Český miliardář Křetínský se chystá ovládnout britskou poštu Royal Mail, založenou roku 1635. Akcie pošty v reakci letí nahoru o 26 procent, stoupají rovněž akcie nizozemské pošty, v níž má Křetínský takřka třetinový podíl

Čtěte více

• Český HDP ve 2. čtvrtletí znovu překvapil
  Růst českého hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí byl revizí o desetinu zvýšen a dosáhl 2,8 % meziročně a 0,7 % mezikvartálně. Největší měrou se na tomto výsledku podílela spotřeba domácností a saldo zahraničního obchodu. Významně rostla i spotřeba vládního sektoru. Naopak druhé čtvrtletí v řadě se snížila tvorba hrubého fixního kapitálu.
• Český holding Agrofert kupuje rumunského obchodníka s obilím East Grain
  Český holding Agrofert získá 65 procent kapitálu rumunského obchodníka s obilím a olejninami East Grain. Píše to dnes s odkazem na prohlášení rumunské firmy server Romania-Insider. Hodnotu operace firmy nezveřejnily, podle samotné firmy by se mohlo jednat o jednu z největších zahraničních investic do rumunského zemědělského a potravinářského odvětví za uplynulý rok.
• Český index nákupních manažerů ve výrobě v říjnu nepatrně vzrostl na 45,0 bodů
  Zaznamenal tak de facto stagnaci již třetí měsíc v řadě. Přes stagnaci celkového indexu zaznamenali průmyslníci další pokles výroby i nových zakázek. Nedostatečná poptávka vedla firmy k nejrazantnějšímu snížení pracovní síly od krizového roku 2009. Navíc výrobci ztrácí naději a jejich očekávání od příštího roku se poprvé od roku 2012 propadlo do negativního teritoria.
• Český index PMI v průmyslu vzrostl
  Index nákupních manažerů v průmyslu v prosinci vzrostl na 42,6 b. oproti 41,6 b. v listopadu. Trhy očekávaly zvýšení na 42,7 b.
• Český index pod tlakem, masivně ztrácel bankovní sektor v čele s Erste (RBAG.CZ)
  Akciové indexy v průběhu čtvrteční seance ztrácely. Strach z nárůstu počtu případů koronaviru se nevyhnul ani pražské burze. Index PX (CZKCASH) zaznamenal pokles o 1,88 % na 848,85 bodů. Nejvyšší ztráty zaznamenal bankovní sektor Erste bank (RBAG.CZ) klesla o 3,37 % na 473,50 Kč. Druhý nejvyšší pokles zaznamenala Komerční banka (KOMB.CZ) se ztrátou 3,17 % na 473,50 Kč a Moneta (MONET.CZ) ztratila 2 % na 53,80 Kč za akcii. Objem obchodů s akciemi za dnešní den je 769,9 mil. Kč.
• Český i německý HDP za II. čtvrtletí se silný růstem
  Údaje z evropského průmyslu vykazovaly smíšené výsledky. Slabší výsledky z Německa a Francie počítají se snížením průmyslové produkce v eurozóně o 0,6 %. I přes předpokládaný pokles by se průmyslová produkce měla v celé eurozóně zvýšit za II. čtvrtletí o 1,2 % q/q. Průmysl potvrdil dobrou dynamiku HDP eurozóny a letošní rok HDP eurozóny by měl také přidat přes 2 %. III. čtvrtletí je pro ekonomiky zemí s platbou eurem velmi dobré. Předběžný odhad německého HDP avizuje silný mezičtvrtletní růst o 0,9 %.
• Český ISM v průmyslu stoupl
  Index nákupních manažerů v průmyslu v březnu stoupl na 46,2 b. oproti 44,3 b. v únoru. Trhy očekávaly růst na 44,8 b.
• Český lékařský patent vstupuje po celém světě do národních fází
  Vynález revoluční konstrukční platformy pro desítky aplikací v medicíně, například pro bezpečnou katetrizaci močového měchýře, v loňském roce představený týmem společnosti RIOCATH a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, vstupuje do další fáze patentové ochrany po celém světě. Hned v první vlně jde o ochranu v těchto zemích: USA, Evropská unie, Kanada, Austrálie, Singapur, Izrael, Jižní Korea, Japonsko, Čína, Indie, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Egypt, Brazílie, Mexiko, Ruská federace a ostatní Eurasijský region. Registrace národních patentů znamenají první krok pro vstup na příslušné trhy.
