Centrálne riadenie očakávaní

Čtěte více

• Centrálna čarovná palička
  Včerajší deň bol samé prekvapenie, ale pravdepodobne tým hlavným bolo zasadanie ECB. Vzhľadom na posledné vyjadrenia a rozhodnutia...
• Centrálne banky
  Tento týždeň očakávame zasadnutie dvoch cen...
• Centrálne banky a ich Hlava XXII
  Ako sme v analýze „Matka všetkých kríz“ spomínali, centrálne banky stoja pred takmer nerieši...
• Centrálne banky ako poistka neschopných politikov
  Trh sa v poslednom čase sústredil takmer výhradne na dvoj-dňo...
• Centrálne banky nemusia tlačiť miliardy, trhom môžu rozkázať.
  Myšlienkové pochody v dnešnom centrálnom bankovníctve sú nasledovné: Sledujeme určitý inflačný cieľ (obvykle 2%). Inflácia je však hlboko pod ním, a tak musíme čo najviac znížiť úroky, aby sa skrz vyšší dopyt po úveroch tvorilo čo najviac inflačných peňazí, ktoré následne infláciu vytlačia vyššie. Tým, že krátkodobé úročenie je už okolo nuly (v prípade ECB dokonca v mínuse), tak sa náš fokus presunul na dlhodobé úrokové sadzby.
• Centrálne banky pomáhajú drahým kovom
  Akciové trhy v USA majú za sebou zmiešaný týždeň, zatiaľ čo trhy v Európe zaznamenali mierny pokles. Za týmto vývojom stojí zatiaľ zmiešaná výsledková sezóna amerických firiem. Negatívne na trhy vplývali najmä vyhrážky prezidenta Trumpa ohľadom zavedenia dodatočných ciel na dovoz tovarov z Číny, pretože Čína zatiaľ nielenže nedodržala sľub, ktorý dal Xi Jinping Trumpovi na samite G20, že budú dovážať väčšie množstvo poľnohospodárskych produktov z USA kvôli zníženiu obchodného prebytku s USA, ale aj to, že Čína v posledných týždňoch ešte zvýšila obchodný prebytok s USA.
• Centrálne banky pritvrdzujú: Jastrabie vyjadrenia Carneyho a Poloza poslali prudko nahor GBP a CAD
  Po prvé, guvernér Bank of England Mark Carney povedal, že odstránenie monetárneho stimulu bude zrejme nutné. A to v situácii, keď globálny rast zatlačí na rast investícií a rast miezd. Výnosy z dlhopisov, ktoré sú najcitlivejšie na úrokové sadzby dnes v UK vyskočili pri desaťročných splatnostiach o takmer 9 bázických bodov. Keď to pripočítame k včerajšiemu rastu, ktorý prišiel po Draghiho jastrabom prejave (teda jastrabí bol podľa trhov, ECB už vyhlásila, že ho trhy nepochopili), tak za 2 dni vzrástli výnosy o takmer 0,17 percentuálneho bodu. To predstavuje najvyšší dvojdňový rast od roku 2015. Pravdepodobnosť, že Británia zvýši do konca tohto roka sadzby sa dokonca dostala nad 50%, po prvý krát od minuloročného referenda. Libra v reakcii na tieto Carneyho slová prudko poskočila a GBPUSD sa dostal na dostrel úrovne 1,30.
• Centrálne banky reagujú – vyzerá to na pokračovanie súčasnej vlny globálneho uvoľňovania
  Začnime Bank of England, keďže pri nej je potreba konania najakútnejšia. Hneď po referende dala bankám k dispozícii pôžičky v objeme 250 mld. libier, aby zabránila prípadnému zamrznutiu medzibankových sadzieb. Keďže však BrExit neznamená riziko bankrotov bánk, tak sa na medzibankových trhoch nič zásadné nestalo. Zatiaľ ešte nie sú zverejnené čísla čerpania, ale vzhľadom na to, že medzibankové sadzby nahor nevystrelili, tak predpokladám, že banky túto možnosť využili len minimálne, ak vôbec.
