ČNB - jednomyslně pro stabilitu úrokových sazeb

Čtěte více

• ČNB hlasovala o intervencích a koruna slábne, dolar dobrých dat nevyužil
  Středoevropským měnám přinesly smíšené zprávy ranní údaje o PMI. Pro korunu byly příznivé, ale česká měna dopoledne p...
• ČNB hodnotí rizika listopadové prognózy jako výrazně proinflační
  Česká národní banka dnes zveřejnila zápis z posledního loňského zasedání bankovní rady, které se uskutečnilo 22. prosince. Centrální bankéři na něm rozhodli o zvýšení základní úrokové sazby o jeden celý procentní bod, což opět překonalo očekávání analytiků. Ze zveřejněného záznamu vyplývá, že ČNB hodnotí rizika listopadové prognózy jako výrazně proinflační. To je i důvod, proč bankovní rada rozhodla o výraznějším utažení měnové politiky, než jaké by implikovala právě listopadová prognóza. Ta pro prosinec předpokládala zvýšení sazeb o půl procentního bodu.
• ČNB: holubice na jestřábí stezce
  ČNB ponechala na svém posledním zasedání sazby bez změny, což se obecně očekávalo. Než výsledek bylo mnohem zajímavější sledovat představení nové prognózy. Oproti letní prognóze se nová podzimní prognóza příliš neliší ve výsledku inflace pro příští rok – zatímco letní prognóza čekala průměrnou inflaci na úrovni 9,5 %, nová podzimní ji vidí na úrovni 9,1 % - liší se způsob, jak se česká ekonomika má ke stejnému výsledku dostat. Ten nový způsob je přitom bolestivější.
• ČNB chce držet cíl pro intervence "27 CZK/EUR, nebo slabší" alespoň do 2015
  Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni a nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování m...
• ČNB i nadále drží úrokové sazby beze změny
  Česká národní banka na svém dnešním zasedání podle očekávání úrokové sazby nezměnila. Prosincová jednání jsou většinou ve znamení zhodnocení aktuální ekonomické situace a jen výjimečně přinášejí změny v nastavení měnové politiky. Naposledy centrální bankéři měnili úrokové sazby na prosincovém jednání v roce 2009.
• ČNB intervenuje za silnější korunu. Poslední kapkou bylo ruské ostřelování největší evropské jaderné elektrárny
  Česká národní banka dnes zahájila intervenci na podporu koruny. Ta ve světě patří mezi měny, které jsou vůbec nejvíce zasažené dopady ruské invaze na Ukrajinu. Od čtvrtka minulý týden, kdy invaze začala, až do včerejška koruna dle dat Bloombergu oslabila o více než pět procent. To je nejvýraznější oslabení mezi měnami zemí ekonomicky vyspělého světa, vyplývá z dat Bloombergu. Hůře už na světových devizových trzích dopadají jen rubl a měny Kazachstánu a Kyrgyzstánu (viz graf níže).
• ČNB i přes jestřábí komentáře odhodlaně drží nízké úrokové sazby
  Dnešní rozhodnutí bankovní rady České národní banky ponechat základní úrokovou sazbu na 7 procentech bylo sice pravděpodobné, ale zdaleka ne tak očekávané jako to březnové. Poslední data z české ekonomiky totiž ukazují, že inflační očekávání zůstávají velmi vysoká a že tato očekávání se minimálně v průmyslových odvětvích promítají i do vysokého růstu mezd. Inflační tlaky jsou navíc stále podporovány velmi uvolněnou fiskální politikou a životem na dluh.
• ČNB jako druhá významnější centrální banka světa zahajuje cyklus post-pandemického utahování měnových šroubů. Koruna posiluje, hypotéky zdraží
  Bankovní rada České národní banky dnes dle očekávání rozhodla o prvním zvýšení základní úrokové sazby od loňského propuknutí pandemie. Naposledy sazbu zvyšovala v únoru 2020. Bankovní radní od rozhodnutí zvýšit sazby nedoradila ani nová prognóza, kterou již před jednáním měli k dispozici. I tak lze předpokládat, že rozhodnutí nebylo zcela jednomyslné.
