Fundamentální analýza: Pozornost investorů bude směřovat k pololetním projevu Yellenové v Kongresu

Klíčovou událostí týdne je z pohledu tržních účastníků zítřejší (v Senátu) a středeční (ve Sněmovně reprezentantů) pololetní projev J. Yellenové, předsedkyně rady guvernérů Fedu. Klíčové bude, zda potvrdí výhled centrálních bankéřů na letošní trojí zvýšení dolarových sazeb. Zápis z posledního jednání ECB pak zřejmě přinese požadavek na to, aby dosažení inflačního cíle bylo udržitelné. Ekonomický kalendář by měl potvrdit silnou dynamiku německého a japonského HDP na konci loňského roku, naopak slabších dat se obáváme z Itálie. Z inflační fronty očekáváme její vzestup v Číně, návratu k cíli bychom měli být svědky ve Velké Británii.

Ekonomický kalendář na druhé koleji, prim bude hrát Yellenová

Kalendář ekonomických událostí na globálních trzích – úterý:

Úterní (a středeční) pololetní projev J. Yellenové bude hlavní událostí tohoto týdne. Oficiální projevy před oběma komorami Kongresu se obvykle neliší, rozdílná je samozřejmě sekce otázek a odpovědí. Vzhledem k tomu, že FOMC letos očekává trojí zvýšení dolarových sazeb, čemuž trh příliš nevěří, bude právě tato otázka pod drobnohledem investorů.

Průmyslová produkce v eurozóně v loňském závěrečném čtvrtletí nabrala na dynamice a nic na tom nezmění ani slabý prosinec. Za tento samotný měsíc očekáváme pokles o 1,8 % m/m, a to hlavně ve světle mizerného německého čísla (-3,0 % m/m, nejhorší výsledek od roku 2009). Za celé Q4 16 by ale měl být vykázán solidní růst o 0,6 % q/q, a to i díky pozitivnímu příspěvku Francie a Itálie. Leden by pak již měl být ve znamení opět silného růstu, jak naznačuje PMI. Ten byl na počátku roku nejvyšší za posledních 69 měsíců. Navíc energetickému průmyslu nahrává letošní studená zima.

Právě slabá data německého průmyslu a maloobchodu za prosinec stála za tím, že výkon německé ekonomiky měřeno reálným HDP dosáhne podle nás 0,4 % q/q zatímco náš původní odhad počítal s růstem o 0,6 % q/q. I tak se ale bude jednat o zrychlení z 0,2 % q/q zaznamenaných v Q3 16. Z pohledu struktury očekáváme, že hlavním tahounem německé ekonomiky byla v Q4 16 domácí poptávka, a to díky silné soukromé i veřejné spotřebě, ale i investicím do strojního vybavení i staveb. Silná předstihová data naznačují, že německá ekonomika počátkem letošního roku dále zrychlila a nadále roste tempem převyšujícím potenciální produkt. Zatímco reálná data jsou povzbudivá, finanční trhy se obávají zvýšené politické nejistoty. To bude bohužel ZEW index očekávání investorů reflektovat.

Kalendář ekonomických událostí na globálních trzích – středa:

Vstup amerických spotřebitelů do nového roku zřejmě nebyl nijak spektakulární. Po prosincovém vzestupu maloobchodních tržeb o silných 0,6 % očekáváme pro leden umírněných 0,2 % m/m. Důvodem je především korekce vysokých prosincových prodejů automobilů. Po očištění o tento sektor by meziměsíční tempo růstu tržeb mělo naopak zrychlit z prosincových 0,2 % na lednových 0,4 %. Prodeje v kontrolní skupině by si měly udržet prosincovou dynamiku ve výši 0,2 % m/m. V meziročním vyjádření by to ovšem mělo znamenat zrychlení tempa růstu z prosincových 3,3 % na lednových 3,6 %.

I když růst tržeb v maloobchodě byl na počátku roku spíše utlumený, spotřebitelské ceny míří dále výše. Americká inflace stabilně roste od léta loňského roku, a to primárně díky bazickému efektu u cen pohonných hmot. Lednový cenový vzestup již zřejmě dosáhl 2,3 % y/y, tedy nejvyšší úrovně od března 2012. Jádrová inflace ale zřejmě o desetinu zvolnila na 2,1 % y/y.

Zatímco evropský průmysl si vzal v prosinci volno, které si zřejmě vynahradí v lednu, na druhé straně Atlantického oceánu je tomu právě naopak. Po prosincovém vzestupu o 0,8 % m/m předpokládáme, že se objem americké průmyslové produkce v lednu nezměnil. Důvodem je hlavně propad ve výrobě elektrické energie. Výsledkem by měl být mírný pokles využití výrobních kapacit.

Produkce elektřiny v USA v lednu poklesla:

Kalendář ekonomických událostí na globálních trzích – čtvrtek

Lednové zasedání ECB příliš zajímavé nebylo. Ze zápisu z tohoto jednání bychom se mohli dozvědět, jak prezident ECB M. Draghi hodnotí současný inflační vývoj ve světle plnění hlavních cílů ECB. Klíčové je, aby plnění inflačního cíle bylo dlouhodobě udržitelné. Uvidíme, zda budou v zápise naznačeny nějaké podmínky pro zahájení procesu ústupu od programu nákupu aktiv, či podmínky pro nákup dluhopisů obchodujících se za výnos pod depozitní sazbou.

