Česká ekonomika klesla ve 3. čtvrtletí meziročně o 0,7 pct, ČSÚ zhoršil odhad

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí klesla meziročně o 0,7 procenta. Je to třetí meziroční pokles v řadě. Proti předchozímu čtvrtletí byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,5 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Statistici tak zhoršili svůj první odhad z konce října, který počítal s meziročním poklesem o 0,6 procenta a mezičtvrtletním o 0,3 procenta.

Meziroční pokles HDP ovlivnily zejména nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a úbytek zásob. Naopak pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka.

"Na straně poptávky byly ve 3. čtvrtletí hlavními faktory mezičtvrtletního poklesu HDP změna stavu zásob a zahraniční poptávka. Pozitivní příspěvek měly především výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,2 procenta a meziročně klesly o 0,4 procenta, z toho se výdaje na konečnou spotřebu domácností mezičtvrtletně snížily o 0,3 procenta a meziročně o 2,3 procenta. "Pokles nastal zejména u výdajů za nákup předmětů střednědobé a krátkodobé spotřeby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 1,2 procenta a meziročně o 3,9 procenta," uvedli statistici.

Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, rovněž klesala. Meziročně to bylo o 0,1 procenta, mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Na meziročním poklesu se nejvíce podílel průmysl, pozitivní vliv naopak měly informační a komunikační činnosti.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Červencový rozpočtový deficit USA byl nižší, než se čekalo
  Rozpočet Spojených států skončil v červenci s nižším deficitem 43 miliard dolarů (958 miliard Kč) oproti 113 miliardám USD ve stejném období loňského roku. Na výsledku, který překonal očekávání, se podepsal zvýšený příjem z výběru daní a menší výdaje na zdravotnictví. Vyplývá to z údajů, které včera zveřejnilo americké ministerstvo financí.
• Červencový růst britské ekonomiky zmírnil obavy z recese
  Hrubý domácí produkt (HDP) Británie se v červenci zvýšil o 0,3 procenta. Oznámil to dnes britský statistický úřad. Meziměsíční hospodářský růst byl nejrychlejší od ledna a překonal očekávání analytiků. Zpráva tak zmírnila obavy, že nejistota kolem brexitu stáhne britskou ekonomiku do první recese od finanční krize.
• Červnová inflace byla nepatrně vyšší, než odhadovala ČNB
  Červnová meziroční inflace byla o 0,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Vyšší, než prognóza očekávala, byla jádrová inflace, kterou ovlivnilo zrychlení dynamiky cen zboží i služeb. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v červnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 2,8 procenta.
• Červnová inflace byla nižší, než čekala ČNB. Projevuje se ochlazení poptávky
  Červnová meziroční inflace 9,7 procenta byla o 0,4 procentního bodu nižší, než očekávala Česká národní banka (ČNB) ve své květnové prognóze. K pomalejší inflaci přispěla zejména nižší než očekávaná jádrová inflace, u které se projevuje ochlazení domácí poptávky. Dnes to uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
• Červnová inflace byla o 0,4 bodu vyšší, než odhadovala ČNB
  Červnová meziroční inflace byla o 0,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Důvodem rozdílu byla vyšší než očekávaná jádrová inflace, která je očištěná o sezonní vlivy, změny regulovaných cen, daňové úpravy a jiná administrativní opatření. Meziroční inflace v červnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu stoupla na 3,3 procenta.
• Červnová inflace byla o 2,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB
  Červnová meziroční inflace byla o 2,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v květnové prognóze. Důvodem byl především větší než očekávaný růst jádrové inflace, což je inflace očištěná o sezonní vlivy, a růst cen potravin a pohonných hmot, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v Česku v červnu stoupla na 17,2 procenta. To je nadále nejvyšší hodnota od prosince 1993.
• Červnová inflace v České republice patří k nejvyšším v rámci EU
  Srovnání inflace v zemích EU (podle údajů ČSÚ dosáhla inflace červen 2022 17,2 procenta, je nadále nejvyšší od prosince 1993):
• Červnové intervence proti koruně přišly ČNB na 8,45 mld. Kč
  Česká národní banka v červnu pokračovala v intervencích proti posilující koruně. Na devizovém trhu vynaložila...
• Česká ekonomika je v technické recesi, potvrdila čísla ČSÚ
  Česká ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,4 procenta, dostala se tak do technické recese, potvrdila dnes zveřejněná data Českého statistického úřadu. Meziročně hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 0,3 procenta, za celý loňský rok se zvýšil o 2,5 procenta. Tato čísla jsou o desetinu procentního bodu lepší, než ČSÚ uvedl na počátku března. Ve čtvrtém čtvrtletí i za celý loňský rok podle statistiků klesly reálné příjmy i výdaje českých domácností.
