Česko dramaticky navyšuje odběr ruského plynu, ukazují data Net4Gas. Takřka všechen plyn, který Česko odebírá, je nyní z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska; ze západního směru, přes Německo, už Česko získává jen maximálně sedm procent plynu

Čtěte více

• Česko bude mít na odstřižení od ruské ropy více času, až do června 2024. Zatím na odstřižení není připraveno
  Evropská komise navrhuje kompletní odstřižení EU od ruské ropy už během šesti měsíců. Do konce letošního roku by se pak členské země zcela odstřihly také od dovozu ruských ropných produktů, jako je nafta. Výjimku mají mít Slovensko a Maďarsko, jimž Brusel vyhradí čas na odstřižení do konce roku 2024, nikoli tedy jen do konce roku 2023, jak zněl návrh původní. Dnes o tom informuje agentura Bloomberg. Delší lhůtu si nakonec podle téže agentury vyboxuje také Česko, čas bude mít do června 2024. Je to nutnost, alespoň ekonomicky.
• Česko bude muset na elektřinu či plyn chudším přispívat trvaleji. Zátěž to bude hlavně pro střední třídu, hrozí nástup politických extrémistů
  Česká vláda v nejbližších dnech představí dotační program, jenž domácnostem s nižšími příjmy pomůže hradit účty za energie. Cena elektřiny či plynu nyní na velkoobchodním trhu EU prudce roste a v blízké době se tento nárůst promítne také na účtech, které platí domácnosti. Cena elektřiny jim v nejbližších měsících vzroste zhruba o dvacet procent, plyn zdraží o patnáct procent, teplo o deset. Růst cen energií bude ale pokračovat i v dalších letech.
• Česko bude muset razantně, o desítky miliard, navýšit výdaje na obranu, aby dostálo závazku vůči NATO. Již příští rok by výdaje na armádu měly vzrůst až o více než 100 procent v porovnání s loňskem
  Summit NATO ve Vilniusu má zásadní dopad i na české veřejné finance. Alianční spojenci se totiž zavázali vynakládat na armádu každoročně částku odpovídající minimálně dvěma procentům hrubého domácího produktu.
• Česko bude ze zemí střední a východní Evropy vůbec nejvíce ekonomicky zasaženo v případě výpadku dodávek ruského plynu, varuje Bank of America
  Českou republiku případný výpadek nebo trvalejší citelné snížení dodávek ruského plynu do EU zasáhne ze zemí regionu střední a východní Evropy vůbec nejtíživěji, varuje přední americká banka Bank of America. Klíčové závěry její příslušné analýzy dnes zveřejnila agentura Bloomberg.
• Česko by mělo předsednictví EU využít zejména k nakročení zpět k energetické racionalitě, tedy ke zlevnění energií bez zadlužování
  Česko by mělo své předsednictví EU, které dneškem začíná, využít k zahájení návratu k racionalitě v energetické oblasti. Premiér Fiala tedy hovoří spíše o energetické suverenitě, ale ta dosažitelná není. Důležité je začít se vracet právě k energetické racionalitě.
• Česko by mělo vstoupit do eurozóny teprve tehdy, až její členové budou plnit její základní pravidla rozpočtové kázně, protože jinak euru hrozí závažná dluhová krize. Ostatně Německo své vzdání se marky podmínilo přesně tím samým
  Česko se vstupem do EU zavázalo přijmout euro. Ale nepřistoupilo na žádný konkrétní termín. Nelze tedy tvrdit, že svému závazku nedostává.
• Česko by mohlo zvládnout kýžené „měkké přistání“, říkají nejnovější čísla k důvěře v ekonomiku. Zkrocení inflace bez vyvolání růstu míry nezaměstnanosti je přitom vzácný jev
  Spotřebitelům v Česku se rychle vrací důvěra v ekonomiku. V dubnu je jejich nálada v tomto směru lepší, než odpovídá dlouhodobému průměru let 2003 až 2023; přitom lepší než dlouhodobě průměrnou náladu mají čeští spotřebitelé poprvé za celé období od podzimu 2021.
