Průzkum analytiků společnosti Fidelity: Růst nákladů je zpět

Čtěte více

• Průmysl zůstává v plusu a snaží se o "pozitivní obrat"
  Průmyslová produkce rostla v únoru meziročně o 0,7 %. Náš odhad byl o něco slabší (-0,5 % y/y) a výsledek je lehce pozitivním překvapením (i když vezmeme v potaz negativní revize). Naše sázky na “velmi postupnou” stabilizaci průmyslu se tak zatím spíše naplňují. Po sezónním očištění se meziměsíčně situace vylepšuje zejména díky segmentu automotive. Na klíčovém odvětví českého průmyslu je pozitivní i růst (v lednu slabých) nových objednávek a skutečnost, že s sebou automotive opět začíná táhnout některá navazující odvětví - například výrobce plastů. Současně se zastavil další propad některých energeticky náročných odvětví - základní zpracování kovů, chemický průmysl (3M růstu v řadě).
• Průmysl zůstává v útlumu, nálada se ale lepší
  Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu zůstaly i na konci prvního čtvrtletí složité. Index nákupních manažerů PMI setrval i v březnu pod kritickou hranicí 50 bodů, což signalizuje pokračující útlum. Povzbuzením je ale fakt, že tempo poklesu aktivity se od začátku roku snižuje – celkový index PMI vzrostl z prosincových 41,8 na 46,8 bodů, což je nejvyšší úroveň od srpna 2022.
• Průmysl zůstává v útlumu, v červnu ale překvapil pozitivně
  Po prudkém květnovém poklesu překvapila průmyslová výroba v červnu pozitivně. V meziměsíčním srovnání vzrostla o 0,7 %, meziročně pak kvůli vyšší srovnávací základně klesla o 3,4 %. Vývoj v tuzemském průmyslu zůstává silně rozkolísaný, většina sektorů ale čelí útlumu z titulu slabé zahraniční poptávky. V červnu se dařilo podstatné části průmyslových odvětví, včetně páteřních v čele s automotivem a strojírenstvím. Povzbudivou zprávou je nárůst hodnoty nových zakázek – v meziročním srovnání o 4,1 %, meziměsíčně o 6,1 %.
• Průmysl zvolnil, meziročně je ale dále v plusu
  Česká průmyslová výroba ukázala během druhé vlny pozoruhodnou odolnost a aktuální průzkumy jako například PMI ve výrobě ukázaly, že si ji drží i v průběhu nyní již třetí vlny pandemie. Na vlně pozitivních zpráv jsme tak my i trh očekávali, že průmysl v listopadu již skoro dorovnal meziroční ztráty. Konkrétně jsme počítali s -0,3 %, přičemž konsensus trhu činil -0,7 %. Nicméně předpoklady se nenaplnily a průmyslová výroba meziročně poklesla o 2,2 %. V říjnu dosáhla výsledku -1,3 %.
• Průraz hlavního supportu na indexu Eurostoxx50, 25. září 2023
  Eurostoxx50 se obchoduje pod úrovní 4 200. Jak jsme zmínili v předchozích příspěvcích, cenová úroveň 4 200 je pod klíčovým supportem. Index tuto úroveň několikrát otestoval, ale nikdy pod ni neprorazil. Nedávná cenová akce potvrdila význam supportu 4 200, na kterém najdeme i Fibonacciho retracement 23,6 %. Index Eu50 nejenže prorazil pod Fibonacciho retracement 23,6 %, ale také opustil obchodní pásmo, ve kterém byl 5 měsíců. Cena se od dubna obchodovala v pásmu 4 200 – 4 420. Index více než čtyřikrát atakoval support 4 200 a pak pod něj konečně prorazil. Medvědi přebírají kontrolu nad trendem. Dalším cílem je Fibonacciho retracement 38 %.
• Průraz kanálu a medvědí obrat páru EUR/USD.
  Pár EUR/USD prorazil ze vzestupného kanálu, ve kterém byl několik posledních seancí. Cena zůstává uvnitř střednědobého medvědího kanálu a dnešní obrat by mohl být začátkem nového pohybu dolů.
