Češi si možná připlatí za lékaře, navrhuje to část vládní koalice. Daň z mimořádných zisků totiž nic neřeší

Čtěte více

• Češi se přepočítali, své plynovody nenaplní a za plyn si tak připlatí. Slováci totiž budou nadále dovážet plyn přes Ukrajinu, a ani Rakušani český tranzit nevyužijí
  Když loni česká vláda rozhodla koupit tisíce kilometrů plynovodů – firmu Net4Gas –, hájila nákup i tak, že jimi poteče plyn na Slovensko, či dokonce do Rakouska. A že tedy Česko bude od těchto zemí inkasovat peníze za přepravu přes své území. Jenže smělý plán se rozplývá. Což by znamenalo, že plynovody zůstanou nenaplněny a jejich údržbu místo Slováků či Rakušanů zaplatí řadové české domácnosti – ve vyšších poplatcích za odběr plynu.
• Češi se připravují na druhou vlnu, skupují notebooky. V rámci EU tak upevní svoji nadprůměrnou pozici v mobilním přístupu na internet
  Obchody s elektronikou hlásí citelně zvýšení zájem Čechů o nákup notebooků, podobných zařízení či příslušenství typu webkamer nebo mikrofonů. Tuto nákupní horečku nyní stupňuje obava ze závažného průběhu druhé vlny pandemie koronaviru. A očekávání toho, že i podzim, podobně jaro, stráví prací mimo kancelář.
• Češi se rapidně začali bát propouštění. Důvěra v českou ekonomiku klesla na historické minimum, historicky nebývalým
  Češi se rapidně začali bát propouštění. Důvěra v českou ekonomiku klesla na historické minimum, historicky nebývalým tempem.
• Češi se stále více bojí inflace, nálada v tuzemském průmyslu je ale nejlepší za více než deset let
  V červnu se důvěra v tuzemskou ekonomiku dostala na nejvyšší úroveň od února 2019. Celková důvěra v ekonomiku vykazuje hodnotu 104 bodů. Nachází se tedy čtyři procenta nad dlouhodobým průměrem let 2003 až 2020. Z hlediska důvěry v ekonomika je tak pandemické zhoršení sentimentu definitivně překonáno.
• Češi se teď bojí zdražování nejvíce za posledních skoro dvacet let… dokonce více než propouštění
  Zatímco rouška je symbolem koronakrize z hlediska společenského, z ekonomického pohledu je jím – světě, div se – květák. V některých obchodech byl prý tento druh košťálové zeleniny k mání i za stovku. Podle ČSÚ sice vyšla jeho cena v dubnu průměrně „jen“ na 66,20 Kč za kus. Jenže i to představuje zdražení oproti březnu o 68 procent. A co teprve v porovnání třeba s rokem 1998, kdy z Polska dovážený květák stál pět korun. Nejen matadoři zeleninových koutků tuzemských supermarketů tak mají pocit, že koronakrize vyvrtá do peněženky pořádnou díru. V květnu se čeští spotřebitelé báli inflace dosud nejintenzivněji za celou historii sledování ČSÚ od počátku milénia. Češi se teď obávají zdražování dokonce více než propouštění.
• ČEŠI SE UČÍ INVESTOVAT, ZŮSTÁVAJÍ ALE SPÍŠE KONZERVATIVNÍ
  Objem prostředků ve fondech kolektivního investování postupně roste a ukazuje se tak, že Češi navzdory své pověstné opatrnosti přicházejí investování na chuť. Když se podíváme na vývoj v posledních 12 letech, tedy od předkrizového roku 2007, jediný opravdu výrazný meziroční pokles zaznamenal objem zainvestovaných prostředků naposledy právě se začátkem ekonomické krize v roce 2008. Od té doby je tendence s mírnými výkyvy rostoucí. Také vývoj v prvním pololetí 2019 potvrzuje postupné dlouhodobé navyšování podílu investic do podílových fondů na celkovém majetku domácností. „Obzvláště první kvartál 2019 přinesl enormní růst a výše prostředků poprvé překročila hranici půl bilionu korun. Navzdory avizovanému riziku nástupu ekonomické recese optimismus investorů zjevně stále přetrvává, což potvrzuje i rostoucí příliv investic do fondů,“ komentuje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT.