• Český luxus ohromil svět: Česká akciová společnost zažívá mimořádný úspěch
  Mezi zákazníky ANTORINI patří české a světové osobnosti, významní představitelé z oblasti kultury i vědy, nadnárodní korporace a také prezidentské kanceláře. Pro mnohé z nich ANTORINI připravuje luxusní dárky na míru dle konkrétních požadavků opatřené erbem, státním znakem, logem společnosti a někdy také iniciály. Většina výrobků ANTORINI je předávána při významných příležitostech a jako VIP dárky.
• Český maloobchod dál padá
  Maloobchod v srpnu dál výrazně klesal (0,7 % meziměsíčně) napříč všemi hlavními kategoriemi a po sezónním očištění již pátý měsíc v řadě. Meziroční propad se proto prohloubil a v srpnu činil 8,8 %. Jedinou světlou výjimkou zůstávají tržby v prodejnách s farmaceutickým zbožím (+1,3 %) a drogérie (stagnace).
• Českým letištím vzal koronavirus více cestujících než evropským. I letiště na Lanzarote nebo v norském Bodø odbavuje letos více cestujících než Praha
  Česká letiště byla v letošním druhém čtvrtletí zasažena dopady šíření koronavirové nákazy a souvisejících protipandemických opatření vesměs citelně výrazněji než v souhrnu letiště evropská. Vyplývá to z dostupných údajů, které nově zveřejnil Eurostat.
• Českým podnikům kvůli překotnému růstu mezd klesá ziskovost a omezují své investice. České ekonomice se ale ve druhém čtvrtletí dařilo lépe, než se myslelo
  Český statistický úřad dnes dále zpřesnil svůj odhad růstu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí. Tuzemské hospodářství si polepšilo meziročně o 2,8 procenta. Tedy výrazněji, než ČSÚ dosud předpokládal. Jeho předchozí zpřesněný odhad totiž uváděl hodnotu růstu 2,7 procenta. Mezičtvrtletní růst zůstává nezměněn na úrovni 0,7 procenta.
• Českým Radiokomunikacím ve finančním roce 23/24 vzrostly tržby na 2,5 mld. Kč
  Společnosti České Radiokomunikace (CRA) ve finančním roce 2023/2024 vzrostly meziročně tržby i provozní zisk EBITDA zhruba o deset procent. Tržby dosáhly 2,5 miliardy korun. Vůbec poprvé utržily CRA více z jiných služeb než z tradičního vysílání. EBITDA činila 1,2 miliardy korun. Firma o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě.
• Českým spotřebitelům se zhoršuje nálada
  Kurz koruny se od kurzového závazku zřejmě neodlepí ani dnes. Bude sice zveřejněn srpnový průzkum podnikatelské a spotřebitelské důvěry v domácí ekonomiku, ten však kurz koruny zanechá nejspíš chladný. Důvěra spotřebitelů od počátku roku klesá. V červenci se dostala na nulu, přičemž níže byla naposledy v říjnu 2014. Spotřebitelům zřejmě náladu kazí nejistota spojená s brexitem a uprchlická krize. I tak ale spotřeba domácností zůstane v letošním roce hlavním zdrojem růstu HDP. Celkovou důvěru drží na slušných úrovních důvěra podnikatelů. Těm nahrává slušná poptávka po českém zboží a především mimořádně dobrá situace v automobilovém průmyslu. Ani srpnový konjunkturální průzkum tak ze zajetých kolejí zřejmě nevybočí. V Polsku bude dnes zveřejněna míra nezaměstnanosti za červenec. Ta by měla o další dvě desetiny poklesnout na 8,6 % a vylepšit tak náladu polskému zlotému.
• Českým státním dluhopisům se zatím v letošním roce nedaří
  České státní dluhopisy v letošním roce zatím rozhodně mezi premianty finančních trhů nepatří. Index zhodnocení českých státních dluhopisů Bloomberg Barclays totiž od začátku roku do konce září oslabil o 2,9 %. Přitom jenom v září index oslabil o 1,4 %.