• Česko by zastavení dodávek ruského plynu významně poznamenalo. Řešením by mohlo být masivní rozšíření výroby energie z obnovitelných zdrojů
  V případě, že by Rusko zcela uzavřelo kohouty plynovodů vedoucích do Evropy, Česko by bylo společně s Maďarskem a Slovenskem jednou z nejzasaženějších zemí v rámci EU. ČR by takto přišla téměř o čtvrtinu (24 %) z celkové spotřeby energie, přičemž evropský průměr je 9 %. Přestože se tato varianta zatím nejeví jako zcela pravděpodobná, země Evropské unie by už nyní měly aktivně začít připravovat plán, jak zajistit bezpečnost dodávek pro příští zimu a další období.
• Česko dnes není o nic méně závislé na ruském plynu než před pěti nebo deseti lety. Kdo hovoří o dramatickém snížení závislosti na Rusku po invazi na Ukrajinu, vypráví pohádku – ostatně i nyní v prosinci má Česko přes 95 % plynu z ruského směru
  Často dnes slýcháme, že Česko se po ruské invazi na Ukrajinu dokázalo rychle zbavit závislosti na ruském plynu. U nepoučené veřejnosti tak vzniká dojem, že vlastně až do roku 2022 jsme byli plně závislí na ruském plynu a pak se od ně dokázali střelhbitě odpojit – z temnot se zlomově dostali na světlo. To je však jen taková pohádka. Data a fakta poskytují docela jiný obrázek.
• Česko dováží nejvíce ruské ropy od roku 2010. Ruská ropa z Dálného východu už je přitom dražší než ropa Brent, i když sankce měly vést k tomu, že bude naopak levnější
  Pohonné hmoty v Česku zrychlují tempo svého zdražování. Benzín v minulém týdnu poprvé od loňského listopadu překonal v celorepublikovém průměru psychologicky důležitou cenovku 40 korun za litr, nafta k tomu nemá daleko.
• Česko chce platit miliardy za zrušení něčeho, co tu funguje po desetiletí bezproblémově
  Česko chce být v řadě věcí jako Dánsko nebo Švédsko. Ale když už v něčem jako tyto země je, konkrétně v bezproblémovém používání rodných čísel v úředním styku, tak si vážně pohrává s myšlenkou přestat být jako Dánsko či Švédsko – a ještě za to zaplatit miliardy.
• Česko i letos válčícímu Rusku stále platí vysoké desítky miliard korun za ropu, naftu, ocel, plyn a další položky
  Evropská unie prodlouží dobu, po niž ještě povoluje dovoz ruské oceli, o čtyři roky. Ocel z Ruska se tak bude moci do zemí EU dovážet až do října 2028. Bez ruské oceli by v Česku měly vážné potíže například Škoda Auto nebo nošovická Hyundai; ty ruskou ocel upotřebí třeba v základní karosérii svých vozidel. Nepřímo se tak ovšem nadále financuje – a financovat tedy o čtyři roky dále bude – Putinova válka na Ukrajině.
• Česko i Polsko úspěšně prodaly svoje dluhopisy
  Česká koruna končila první jarní seanci s největšími ztrátami v regionu, když oproti úternímu závěru oslabila vůči euru...
• Česko i v posledním čtvrtletí loňského roku mělo nejnižší nezaměstnanost v celé OECD, nechalo za sebou Island i Japonsko
  Míra nezaměstnanosti ve sledování ČSÚ vykázala v prosinci zvýšení své úrovně, a to z listopadové rekordně nízké hodnoty 1,9 procenta na 2,2 procenta.. Naposledy mezi listopadem a prosincem vzrostla v roce 2011. Jedná se tedy o neklamný znak toho, že našla své dno a dále již klesat nebude.
