Češi se v dobách krize naučili krotit výdaje a hodlají v tom pokračovat. Na spoření ale moc nezbývá

Čtěte více

• Češi se nevzdávají snů o vlastním bydlení, naději vidí v nových technologiích a možnostech financování, odhaluje Index budoucnosti bydlení od skupiny KB
  Osm z deseti Čechů vnímá v současné situaci pořízení vlastního bydlení jako nedostupné. Navzdory nedůvěře se ale nehodlají snu o svém bytě nebo domě vzdát. Na bydlení si proto poctivě spoří a zbytek financí plánují získat pomocí úvěrů a hypoték. Tři čtvrtiny těch, kteří plánují koupi nebo rekonstrukci, zvažují udržitelnou nemovitost. 48 % Čechů je ochotno si za ni dokonce připlatit. Vychází to z výsledků historicky prvního Indexu budoucnosti bydlení od skupiny KB, který měří, jak česká populace vnímá situaci v oblasti bydlení, a její proměnu v době za deset let.
• Češi se po letech konečně dočkají výrazného růstu reálných mezd. Mzdy v očištění o inflaci v Česku v příštím roce porostou historicky citelně nadprůměrně, nejvýrazněji od roku 2019
  Pracovníci v Česku se v příštím roce dočkají růstu reálných mezd, jaký zažili naposledy v předcovidovém roce 2019. V očištění o inflaci by totiž mzdy v Česku měly stoupnout o 3,9 procenta. Údaj vychází z výpočtu Trinity Bank na základě aktuálních dat z inflační prognózy ministerstva financí a prognóz vývoje nominálních mezd, jak je zachycuje Česká národní banka.
• Češi se přepočítali a od příštího roku si připlatí za poloprázdné plynovody, regulované platby za plyn vzrostou dle úředního návrhu až o 15 procent. Původně přitom chtěli kasírovat za tranzit plynu na Slovensko a do Rakouska
  Čechům od příštího roku vzrostou regulované platby za distribuci zemního plynu. V případě domácností to bude až o patnáct procent, vyplývá z příslušného cenového návrhu Energetického regulačního úřadu.
• Češi se přepočítali, své plynovody nenaplní a za plyn si tak připlatí. Slováci totiž budou nadále dovážet plyn přes Ukrajinu, a ani Rakušani český tranzit nevyužijí
  Když loni česká vláda rozhodla koupit tisíce kilometrů plynovodů – firmu Net4Gas –, hájila nákup i tak, že jimi poteče plyn na Slovensko, či dokonce do Rakouska. A že tedy Česko bude od těchto zemí inkasovat peníze za přepravu přes své území. Jenže smělý plán se rozplývá. Což by znamenalo, že plynovody zůstanou nenaplněny a jejich údržbu místo Slováků či Rakušanů zaplatí řadové české domácnosti – ve vyšších poplatcích za odběr plynu.
• Češi se připravují na druhou vlnu, skupují notebooky. V rámci EU tak upevní svoji nadprůměrnou pozici v mobilním přístupu na internet
  Obchody s elektronikou hlásí citelně zvýšení zájem Čechů o nákup notebooků, podobných zařízení či příslušenství typu webkamer nebo mikrofonů. Tuto nákupní horečku nyní stupňuje obava ze závažného průběhu druhé vlny pandemie koronaviru. A očekávání toho, že i podzim, podobně jaro, stráví prací mimo kancelář.
• Češi se rapidně začali bát propouštění. Důvěra v českou ekonomiku klesla na historické minimum, historicky nebývalým
  Češi se rapidně začali bát propouštění. Důvěra v českou ekonomiku klesla na historické minimum, historicky nebývalým tempem.
• Češi se s Jihokorejci přepočítali. Za pár měsíců je pryč všechno, co mělo být zásadní výhodou výstavby nových bloků Jaderné elektrárně Dukovany v jihokorejském podání
  Za pár měsíců je pryč všechno, co mělo být zásadní výhodou výstavby nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany Jihokorejci. Ti se stahují z Evropy a ojedinělý projekt dává českému průmyslu jen malou šanci na uplatnění.
