Češi se nevzdávají snů o vlastním bydlení, naději vidí v nových technologiích a možnostech financování, odhaluje Index budoucnosti bydlení od skupiny KB

Osm z deseti Čechů vnímá v současné situaci pořízení vlastního bydlení jako nedostupné. Navzdory nedůvěře se ale nehodlají snu o svém bytě nebo domě vzdát. Na bydlení si proto poctivě spoří a zbytek financí plánují získat pomocí úvěrů a hypoték. Tři čtvrtiny těch, kteří plánují koupi nebo rekonstrukci, zvažují udržitelnou nemovitost. 48 % Čechů je ochotno si za ni dokonce připlatit. Vychází to z výsledků historicky prvního Indexu budoucnosti bydlení od skupiny KB, který měří, jak česká populace vnímá situaci v oblasti bydlení, a její proměnu v době za deset let. Celkový Index budoucnosti bydlení 2025 dosáhl hodnoty 51 bodů ze 100, což naznačuje mírný optimismus – Češi si uvědomují výzvy v oblasti dostupnosti, ale zároveň věří v nové možnosti financování, modernizace a udržitelných řešení. Oproti tomu je generace Z o něco skeptičtější, její indexová hodnota je 46 bodů.

„Otázku, kde a jak budeme bydlet, řeší každý – ať už jde o pořízení vlastního bydlení, jeho financování, modernizaci, nebo úsporu energií. Bydlení se však dynamicky mění a je klíčové rozumět tomu, kam se trh ubírá. Proto přicházíme s Indexem budoucnosti bydlení, který nám umožňuje každoročně sledovat trendy a analyzovat vývoj v nejzásadnějších oblastech – od dostupnosti a financování až po udržitelnost a digitalizaci domácností. Cítíme odpovědnost být o krok napřed a znát očekávání Čechů, abychom jim mohli nabídnout relevantní řešení pro budoucnost bydlení,“ vysvětluje pozadí vzniku Indexu budoucnosti bydlení Michael Pupala, generální ředitel Modré pyramidy stavební spořitelny ze skupiny Komerční banky, a dodává: „Zvláštní pozornost přitom věnujeme generaci Z, která bude v příštích letech klíčovou skupinou formující trh bydlení a jejíž rozhodování ovlivní podobu celého odvětví.“

Celkový Index budoucnosti bydlení 2025 s hodnotou 51 bodů ukazuje, že Češi sice stále vnímají dostupnost bydlení jako problém, ale jejich očekávání nejsou pouze negativní. Významnou roli v tomto mírném optimismu hraje víra v technologický pokrok, možnosti financování a udržitelná řešení. Odlišně však situaci vnímá generace Z, která se s hodnotou 46 bodů ukázala jako méně optimistická. Její pohled na budoucnost bydlení ovlivňuje především nižší finanční stabilita a nejistota ohledně budoucího vývoje trhu.

„Hodnota indexu naznačuje, že Češi nevnímají budoucnost bydlení pouze černě. Přestože je dostupnost stále klíčovou výzvou, roste důvěra v nové možnosti, ať už v oblasti financování, modernizace, nebo udržitelnosti. Zajímavé je, že generace Z je o něco skeptičtější, což odráží její menší finanční stabilitu a obavy z budoucích výdajů,“ komentuje Michal Straka, analytik agentury Ipsos.

Neházet flintu do žita

Index budoucnosti bydlení se skládá ze čtyř klíčových oblastí: dostupnosti bydlení, financování, udržitelnosti a využívání chytrých technologií v domácnostech. Hned v první zmiňované oblasti ale Češi prokázali obavu z budoucího vývoje – podindex dostupnosti bydlení totiž naměřil pouhých 33 bodů ze 100 možných. Jak je to možné?