• Česko i v roce 2019 zůstalo „levným chlévem Evropy“. Problémem českého zemědělství zůstala loni poměrně nízká přidaná hodnota domácí produkce, která prohlubuje schodek agrárního zahraničního obchodu
  Česko i v roce 2019 zůstalo „levným chlévem Evropy“. Problémem českého zemědělství zůstala loni poměrně nízká přidaná hodnota domácí produkce, která prohlubuje schodek agrárního zahraničního obchodu. Čísla ministerstva zemědělství k agrární produkci v ČR v loňském roce konstatují její růst na 151 miliard korun, což je meziročně o devět miliard více. Český statistický úřad potvrzuje převážně růstovou tendenci loňské živočišné zemědělské produkce.
• Česko jako jediná země EU prohlubuje své zadlužení, všechny ostatní jej snižují. Těžko tedy česká vláda může zadlužování svádět jen na inflaci či dopady války, neboť s nimi se utkávají i ostatní
  Česká republika je jedinou zemí EU, která aktuálně navyšuje své zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu. V loňském třetím čtvrtletí totiž v meziročním sledování navýšila poměr tohoto ukazatele z 40,4 procenta HDP na 45,2 procenta HDP, o 4,7 procentního bodu. Všechny ostatní země EU své zadlužení v poměru k HDP naopak snižovaly (viz graf níže). Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Eurostat.
• Česko je bohatší než Itálie nebo Španělsko, Češi jsou spokojenější než Francouzi či Britové. Na uplynulých více než třicet let budování tržní ekonomiky si lze připít podobně jako na jubileum jeho klíčového hybatele
  Už od konce 50. let bylo mnoha tuzemským ekonomům zřejmé, že centrální plánování je citelně méně efektivní než tržní ekonomika. Existovaly proto pokusy, jak prvky tržní ekonomiky alespoň zčásti začlenit do socialistického hospodářství. Zprvu však snahy narazily na ideologický odpor, jehož vyvrcholením byl vstup vojsk Varšavské smlouvy roku 1968. Opětovně tyto pokusy začaly ožívat v 70., ale zejména 80. letech. V druhé polovině 80. let už bylo naprosto zřetelné ohromné ekonomické a celospolečenské zaostávání socialistického tábora, takže v rámci přestavby se režim sám snažil začleňovat tržní prvky do neefektivní, nedostatkové socialistické ekonomiky. Svědčí o tom i proslulý projev předsedy KSČ Milouše Jakeše z července 1989, který pronesl v Červeném Hrádku. Jakeš lidovou mluvou poměrně dobře vystihl klíčový problém tehdejší ekonomiky a nutnost její zásadní reformy ve směru uvedení některých tržních principů.
• Česko je doposud v boji s koronavirem úspěšné, "přizabilo" jej. Jak ale nyní "nezabít" ekonomiku?
  Vstupujeme do druhého poločasu bitvy s koronavirem a jeho následky. Dostat se ze současné krize s co nejmenšími důsledky zdravotními i ekonomickými předpokládá najít rozumný kompromis mezi epidemiology a ekonomy.
• Česko je letos pátým největším vývozcem elektřiny v EU, elektřinu však tuzemské domácnosti mají jednu z nejdražších
  Letošní pokles burzovních cen elektřiny v EU škodí českému zahraničnímu obchodu, avšak méně, než kolik získává souvisejícím zlevněním plynu a ropy.
• Česko je nejrychleji se zvětšujícím „odpadkovým košem“ EU. Tuzemský nárůst komunálního odpadu v přepočtu na hlavu nemá v EU konkurenci, ten poprvé činí přes půl tuny, zjistil Eurostat
  V žádné jiné zemi Evropské unie nedošlo v uplynulých letech k tak výraznému nárůstu objemu komunálního odpadu jako v ČR. V roce 2005 činila jeho hmotnost v přepočtu na obyvatele ČR 289 kilogramů, v roce 2020 už to bylo 507 kilogramů. Za patnáct let tedy narostla hmotnost odpadu na hlavu v ČR o celých 218 kilogramů, což je suverénně nejvíce v celé EU (viz graf níže).