• Češi se stále více bojí inflace, nálada v tuzemském průmyslu je ale nejlepší za více než deset let
  V červnu se důvěra v tuzemskou ekonomiku dostala na nejvyšší úroveň od února 2019. Celková důvěra v ekonomiku vykazuje hodnotu 104 bodů. Nachází se tedy čtyři procenta nad dlouhodobým průměrem let 2003 až 2020. Z hlediska důvěry v ekonomika je tak pandemické zhoršení sentimentu definitivně překonáno.
• Češi se teď bojí zdražování nejvíce za posledních skoro dvacet let… dokonce více než propouštění
  Zatímco rouška je symbolem koronakrize z hlediska společenského, z ekonomického pohledu je jím – světě, div se – květák. V některých obchodech byl prý tento druh košťálové zeleniny k mání i za stovku. Podle ČSÚ sice vyšla jeho cena v dubnu průměrně „jen“ na 66,20 Kč za kus. Jenže i to představuje zdražení oproti březnu o 68 procent. A co teprve v porovnání třeba s rokem 1998, kdy z Polska dovážený květák stál pět korun. Nejen matadoři zeleninových koutků tuzemských supermarketů tak mají pocit, že koronakrize vyvrtá do peněženky pořádnou díru. V květnu se čeští spotřebitelé báli inflace dosud nejintenzivněji za celou historii sledování ČSÚ od počátku milénia. Češi se teď obávají zdražování dokonce více než propouštění.
• ČEŠI SE UČÍ INVESTOVAT, ZŮSTÁVAJÍ ALE SPÍŠE KONZERVATIVNÍ
  Objem prostředků ve fondech kolektivního investování postupně roste a ukazuje se tak, že Češi navzdory své pověstné opatrnosti přicházejí investování na chuť. Když se podíváme na vývoj v posledních 12 letech, tedy od předkrizového roku 2007, jediný opravdu výrazný meziroční pokles zaznamenal objem zainvestovaných prostředků naposledy právě se začátkem ekonomické krize v roce 2008. Od té doby je tendence s mírnými výkyvy rostoucí. Také vývoj v prvním pololetí 2019 potvrzuje postupné dlouhodobé navyšování podílu investic do podílových fondů na celkovém majetku domácností. „Obzvláště první kvartál 2019 přinesl enormní růst a výše prostředků poprvé překročila hranici půl bilionu korun. Navzdory avizovanému riziku nástupu ekonomické recese optimismus investorů zjevně stále přetrvává, což potvrzuje i rostoucí příliv investic do fondů,“ komentuje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT.
• Češi se vrací k ruskému plynu, píše agentura Bloomberg. Hatí tak prý celoevropskou snahu odstřihnout se od ruských energií a popírají svá slova, že závislost na Rusku je nulová, dozvídá se dnes celý svět
  Češi se vrací k ruskému plynu, píše agentura Bloomberg (viz níže). Česko tak podle ní patří k několika zemím, které hatí celoevropskou snahu odstřihnout se od ruských dodávek energií. Taková snaha je skutečností uplynulých dvou let, po ruské invazi na Ukrajinu.
• Češi se v rostoucí míře obávají zdražování, propad nálady v průmyslu se stabilizoval
  Důvěra v tuzemskou ekonomiku se v květnu stabilizovala, a to po hlubokém, historicky nejvyšším dubnovém propadu. Příslušný statistický ukazatel dokonce v květnu meziměsíčně mírně stoupl, z 74,8 na 75,1 bodu, přičemž hodnota 100 bodů odpovídá dlouhodobé průměrné důvěře v ekonomiku za celé období let 2003 až 2019. Ke stabilizaci dochází díky zlepšení nálady ve spotřebitelském segmentu, naopak sentiment podnikatelů se dále propadl, na svoje nové historické dno.