• Centrálne banky sa riadia neužitočným konceptom. Trh práce nemusí vytlačiť nahor infláciu
  Centrálne banky sa aj naďalej spoliehajú na to, že nižšia nezamestnanosť a nedostatková pracovná sila vytlačí nahor mzdy a týmpádom aj infláciu. V tomto mentálnom modeli jednoznačne funguje ECB a a podobnom štýle sa vyjadruje aj FED.
• Centrálne banky vládnu trhom
  Pozornosť obchodníkov na forexe sa včera sústreďovala prioritne na zasadnutia centrálnych bánk starého kontinentu...
• Centrální banka Číny reaguje na obchodní roztržku s USA úvěrovou expanzí
  Podíl rezervních požadavků (RRR) snižuje Čínská lidová banka (PBoC) u většiny komerčních bank o 100bps. Zmenšení RRR vytvoří úvěrový impuls pro ekonomiku, což představuje podporu hospodářského růstu. Podle prohlášení PBoC se tím pustí do bankovního systému celkově 1,2 bilionu CNY. Centrální banka tím ovšem zároveň zvyšuje riziko kreditní krize v dlouhodobém horizontu.
• Centrální banka dnes podle očekávání sazby nezměnila
  Česká národní banka na dnešním měnově politickém zasedání jednomyslně rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 0,25 %. Beze změny po dnešním jednání bankovní rady zůstala i diskontní a lombardní sazba. Potvrdily se tak předpovědi trhu i analytiků, kteří po vyjádření některých centrálních bankéřů z počátku minulého týdne většinově přehodnotili svá očekávání z dalšího poklesu úrokových sazeb na jejich stabilitu. Následná tisková konference bohužel nic nového nepřinesla. Stále tak nevíme, jak se ČNB zachová v případě, kdy bude nutné ekonomiku dále podpořit. Jediné co guvernér Rusnok zmínil je to, že se centrální banka nekonvenčními nástroji nyní zabývá, nicméně zatím pouze v teoretické rovině. Náš základní scénář prognózy počítá se stabilitou repo sazby na aktuální úrovni až do konce roku 2021.
• Centrální banka může trvale ulevovat vládě od dluhu i v ČR, dnes totiž prošla novela zákona o ČNB. Je to dobře, ekonomika s národní měnou vyžaduje silnou národní banku
  Přelomovou povahu některých dějů leckdy odhalí až časový odstup. Dějiny. Až se budou psát dějiny českého centrálního bankovnictví, nepochybným milníkem bude dnešek. Ode dneška se Česká národní banka (ČNB) trvale řadí mezi centrální banky, jež mohou takzvaně kvantitativně uvolňovat. Tedy tisknout a vytvářet nové peníze, aby za ně bez výraznějšího omezení nakupovaly vládní dluh. Poslanecká sněmovna totiž dnes dopoledne schválila příslušnou novelu zákona o ČNB.
• Centrální banka na srpnovém zasedání sazby nezmění
  Česká národní banka bude i nadále považovat současné uvolnění měnové politiky za dostatečné a na srpnovém zasedání ponechá úrokové sazby beze změny. Důvodem pro to bude i inflace nad horní hranou tolerančního pásma. Ta pravděpodobně povede i k odsunutí debaty o možném zavedení nekonvenčních nástrojů. Výhled vývoje ekonomiky je však stále nejistý a inflace v dalších měsících pravděpodobně významně zpomalí. Úrokové sazby tak podle nás zůstanou nízké až do konce roku 2021. Rizika jsou navíc mírně vychýlena ve směru potřeby dalšího výraznějšího uvolnění měnové politiky, to by však již muselo být realizováno prostřednictvím nekonvenčních nástrojů. My se stále domníváme, že tím nejpravděpodobnějším by v tomto případě byl již odzkoušený kurzový závazek.
