Dnes bychom se rádi zaměřili na diskuzi okolo ceny bitcoinu. Občas to vypadá, že lidé hledají důvody proč do kryptoměn neinvestovat, než aby hledali důvody, proč se touto cestou vydat. Podíváme se tedy na výše zmíněné téma z pohledu čísel. Ať už jste fanoušek kryptoměn anebo jejich zatvrzelý odpůrce, určitě řídíte své investice dle RRR (risk-to-reward-ration). Všude jsme se učili o psychologii obchodování a že bychom se měli odprostit od emocí. V ideálním případě, je pro nás právě RRR jediný hlavní faktor, dle kterého se řídíme. Troufáme si tvrdit, že na trhu není lepší investice z pohledu RRR, nežli do bitcoinu (potažmo ostatních kryptoměn).
Mnoho z nás jistě při obchodování používá stop lossy (které stejně nejsou stoprocentní vlivem flash crashů, gapů a slippage) a snaží se omezit maximální ztrátu jednotlivých obchodů. Pro člověka, který se v kryptoměnách nevyzná, určitě není vhodné investovat větší část svého kapitálu. Je ale důvod proč by člověk neměl investovat 1-2 % svého volného kapitálu a mít garantovaný SL na úrovni 0, pokud by došlo na černé scénáře odpůrců kryptoměn a bitcoin by se stal bezcenným? Možná si teď myslíte, že taková investice by u průměrného člověka byla malá (v řádech stokorun případně tisíců) a proto zbytečná.
Již je to pár let, co se v médiích objevují zprávy, že další velká krize je za dveřmi. Pravděpodobně nikdo z nás neví, kdy to bude a jaký bude mít průběh. Vzhledem k tomu, že každá velká krize, měla jiné vstupní parametry, tak i průběh byl odlišný a těžko je tedy mezi sebou porovnávat. Jednu věc ale měly společnou. Vždy došlo k obrovskému přesunu kapitálu z jedněch aktiv do jiných a tak můžeme skoro s jistotou tvrdit, že to samé se stane i při další. V současné době existuje nový nástroj, který tu při žádné velké krizi (evropskou dluhovou 2011 nepočítáme jako globální a navíc v té době vědělo o bitcoinu pár tisíc lidí) nebyl a tím nástrojem jsou právě kryptoměny. Pokud by se přelilo jen jedno procento z derivátů do kryptoměn, co by to způsobilo s jeho cenou?
Pojďme se na situaci podívat z hlediska čísel. Dle BIS (bank for international settlements) je trh s deriváty co do objemu velký lehce přes 1 biliardu dolarů za rok 2016. Pro srovnání Bitcoin má kapitalizaci v současné době cca 80 miliard dolarů a třeba takový S&P téměř 20 biliónů dolarů což je 250* více než bitcoin, v porovnání s celkovým množstvím derivátů stále zlomek. Vezmeme v úvahu, že při další krizi je reálná šance na přelití 1% kapitálu do kryptoměn pokud se budeme držet při zemi. Do hry tu vstupuje spoustu proměnných, které nedokážem ovlivnit a až čas ukáže zda-li jsme se mýlili. Vznikne do té doby nějaké ETF obchodované na burze? To by byl pro cenu bitcoinu a potažmo dalších kryptoměn velký milník, jinými slovy desítky možná stovky tisíc nových investorů lačnících po nákupu kryptoměn. Za další - udrží si bitcoin své postavení na trhu kryptoměn v tržní kapitalizaci (v současnosti 50 %)?. Na druhou stranu je třeba zmínit jedinečné postavení bitcoinu, jakožto zdroje pro obchod s kryptoměnami, je vlastně v podobné pozici jako americký dolar, je to jednoduše řečeno rezervní digitální měna. Deriváty jsou leverage produkty, ale těžko zjistit jak vysokou páku používají velké banky a hedge fondy, které drží největší počet těchto kontraktů. Na druhou stranu na straně aktiv nejsou tou jedinou složkou a i dnešní brokeři co poskytují CFD kontrakty na kryptoměny mají páku v rozmezí 1:10 a výše. V neposlední řadě i budoucí možné ETF by byly leverage. Pro náš výpočet tedy snížíme hodnotu aktiv na pětinu. Z biliardy $ se nám stane 200 biliónů dolarů.
1 % je tedy 2 bilióny a z nich 50 % pro bitcoin je 1 bilión $. To odpovídá ceně cca 60 000 $ tedy 12* dnešní ceny (4800$). My osobně počítáme s větším přelivem někde v rozmezí 2-5 %, což by cenu bitcoinu vyhnalo až ke 250 000 $. Žádná hranice ale není dost vysoko. Minule jsme se zmínili o traderu s nickem "Masterluc" jehož predikce dalšího vrcholu z technické analýzy leží těsně pod deseti tisícovou hranicí. To je ale jen jeho třetí vlna z pěti a vrchol té páté je hodně nad hranicí 1 miliónu $.
První nákupní vlnu jsme mohli spatřit od léta roku 2010 do léta 2011 kdy cena bitcoinu vzrostla z necelého centu na 30 $. Tedy zhodnocení 3500* a následný propad ke 2 $ (více než 90 %). V té době o bitcoinu vědělo jen málo lidí.
Druhou vlnou jsme se dostali ze 2 $ až lehce za hranici 1100 $. Tedy 550* a téměř o řád méně než při první vlně. Posléze došlo k propadu k hranici 190 $ (lehce přes 80%). V té době již do bitcoinu investovali soukromí investoři a přilákal pozornost traderů.
V současné třetí vlně stoupáme z oněch 190$ a zatím jsme na 4800 $. Tedy 25* a největší výprodej se zatím udál týden před rozštěpením (1.8.), kde cena poklesla z 3000 $ na 1900 $ (necelých 40 %). V současnosti již bitcoin přitahuje i institucionální investory.
Zdá se, že se cykly zmenšují a volatilita klesá. To ale neznamená, že se nedočkáme dalšího velkého výprodeje, třeba i o 70 %. Ale zdá se to méně pravděpodobné, protože nyní už nekupují při poklesech bitcoin pouze jeho skalní fandové, investoři a tradeři, ale už také velcí hráči.
Ve čtvrté vlně by se mohly zapojit už také banky a v pátém posledním, by mohlo dojít k celosvětové akceptaci bitcoinu.
Dnes jsme uzavřeli druhou polovinu pozice s kryptoměnou Monero v pásmu 140-150 $ a celkově jsme se dostali na dvou a půl násobek investované částky a nyní budeme vyhledávat na trhu kryptoměn další příležitosti.
Tým Arbolet