• Český obchod se zahraničím je v rekordním přebytku. Zejména díky vývozu aut, jenž ale zeslábne
  Česko letos v únoru vykázalo historicky rekordní přebytek zahraničního obchodu, takřka 35 miliard korun. Takový výsledek citelně překonal všechna expertní očekávání.
• Český PMI index se vrátí do zóny expanze
  Tento týden se trhy začnou postupně probouzet z prázdninové letargie a připravovat se na zářijovou várku dat. Ve čtvrtek budou v celém regionu zveřejněny srpnové PMI indexy mapující náladu ve zpracovatelském průmyslu. Zatímco nálada v maďarském průmyslu v červenci o tři body stoupla (na 53,9 bodu), český PMI index se poprvé od dubna 2013 propadl pod 50bodovou hranici a po 39 měsících expanze tak ukázal na zpomalení aktivity. Po 37 měsících růstu v červenci poklesl i objem nových zakázek. Srpnový index bude tedy určitě pozorně sledován. S největší pravděpodobností se z červencového propadu oklepe a vrátí se do zóny expanze. Náš odhad počítá s 51,9 body. Podobné faktory se promítají i do vývoje nálady v Polsku. Tam se PMI v červenci držel nad 50bodovou hranicí jen těsně (50,3 bodu).
• Český PMI index slibuje pokračování ekonomického oživení
  Česká koruna až do poloviny uplynulého týdne proti euru oslabovala, když ve středu zaznamenala dokonce své šestitýdenní minimum 27,47...
• Český PMI indikátor pokořil hodnotu 50 bodů
  Český index nákupních manažerů ve výrobě se v září dostal nad 50ti bodovou hranici značící expanzi. Stalo se tak poprvé po téměř dvou letech. Oproti srpnu indikátor vzrostl o 1,6 bodů a činí 50,7. Byly tak dohnány PMI indexy zemí sousedících s ČR, které hodnotu 50 bodů pokořily již v létě. Index nákupních manažerů ve výrobě tak navázal na trend růstu trvající již od dubnového propadu. Růst byl tažen zlepšením provozních podmínek napříč zpracovatelským sektorem. Objem výroby zrychlil, čemuž napomohl návrat k expanzi nových objednávek v souvislosti se zesílením zahraniční poptávky. Nadále však pokračoval pokles cen s ohledem na konkurenční tlaky a nejistou situaci v poptávce. Rozpracovanost v září klesala, i tak ale přetrvávaly volné kapacity, což vedlo k dalšímu snižování počtu zaměstnanců. Tempo propouštění však zpomalilo až na hodnoty z června 2019. Výhled pro budoucí vývoj poptávky je pozitivní, čímž se zlepšila prognóza výroby a zvýšil podnikatelský optimismus.
• Český PMI nejlepší za poslední dva roky
  Navzdory velmi špatné listopadové kovidové situaci, indikátor PMI překvapil růstem z říjnových 51,9 bodů na 53,9 bodů. Situace ve zpracovatelském průmyslu se tak podle respondentů zlepšila nejvíce za poslední více než dva roky. Report se rekordy jen hemžil. Objemy nových zakázek vzrostly nejrychlejším tempem od července 2018, nákupy vstupů se zvyšovaly nejrychlejším tempem za více než dva roky, prudce rostl i objem rozpracované výroby. Zároveň se začaly projevovat problémy v dodavatelských řetězcích, komodit byl nedostatek a prodlevy v dodávkách byly nejdelší od dubna letošního roku. To se následně odrazilo v růstu cen vstupů, který byl nejrychlejší od února loňského roku. Celkově mezi firmami panoval optimismus, když věřily, že výroba v příštím roce dále poroste. Firmy také začínají zvažovat nábory nových zaměstnanců, ke kterým je začíná tlačit nedostatek výrobní kapacity. Listopadové ukazatele tak potvrzují vysokou odolnost domácího průmyslu i ve stavu obtížné pandemické situace. Nedochází již k tomu, čeho jsme byli svědky na jaře, kdy se průmysl sám uzavíral i bez nařízení vlády. Firmy se naopak snaží produkci rozšiřovat, k čemuž jim nahrává solidní domácí i zahraniční poptávka. Významnou roli hraje situace v průmyslu v eurozóně, především v Německu, kde indexy PMI také dosahují vysokých úrovní. To pak prospívá i exportně orientovaným českým průmyslovým podnikům.