Český PMI index slibuje pokračování ekonomického oživení

Čtěte více

• Český luxus ohromil svět: Česká akciová společnost zažívá mimořádný úspěch
  Mezi zákazníky ANTORINI patří české a světové osobnosti, významní představitelé z oblasti kultury i vědy, nadnárodní korporace a také prezidentské kanceláře. Pro mnohé z nich ANTORINI připravuje luxusní dárky na míru dle konkrétních požadavků opatřené erbem, státním znakem, logem společnosti a někdy také iniciály. Většina výrobků ANTORINI je předávána při významných příležitostech a jako VIP dárky.
• Český maloobchod dál padá
  Maloobchod v srpnu dál výrazně klesal (0,7 % meziměsíčně) napříč všemi hlavními kategoriemi a po sezónním očištění již pátý měsíc v řadě. Meziroční propad se proto prohloubil a v srpnu činil 8,8 %. Jedinou světlou výjimkou zůstávají tržby v prodejnách s farmaceutickým zbožím (+1,3 %) a drogérie (stagnace).
• Český miliardář Křetínský se chystá ovládnout britskou poštu Royal Mail, založenou roku 1635. Akcie pošty v reakci letí nahoru o 26 procent, stoupají rovněž akcie nizozemské pošty, v níž má Křetínský takřka třetinový podíl
  Český miliardář Daniel Křetínský se chystá ovládnout britskou poštu Royal Mail, jak píší Financial Times. V britské poště Křetínský, resp. lucemburská investiční společnost Vesa Equity Investments, kterou vlastní společně s dalším česko-slovenským miliardářem Patrikem Tkáčem, má nyní 25procentní podíl.
• Českým letištím vzal koronavirus více cestujících než evropským. I letiště na Lanzarote nebo v norském Bodø odbavuje letos více cestujících než Praha
  Česká letiště byla v letošním druhém čtvrtletí zasažena dopady šíření koronavirové nákazy a souvisejících protipandemických opatření vesměs citelně výrazněji než v souhrnu letiště evropská. Vyplývá to z dostupných údajů, které nově zveřejnil Eurostat.
• Českým podnikům kvůli překotnému růstu mezd klesá ziskovost a omezují své investice. České ekonomice se ale ve druhém čtvrtletí dařilo lépe, než se myslelo
  Český statistický úřad dnes dále zpřesnil svůj odhad růstu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí. Tuzemské hospodářství si polepšilo meziročně o 2,8 procenta. Tedy výrazněji, než ČSÚ dosud předpokládal. Jeho předchozí zpřesněný odhad totiž uváděl hodnotu růstu 2,7 procenta. Mezičtvrtletní růst zůstává nezměněn na úrovni 0,7 procenta.
• Českým Radiokomunikacím ve finančním roce 23/24 vzrostly tržby na 2,5 mld. Kč
  Společnosti České Radiokomunikace (CRA) ve finančním roce 2023/2024 vzrostly meziročně tržby i provozní zisk EBITDA zhruba o deset procent. Tržby dosáhly 2,5 miliardy korun. Vůbec poprvé utržily CRA více z jiných služeb než z tradičního vysílání. EBITDA činila 1,2 miliardy korun. Firma o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě.
• Českým spotřebitelům se zhoršuje nálada
  Kurz koruny se od kurzového závazku zřejmě neodlepí ani dnes. Bude sice zveřejněn srpnový průzkum podnikatelské a spotřebitelské důvěry v domácí ekonomiku, ten však kurz koruny zanechá nejspíš chladný. Důvěra spotřebitelů od počátku roku klesá. V červenci se dostala na nulu, přičemž níže byla naposledy v říjnu 2014. Spotřebitelům zřejmě náladu kazí nejistota spojená s brexitem a uprchlická krize. I tak ale spotřeba domácností zůstane v letošním roce hlavním zdrojem růstu HDP. Celkovou důvěru drží na slušných úrovních důvěra podnikatelů. Těm nahrává slušná poptávka po českém zboží a především mimořádně dobrá situace v automobilovém průmyslu. Ani srpnový konjunkturální průzkum tak ze zajetých kolejí zřejmě nevybočí. V Polsku bude dnes zveřejněna míra nezaměstnanosti za červenec. Ta by měla o další dvě desetiny poklesnout na 8,6 % a vylepšit tak náladu polskému zlotému.