Většina lidí neočekává, že by se situace v dostupnosti bydlení v blízké budoucnosti zlepšila. Naopak, 88 % z nich nevěří, že se bydlení stane dostupnějším. Růst cen nemovitostí předpokládá většina populace a 80 % lidí zároveň přiznává, že vlastní bydlení je pro ně za současných podmínek nedosažitelné. Jako hlavní překážku vnímají nejčastěji vysoké ceny nemovitostí (70 %) a rostoucí náklady na stavební práce a materiály (61 %). „Výsledky jasně ukazují, že špatná dostupnost bydlení je pro Čechy stále zásadním tématem. Vysoké ceny nemovitostí a rostoucí náklady na stavební práce a materiály vytvářejí tlak, který se odráží v pesimistických očekáváních – 88 % lidí nevěří, že se situace v dostupnosti bydlení zlepší. Je proto klíčové hledat cesty, jak tuto situaci řešit, ať už skrze finanční nástroje, nebo podporu dostupnějších forem bydlení,“ komentuje Ondřej Šuchman, manažer úvěrů na bydlení Komerční banky.

Přesto všechno mají ale Češi jasnou představu, jak by měla jejich ideální životní situace vypadat. Pro 58 % lidí je ultimátním snem vlastní rodinný dům, pro čtvrtinu zase vlastní byt. Pronájem nemovitosti vidí jako optimální variantu pouze 13 % dotazovaných. Je důležité říci, že v důrazu na bydlení ve vlastním nejsou Češi žádnou výjimkou – minimálně ve srovnání se zeměmi bývalého východního bloku. Zatímco v tuzemsku bydlí ve vlastní nemovitosti 76 % obyvatel, v Rumunsku, Slovensku nebo Maďarsku přesahuje podíl dokonce 90% hranici.

Jak to vidí generace Z: Specificky pak k vlastnímu bydlení přistupuje generace Z, pro kterou je otázka střechy nad hlavou aktuálně velkým tématem. Méně často než ostatní populace věří, že pro ně bude jejich preferované bydlení dosažitelné (47 % vs. 60 %). Snad také proto jsou častěji ochotni bydlet v pronájmu nebo ve sdíleném bydlení. Takto uvažuje skoro pětina z nich. Budoucnost ale vidí růžověji než zbytek populace – 23 % z nich věří, že za deset let bude bydlení dostupnější.

Dostupné financování je podmínkou

Dobrou zprávou je, že touha po vlastním bydlení motivuje Čechy k pravidelnému spoření, alespoň tedy v 50 % případů. Finanční produkty určené k pravidelnému spoření na bydlení využívá 31 % lidí, nepravidelně si pak peníze odkládá dalších 19 % dotazovaných. Nejčastěji se jedná o částky mezi jedním a dvěma tisíci korun (31 %). Nejen díky tomu tak v podindexu financování, který měří optimismus Čechů ohledně schopnosti financovat své bydlení, vyšla o poznání příznivější hodnota 48/100.

Kromě naspořené hotovosti sahají Češi ve velkém i po financování prostřednictvím úvěru, díky kterému si mohou dovolit vlastní nemovitost, na kterou by jinak neměli dostatek prostředků. Nejčastěji volí hypotéku (40 %) nebo úvěr ze stavebního spoření (16 %).

Rostoucí zájem o finanční produkty určené k pořízení vlastního bydlení potvrzují i data z trhu. V loňském roce vzrostl počet hypotečních úvěrů meziročně o 83 %, množství úvěrů ze stavebního spoření pak o 45 %. „Vidíme, že se Češi i přes vysoké ceny nemovitostí stále snaží najít cestu k vlastnímu bydlení. Index budoucnosti bydlení nám pomáhá porozumět tomu, jaké překážky lidé vnímají, a přizpůsobit naši nabídku tak, aby jim financování bydlení dávalo smysl nejen dnes, ale i v dalších letech,“ doplňuje Michael Pupala.

Jak to vidí generace Z: Mladí si ve větší míře odkládají peníze na bydlení (64 % vs. 50 %), avšak menší částky, zpravidla do 1 000 Kč (52 % vs. 35 %). Celých 59 % pak plánuje na své bydlení využít hypotéku nebo půjčku od bankovní instituce.

