České spotřebitelské ceny by dle našeho odhadu měly v únoru poklesnout o 0,2 % meziročně

Čtěte více

• České sazby klesají na historické dno. ČNB nevylučuje devizové intervence a oslabuje korunu nad 25 CZK/EUR
  Bankovní rada ČNB se na svém dnešním jednání rozhodla snížit dvoutýdenní reposazbu o 25 bazických bodů na...
• České sazby se možná blíží k vrcholu
  Máme před sebou další zasedání České národní banky. „Očekáváme mírnější růst úrokových sazeb, a to o půl procenta. Hlavním důvodem je změna názorů v jestřábí pětici členů rady. Tomu napovídají především vyjádření Mory a Niedetzkého. Podle druhého jmenovaného už úrokové sazby proti inflaci působí a je třeba být jen trpělivý a půjde, v případě změny úrokové politiky, spíše už jen o mírné ladění.
• České sazby stoupnou možná už za měsíc. Hlavní trhy hledají inspiraci
  Kondice akciových trhů se zhoršovala už včera v USA a Evropa dnes navazuje ne příliš přesvědčivým růstem. Hlavní indexy přidávají doslova pár desetin procenta a stejně jsou na tom americké futures. Investoři se momentálně nemají moc čeho chytit.
• České skiareály připraví včerejší rozhodnutí vlády až o 20 miliard korun, celkově letos přijdou o 35 miliard. „Vánoční uzavírka“ bude pro část příslušných provozů likvidační
  České lyžařské areály každoročně vytvářejí tržby za zhruba 60 miliard korun. A to hlavně během jarní, ale zejména pochopitelně zimní sezóny. Tyto tržby vytváří nejen 155 větších horských středisek a 300 menších lyžařských areálů, která v Česku jsou. Jejich provoz totiž dává práci – a dává tedy vydělat – také dalším provozovnám a profesím, přibližně 45 tisícům lidí. Půjčovnám lyžařského vybavení, lyžařským instruktorům a školám, vlastním ubytovacím zařízením, prádelnám, restauracím a obchodům v horských oblastech…
• České společnosti vydaly v roce 2023 dluhopisy za 37,4 miliard korun, o tři čtvrtiny více než předloni
  Společnosti v České republice vydaly v roce 2023 korporátní korunové dluhopisy o celkovém objemu 37,4 miliard korun. Oproti roku 2022 to představuje nárůst o více než 75 % a došlo tak k narovnání propadu způsobenému makroekonomickou situací na trhu. Kupónové výnosy podlimitních i nadlimitních emisí loni dosáhly svého historického maxima. Vychází to z analýzy Bond Index poradenské a společnosti Deloitte, která znázorňuje vývoj na trhu s korporátními dluhopisy v českých korunách od roku 2017.
• České spořitelně klesl v pololetí zisk o 16 % na 9,3 miliardy korun
  České spořitelně klesl v prvním pololetí čistý zisk meziročně o 16 procent na 9,3 miliardy korun. Provozní zisk se ve stejném období snížil o 17,3 procenta na 12,3 miliardy Kč, uvádí banka v dnes zveřejněných neauditovaných výsledcích hospodaření za první pololetí.
• České spořitelně loni stoupl čistý zisk o 41,7 % na 14,2 miliardy korun
  České spořitelně (ČS) loni stoupl neauditovaný konsolidovaný čistý zisk meziročně o 41,7 procenta na 14,2 miliardy korun. Výsledek byl podle banky ovlivněn loňskou nižší tvorbou opravných položek na rizika a celkovým zotavením po pandemii koronaviru. Provozní zisk byl vyšší o 4,4 procenta, dosáhl 22 miliard korun. Banka to dnes uvedla v tiskové zprávě. Česká spořitelna je největší banka v zemi podle počtu klientů, kterých má kolem 4,5 milionu. Vlastník České spořitelny, rakouská finanční skupina Erste Group Bank, je klíčovým hráčem na bankovním trhu střední a východní Evropy.
• České spořitelně stoupl v pololetí čistý zisk meziročně o 43,4 pct na 6,6 mld Kč
  České spořitelně v letošním prvním pololetí stoupl čistý zisk meziročně o 43,4 procenta na 6,6 miliardy korun. Za růstem zisku je nižší tvorba rezerv a lepší provozní výkonnost, uvedla dnes banka v tiskové zprávě. Provozní zisk vzrostl o 1,4 procenta na 10,3 miliardy korun, rostly vklady i úvěry.
• České spořitelně stoupl v pololetí čistý zisk o 67 % na 11 miliard korun
  České spořitelně v prvním pololetí letošního roku stoupl čistý zisk meziročně o 67 procent na 11 miliard korun. Loňský výsledek ale výrazně ovlivnila epidemie covidu a s ní spojená omezení. Provozní zisk se v prvních šesti měsících letošního roku zvýšil o 43,7 procenta na 14,8 miliardy korun. Česká spořitelna o tom informovala v tiskové zprávě.
• České spořitelně v 1. pololetí stoupl čistý zisk o třetinu na 12,4 mld. Kč
  České spořitelně vzrostl v letošním prvním pololetí meziročně čistý zisk o třetinu na 12,4 miliardy korun. Provozní zisk se zvýšil o 23,9 procenta na 15,2 miliardy korun. Vyplývá to z neauditovaných výsledků hospodaření, které banka dnes zveřejnila. Česká spořitelna je největší banka v ČR podle počtu klientů, kterých měla ke konci loňska zhruba 4,5 milionu.
