Červnová inflace byla o 0,4 bodu vyšší, než odhadovala ČNB

Červnová meziroční inflace byla o 0,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Důvodem rozdílu byla vyšší než očekávaná jádrová inflace, která je očištěná o sezonní vlivy, změny regulovaných cen, daňové úpravy a jiná administrativní opatření. Meziroční inflace v červnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu stoupla na 3,3 procenta.

"Kladná odchylka cenového vývoje od prognózy souvisela zejména s výrazně vyšší než očekávanou jádrovou inflací," uvedl Král. V ní se podle něj pravděpodobně projevuje donedávna solidní příjmová situace domácností spolu s dočasně zvýšenými náklady firem v podmínkách koronavirové krize včetně vlivu oslabeného kurzu koruny. Lehce rychlejší ve srovnání s prognózou byl rovněž růst regulovaných cen.

Opačným směrem působil proti predikci o něco výraznější meziroční propad cen pohonných hmot odrážející předchozí kolaps světových cen ropy. Růst cen potravin vedle toho v červnu zrychlil v menší míře, než očekávala prognóza, nicméně zůstává vysoký. Nadále přitom odráží zesílenou poptávku po potravinách při zvýšených nákladech a nedostatku pracovníků v zemědělství v Evropě vlivem koronavirové pandemie. "Mírnější ve srovnání s prognózou byly také dopady změn nepřímých daní, což souviselo s poněkud pozvolnějším promítáním zvýšené spotřební daně na tabák do cen cigaret," uvedl Král.

Zveřejněná data představují v souhrnu podle něj inflační riziko stávající prognózy ČNB, a to zejména pro nejbližších několik měsíců. To souvisí zejména s rostoucí odchylkou jádrové inflace od prognózy v kontextu přetrvávající obrovské nejistoty ohledně ekonomických dopadů koronavirové pandemie. Podle aktuální prognózy citelně oslabené domácí cenové tlaky postupně převáží nad dočasným proinflačním vlivem oslabeného kurzu koruny.

V souhrnu protiinflační dopady koronavirové krize v podmínkách hlubokého propadu domácí ekonomiky povedou podle prognózy k poklesu inflace k dvouprocentnímu cíli koncem letošního roku. Ke snižování inflace přispěje i již pozorovaný značný pokles cen pohonných hmot a též zvolnění růstu regulovaných cen. Dynamika cen potravin naopak letos zůstane vysoká vlivem proinflačního působení faktorů na straně poptávky i nabídky. Inflace se ve výsledku bude v roce 2021 nacházet poblíž dvouprocentního cíle ČNB, dodal Král.