Za udržitelnost si rádi připlatíme

Ještě lépe vycházejí výsledky podindexu udržitelnosti bydlení, který se za rok 2025 ustálil na hodnotě 70/100. Zatímco dnešní bydlení v ČR hodnotí jako udržitelné a energeticky efektivní pouze 4 z 10 Čechů, za deset let očekávají zlepšení přibližně tři čtvrtiny z nás.

Jak to vidí generace Z: Asi není překvapením, že generace Z je tahounem udržitelného bydlení. Běžnou populaci poráží jak v procentu těch, kteří zvažují udržitelné bydlení (77 % vs. 75 %), tak v ochotě si za něj připlatit (77 % vs. 48 %). Aktivněji se zajímá o dotace a finanční pobídky a častěji plánuje opatření ke snížení energetické spotřeby, zejména zateplení nebo solární panely.

Chytrá řešení pro nakládání s energiemi, ekologické materiály nebo smart technologie dnes už bývají součástí samotných úvah o budoucnosti vlastního bydlení. Rovné tři čtvrtiny těch, kteří se chystají na rekonstrukci nebo pořízení, by zvažovalo udržitelnou nemovitost. Z velké části (48 %) jsme ochotni si také připlatit, a to nejčastěji do 10 % z ceny nemovitosti.

Na bydlení se musí chytře

Nedílnou součástí moderního a odpovědného bydlení jsou i smart technologie vedoucí nejen k většímu komfortu, ale i úspornému nakládání se zdroji. Podindex chytrých technologií, který sleduje, zda a jak lidé plánují modernizaci domácností prostřednictvím digitálních řešení, ukázal průměrnou hodnotou 53 bodů.

Zatímco 70 % Čechů očekává, že za deset let bude tuzemské bydlení ve větší míře vybavené pokročilými technologiemi, do svých plánů je zatím zahrnuje pouze 22 %. Vyspělý svět nám ale mezitím utíká. V ČR vlastní alespoň jedno chytré zařízení 18 % domácností, v Evropě 25 %, a v USA dokonce rovná polovina. Pozitivní zjištění na závěr přinesl výzkum v oblasti moderních technologií, které snižují spotřebu energie a ekologickou zátěž. „Ve vlastním“ je ochotno je přivítat 52 % z nás.

Jak to vidí generace Z: Podobně jako v případě udržitelnosti najdeme i tady generaci Z v čele. Každý třetí chce ve svém vysněném bydlení prvky chytré domácnosti a častěji věří, že v budoucnu bude bydlení chytřejší a pokročilejší (74 % vs. 70 %). Oproti starším více zvažují zavedení technologií snižující ekologický dopad a plýtvání energiemi.

