Rozbřesk: USA a Čína dál verbálně obchodně válčí a juan slábne

Čtěte více

• Rozbřesk: Týden ve znamení dalšího skokového zvýšení sazeb v eurozóně
  Na finančních trzích startuje týden, který se opět ponese ve znamení nabitého makro kalendáře. Hlavní událostí bude čtvrteční zasedání ECB, která vzhledem k nepříznivému inflačnímu vývoji musí dále utahovat měnovou politiku. Na rozdíl od předešlých dvou zasedání jsou tentokrát očekávání – pod taktovkou jestřábí většiny v Radě guvernérů – nastavena vcelku jednoznačně na další skokový růst depozitní sazby o 75 bazických bodů na 1,5 %.
• Rozbřesk: Týden ve znamení ECB a rozvíjejících se trhů
  Páteční čísla z amerického trhu práce nemohla dopadnout lépe a dala dolaru jasný signál, že se má o co opřít. Mzdy šláply na plyn a rostly v srpnu o 2,9 % - to je nejrychlejší tempo za posledních devět let. O důvod víc, proč věřit ještě dvojitému růstu sazeb Fedu v tomto roce (na ten po pátečních datech trhy sází zhruba ze 70 %). Na druhé straně je to i o důvod navíc, proč by se měly bát rozvíjející se trhy. Právě zdražující dolar obnažuje problémy těch nejzranitelnějších. Navíc vidina vyšších úrokových sazeb v USA dráždí Donalda Trumpa, pro kterého to může být argumentem pro vystupňování svého obchodního válečného úsilí na frontě s Čínou. Donald Trump může v nejbližší době uvalit nová cla na čínské zboží v hodnotě až 200 miliard USD. To straší řadu především asijských trhů navázaných na Čínu, a pokud by čínská vláda v obranném manévru nechala oslabit měnu nad hranici 7 juanů za dolar, dýchalo by se celému rozvíjejícímu světu velice těžko. Tento týden může alespoň částečné uklidnění rozvíjejícímu se světu přinést turecká centrální banka, která by konečně mohla “vzít rozum do hrsti” a nehledě na názor prezidenta Erdogana zvýšit úrokové sazby.
• Rozbřesk: Týden ve znamení Fedu a hlasování o brexitu
  Čeká nás týden, ve kterém by měly hrát prim centrální banky a samozřejmě opět brexit. Vedle ruské a brazilské centrální banky bude v centru pozornosti zejména americký Fed a Bank of England.
• Rozbřesk: Týden ve znamení inflačních čísel
  I když na globálních finančních trzích v posledních týdnech rezonují především obavy z možné recese ve vyspělých ekonomikách, v tomto týdnu se pozornost vrátí zpět k inflačním číslům. Ty přijdou na řadu ve středu jak ve Spojených státech, tak v Česku, přičemž ani v jednom případě zřejmě v minulém měsíci nedošlo ke zmírnění svižného tempa růstu spotřebitelských cen.
• Rozbřesk: Týden ve znamení mistrovství světa, Fedu i ECB…
  Začíná týden, který bude jen přetékat zajímavými událostmi. Kromě startu fotbalového mistrovství světa v Rusku to bude především zasedání Fedu a ECB, které přitáhne lví díl pozornosti. Vyšší americké sazby a signál blížícího se konce QE v eurozóně přitom opět mohou rozkolísat rozvíjející se trhy… a s nimi nakonec i českou korunu.
• Rozbřesk: Týden ve znamení vakcíny a čísel z amerického trhu práce
  V nadcházejícím týdnu budou v centru pozornosti vedle pandemie především čísla z amerického trhu práce a jednání o brexitu. Zatímco v Česku druhá vlna dosáhla svého vrcholu a začneme znovu experimentovat s rozvolňováním, v řadě evropských zemí, a zejména pak v USA, podzimní vlna teprve naplno startuje. Navíc rozvolňování v zemích jako Česko tentokrát přichází daleko dříve, ve chvíli, kdy se ještě vir na značné části území šíří komunitně. Existuje proto značné riziko, že si předvánočním uvolněním zaděláváme na třetí vlnu.
• Rozbřesk: Udrží si koruna optimismus v příštím roce?