• Českým státním dluhopisům se zatím v letošním roce nedaří
  České státní dluhopisy v letošním roce zatím rozhodně mezi premianty finančních trhů nepatří. Index zhodnocení českých státních dluhopisů Bloomberg Barclays totiž od začátku roku do konce září oslabil o 2,9 %. Přitom jenom v září index oslabil o 1,4 %.
• Český obchod se zahraničím je v rekordním přebytku. Zejména díky vývozu aut, jenž ale zeslábne
  Česko letos v únoru vykázalo historicky rekordní přebytek zahraničního obchodu, takřka 35 miliard korun. Takový výsledek citelně překonal všechna expertní očekávání.
• Český PMI index se vrátí do zóny expanze
  Tento týden se trhy začnou postupně probouzet z prázdninové letargie a připravovat se na zářijovou várku dat. Ve čtvrtek budou v celém regionu zveřejněny srpnové PMI indexy mapující náladu ve zpracovatelském průmyslu. Zatímco nálada v maďarském průmyslu v červenci o tři body stoupla (na 53,9 bodu), český PMI index se poprvé od dubna 2013 propadl pod 50bodovou hranici a po 39 měsících expanze tak ukázal na zpomalení aktivity. Po 37 měsících růstu v červenci poklesl i objem nových zakázek. Srpnový index bude tedy určitě pozorně sledován. S největší pravděpodobností se z červencového propadu oklepe a vrátí se do zóny expanze. Náš odhad počítá s 51,9 body. Podobné faktory se promítají i do vývoje nálady v Polsku. Tam se PMI v červenci držel nad 50bodovou hranicí jen těsně (50,3 bodu).
• Český PMI indikátor pokořil hodnotu 50 bodů
  Český index nákupních manažerů ve výrobě se v září dostal nad 50ti bodovou hranici značící expanzi. Stalo se tak poprvé po téměř dvou letech. Oproti srpnu indikátor vzrostl o 1,6 bodů a činí 50,7. Byly tak dohnány PMI indexy zemí sousedících s ČR, které hodnotu 50 bodů pokořily již v létě. Index nákupních manažerů ve výrobě tak navázal na trend růstu trvající již od dubnového propadu. Růst byl tažen zlepšením provozních podmínek napříč zpracovatelským sektorem. Objem výroby zrychlil, čemuž napomohl návrat k expanzi nových objednávek v souvislosti se zesílením zahraniční poptávky. Nadále však pokračoval pokles cen s ohledem na konkurenční tlaky a nejistou situaci v poptávce. Rozpracovanost v září klesala, i tak ale přetrvávaly volné kapacity, což vedlo k dalšímu snižování počtu zaměstnanců. Tempo propouštění však zpomalilo až na hodnoty z června 2019. Výhled pro budoucí vývoj poptávky je pozitivní, čímž se zlepšila prognóza výroby a zvýšil podnikatelský optimismus.
• Český PMI nejlepší za poslední dva roky
  Navzdory velmi špatné listopadové kovidové situaci, indikátor PMI překvapil růstem z říjnových 51,9 bodů na 53,9 bodů. Situace ve zpracovatelském průmyslu se tak podle respondentů zlepšila nejvíce za poslední více než dva roky. Report se rekordy jen hemžil. Objemy nových zakázek vzrostly nejrychlejším tempem od července 2018, nákupy vstupů se zvyšovaly nejrychlejším tempem za více než dva roky, prudce rostl i objem rozpracované výroby. Zároveň se začaly projevovat problémy v dodavatelských řetězcích, komodit byl nedostatek a prodlevy v dodávkách byly nejdelší od dubna letošního roku. To se následně odrazilo v růstu cen vstupů, který byl nejrychlejší od února loňského roku. Celkově mezi firmami panoval optimismus, když věřily, že výroba v příštím roce dále poroste. Firmy také začínají zvažovat nábory nových zaměstnanců, ke kterým je začíná tlačit nedostatek výrobní kapacity. Listopadové ukazatele tak potvrzují vysokou odolnost domácího průmyslu i ve stavu obtížné pandemické situace. Nedochází již k tomu, čeho jsme byli svědky na jaře, kdy se průmysl sám uzavíral i bez nařízení vlády. Firmy se naopak snaží produkci rozšiřovat, k čemuž jim nahrává solidní domácí i zahraniční poptávka. Významnou roli hraje situace v průmyslu v eurozóně, především v Německu, kde indexy PMI také dosahují vysokých úrovní. To pak prospívá i exportně orientovaným českým průmyslovým podnikům.