• České spotřebitelské ceny pravděpodobně meziměsíčně poklesnou
  Kurz koruny se včera držel v extrémně úzkém pásmu necelých dvou haléřů (27,02 – 27,04 CZK/EUR). Česká míra nezaměstnanosti nepřekvapila...
• České státní dluhopisy drží rekordně zahraničních investorů
  Jednoznačně kurzový závazek České národní banky (ČNB) a intervence proti přílivu spekulativního kapitálu jsou důvodem, pro který drží zahraniční investoři dosud rekordní podíl českých státních dluhopisů. Vyplynulo to z čerstvých statistik ministerstva financí.
• České stavebnictví „je na koni“, průmysl ovšem stále klopýtá
  Stavební výroba v Česku v lednu rostla o solidních 8,2 procenta, zatímco ovšem průmysl se propadly, Lednová čísla tak potvrzují již déle platný obrázek celkem příznivě se vyvíjejícího tuzemského stavebnictví a současně chabého výkonu průmyslu.
• České stavebnictví prožívá špatné období
  „Růst cen nemovitostí by měl motivovat k větší výstavbě. V České republice však momentálně vidíme pravý opak. Nemovitosti zdražují, ale staví se méně. Je evidentní, že trh momentálně nefunguje správně, což je způsobeno přílišným množstvím regulací, dlouhými povolovacími procesy a nepovedenou digitalizací. V konečném důsledku to vede ke zhoršování dostupnosti vlastnického bydlení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• České stavebnictví se i nadále nachází v útlumu
  Stavebnictví v říjnu pokračovalo v jen velmi pomalém meziměsíčním růstu. Stavební produkce vzrostla oproti září o 0,4 %, což bylo o dvě desetiny nižší tempo než měsíc předtím. Zatímco produkce v pozemním stavitelství po předchozích poměrně svižných nárůstech vzrostla meziměsíčně pouze o 0,2 %, výkon inženýrského stavitelství se zvýšil o 1,2 %. Zde však docházelo v předchozích měsících k výrazným poklesům, a to pravděpodobně zejména vlivem nízkých vládních investic. Meziročně se celková stavební produkce v říjnu zvýšila po očištění o rozdílný vliv pracovních dnů o 3,7 %, po předchozím růstu o 3,0 %
• České stavebnictví se propadá, dusí jej hlavně vysoké úrokové sazby
  Stavební výroba v Česku se v květnu výrazně propadla, meziročně o 6,8 procenta. Dubnová naděje na oživení stavebnictví je tedy ta tam. Úroveň stavební produkce je na tom nejhůře za poslední více než tří roky, za celé období od února 2021. Letos se nedaří hlavně pozemnímu stavitelství, které doplácí na nadále poměrně vysoké úrokové sazby v ekonomice, které činí úvěry na stavební činnost a její financování méně dostupnými.
• České stavebnictví se propadá. Ničí ho přílišná byrokracie
  „Stavět v České republice je drahé, zdlouhavé a administrativně náročné. To může odrazovat velké zahraniční investory i české domácnosti, aby se pouštěli do nových projektů. Navíc stavebnictví nadále zatěžují stále relativně vysoké úrokové sazby a nedostatek pracovních sil,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• České stavebnictví svírá nejtíživější nedostatek materiálů od začátku milénia. Důvěra v ekonomiku ale navzdory rekordnímu strachu z inflace stoupá
  Důvěra v českou ekonomiku je nyní v lednu mezi lidmi a firmami v souhrnu nejvyšší od loňského srpna. Dosahuje 97,6 procenta dlouhodobého průměru období let 2003 až 2021. V zásadě to znamená to, že dále již nijak zásadně nenarůstá obava z dopadů mezinárodní výrobní a přepravní krize, ani strach z ekonomických dopadů šíření omikronu, ani obava z inflace.
• České stavebnictví v září těžce zklamalo, kvůli silným dešťům a povodním
  Zářijový výkon českého stavebnictví těžce zklamal. Meziměsíční propad činí 5,5 procenta. Inženýrské stavitelství se oproti srpnu propadlo o dramatických více než deset procent. Nedařilo se ani stavitelství pozemnímu, které ztratilo bezmála tři procenta.
• České úřady neodhalily závadnost zemědělského dovozu z Ukrajiny, což zvyšuje pravděpodobnost, že další země Visegrádské čtyřky přistoupily k jeho zákazu hlavně z důvodu snahy chránit své zemědělce – i za cenu poškozeních svých spotřebitelů
  Kontrola českých dozorových úřadů neodhalila nevyhovující vzorek, uvedl dnes ministr zemědělství Zdeněk Neukula. Kontroly probíhaly u obilí, masa či vajec dovážených z Ukrajiny. Tento výsledek citelně zvyšuje pravděpodobnost, že zbylé země Visegrádské čtyřky, které v uplynulých dnech a týdnech zemědělský dovoz z Ukrajiny pozastavily či zásadně omezily, tak činily hlavně z důvodu ochrany svých zemědělců, nikoli z často skloňovaného důvodu kontaminace či jiné závadnosti.