• Průtok plynu „z ruského směru“ do Česka byl včera nejvyšší od roku 2019. Úřady veřejnosti dluží jasnou odpověď, jaký objem ruského plynu tedy Česko dováží – v listopadu to totiž zřejmě bylo nejvíce od zničení plynovodů Nord Stream
  Průtok plynu předávací stanicí Lanžhot, tedy ze Slovenska do Česka, dosáhl včera hodnoty 152,4 milionu kilowatthodin, vyplývá z dat společnost NET4GAS (viz tabulka níže). Jedná se o nejvyšší denní průtok touto hraniční stanicí od 29. prosince 2019. Jde tak samozřejmě i o nejvyšší průtok od loňského září, kdy několik explozí na plynovodech Nord Stream 1 a Nord Stream 2 definitivně znemožnilo přepravu plynu z Ruska přes Německo nakonec až také právě do Česka. Tento ruský plyn ovšem neproudil do Česka přes Lanžhot, nýbrž přes Krušné hory.
• Průzkum analytiků Fidelity International: Souboj společností o dosažení nulových emisí
  Podle analytiků z Fidelity International (Fidelity) bude do roku 2030 téměř čtvrtina všech společností uhlíkově neutrálních. Evropské společnosti jsou vpředu, ostatní regiony jsou jim v patách. 25 procent analytiků pokrývajících Čínu zmiňuje rostoucí důraz na ESG hodnocení u většiny sledovaných společností, což znamená nárůst oproti přibližně 15 procentům z předchozích tří let.
• Průzkum analytiků Fidelity International 2020: Zlomový rok pro ESG
  Průzkum analytiků Fidelity International 2020 ukazuje, že celosvětově jsou firmy v bodu zlomu. Již chápou, že zohledňování faktorů, jako je ochrana životního prostředí, podnikové řízení a sociální otázky (ESG – Environmental, Social and Governance factors), není jen správná věc, nýbrž také dobrý business.
• Průzkum analytiků společnosti Fidelity International 2024: Manažeři firem se inflace nebojí
  Každoroční průzkum analytiků společnosti Fidelity International pro rok 2024 ukazuje, že mnoho společností se přestalo obávat inflace.
• Průzkum Bank of Canada odhalil zhoršení podnikatelských vyhlídek ve 3. čtvrtletí 🔎
  Podle průzkumu Bank of Canada dosáhla podnikatelská důvěra v Kanadě ve třetím čtvrtletí postpandemického minima. Společnosti hlásily zhoršující se výhled prodeje a problémy s plněním krátkodobých finančních závazků v důsledku rostoucích úrokových sazeb. Inflační očekávání se sice mírně zmírnila, zůstávají však historicky vysoká. Bank of Canada, která minulý měsíc ponechala svou základní úrokovou sazbu na úrovni 5 %, vyjádřila obavy z přetrvávajících inflačních tlaků. Průzkum také zdůraznil, že vyšší sazby negativně ovlivňují více než 70 % kanadských firem, přičemž mnohé z nich pociťují zpomalení spotřebitelské poptávky.
• Průzkum: Bitcoin by mohl do roku 2030 vzrůst na 270 000 dolarů
  Experti Finderu předpokládají, že bitcoin do roku 2025 dosáhne téměř 80 000 dolarů a do roku 2030 270 000 dolarů.
• Průzkum: Bohatí Češi chtějí v krizi zrušit povolenky, zestátnění ČEZ nepodporují
  Čeští dolaroví milionáři by energetickou krizi chtěli řešit zrušením emisních povolenek nebo povolením těžby břidlicového plynu. Naopak zestátnění ČEZ a další výdaje státu, které by mohly podpořit inflaci, nepodporují. Hlavním důvodem vysokých cen energií je podle nich dlouhodobé zanedbávání investic do energetiky. Vyplývá to z průzkumu J&T Banka Wealth Report 2022. Podle průzkumu se postoje k jednotlivým opatřením mezi bohatými a většinou české společností často liší.
• Průzkum: Bohatí investují bezpečně, vybírají si fondy a reality
  Movití Češi se stále více zajímají o nemovitosti a dluhopisy, nejčastěji ale investují do fondů renomovaných správců. Naopak dynamika zájmu o cenné kovy a půdu mírně opadá. Do akcií investují opatrně, loni věřili zejména akciím společností ČEZ a Apple. Vyplývá to z průzkumu UniCredit Private Banking, který zahrnuje informace o 6000 klientech privátního bankovnictví s majetkem přesahujícím tři miliony korun.