  Česká koruna si ke konci roku udržuje až podezřele dobrou náladu. Kombinace optimismu okolo brexitu a obchodních válek s první várkou lepších podnikatelských nálad z Německa hraje celému regionu do karet. Koruna je tak po delší době silnější, než jí předpovídá ČNB, a je pro centrální bankéře trochu netradičně argumentem, proč sazby nezvyšovat. Udrží si však česká měna svoji dobrou náladu i v příštím roce?
• Rozbřesk: Ukazuje Bank of Canada cestu ECB i ČNB?
  Bank of Canada včera poprvé po sedmi letech zvýšila úroky a je první zemí z klubu G7, která se přidala ke Spojeným státům a utahuje měnovou politiku. V posledních týdnech navíc překvapivě nasadil jestřábí tón i šéf ECB Mario Draghi. V důsledku toho se během posledních čtrnácti dnů dostal pod masivní tlak německý bund a více než zdvojnásobil svůj výnos (na deseti letech). Co se vlastně děje a může to mít nějaký dopad i na ČNB?
• Rozbřesk: Únorová inflace lehce nad cílem i prognózou ČNB
  Únorová inflace lehce poklesla (na 2,1% meziročně oproti 2,2% v lednu) - růst cen však nadále zůstává nad prognózou (1,8%) i nad cílem ČNB (2%). Zdá se, že za zvolněním je konečně trochu i polevení jádrových inflačních tlaků - zvolnil růst cen v kategoriích vybavení domácnosti nebo odívání a obuv. Jádrová inflace ovšem do této chvíle zůstávala poblíž historických maxim a nad očekáváním centrální banky.
• Rozbřesk: Úrokové sazby zvolna rostou, v Evropě však stále nedosáhly ani lokálních maxim
  Vládní dluhopisy dostávají v posledních týdnech do těla. Výnos desetiletého amerického vládního dluhopisu vzrostl od konce března o více než 20 bazických bodů, což na ceně vyrobí ztrátu přes jeden a půl procenta. Růst výnosů německých vládních dluhopisů nevypadá (prozatím) tak dramaticky, ale cenově ztrácejí plus mínus stejně jako jejich americké protějšky.
• Rozbřesk: USA odstupují od jaderné dohody s Íránem, co čekat dále?
  O čtyři dny dříve než bylo původně plánováno, došlo k rozuzlení zásadní mezinárodně-bezpečnostní otázky posledních měsíců. Americký prezident Trump včera večer oznámil, že USA s okamžitou platností odstupují od „nejhorší dohody všech dob“ – íránské jaderné smlouvy z roku 2015. Dle Trumpa by její další existence pouze podpořila ambice íránského režimu získat jadernou zbraň, což by uvrhlo celý blízkovýchodní region na pokraj války.
• Rozbřesk: Úspěšný start české ekonomiky, koruna ignoruje politiku
  Sice ještě nejsou zdaleka známa všechna data z české ekonomiky za loňský rok, ale už teď je možné říct, že byl velmi úspěšný. Ekonomika v závěru roku nejspíše rostla o přibližně pět procent, což v konečném součtu znamená za celý rok nárůst HDP o 4,4 %. Že byly poslední měsíce úspěšné, napovídala už říjnová a listopadová data z průmyslu, zahraničního obchodu a především pak ta prosincová z trhu práce, kde navzdory sezónnímu nárůstu nezaměstnanosti dál pokračoval trend zvyšování počtu volných pracovních míst. S tím, jak firmám chybí stále více zaměstnanců, jsme se dostali na další nový historický rekord. Vzhledem k tomu, že statistiky volných míst jsou vedle různých měkkých indikátorů docela dobrým a docela rychle dostupným ukazatelem indikujícím změny trendu ekonomiky, můžeme považovat i start nového roku pro české hospodářství za velmi příznivý. U většiny z desítky nejžádanějších pozic se počty hledaných zaměstnanců oproti situaci před měsícem dále zvýšily a mírně se vylepšila i nabídka mezd.
• Rozbřesk: Úsporný energetický tarif jako reakce na inflaci. Dává to smysl?
  Inflace v Česku láme nové rekordy a vláda i proto představila první obrysy speciálního úsporného energetického tarifu. Ministr Síkela hovoří o tom, že vláda na něj vynaloží až 50 miliard korun a detailnější informace bychom měli dostat během nejbližších týdnů (nasazen bude na nadcházející topnou sezónu). Podle dostupných informací se jedná o politický kompromis, který nakonec bohužel necílí na nejvíce ohrožené nízko-příjmové skupiny, ale má motivovat celou českou populaci k energetickým úsporám - 15 až 20procentní sleva bude platit pro spotřebu do určité výše a nad ní bude účtován domácnostem klasický tarif (limit pravděpodobně bude stanoven na základě historické spotřeby odběrného místa).
