Červnová inflace byla o 2,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB

Červnová meziroční inflace byla o 2,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v květnové prognóze. Důvodem byl především větší než očekávaný růst jádrové inflace, což je inflace očištěná o sezonní vlivy, a růst cen potravin a pohonných hmot, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v Česku v červnu stoupla na 17,2 procenta. To je nadále nejvyšší hodnota od prosince 1993.

"Červnový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s jarní prognózou ČNB o více než dva procentní body rychlejší. Na uvedenou odchylku působily všechny složky inflace s výjimkou změn nepřímých daní. Nejvýrazněji se na odchylce podílela překvapivě silná jádrová inflace, významně k ní však přispěly i vyšší ceny pohonných hmot a rychlejší růst cen potravin a regulovaných cen," uvedl Král.

V jádrové inflaci se podle něj projevuje nadále vysoká dynamika produkčních cen v zahraničí, jež je ovlivněna situací v dodávkách materiálů a komponent i vysokými cenami ropy, stejně jako přetrvávající vysoké domácí náklady a kulminace mimořádně silných domácích poptávkových tlaků. Ty jsou zejména u cen spotřebního zboží a služeb v rámci jádrové inflace. V rámci cenového jádra nadále zesiluje příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného, dodal.

Zrychlující růst regulovaných cen odráží podle očekávání pokračující zvyšování účtů za plyn a elektřinu pro domácnosti, uvedl Král. K vzestupu burzovních cen energií na rekordní hodnoty během jarních měsíců přispěla i ruská invaze na Ukrajinu. Válečný konflikt se promítá i ve zdražování potravin v důsledku výrazného růstu cen agrárních komodit, neboť Ukrajina je jedním z předních světových vývozců pšenice. Výrazné zdražení ropy vlivem válečného konfliktu a sankcí na vývoz ruské ropy do EU se nadále odráží i v mimořádně vysokém meziročním růstu cen pohonných hmot, podotkl.