• ČNB jako první banka v EU, která zvedla v tomto cyklu sazby
  ČNB a nová prognóza se zvýšením úrokových sazeb po téměř deseti letech. ČNB se nyní stala první bankou v EU, která zv...
• ČNB jede dál podle plánu
  Listopadové zasedání bankovní rady nepřineslo žádné dramatické změny. Bylo to letos již čtvrté a zároveň poslední jednání nad prognózou, nicméně už naplňování té předchozí dávalo tušit, že žádná revoluce tentokrát nepřijde. Nová prognóza se tedy jen kosmeticky liší od té předchozí a ČNB tak mohla znovu potvrdit svůj tvrdý i měkký závazek. Tedy exit „ne dříve než ve druhém čtvrtletí 2017“ a současně „pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017“. ČNB i nadále předpokládá, že „k udržitelnému plnění cíle, který je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tak dle stávající prognózy dojde v polovině příštího roku“.
• ČNB je o krok blíže březnovému zvýšení úrokových sazeb
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika v závěru minulého roku mezičtvrtletně o 1,0 %, což znamená zrychlení o čtyři desetiny ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Meziroční tempo také zrychlilo na 2,9 %. Výsledek je tak pozitivním překvapením, ačkoli se jedná pouze o předběžný odhad, který může být v následujících měsících revidován. Za celý loňský rok dosáhl hospodářský růst 3 %. Podle informací statistického úřadu byla hlavním impulsem zahraniční poptávka a investice. I přes zpomalení tuzemské ekonomiky v předchozích dvou čtvrtletích je současné zrychlení pozitivním překvapením. Také lednová inflace překvapivě zrychlila na 2,5 %, a jádrová inflace je nejvyšší od roku 2007. Obě zprávy z minulého týdne tak jsou jasným signálem ve prospěch zvyšování úrokových sazeb ČNB. Obě statistiky byly vysoko nad prognózou centrální banky i celého trhu.
• ČNB je otevřena záporným úrokovým sazbám. Trump hrozí Číně za koronavirus
  Agentura Reuters v pondělí informovala, že ECB minulý týden nakoupila dluhopisy za rekordních 44 miliard eur. Celkově Evropská centrální banka plánuje nakoupit v letošním roce dluhopisy za 1,1 bilionu eur.
• ČNB je připravena dále snižovat úrokové sazby
  Záznam z mimořádného jednání bankovní rady ČNB poodhalil odhodlanost k dalšímu snižování úrokových sazeb. Toto jednání se uskutečnilo minulé pondělí a jeho jediným tématem byla reakce centrální banky na aktuální situaci šířícího se koronaviru a s tím spojené dopady do vývoje české ekonomiky. Ačkoliv bankovní rada rozhodla o snížení základní úrokové sazby o 50bb, na stole bylo i snížení o 75bb. To navrhovali hned dva její členové, jmenovitě guvernér J. Rusnok a člen bankovní rady A. Michl. Zbytek osazenstva sice souhlasil s potřebou výraznějšího uvolnění měnových podmínek nad rámec standardních 25bb, snížení o 75bb by však podle některých (T. Holub a V. Benda) mohlo vyslat zbytečně panický signál, a ještě více vystrašit již tak zkoušené finanční trhy. K obezřetnosti vedlo některé členy (M. Mora a V. Benda) také to, že bankovní rada v době mimořádného zasedání nedisponovala úplnými analytickými podklady, které by zhodnotily současnou situaci. Ty budou k dispozici až na řádném zasedání. Výsledné snížení úrokových sazeb o 50bb je tak podle bankovní rady bezpečnější reakcí na očekávané hospodářské potíže s tím, že pokud by se výhled české ekonomiky dále zhoršoval, přistoupila by ČNB k dalšímu snížení úrokových sazeb na příštím řádném zasedání tento čtvrtek.