Forex: Euro tíží geopolitická nejistota

Přehled zveřejněných ekonomických událostí na globálních trzích – minulý týden:

Minulý týden nepatřil z pohledu společné evropské měny k těm nejúspěšnějším. Euro proti dolaru prakticky kontinuálně oslabovalo a kurz se tak vzdaloval od osmiměsíčního maxima kolem 1,0800 EUR/USD. Celkově za minulý týden euro vůči dolaru odepsalo zhruba procento a půl, když se kurz v závěru týdne dostával na dohled úrovně 1,0600 EUR/USD.

Euru příliš nenahrávala zvyšující se geopolitická nejistota v souvislosti s blížícími se francouzskými volbami. Hráče na trhu nenadchla ani publikovaná německá data za prosinec. Výkonnost průmyslu výrazně zaostala za očekáváním trhu, což se projevilo i v bídné exportní aktivitě v uvedeném měsíci. Tuto slabší sérii německých dat ale nebereme jako počátek nového trendu, spíše jako korekci extrémně silných listopadových čísel. Navíc statistiky německých objednávek ukazují, že v dalších měsících se situace opět vrátí k vyšší růstové dynamice. V tomto směru jsou povzbudivá i lednová čínská data týkající se obratu zahraničního obchodu.

Česká ekonomika v závěru loňského roku zrychlila

Kalendář ekonomických událostí na regionálních trzích – pondělí:

Zatímco tržní konsensus předpokládá přebytkový běžný účet české platební bilance za závěrečný měsíc loňského roku, my patříme mezi největší pesimisty na trhu. A již publikovaný výsledek prosincové bilance zahraničního obchodu nám nahrává. Byl totiž vykázán schodek 5 mld. CZK. Ovšem ani naplnění našeho pesimistického scénáře zřejmě nebude stačit na to, aby koruna vůči euru oslabila.

Kalendář ekonomických událostí na regionálních trzích – úterý:

Růst české ekonomiky v závěru loňského roku zrychlil. Po mezičtvrtletním vzestupu o 0,2 % předpokládáme, že za Q4 16 bylo zaznamenáno zlepšení o 0,8 % q/q. Domníváme se, že růst byl dán kombinací všech hlavních poptávkových složek s výjimkou zásob. Největší podpora zřejmě přišla od spotřeby domácností, zrychlení ale podle nás zaznamenala i investiční aktivita a mírného zlepšení doznala i bilance zahraničního obchodu. Za celý rok 2016 si česká ekonomika zřejmě polepšila o 2,5 % po mimořádném vzestupu o 4,6 % zaznamenaného v roce 2015.

Růst HDP akceleroval:

Kalendář ekonomických událostí na regionálních trzích – čtvrtek:

Vývoj českých dovozních cen by měl potvrdit postupně odeznívající dovoz deflačních tlaků od našich českých obchodních partnerů.

Kalendář ekonomických událostí na regionálních trzích – pátek:

Inflace letos zůstane nad cílem, exit se blíží

Přehled zveřejněných ekonomických událostí na regionálních trzích – minulý týden:

Příliv kapitálu do české ekonomiky drží kurz koruny vůči euru v těsné blízkosti kurzového závazku. Zveřejněná statistika intervenčních objemů za prosinec ukázala, že za závěrečný měsíc loňského roku nakoupila centrální banka 3,3 mld. EUR. To je objem, který výrazně překonal naše i tržní očekávání. Lednové číslo však bude mnohem vyšší, náš odhad činí 13 mld. EUR, což naznačil lednový skok v devizových rezervách. Jejich podíl na HDP našeho odhadu dosáhl historicky nejvyšších 55 %.

Příliv eur do české ekonomiky a nutnost ČNB je skupovat, aby spotový kurz nespadl pod úroveň kurzového závazku, se projevuje na forwardovém trhu. Ten byl pod tlakem především v prvních lednových týdnech, což souviselo s výše uvedeným silným přílivem spekulativního kapitálu. Po větší část minulého týdne koruna na forwardovém trhu ztrácela a kurz se posouval k 26,75 CZK/ERUR (kotace bid na mezibankovním trhu). Data z české ekonomiky z konce loňského roku zklamala. Výrazně za očekáváním trhu skončila jak prosincová průmyslová výroba, tak exportní aktivita. Ve světle obdobně slabých německých čísel ale není divu.

Nicméně lednové indikátory naznačují, že s novým rokem ekonomická aktivita v česku opět stoupla. To potvrdila jak data z trhu práce, kde podíl nezaměstnaných po sezónním očištění dále poklesl, tak i inflační čísla. Po prosincovém meziročním vzestupu spotřebitelských cen o 2,0 % rostoucí trend pokračoval a za leden bylo zaznamenáno 2,2 % oproti trhem očekávaným 2,0 % y/y. ČNB přitom očekávala pouze 1,9 %. Publikace těchto dat trend oslabující koruny na forwardovém trhu zastavila.

Ve světle našeho očekávaného inflačního vývoje (2,2 % v průměru pro celý letošní rok a 2,4 % u jádrové inflace) není důvod revidovat náš názor na načasování exitu. Předpokládáme ho dříve než v polovině roku, kde ho jako nepravděpodobnější vidí centrální banka. Konkrétně sázíme na pravidelné měnově politické zasedání ČNB 4. května.

JAN VEJMĚLEK
Hlavní ekonom
Vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum
Komerční banka, a. s.