Vývoj inflace ve druhém čtvrtletí představuje podle Krále proinflační riziko jak vůči základnímu scénáři jarní prognózy, tak vůči scénáři se vzdálenějším horizontem měnové politiky proti jeho standardnímu nastavení v prognostickém aparátu ČNB. Všechny nově dostupné údaje budou plnohodnotně zapracovány v letní prognóze ČNB, poznamenal.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Červencová inflace je dle analytiků argument pro pomalé snižování úrokových sazeb
  Červencová inflace, která skončila mírně nad očekáváním trhu a České národní banky, je argumentem pro obezřetnost při dalším snižování úrokových sazeb. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Koruna proto podle nich reagovala posílením. Za celý rok očekávají růst cen okolo 2,5 procenta. Spotřebitelské ceny v Česku v červenci meziročně stouply o 2,2 procenta po červnovém dvouprocentním růstu. Údaje dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali setrvání inflace na dvou procentech.
• Červencová inflace v eurozóně je 0,2 %
  Růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 0,2 procenta, uvedl dnes v prvním rychlém...
• Červencová inflace 3,4 procenta byla v souladu s prognózou ČNB
  Červencová meziroční inflace byla v souladu s prognózou České národní banky (ČNB). Uvedl to dnes náměstek ředitele sekce měnové ČNB Luboš Komárek. Rychleji, než prognóza předpovídala, rostla jádrová inflace. Ta nezahrnuje sezonní vlivy. Meziroční inflace v červenci podle dnešních údajů Českého statistického úřadu stoupla na 3,4 procenta.
• Červencový počet bankrotů v Japonsku byl nejnižší za půl století
  Počet firemních bankrotů v Japonsku se minulý měsíc meziročně snížil o 40 procent na 476 případů. To představuje nejnižší červencový počet bankrotů za půl století. Vyplývá to z dnešních údajů výzkumné společnosti Tokyo Shoko Research. Za poklesem počtu bankrotů stojí finanční podpora podniků ze strany vlády, která je reakcí na negativní dopady pandemie covidu-19.
• Červencový pokles důvěry v ekonomiku je podle analytiků zklamáním
  Červencové zhoršení nálady mezi firmami i mezi spotřebiteli je podle analytiků zklamání. Údaje o důvěře v ekonomiku podle nich nenaznačují, že by české hospodářství mělo ve třetím čtvrtletí zrychlit. Průmysl brzdí nedostatek zakázek, spotřebitelé zase korigují svůj přehnaný optimismus z počátku roku, soudí odborníci. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) důvěra v českou ekonomiku v červenci meziměsíčně klesla o 2,9 bodu na 95,1 bodu.
• Červencový rozpočtový deficit USA byl nižší, než se čekalo
  Rozpočet Spojených států skončil v červenci s nižším deficitem 43 miliard dolarů (958 miliard Kč) oproti 113 miliardám USD ve stejném období loňského roku. Na výsledku, který překonal očekávání, se podepsal zvýšený příjem z výběru daní a menší výdaje na zdravotnictví. Vyplývá to z údajů, které včera zveřejnilo americké ministerstvo financí.
• Červencový růst britské ekonomiky zmírnil obavy z recese
  Hrubý domácí produkt (HDP) Británie se v červenci zvýšil o 0,3 procenta. Oznámil to dnes britský statistický úřad. Meziměsíční hospodářský růst byl nejrychlejší od ledna a překonal očekávání analytiků. Zpráva tak zmírnila obavy, že nejistota kolem brexitu stáhne britskou ekonomiku do první recese od finanční krize.
• Červnová inflace byla nepatrně vyšší, než odhadovala ČNB
  Červnová meziroční inflace byla o 0,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Vyšší, než prognóza očekávala, byla jádrová inflace, kterou ovlivnilo zrychlení dynamiky cen zboží i služeb. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v červnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 2,8 procenta.
• Červnová inflace byla nižší, než čekala ČNB. Projevuje se ochlazení poptávky
  Červnová meziroční inflace 9,7 procenta byla o 0,4 procentního bodu nižší, než očekávala Česká národní banka (ČNB) ve své květnové prognóze. K pomalejší inflaci přispěla zejména nižší než očekávaná jádrová inflace, u které se projevuje ochlazení domácí poptávky. Dnes to uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
• Červnová inflace byla o 0,4 bodu vyšší, než odhadovala ČNB
  Červnová meziroční inflace byla o 0,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Důvodem rozdílu byla vyšší než očekávaná jádrová inflace, která je očištěná o sezonní vlivy, změny regulovaných cen, daňové úpravy a jiná administrativní opatření. Meziroční inflace v červnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu stoupla na 3,3 procenta.
• Červnová inflace v České republice patří k nejvyšším v rámci EU
  Srovnání inflace v zemích EU (podle údajů ČSÚ dosáhla inflace červen 2022 17,2 procenta, je nadále nejvyšší od prosince 1993):
• Červnové intervence proti koruně přišly ČNB na 8,45 mld. Kč
  Česká národní banka v červnu pokračovala v intervencích proti posilující koruně. Na devizovém trhu vynaložila...
• Česká ekonomika je v technické recesi, potvrdila čísla ČSÚ
  Česká ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,4 procenta, dostala se tak do technické recese, potvrdila dnes zveřejněná data Českého statistického úřadu. Meziročně hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 0,3 procenta, za celý loňský rok se zvýšil o 2,5 procenta. Tato čísla jsou o desetinu procentního bodu lepší, než ČSÚ uvedl na počátku března. Ve čtvrtém čtvrtletí i za celý loňský rok podle statistiků klesly reálné příjmy i výdaje českých domácností.
• Česká ekonomika klesla podle odhadu ČSÚ ve 3. čtvrtletí o 0,6 procenta
  Česká ekonomika klesla ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta. V poklesu je tak třetí kvartál za sebou. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
• Česká ekonomika klesla ve 3. čtvrtletí meziročně o 0,7 pct, ČSÚ zhoršil odhad
  Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí klesla meziročně o 0,7 procenta. Je to třetí meziroční pokles v řadě. Proti předchozímu čtvrtletí byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,5 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Statistici tak zhoršili svůj první odhad z konce října, který počítal s meziročním poklesem o 0,6 procenta a mezičtvrtletním o 0,3 procenta.
• Česká ekonomika klesla v 1. čtvrtletí meziročně o dvě procenta
  Česká ekonomika klesla podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) v 1. čtvrtletí meziročně o dvě procenta a mezičtvrtletně o 3,3 procenta. První odhady z poloviny května přitom hovořily o meziročním snížení o 2,2 procenta a mezičtvrtletním o 3,6 procenta. Navzdory revizi ale stále jde o největší pokles české ekonomiky od začátku roku 2010, uvedl dnes ČSÚ.
• Česká ekonomika klesl ve 2. čtvrtletí meziročně o 11 procent
  Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí klesla meziročně o 11 procent a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Na výsledku se negativně podepsal především pokles zahraniční poptávky. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Koncem července statistici odhadovali meziroční pokles na 10,7 procenta a mezikvartální na 8,4 procenta.
• Česká ekonomika loni klesla o 0,2 procenta
  Česká ekonomika v loňském roce klesla o 0,2 procenta, zpřesnil Český statistický úřad (ČSÚ) svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Česká ekonomika se v něm meziročně zvýšila o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupla o 0,4 procenta. Údaje dnes ČSÚ zveřejnil na svém webu.
• Česká ekonomika loni meziročně vzrostla o 3,3 procenta, potvrdil ČSÚ
  Česká ekonomika loni meziročně vzrostla o 3,3 procenta, ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 3,6 procenta, potvrdilo dnes zveřejněné další zpřesnění odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Proti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) ve čtvrtém čtvrtletí stoupl o 0,8 procenta, v předchozím odhadu ČSÚ uváděl růst o 0,9 procenta.
• Česká ekonomika loni podle odhadu ČSÚ klesla o 0,4 procenta
  Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěrečném čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) klesl meziročně o 0,2 procenta, naopak mezikvartálně o 0,2 procenta vzrostl.