• Rozbřesk: Ustupující inflace ponechá ČNB v klidu
  Poslední červnová čísla naznačila, že inflace začíná v ČR pomalu ustupovat. Zatímco ještě v březnu a v květnu se pohybovala na samé horní hranici tolerančního intervalu ČNB, v červnu již poklesla na 2,7 %. Sice je stále tři desetiny procenta nad prognózou a výrazně nad cílem, přesto může ponechat centrální banku v klidovém stavu. Stojí za ní totiž především rostoucí náklady na bydlení, včetně energií, které spolu dohromady generují více než polovinu celkové inflace. Volatilní, o to hůře předvídatelné a ovlivnitelné ceny potravin se na inflaci podílejí půl procentním bodem. Spolu dohromady tyto dvě nejvýznamnější složky spotřebitelského koše tvoří téměř tři čtvrtiny aktuální inflace.
• Rozbřesk: Útlum české spotřeby a jmenování nových členů bankovní rady ČNB
  Předpokládáme, že vysoká inflace a rekordní propad reálné mzdy (letos očekáváme v průměru o necelých 8 %) by měly v tomto roce českou ekonomiku dostat do technické recese. Hlavní obětí by měla být spotřeba domácností. Zejména nižší a středně-příjmové skupiny budou zasaženy velmi citelně, protože mají vyšší podíl rychle zdražujících cen energií a potravin ve spotřebitelských koších a o poznání nižší úroveň úspor - 20 % lidí s nejnižšími příjmy vše co vydělá, v průměru hned utratí.
• Rozbřesk: Útlum evropského automobilového trhu a úklid neposlušných v turecké centrální bance
  Nedostatek komponent dál brzdí automobilový průmysl, zatímco poptávka po nových autech alespoň podle průzkumů zůstává solidní. Omezené výrobní možnosti nicméně limitují nabídku nových vozů a prodlužují čekací doby, což se automaticky projevuje i na počtech registrací napříč celou EU.
• Rozbřesk: Vakcína nejvíce pomůže obchodu, pohostinství a hoteliérství…
  Celý svět sází na vakcínu a vysvobození z pandemie v polovině tohoto roku. Vyhledávač Google ukazuje, že od konce října 2020 vyhledávání “vakcíny”, ať už jde o Pfizer nebo Sputnik, raketově roste – za poslední čtvrtrok se zdvojnásobilo. Akciové trhy jsou zase ochotné ignorovat díky víře ve vakcínu veškeré negativní zprávy o nových “lockdownech” (reagujících na nové kmeny koronaviru).
• Rozbřesk: Vakcína v USA na dohled? Riziková aktiva včetně PLN a HUF v euforii
  Světové finanční trhy se vezou na vlně optimismu a nadějně začínají vyhlížet i domácí „covidová“ čísla, ačkoliv u nich nelze zcela odhlédnout od citelného poklesu v počtech testovaných. Solidně vyznívají i čísla z reálné ekonomiky, nicméně ta jsou zatížena tradičním zpožděním, a tak se vlastně teprve oficiálně dozvídáme to, co se dělo v ekonomice v průběhu září. Jedním z posledních jsou výsledky tržeb odvětví služeb, které byly zveřejněny včera. Vyčíst z nich lze třeba následující…
• Rozbřesk: Vakcína v USA na dohled? Riziková aktiva včetně zlotého a forintu v euforii
  Světové finanční trhy se vezou na vlně optimismu a nadějně začínají vyhlížet i domácí „covidová“ čísla, ačkoliv u nich...
• Rozbřesk: Válečná inflace - energie, potraviny a pohonné hmoty
  Inflace bezesporu zůstává na globálních trzích indikátorem číslo jedna, na který se dnes soustředí největší pozornost investorů. Její intenzita v tomto a příštím roce do značné míry rozhodne o tom, jak výrazně ochladne spotřebitelský apetit domácností ve vyspělém světě. Americká inflace v březnu vystoupala na nejvyšší úrovně od roku 1981 (8,5 %) a i to byl jeden z důvodů, proč klíčové americké akciové indexy včera klesaly třetí den v řadě.