• Průzkum Bondsteru: Čeští investoři? Konzervativci, kteří se bojí rizika
  Přes polovinu Čechů zhodnocuje své úspory některou z forem investic. Nejrozšířenější je u Čechů investování do podílových fondů, do kterých finance ukládá přes polovinu českých investorů. Oblíbené jsou také přímé nákupy akcií a dluhopisů, ale i moderní investiční nástroje a alternativní investice. K investování většinu Čechů motivuje především vyšší výnos, než jaký nabízí tradiční bankovní produkty. Ne vždy ale volí investiční produkt, který je pro ně vhodný. Ukázal to průzkum fintechové společnosti Bondster.
• Průzkum CBRE: Věřitelé v Evropě jsou otevřeni podnikání. V hledáčku zájmu jsou hlavně industriální nemovitosti a nájemní bydlení
  Dluhové trhy v Evropě včetně Česka zůstávají odolné. Rozsáhlý průzkum společnosti CBRE, světového lídra v oblasti komerčních realitních služeb, mezi 130 společnostmi ukazuje, že úvěrové prostředí má velmi dobré předpoklady pro nadcházející růst. Investiční aktivita má přitom nabírat na síle již od druhé poloviny letošního roku. Téměř dvě třetiny respondentů očekávají oproti loňsku oživení, přičemž nejvíce peněz půjde na refinancování. Z hlediska poskytování půjček jsou mezi preferovanými aktivy průmyslové a logistické nemovitosti a dále rezidenční projekty určené na pronájem. Největší nárůst poptávky zaznamenal segment komerčního bydlení pro studenty a hotely.
• Průzkum: České firmy mají velkou rezervu ve využívání AI, otevírá se prostor pro externí konzultanty
  46 % zaměstnanců, kterým by využití nástrojů umělé inteligence mohlo pomoci usnadnit a zefektivnit práci, o této možnosti zatím příliš neslyšela, 12 % dokonce vůbec. Vyplývá to z průzkumu, který realizovala společnost Seyfor mezi pěti sty odpovědnými pracovníky českých firem. 35 % oslovených ještě nikdy nevyužilo nejznámější nástroj AI – ChatGPT, který je při správném využití vhodným pomocníkem například při přípravě textů či analýz. Výsledky průzkumu naznačují jasný trend, na který je třeba se zaměřit v roce 2024, a zároveň otevírají možnosti pro zkušené konzultanty.
• Průzkum: Češi euro nechtějí, jeho používání se ale nebrání
  Většina Čechů euro jako domácí měnu nechce, ale jeho používání, třeba při cestách do zahraničí, se nebrání. Podle výsledků červnového průzkumu České bankovní asociace se na cesty do zemí mimo eurozónu a USA raději vybaví eurem (57 procent) než dolarem (26 procent), případně obojím (17 procent).
• PRŮZKUM: Češi věří hotovosti. Nejbezpečnější volba i v digitální době
  Hotovost je i nadále nepostradatelnou součástí každodenního života. Denně s ní platí téměř třetina Čechů a 67 % ji vybírá z bankomatu alespoň jednou měsíčně. Přesto je dostupnost bankomatů stále velkým problémem, zejména v menších obcích. Podle průzkumu společnosti STEM/MARK pro poskytovatele bankomatů Euronet má bankomat v pěší vzdálenosti pouhých 10 % obyvatel obcí do 1 000 lidí. Situace se navíc dlouhodobě nezlepšuje, což potvrzuje i fakt, že 38 % Čechů občas nemá kde hotovost vybrat.
• Průzkum: čeští mileniálové už méně důvěřují kryptoměnám
  Po roce zopakovaný průzkum české populace ve věku od 18 do 38 let, tzv. mileniálů, ukázal, že meziročně výrazně poklesl zájem o investice do kryptoměn. Zatímco vloni kupovalo kryptoměny 16 % z mladé populace, která investuje, letos tak odpovědělo jen 9 % respondentů. Rovněž tak opadá zájem o budoucí investici do kryptoměn – zvažuje ji necelých 8 % respondentů, přičemž na jaře 2018 tento záměr mělo přes 11 % mladých. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro brokerskou společnost xPartners, který byl realizován koncem února tohoto roku na reprezentativním vzorku mladé populace (výběr hlavních výsledků v příloze).