• Češi se v dobách krize naučili krotit výdaje a hodlají v tom pokračovat. Na spoření ale moc nezbývá
  Češi podle průzkumu Provident Financial chtějí i nadále držet běžné životní výdaje na uzdě. Stejně jako v uplynulých dvou letech nejčastěji plánují šetřit na nákupech potravin i oblečení. Úspory se dotknou třeba i návštěv restaurací a hospod, které plánuje omezit 69 % lidí. Zatímco k osekávání výdajů přistupuje stále větší počet lidí, v oblasti spoření značná část ještě pokulhává. Průzkum odhalil, že čtvrtina respondentů si ze svého příjmu nic neodkládá. Téměř polovina spořících pak odkládá méně než čtvrtinu příjmu.
• Češi se v rostoucí míře obávají zdražování, propad nálady v průmyslu se stabilizoval
  Důvěra v tuzemskou ekonomiku se v květnu stabilizovala, a to po hlubokém, historicky nejvyšším dubnovém propadu. Příslušný statistický ukazatel dokonce v květnu meziměsíčně mírně stoupl, z 74,8 na 75,1 bodu, přičemž hodnota 100 bodů odpovídá dlouhodobé průměrné důvěře v ekonomiku za celé období let 2003 až 2019. Ke stabilizaci dochází díky zlepšení nálady ve spotřebitelském segmentu, naopak sentiment podnikatelů se dále propadl, na svoje nové historické dno.
• Češi se zlatým dolem v Arménii směřují na londýnskou burzu
  Irská důlní a těžební společnost IMC Exploration Group (IMC), která je jako jeden z více než 2000 akciových titulů kotovaná na Londýnské burze cenných papírů (LSE, London Stock Exchange), včera oznámila významnou transakci s českou společností Mineral Ventures Invest (MVI) patřící do holdingu Zlato a.s. Na základě této transakce se MVI stane majoritním akcionářem společnosti IMC a bude tak přítomna na jedné z nejstarších a největších burz ve světě, kde je kotován například tuzemský ČEZ, Komerční banka, O2 nebo Avast.
• Češi si berou rekordně velké hypotéky, jejich výrazného zdražení se ale bát nemusí
  Průměrná výše nově poskytnuté hypotéky překročila letos v lednu poprvé v historii ČR úroveň 2,6 milionu korun. Tento nárůst odráží pokračující vzestup cen nemovitostí. Celkový objem poskytnutých hypoték ovšem oproti prosinci 2019 poklesl.
• Češi si myslí, že země bankrotuje, ratingová agentura Standard & Poor’s ale říká, že veřejné finance jsou v solidním stavu. Kdo má pravdu?
  Jako příslovečná lesní včela musí být nyní zmatena ta část veřejnosti, která uvěřila řečem řady politiků, že české veřejné finance jsou v rozvratu, ba dokonce spějí k bankrotu. Renomovaná ratingová agentura Standard & Poor's totiž říká něco docela jiného.
• Češi si nechávají ujet vlak levných nemovitostí, zbylý čas se počítá na jednotky týdnů
  Poslední čísla o realitním trhu, která vydala skupina European Housing Services, hlásí stagnaci pražského trhu a propady v cenách středočeského i jihomoravského. Jakkoli mohou dávat naději, že dostupné ceny bydlení je možné vyčekat, opak je pravdou. Nejedná se o nic jiného než poslední pokles před pořádným nadechnutím, které už počítáme na jednotky týdnů. A s ním i konec nadějí na výhodný nákup. Tedy pokud se zájemci k situaci nepostaví chytře. A letos poprvé stojí možnosti trhu tak trochu i díky nám na jejich straně.
• Češi si oblíbili bezkontaktní platby i blockchain. Zástupci centrálních bank však zůstávají k popularitě digitálních aktiv obezřetní
  V České republice signifikantně stoupá od roku 1992 počet digitálních plateb. Absolutní vrchol přitom představoval rok 2017, kdy se objem bezkontaktních plateb vyšplhal až k bezmála 2,5 bilionům korun za den. Roste však také kryptoměnový trh v Česku – do konce roku 2028 se odhaduje růst jeho hodnoty na 137,3 milionů dolarů.