• Český PMI se propadnul pod padesátibodovou hranici
  Kurz domácí měny se včera posunul přibližně o haléř směrem ke kurzovému závazku. I v dnešních ranních hodinách se česká měna obchoduje blízko úrovně 27,025 CZK/EUR. Bez výraznějšího trendu a tedy i bez výraznější reakce na zveřejněné PMI z průmyslu se včera obchodovaly i polský zlotý a maďarský forint. Polská měna se drží blízko úrovně 4,36 PLN/EUR, zatímco kurz forintu se obchoduje těsně pod hladinou 311 HUF/EUR.
• Český PMI se v srpnu mírně zvýšil
  Index nákupních manažerů PMI se v sprnu zvýšil z červencových 41,4 bodu na 42,9 bodu a předčil tak naše i tržní očekávání. Ukazatel se však stále nachází hluboko pod padesátibodovou hranicí, značící fázi kontrakce. Sem ho tlačí silné propady ve výrobě i nových zakázkách. To se pak odráží ve snaze firem redukovat zaměstnanost, snižovat nákupy vstupů a vyskladňovat. Firmy tak měly v srpnu více volných kapacit, přičemž rozpracovanost klesla nejprudším tempem za poslední tři roky. Zlepšení situace v dodavatelských řetězcích pak vedlo k dalšímu tlaku na snižování cen vstupů a tím i nákladů firem. Ty pak situaci využívaly k podpoře prodeje a poskytování zákaznických slev. I tak ale čeští producenti dále snižovali objem výroby a výstup tak klesal již patnáctý měsíc v řadě.
• Český pracovní trh pozvolna ochlazuje
  Český pracovní trh pozvolna ochlazuje, jak ostatně ukázaly i poslední statistiky registrované nezaměstnanosti. Ta v lednu vzrostla na 4,3 % (zejména kvůli sezónnosti typické pro přelom roku) a za poslední rok se zvýšila o 0,3procentního bodu. V tuto chvíli se podle nás nadále neděje nic mimořádného. Ochlazení se pohybuje v mantinelech, které jsme předpokládali – počet registrovaných nezaměstnaných meziročně vzrostl zhruba jen o 21 tisíc.
• Český premiér Fiala je už nyní společně s Orbánem a Ficem nejlépe placeným předsedou vlády v celé EU. Je tedy další zvedání platů vrcholných českých politiků na místě?
  Český premiér Petr Fiala je letos společně se svými protějšky Viktorem Orbánem a Robertem Ficem vůbec nejlépe placeným předsedou vlády kterékoli ze zemí EU. Vyplývá to z údajů (viz graf níže a zde) maďarské neziskové organizace Átlátszo.
• Český průmysl bojuje
  „Meziroční pokles průmyslové produkce pokračoval i v červnu. Potvrzují to dnes zveřejněná data ČSÚ. Průmyslová produkce v červnu meziročně reálně klesla o 3,4 %, meziměsíčně si však mírně polepšila, byla vyšší o 0,7 %. Vliv na meziroční pokles měla především vyšší srovnávací základna ve výrobě motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků a zařízení, současně pokračoval dlouhodobý pokles ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství, ale také ve výrobě strojů a zařízení.
• Český průmysl čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst
  Český průmysl čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst. Propad německého průmyslu a další nepříznivé zahraniční faktory v září stáhly tuzemský průmysl do červených čísel. V průběhu roku dynamika průmyslu postupně dále slábne.
• Český průmysl dál expanduje díky automobilům
  Průmyslová výroba v prosinci meziměsíčně vrostla o 0,2 % (po sezónním očištění). V meziročním vyjádření po odečtení meziroční kalendářní výhody dvou pracovních dnů to znamená růst 0,5 %. Data bez očištění o kalendářní vlivy ukazují meziroční expanzi o 5,7 %, což bylo zhruba jeden procentní bod nad naším odhadem i mediánem trhu. O významném překvapení nemůže být řeč. Analytici v průměru čekali slušný výsledek a to se zhruba naplnilo.
• Český průmysl dopadá lépe, než se čekalo. Masivní propouštění však hrozí stále
  Průmyslová výroba v ČR v červenci podala lepší než očekávaný výkon. Její meziroční propad byl totiž mělčí, než se předpokládalo, a sice pětiprocentní. Předpokládal se přitom bezmála sedmiprocentní pokles. Zrovna tak předčil očekávání i zahraniční obchod, který je s průmyslovou výrobou do značné míry provázaný. Červencová bilance zahraničního obchodu dosáhla úrovně 13,4 miliardy korun, zatímco se počítalo pouze s necelými třemi miliardami přebytku.