• ČNB ještě jednou zvýší úrokové sazby
  Podle záznamu z posledního jednání bankovní rady ČNB lze poslední květnové zvýšení interpretovat jako „jemné ladění nastavení měnové politiky.“ Většina členů rady se shoduje, že další pohyb úrokových sazeb může být oběma směry. Ačkoli inflační tlaky jsou podle bankovní rady na vrcholu i nadále zůstávají silné. Kladná mezera výstupu ekonomiky se postupně uzavírá, ale proinflační tlaky přetrvávají. Oproti oficiálnímu výstupu z jednání, bankovní rada v záznamu zdůrazňuje rizika uvolněnější fiskální politiky v příštím roce. Zároveň někteří členové zmínili obavy ze současného extrémního sucha v Evropě, což by mohlo vést k vyšším cenám potravin. Zdrojem vnějších nejistot zůstává riziko dopadu obchodních válek na českou ekonomiku a zpomalení globální ekonomiky. Podle bankovní rady však plnění inflačního cíle není oproti předchozí prognóze tolik závislé na výrazném posílení koruny.
• ČNB je výrazně pesimističtější než trh. V pomalejší vakcinaci vidí pětkrát větší problém
  Česká národní banka ladí poměrně ponurou notu ohledně letošního vývoje tuzemské ekonomiky. Podle dnes zveřejněné prognózy předpokládá růst pouze 1,2 procenta. Přitom ještě její prognóza zveřejněná začátkem února počítala s růstem 2,2 procenta.
• ČNB: Konec jistých časů
  Ačkoliv to tak podle tržní reakce na koruně nevypadalo (poprvé od léta 2016 oslabila přes 27,10), druhé letošní zasedání ČNB nebylo překvapivé. ČNB žádnou změnu politiky neprovedla, s intervencemi pokračuje dál a sazby jsou dále na nule. Část trhu pouze zřejmě nerozuměla, co to „tvrdý závazek“ je, nebo ČNB nevěřila. Anebo to prostě zkusila.
• ČNB: Konsolidační balíček v příštím roce připraví českou ekonomiku o zhruba 70 miliard korun
  Vládní konsolidační balíček, který nyní prochází legislativním procesem, v případě schválení sníží v příštím roce dynamiku růstu české ekonomiky o 0,9 procentního bodu, předpokládá Česká národní banka. Údaj uvedl viceguvernér ČNB Jan Frait na dnešním pravidelném setkání s analytiky. Tuzemská ekonomika by v příštím roce měla podle ČNB růst tempem 2,3 procenta, vyplývá z její nově zveřejněné prognózy.
• ČNB koruně novou krev do žil nevlila. Pozornost míří k Fedu
  Dnešní zasedání České národní banky nepřineslo zásadní překvapení. Úrokové sazby vzrostly, rizika jsou hodnocena jako vyrovnaná, koruna je poblíž prognózy. Nové zvýšení sazeb ještě tento rok banka nevylučuje, ale ani neslibuje. Podle guvernér Rusnoka není příliš podstatné, zda bude termínem konec letošního, či až začátek příštího roku. S tím lze určitě souhlasit, trh si ale dneškem potvrdil, že více razance s utahováním politiky už z ČNB nepřijde. Koruna tak zareagovala menším oslabením na 25,66 za euro.
• ČNB korunu dál oslabovat nebude
  První měsíc letošního roku byl na tuzemském devizovém trhu ve znamení nečekaného veletoče. Koruna vůči euru nejprve dramaticky oslabovala...
• ČNB květnová zadluženost českých domácností
  „Růst zadlužení postupuje vcelku stabilním tempem. V souvislosti s poklesem sazeb a oživením realitního trhu však v posledních měsících zesiluje růst hlavně na hypotékách a úvěrech na bydlení. Na spotřebitelských úvěrech vzrostlo zadlužení o 0,9 %, tedy podobně jako v loňském květnu, kdy byl růst 1 %. Přes léto čekáme nižší tempo, přeci jen i z hlediska poptávky po úvěrech se jedná o takzvaně okurkovou sezónu.“