Zdroj: Reuters, ČTK, ČNB

Čtěte více

• Červencová inflace byla o 1,32 procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB
  Červencová meziroční inflace byla o 1,32 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v srpnové prognóze. Nejvýrazněji se na tom podílely ceny potravin, v menší míře pak jádrová inflace, regulované ceny a ceny pohonných hmot, uvedla dnes ředitelka odboru měnové politiky ČNB Dana Hájková. Meziroční inflace v Česku v červenci stoupla na 17,5 procenta. To je nadále nejvyšší hodnota od prosince 1993.
• Červencová inflace je dle analytiků argument pro pomalé snižování úrokových sazeb
  Červencová inflace, která skončila mírně nad očekáváním trhu a České národní banky, je argumentem pro obezřetnost při dalším snižování úrokových sazeb. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Koruna proto podle nich reagovala posílením. Za celý rok očekávají růst cen okolo 2,5 procenta. Spotřebitelské ceny v Česku v červenci meziročně stouply o 2,2 procenta po červnovém dvouprocentním růstu. Údaje dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali setrvání inflace na dvou procentech.
• Červencová inflace v eurozóně je 0,2 %
  Růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 0,2 procenta, uvedl dnes v prvním rychlém...
• Červencová inflace 3,4 procenta byla v souladu s prognózou ČNB
  Červencová meziroční inflace byla v souladu s prognózou České národní banky (ČNB). Uvedl to dnes náměstek ředitele sekce měnové ČNB Luboš Komárek. Rychleji, než prognóza předpovídala, rostla jádrová inflace. Ta nezahrnuje sezonní vlivy. Meziroční inflace v červenci podle dnešních údajů Českého statistického úřadu stoupla na 3,4 procenta.
• Červencový počet bankrotů v Japonsku byl nejnižší za půl století
  Počet firemních bankrotů v Japonsku se minulý měsíc meziročně snížil o 40 procent na 476 případů. To představuje nejnižší červencový počet bankrotů za půl století. Vyplývá to z dnešních údajů výzkumné společnosti Tokyo Shoko Research. Za poklesem počtu bankrotů stojí finanční podpora podniků ze strany vlády, která je reakcí na negativní dopady pandemie covidu-19.
• Červencový pokles důvěry v ekonomiku je podle analytiků zklamáním
  Červencové zhoršení nálady mezi firmami i mezi spotřebiteli je podle analytiků zklamání. Údaje o důvěře v ekonomiku podle nich nenaznačují, že by české hospodářství mělo ve třetím čtvrtletí zrychlit. Průmysl brzdí nedostatek zakázek, spotřebitelé zase korigují svůj přehnaný optimismus z počátku roku, soudí odborníci. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) důvěra v českou ekonomiku v červenci meziměsíčně klesla o 2,9 bodu na 95,1 bodu.
• Červencový rozpočtový deficit USA byl nižší, než se čekalo
  Rozpočet Spojených států skončil v červenci s nižším deficitem 43 miliard dolarů (958 miliard Kč) oproti 113 miliardám USD ve stejném období loňského roku. Na výsledku, který překonal očekávání, se podepsal zvýšený příjem z výběru daní a menší výdaje na zdravotnictví. Vyplývá to z údajů, které včera zveřejnilo americké ministerstvo financí.
• Červencový růst britské ekonomiky zmírnil obavy z recese
  Hrubý domácí produkt (HDP) Británie se v červenci zvýšil o 0,3 procenta. Oznámil to dnes britský statistický úřad. Meziměsíční hospodářský růst byl nejrychlejší od ledna a překonal očekávání analytiků. Zpráva tak zmírnila obavy, že nejistota kolem brexitu stáhne britskou ekonomiku do první recese od finanční krize.
• Červnová inflace byla nepatrně vyšší, než odhadovala ČNB
  Červnová meziroční inflace byla o 0,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Vyšší, než prognóza očekávala, byla jádrová inflace, kterou ovlivnilo zrychlení dynamiky cen zboží i služeb. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v červnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 2,8 procenta.
• Červnová inflace byla nižší, než čekala ČNB. Projevuje se ochlazení poptávky
  Červnová meziroční inflace 9,7 procenta byla o 0,4 procentního bodu nižší, než očekávala Česká národní banka (ČNB) ve své květnové prognóze. K pomalejší inflaci přispěla zejména nižší než očekávaná jádrová inflace, u které se projevuje ochlazení domácí poptávky. Dnes to uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
• Červnová inflace byla o 2,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB
  Červnová meziroční inflace byla o 2,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v květnové prognóze. Důvodem byl především větší než očekávaný růst jádrové inflace, což je inflace očištěná o sezonní vlivy, a růst cen potravin a pohonných hmot, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v Česku v červnu stoupla na 17,2 procenta. To je nadále nejvyšší hodnota od prosince 1993.
• Červnová inflace v České republice patří k nejvyšším v rámci EU
  Srovnání inflace v zemích EU (podle údajů ČSÚ dosáhla inflace červen 2022 17,2 procenta, je nadále nejvyšší od prosince 1993):
• Červnové intervence proti koruně přišly ČNB na 8,45 mld. Kč
  Česká národní banka v červnu pokračovala v intervencích proti posilující koruně. Na devizovém trhu vynaložila...
• Česká ekonomika je v technické recesi, potvrdila čísla ČSÚ
  Česká ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,4 procenta, dostala se tak do technické recese, potvrdila dnes zveřejněná data Českého statistického úřadu. Meziročně hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 0,3 procenta, za celý loňský rok se zvýšil o 2,5 procenta. Tato čísla jsou o desetinu procentního bodu lepší, než ČSÚ uvedl na počátku března. Ve čtvrtém čtvrtletí i za celý loňský rok podle statistiků klesly reálné příjmy i výdaje českých domácností.
• Česká ekonomika klesla podle odhadu ČSÚ ve 3. čtvrtletí o 0,6 procenta
  Česká ekonomika klesla ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta. V poklesu je tak třetí kvartál za sebou. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
• Česká ekonomika klesla ve 3. čtvrtletí meziročně o 0,7 pct, ČSÚ zhoršil odhad
  Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí klesla meziročně o 0,7 procenta. Je to třetí meziroční pokles v řadě. Proti předchozímu čtvrtletí byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,5 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Statistici tak zhoršili svůj první odhad z konce října, který počítal s meziročním poklesem o 0,6 procenta a mezičtvrtletním o 0,3 procenta.
• Česká ekonomika klesla v 1. čtvrtletí meziročně o dvě procenta
  Česká ekonomika klesla podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) v 1. čtvrtletí meziročně o dvě procenta a mezičtvrtletně o 3,3 procenta. První odhady z poloviny května přitom hovořily o meziročním snížení o 2,2 procenta a mezičtvrtletním o 3,6 procenta. Navzdory revizi ale stále jde o největší pokles české ekonomiky od začátku roku 2010, uvedl dnes ČSÚ.
• Česká ekonomika klesl ve 2. čtvrtletí meziročně o 11 procent
  Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí klesla meziročně o 11 procent a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Na výsledku se negativně podepsal především pokles zahraniční poptávky. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Koncem července statistici odhadovali meziroční pokles na 10,7 procenta a mezikvartální na 8,4 procenta.
• Česká ekonomika loni klesla o 0,2 procenta
  Česká ekonomika v loňském roce klesla o 0,2 procenta, zpřesnil Český statistický úřad (ČSÚ) svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Česká ekonomika se v něm meziročně zvýšila o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupla o 0,4 procenta. Údaje dnes ČSÚ zveřejnil na svém webu.
• Česká ekonomika loni meziročně vzrostla o 3,3 procenta, potvrdil ČSÚ
  Česká ekonomika loni meziročně vzrostla o 3,3 procenta, ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 3,6 procenta, potvrdilo dnes zveřejněné další zpřesnění odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Proti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) ve čtvrtém čtvrtletí stoupl o 0,8 procenta, v předchozím odhadu ČSÚ uváděl růst o 0,9 procenta.