Čtěte více

• Češi rvou bankéřům hypotéky z rukou, na hypotékách si půjčují historicky rekordní sumu. Úrok na hypotékách klesá hlouběji pod dvě procenta, avšak třeba na Slovensku jsou hypotéky stále levnější
  Koronavirus sráží úroky na hypotékách. Ty tak byly loni v prosinci nejlevnější od března 2017. Jejich průměrná úroková míra spadla hlouběji pod úroveň dvou procent, konkrétně na hodnotu 1,96 procenta, jak vyplývá z dnes zveřejněných údajů Fincentrum Hypoindex.
• Češi se bojí růstu nezaměstnanosti a zdražování, důvěra v českou ekonomiku však v srpnu celkově vzrostla. Varovný je propad nálady ve stavebnictví
  Celková důvěra v českou ekonomiku se v srpnu zlepšila, po třech měsících poklesu. Nadále však zůstává blízko svých minim za celé období od roku 2016. Ze svého bezmála pětiletého dna vzrostla oproti červenci důvěra v podnikatelském sektoru.
• Češi se bojí utrácet, ale ne až tak, jak se čekalo. Takže i proto tuzemská ekonomika podává lepší než vyhlížený výkon
  Český statistický úřad dnes zpřesnil svůj předběžný odhad výkonu české ekonomiky v letošním třetím čtvrtletí. Ta podle něj meziročně rostla o 1,7 procenta, zatímco mezičtvrtletně ztratila 0,2 procenta. Jedná se tedy o dvojí zlepšení oproti předběžnému odhadu. Podle něj měla česká ekonomika vykazovat růst jen 1,6 procenta meziročně a propadat se mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Pro drtivou většinu expertů oslovených agenturou Bloomberg je zlepšení oproti předběžnému odhadu příjemným překvapením, neboť i po zpřesnění čekali výsledky na úrovni předběžného odhadu – jak v případě meziročního, tak mezičtvrtletního údaje.
• Češi se bojí zásahu ČNB a zdražení. Berou si hypotéky.
  Celkem 80 % nových bytů bylo v posledních letech financováno právě formou úvěrů. Se zdražováním hypoték se mnohem výho...
• Češi se chovají jako Bridget Jonesová. Na nesplněném novoročním předsevzetí „zhubnout“ promrhají stovky milionů korun
  „Sobota, 31. prosince. Novoroční předsevzetí,“ zapisuje si Bridget Jonesová do deníku a pokračuje: „BUDU chodit do posilovny třikrát týdně – a nejen, abych si mohla koupit sendvič.“ V pokračování Deníku Bridget Jonesové hrdinka odhaluje, kolik zůstala předsevzetí dlužna. „Pondělí, 28. dubna,“ nadepisuje stránku, „Letošní počet návštěv posilovny: 1, cena roční permanentky: 370 liber; cena jedné návštěvy posilovny: 123 liber.“
• Češi se kryptoměn stále bojí. Coinmate i díky průzkumu ví, že jejich obavy pramení z nedostatku informací
  Přestože třetina české internetové populace investuje, pouhých 14 % z Čechů používajících internet nakupuje kryptoměny. Vyplývá to z průzkumu trhu, jejž si prostřednictvím agentury Behavio nechala vypracovat česká kryptoměnová burza Coinmate. Výsledky ukazují, že Češi mají vůči internetovým měnám stále předsudky a nedostatečně se v tomto odvětví vzdělávají.
• Češi se loni rekordně báli inflace, bojí se i letos. Prosincové slevové a marketingové prodejní akce se ale e-shopům vydařily, ať už byly deklarované slevy skutečné či ne
  Prosincové maloobchodní tržby v ČR mírně zklamaly. Analytici ve střední hodnotě předpokládali meziroční růst 5,5 procenta, ve skutečnosti však vzestup činil jen 4,8 procenta. Ještě výrazněji za očekávání zaostal maloobchod zahrnující motoristický segment. To však nic nemění na tom, že maloobchod podal za celý loňský rok velice solidní výkon, na který letos již nedokáže plně navázat. Maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu za celý rok 2019 rostl tempem 4,8 procenta, jen nepatrně pomaleji než o rok dříve, roku 2018, kdy expandoval tempem 4,9 procenta. Při zahrnutí motoristického segmentu pak dokonce svoji růstovou dynamiku zrychlil, a to z 2,7 v roce 2019 na 3,5 procenta loni. V letošním roce však růst maloobchodu citelněji zpomalí. Maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu poroste letos tempem 3,1 procenta. Důvodem bude zejména zpomalení růstu reálných mezd. Zatímco loni jejich růst podle všeho překonal čtyřprocentní hranici, letos skončí pod úrovní tří procent. Lidé se navíc loni v rekordní míře ve dvacetileté historii sledování obávali nástupu inflace. Tyto jejich obavy letos jen tak nepoleví, neboť růst spotřebitelských cen nyní překonává úroveň tří procent a je nejvyšší od roku 2012. Poměrně vysoká inflace „ukusuje“ lidem z mezd, takže ponižuje jejich reálný výdělek, a tedy i ochotu utrácet. Při nižším než loňském předpokládaném růstu nominálních mezd tak inflace v letošním roce sníží ochotu utrácet výrazněji než loni.
• Češi se musí naučit žít v nájmech, zbavit se svého fetiše vlastnického bydlení. Žádný strach, budou pak jako Němci či Švýcaři
  Češi trpí fetišem vlastnického bydlení. V zemích, jako je Německo, Švýcarsko nebo Rakousko, které si jinak rádi Češi berou za příklad, přetrvává daleko nižší podíl populace bydlící ve vlastním bytě nebo domě. Nájemní bydlení je tam mnohem rozšířenější než v Česku. A nikomu to nepřipadá jako ekonomický nerozum. Jestliže tuto mentalitu Češi postupně přijmou za svoji také, usnadní jim to život. Navíc učiní věc v mnoha ohledech rozumnou i ryze z ekonomického hlediska.
• Češi se nečekaně silně bojí utrácet, tržby maloobchodu tak zklamaly. Šetří se na všem, i na lécích, výjimkou jsou pohonné hmoty
  Tržby tuzemských maloobchodníků se v březnu nečekaně silně propadly, meziročně o 8,1 procenta. Tak silný propad nikdo z expertů oslovených agenturou Bloomberg nečekal. Očekával se propad jen o 6,6 procenta.
• Češi se nechali vyděsit rozvratem veřejných financí, který je ale jen mýtem. Teď vládní politici sází na to, že když už jim tento mýtus vyhrál volby, Češi kvůli němu i mnohem ochotněji kývnou na zvýšení daní
  Již tento týden vláda představí konsolidační balíček. Jde o věc nepochybně přelomovou, jak politicky, tak ekonomicky. Nicméně i tak se přeceňuje. Protože jde o vyvrcholení už řadu měsíců se táhnoucího strašení veřejnosti rozvratem veřejných financí, který je však jen mýtický.
• Češi se po letech konečně dočkají výrazného růstu reálných mezd. Mzdy v očištění o inflaci v Česku v příštím roce porostou historicky citelně nadprůměrně, nejvýrazněji od roku 2019
  Pracovníci v Česku se v příštím roce dočkají růstu reálných mezd, jaký zažili naposledy v předcovidovém roce 2019. V očištění o inflaci by totiž mzdy v Česku měly stoupnout o 3,9 procenta. Údaj vychází z výpočtu Trinity Bank na základě aktuálních dat z inflační prognózy ministerstva financí a prognóz vývoje nominálních mezd, jak je zachycuje Česká národní banka.
• Češi se přepočítali a od příštího roku si připlatí za poloprázdné plynovody, regulované platby za plyn vzrostou dle úředního návrhu až o 15 procent. Původně přitom chtěli kasírovat za tranzit plynu na Slovensko a do Rakouska
  Čechům od příštího roku vzrostou regulované platby za distribuci zemního plynu. V případě domácností to bude až o patnáct procent, vyplývá z příslušného cenového návrhu Energetického regulačního úřadu.
• Češi se přepočítali, své plynovody nenaplní a za plyn si tak připlatí. Slováci totiž budou nadále dovážet plyn přes Ukrajinu, a ani Rakušani český tranzit nevyužijí
  Když loni česká vláda rozhodla koupit tisíce kilometrů plynovodů – firmu Net4Gas –, hájila nákup i tak, že jimi poteče plyn na Slovensko, či dokonce do Rakouska. A že tedy Česko bude od těchto zemí inkasovat peníze za přepravu přes své území. Jenže smělý plán se rozplývá. Což by znamenalo, že plynovody zůstanou nenaplněny a jejich údržbu místo Slováků či Rakušanů zaplatí řadové české domácnosti – ve vyšších poplatcích za odběr plynu.
• Češi se připravují na druhou vlnu, skupují notebooky. V rámci EU tak upevní svoji nadprůměrnou pozici v mobilním přístupu na internet