• Češi se zlatým dolem v Arménii směřují na londýnskou burzu
  Irská důlní a těžební společnost IMC Exploration Group (IMC), která je jako jeden z více než 2000 akciových titulů kotovaná na Londýnské burze cenných papírů (LSE, London Stock Exchange), včera oznámila významnou transakci s českou společností Mineral Ventures Invest (MVI) patřící do holdingu Zlato a.s. Na základě této transakce se MVI stane majoritním akcionářem společnosti IMC a bude tak přítomna na jedné z nejstarších a největších burz ve světě, kde je kotován například tuzemský ČEZ, Komerční banka, O2 nebo Avast.
• Češi si berou rekordně velké hypotéky, jejich výrazného zdražení se ale bát nemusí
  Průměrná výše nově poskytnuté hypotéky překročila letos v lednu poprvé v historii ČR úroveň 2,6 milionu korun. Tento nárůst odráží pokračující vzestup cen nemovitostí. Celkový objem poskytnutých hypoték ovšem oproti prosinci 2019 poklesl.
• Češi si možná připlatí za lékaře, navrhuje to část vládní koalice. Daň z mimořádných zisků totiž nic neřeší
  Daň z mimořádných zisků, kterou zvažuje vláda, problém veřejných financí neřeší. Ten tkví v jejich trvalé schodkovosti. A mimořádné zisky jsou z definice dočasné, ne trvalé. Jinak by to byly zisky řádné. Vláda se tak nezodpovědně snaží skutečné ozdravení veřejných financí odsunout.
• Češi si myslí, že země bankrotuje, ratingová agentura Standard & Poor’s ale říká, že veřejné finance jsou v solidním stavu. Kdo má pravdu?
  Jako příslovečná lesní včela musí být nyní zmatena ta část veřejnosti, která uvěřila řečem řady politiků, že české veřejné finance jsou v rozvratu, ba dokonce spějí k bankrotu. Renomovaná ratingová agentura Standard & Poor's totiž říká něco docela jiného.
• Češi si nechávají ujet vlak levných nemovitostí, zbylý čas se počítá na jednotky týdnů
  Poslední čísla o realitním trhu, která vydala skupina European Housing Services, hlásí stagnaci pražského trhu a propady v cenách středočeského i jihomoravského. Jakkoli mohou dávat naději, že dostupné ceny bydlení je možné vyčekat, opak je pravdou. Nejedná se o nic jiného než poslední pokles před pořádným nadechnutím, které už počítáme na jednotky týdnů. A s ním i konec nadějí na výhodný nákup. Tedy pokud se zájemci k situaci nepostaví chytře. A letos poprvé stojí možnosti trhu tak trochu i díky nám na jejich straně.
• Češi si oblíbili bezkontaktní platby i blockchain. Zástupci centrálních bank však zůstávají k popularitě digitálních aktiv obezřetní
  V České republice signifikantně stoupá od roku 1992 počet digitálních plateb. Absolutní vrchol přitom představoval rok 2017, kdy se objem bezkontaktních plateb vyšplhal až k bezmála 2,5 bilionům korun za den. Roste však také kryptoměnový trh v Česku – do konce roku 2028 se odhaduje růst jeho hodnoty na 137,3 milionů dolarů.
• Češi si od příštího roku za plynu připlatí i 2000 korun, kvůli poloprázdným plynovodům Net4Gas
  Regulované platby za plyn vzrostou dle úředního návrhu až o 15 procent, zdražení dopadne hlavně na ty, kteří si cenu plynu fixovali – i tak se fixace na další období může vyplatit.
• Češi si od příštího roku za plynu připlatí i 2000 korun, kvůli poloprázdným plynovodům Net4Gas
  Regulované platby za plyn vzrostou dle úředního návrhu až o 15 procent, zdražení dopadne hlavně na ty, kteří si cenu plynu fixovali – i tak se fixace na další období může vyplatit.