• Centrální banka ponechá repo sazbu beze změny
  Na základě prohlášení tří členů bankovní rady, včetně guvernéra, měníme naše očekávání ohledně nadcházejícího zasedání 24. června ze snížení repo sazby o 20 bb na její stabilitu. Na současné hodnotě 0,25 % by pak podle našeho základního scénáře měla repo sazba setrvat až do konce příštího roku. V případě potřeby dalšího uvolnění měnové politiky bude ČNB muset využít nekonvenčních nástrojů.
• Centrálni bankári diskutovali ako najlepšie komunikovať svoje plány s verejnosťou
  V utorok bola vo Frankfurte zaujímavá konferencia centrálnych bankárov a zúčastnili sa na nej Mario Drghi, Janet Yellen, Mark Carney a Haruhiko Kuroda. Téma konferencie bola komunikácia centrálnych bánk s verejnosťou a tzv. forward guidance, teda výhľad monetárnej politiky a úrokových sadzieb do budúcnosti. FG začali centrálne banky praktizovať v posledných rokoch a investori, podniky a ostatní trhoví účastníci sa tak môžu lepšie pripraviť na budúce kroky centrálnych bánk.
• Centrální banka USA zvýšila úrokové sazby na 1,5 %
  Týden ve znamení zasedání FEDu, zvýšení úrokových měr a zahájení burzovního obchodování Bitcoin futures. Americký index S&P 500 zakončil uplynulý týden opět v zelených číslech. Nejdůležitější událostí z pohledu trhů bylo středeční zasedání Americké centrální banky, která se dle předpokladu rozhodla zvýšit úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, tedy na 1,5 %.
• Centrální banka v Izraeli připravuje legalizaci kryptoměn
  Vlna regulačních nařízení se z Evropy dostala i na blízký východ. Centrální banka v Izraeli usiluje o legalizaci vstupu krypto společností do finanční sféry státu. Izraelská centrální banka publikovala návrhy předpisů, které potencionálně otevírají dveře kryptoměnám, zároveň nastiňují možnosti jejich regulace a udělování licenčních povolení.
• Centrální banka znovu sníží svou základní úrokovou sazbu
  Česká národní banka na řádném měnově politickém zasedání ve čtvrtek 7. května pravděpodobně sníží svou základní úrokovou sazbu o dalších 50bb na 0,50%. Učiní tak v důsledku očekávání pouze pozvolného obnovení růstu zahraniční poptávky, a to i přes probíhající rozvolňování vládních nařízení v domácí ekonomice. Ve zbytku letošního roku náš základní scénář počítá již se stabilitou úrokových sazeb, rizika jsou však vychýlená směrem k jejich dalšímu poklesu. V roce 2021, kdy by česká ekonomika měla opět robustně růst, očekáváme postupnou normalizaci měnových podmínek, jak prostřednictvím vyšších úrokových sazeb, tak i posilujícího kurzu koruny. V nejbližším období však koruna setrvá na slabších hodnotách, nad hranici 28 CZK/EUR, kdy by již ČNB pravděpodobně zakročila, by se nicméně dostat neměla. Za nejpravděpodobnější nekonvenční nástroj české měnové politiky považujeme kurzový závazek, k jeho zavedení je však ještě dlouhá cesta.
• Centrální bankéři diskutovali především o inflaci
  Česká národní banka ponechala minulý týden úrokové sazby beze změny. Repo sazba tak zůstala na 0,25 %, když pro toto rozhodnutí hlasovali všichni členové bankovní rady. V průběhu měnově politického zasedání centrální bankéři diskutovali především vývoj inflace. Nová prognóza centrální banky totiž očekává, že růst spotřebitelských cen bude i nadále vysoký a do konce letošního roku setrvá nad 3 %. Podle většiny členů bankovní rady je současná inflace významně ovlivněna snahou prodejců kompenzovat si vyšší náklady, které jim vznikly z důvodu vládních opatření proti šíření koronaviru. Tento efekt je však podle bankovní rady pouze dočasný a inflace by se měla z důvodu slabé poptávky začít navracet k dvouprocentnímu cíli, jde jen o to, jak rychle. M. Mora a T. Holub uvedli, že návrat inflace k cíli by mohl být rychlejší, než ukazuje prognóza.