  Obchody s elektronikou hlásí citelně zvýšení zájem Čechů o nákup notebooků, podobných zařízení či příslušenství typu webkamer nebo mikrofonů. Tuto nákupní horečku nyní stupňuje obava ze závažného průběhu druhé vlny pandemie koronaviru. A očekávání toho, že i podzim, podobně jaro, stráví prací mimo kancelář.
• Češi se rapidně začali bát propouštění. Důvěra v českou ekonomiku klesla na historické minimum, historicky nebývalým
  Češi se rapidně začali bát propouštění. Důvěra v českou ekonomiku klesla na historické minimum, historicky nebývalým tempem.
• Češi se s Jihokorejci přepočítali. Za pár měsíců je pryč všechno, co mělo být zásadní výhodou výstavby nových bloků Jaderné elektrárně Dukovany v jihokorejském podání
  Za pár měsíců je pryč všechno, co mělo být zásadní výhodou výstavby nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany Jihokorejci. Ti se stahují z Evropy a ojedinělý projekt dává českému průmyslu jen malou šanci na uplatnění.
• Češi se stále více bojí inflace, nálada v tuzemském průmyslu je ale nejlepší za více než deset let
  V červnu se důvěra v tuzemskou ekonomiku dostala na nejvyšší úroveň od února 2019. Celková důvěra v ekonomiku vykazuje hodnotu 104 bodů. Nachází se tedy čtyři procenta nad dlouhodobým průměrem let 2003 až 2020. Z hlediska důvěry v ekonomika je tak pandemické zhoršení sentimentu definitivně překonáno.
• Češi se teď bojí zdražování nejvíce za posledních skoro dvacet let… dokonce více než propouštění
  Zatímco rouška je symbolem koronakrize z hlediska společenského, z ekonomického pohledu je jím – světě, div se – květák. V některých obchodech byl prý tento druh košťálové zeleniny k mání i za stovku. Podle ČSÚ sice vyšla jeho cena v dubnu průměrně „jen“ na 66,20 Kč za kus. Jenže i to představuje zdražení oproti březnu o 68 procent. A co teprve v porovnání třeba s rokem 1998, kdy z Polska dovážený květák stál pět korun. Nejen matadoři zeleninových koutků tuzemských supermarketů tak mají pocit, že koronakrize vyvrtá do peněženky pořádnou díru. V květnu se čeští spotřebitelé báli inflace dosud nejintenzivněji za celou historii sledování ČSÚ od počátku milénia. Češi se teď obávají zdražování dokonce více než propouštění.
• ČEŠI SE UČÍ INVESTOVAT, ZŮSTÁVAJÍ ALE SPÍŠE KONZERVATIVNÍ
  Objem prostředků ve fondech kolektivního investování postupně roste a ukazuje se tak, že Češi navzdory své pověstné opatrnosti přicházejí investování na chuť. Když se podíváme na vývoj v posledních 12 letech, tedy od předkrizového roku 2007, jediný opravdu výrazný meziroční pokles zaznamenal objem zainvestovaných prostředků naposledy právě se začátkem ekonomické krize v roce 2008. Od té doby je tendence s mírnými výkyvy rostoucí. Také vývoj v prvním pololetí 2019 potvrzuje postupné dlouhodobé navyšování podílu investic do podílových fondů na celkovém majetku domácností. „Obzvláště první kvartál 2019 přinesl enormní růst a výše prostředků poprvé překročila hranici půl bilionu korun. Navzdory avizovanému riziku nástupu ekonomické recese optimismus investorů zjevně stále přetrvává, což potvrzuje i rostoucí příliv investic do fondů,“ komentuje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT.
• Češi se v dobách krize naučili krotit výdaje a hodlají v tom pokračovat. Na spoření ale moc nezbývá
  Češi podle průzkumu Provident Financial chtějí i nadále držet běžné životní výdaje na uzdě. Stejně jako v uplynulých dvou letech nejčastěji plánují šetřit na nákupech potravin i oblečení. Úspory se dotknou třeba i návštěv restaurací a hospod, které plánuje omezit 69 % lidí. Zatímco k osekávání výdajů přistupuje stále větší počet lidí, v oblasti spoření značná část ještě pokulhává. Průzkum odhalil, že čtvrtina respondentů si ze svého příjmu nic neodkládá. Téměř polovina spořících pak odkládá méně než čtvrtinu příjmu.