kterým po několik let podporovala inflaci a hospodářský růst v eurozóně, ECB ukončila teprve minulý měsíc.
• Draghi: ECB dostane inflaci zpět k cíli
  „Nástroje, které jsme zavedli od června 2014, produkují zamýšlené účinky“, řekl dnes v Bologni během...