• Česká ekonomika klesla podle odhadu ČSÚ ve 3. čtvrtletí o 0,6 procenta
  Česká ekonomika klesla ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta. V poklesu je tak třetí kvartál za sebou. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
• Česká ekonomika klesla v 1. čtvrtletí meziročně o dvě procenta
  Česká ekonomika klesla podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) v 1. čtvrtletí meziročně o dvě procenta a mezičtvrtletně o 3,3 procenta. První odhady z poloviny května přitom hovořily o meziročním snížení o 2,2 procenta a mezičtvrtletním o 3,6 procenta. Navzdory revizi ale stále jde o největší pokles české ekonomiky od začátku roku 2010, uvedl dnes ČSÚ.
• Česká ekonomika klesl ve 2. čtvrtletí meziročně o 11 procent
  Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí klesla meziročně o 11 procent a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Na výsledku se negativně podepsal především pokles zahraniční poptávky. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Koncem července statistici odhadovali meziroční pokles na 10,7 procenta a mezikvartální na 8,4 procenta.
• Česká ekonomika loni klesla o 0,2 procenta
  Česká ekonomika v loňském roce klesla o 0,2 procenta, zpřesnil Český statistický úřad (ČSÚ) svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Česká ekonomika se v něm meziročně zvýšila o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupla o 0,4 procenta. Údaje dnes ČSÚ zveřejnil na svém webu.
• Česká ekonomika loni meziročně vzrostla o 3,3 procenta, potvrdil ČSÚ
  Česká ekonomika loni meziročně vzrostla o 3,3 procenta, ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 3,6 procenta, potvrdilo dnes zveřejněné další zpřesnění odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Proti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) ve čtvrtém čtvrtletí stoupl o 0,8 procenta, v předchozím odhadu ČSÚ uváděl růst o 0,9 procenta.
• Česká ekonomika loni podle odhadu ČSÚ klesla o 0,4 procenta
  Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěrečném čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) klesl meziročně o 0,2 procenta, naopak mezikvartálně o 0,2 procenta vzrostl.
• Česká ekonomika loni skutečně klesla, konkrétně 0,4 procenta
  Česká ekonomika v loňském roce meziročně klesla podle zpřesněného odhadu o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Český statistický úřad (ČSÚ) tak dnes zveřejněnými údaji potvrdil svůj první odhad z konce ledna. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak stoupl o 0,2 procenta. I tato čísla se shodují s předchozím odhadem statistiků.
• Česká ekonomika loni stoupla zhruba o 2,9 procenta, odhadují analytici
  Česká ekonomika loni stoupla v průměru o 2,9 procenta. Vyplývá to z odhadu analytiků oslovených ČTK. Odhady se přitom pohybují od 2,6 do 3,5 procenta. Český statistický úřad zveřejní první předběžný odhad vývoje ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí a za celý loňský rok v úterý 1. února. Předloni ekonomika klesla o 5,8 procenta, šlo o nejvýraznější propad za dobu samostatné České republiky.
• Česká ekonomika podle analytiků vstupuje do recese
  Česká ekonomika vstupuje do recese a je otázkou, jak dlouho bude trvat. Shodují se na tom analytici v reakci na dnes zveřejněné výsledky hrubého domácího produktu (HDP), který ve třetím čtvrtletí mezičvrtletně klesl o 0,4 procenta. Další mezičtvrtletní pokles očekávají i v posledním kvartálu letošního roku. Za celý rok by podle nich měl HDP vzrůst zhruba o 2,5 procenta, upozorňují ale, že vychází z nízké loňské srovnávací základny ovlivněné pandemií covidu-19.
• Česká ekonomika podle odhadu ČSÚ klesla ve druhém čtvrtletí o 0,6 procenta
  Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,1 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ekonomika je tak meziročně v poklesu druhý kvartál za sebou.
• Česká ekonomika podle prvního odhadu ve 2. čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 pct
  Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta a proti předchozímu čtvrtletí se zvýšila o 0,6 procenta. Vyplynulo to z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který jej dnes zveřejnil na svém webu. K meziročnímu růstu se hrubý domácí produkt (HDP) tak vrátil po roce a čtvrt. Jeho výše překonala předchozí zatím největší meziroční růst ekonomiky z druhého čtvrtletí 2006, kdy činil 7,5 procenta. Výsledek kladně ovlivnilo uvolnění restrikcí proti koronaviru, které výrazně zasáhly ekonomiku v loňském roce, a zejména pak zahraniční poptávka a zvýšená spotřeba domácností.