• Češi si příští rok „utáhnou opasky“ dost možná nejvíce od 90. let. Více než šestiprocentní inflace zmírní zdražování realit, úrok na hypotékách totiž vylétne k úrovni pěti a více procent
  Proti polskému zlotému je koruna dnes nejsilnější v historii, i tak čeká Čechy ekonomicky jeden z nejobtížnějších roků novodobé historie. Jejich kupní síla bude klesat nebývalým tempem.
• Češi si stále radši spoří v euru, nejvíce za posledních třináct let. Nyní, když je euro v rekordní „slevě“, mají i ti ostatní příležitost zřídit si eurový účet za výhodných podmínek
  Koruna včera obchodování uzavřela na své nejsilnější úrovni vůči euru od konce října 2008. Uzavírací kurs činí podle Bloombergu 23,98 koruny za euro. Podle expertů je málo pravděpodobné, že by koruna vydržela pod hladinou 24,00 za euro delší dobu. Za měsíc touto dobou se podle analytické předpovědi, jak ji zveřejňuje agentura Bloomberg, bude euro nejpravděpodobněji prodávat za 24,20. Ke konci března to má být dokonce 24,55.
• Češi si v rekordní míře „zlevňují“ hypotéku. Přecházení ke konkurenci připravuje banky o miliardy, klientům se vyplatí nenechat si nic líbit
  V historicky nevídané míře si Češi v těchto dnech takzvaně „zlevňují“ hypotéku. Činí tak přechodem ke konkurenci, od banky k bance. Objem refinancovaných hypoték totiž raketově narůstá, jak zachycuje graf České národní banky níže. Podle nejnovějších údajů – únorových – překonal poprvé v historii měření měsíční objem hypotečního refinancování sumu sedmi miliard korun. Konkrétně dosáhl 7,4 miliardy korun. Ještě loni v únoru to přitom byly jen necelé tři miliardy.
• Češi si v roce 2018 za paliva mírně připlatí
  Spotřebitelé v Česku se musí po novém roce připravit na další zdražování pohonných hmot i zemního plynu, a to navzdory meziročnímu zhodnocení koruny díky ukončení intervencí ČNB. Právě i díky kurzu koruny bude nárůst cen těchto energií nejspíš jen pozvolný, vyplývá z analýzy xPartners.
• Češi si začínají šetřit na horší časy, koruna se toho nebojí
  Český statistický úřad dnes zveřejnil třetí odhad růstu HDP za poslední kvartál loňského roku. Podle něho domácí ekonomika nakonec ve srovnání s předchozím čtvrtletím přidala 0,8 %, v meziročním srovnání pak 2,6 %. Struktura růstu ukázala, že hlavním tahounem byl zahraniční obchod, spotřeba se naopak příliš nepředvedla. Obrázek dokreslily i informace ze sektorových účtů. Podle nich domácnosti již více šetří, naopak mzdy rostou pomalejším tempem. I tak ale ukrajují ze ziskových marží podniků.
• Češi splácí hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá smysl, aby jim stát se splácením pomáhal – na úkor chudých – zohledněním splátek v příspěvku na bydlení
  Češi splácí své hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá tak vůbec žádný smysl, aby Fialova vláda do výpočtu příspěvku na bydlení zahrnula splátky hypotéky. Včera se ovšem pro zvážení takové možnosti vyslovil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
• Češi spoří, ale skoro polovina přiznává slabší finanční gramotnost
  Každý druhý Čech si v posledním roce pravidelně odkládal finance stranou. Nejčastěji šetří mladí (25–34 let) a starší (45–64 let). Naopak sebejistota ve finanční gramotnosti Čechů je v mezinárodním srovnání horší. Přes 40 % občanů si není jisto, že se vyzná v nabídce finančních služeb a produktů na trhu. Přes 42 % spoluobčanů se zároveň muselo za svůj život potýkat s tíživou finanční situací. Vyplývá to z online průzkumu společnosti IPSOS MORI, který si nechala zpracovat britská skupina International Personal Finance (IPF), jež v České republice působí pod značkou Provident Financial.