Inflace je poprvé od ledna 2022 jednociferná

Čtěte více

• Inflace je již téměř poražena. Rok 2024 přinese další zlepšení
  „Úsporný tarif snížil srovnávací základnu pro výpočet inflace v závěru roku 2022, čímž uměle navýšil inflaci v závěru roku 2023. Přesto je zřejmý trend, který spočívá v postupném snižování inflace. Rok 2024 přinese další zlepšení. V jeho rámci se inflace přiblíží ke svému cíli, což umožní další snižování úrokových sazeb a růst reálných mezd zaměstnanců,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace je na cíli ČNB, leč mírně vyšší, než trh čekal. Koruna proto zpevnila
  To, že meziroční míra inflace zůstala v březnu na úrovni dvouprocentního cíle ČNB, upevňuje argumentaci centrálních bankéřů pro další svižné snižování úrokových měr. Lze tak nyní předpokládat, že základní úroková sazba klesne do konce letošního roku na úroveň 3,75 procenta, a to ze současné hodnoty 5,75 procenta. Například hypotéky by tak do konce letoška měly zlevnit průměrně o necelý procentní bod.
• Inflace je nad 3 % a na chvilku půjde ještě výš
  Spotřebitelské ceny v listopadu vzrostly oproti říjnu o 0,3 %. Meziroční míra inflace zrychlila na 3,1 %. To bylo desetinku nad naším odhadem a 0,2 procentního bodu nad odhadem trhu. Z hlediska struktury nejde o překvapení. Rostly ceny potravin a elektřina. Ta bude zdražovat i v dalších měsících. Meziroční míra inflace tak poroste i v dalších měsících a vrcholu by mohla dosáhnout v únoru. Do značné míry je to dáno srovnávací základnou. Jádrová inflace bez cen potravin a energií dle našich propočtů mírně zpomaluje a v listopadu dosáhla 2,4 %. Meziměsíční anualizovaná jádrová inflace činí přibližně 2,2 %.
• Inflace je největší hrozbou pro ekonomiku
  Inflace zůstává jednou z největších hrozeb pro ekonomiku USA. Analytici Saxo Bank se domnívají, že spotřebitelské ceny mohou v roce 2022 vzrůst o 15 %, což zastíní poslední výraznou inflaci ze 70. let 20. století.
• Inflace je neústupnější, než se čekalo. Výraznější, než se myslelo, bude i v příštím roce, a to zejména kvůli nečekaně silnému růstu cen státem regulované složky cen energií
  Listopadová inflace v Česku mírně předčila očekávání, což zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka zahájí snižování svých úrokových sazeb až příští rok, a ne ještě letos. Meziroční inflace vykázala v listopadu úroveň 7,3 procenta. Česká národní banka přitom ve své aktuální prognóze počítala s inflací čítající „jen“ 7,1 procenta. Listopadová inflace je rovněž mírně vyšší, než s jakou počítal trh – ten předpokládal inflaci ve výši 7,2 procenta. Rychlejší než předpokládaná je rovněž inflace meziměsíční. Trh totiž počítal s mírným poklesem cen oproti říjnu, o 0,1 procenta. Namísto toho se ceny v listopadu oproti říjnu zvýšily, a to o 0,1 procenta.
• Inflace je nižší, než se čekalo, koruna oslabuje. Výrazně zlevňují potraviny jako vejce či maso, povážlivě ale zdražují služby, nájemné či elektřina
  Květnová inflace v Česku byla nižší, než se čekalo. Meziročně činila 2,6 procenta, zatímco meziměsíčně stagnovala. V meziročním vyjádření jde o znatelné zpomalení z dubnové úrovně 2,9 procenta. Trh tak nízkou květnovou inflaci nečekal, pročež koruna v reakci oslabila nad 24,70 za euro – do tohoto pásma se vrátila po necelém týdnu.
• Inflace je opět vyšší, než se čekalo. Experty zaskočil růst cen energií či masa, ČNB však úroky nezvýší
  Inflace v Česku, meziroční na úrovni 18 procenta, za měsíc září opět překonává drtivou většinu expertních odhadů (18 vs. Střední hodnota expertních odhadů dle Bloombergu: 17,2 procenta). Je nejvyšší od prosince 1993. Vyšší než většinově předpokládaná je i inflace meziměsíční (0,8 vs. 0,2 procenta). Zkrocení inflace bude tedy ještě náročný zápas. Meziměsíční inflace stoupla ze srpnové úrovně 0,4 na zářijovou 0,8 procenta. To je poměrně výrazné zrychlení, které nesignalizuje inflační útlum. Na stranou druhou je třeba říci, že zářijová meziroční inflace nadále citelně zaostává za předpokladem České národní banky z její aktuální prognózy. ČNB totiž počítala s údajem 20,4 procenta.
• Inflace je pod kontrolou. Lidé si však připlatí za cigarety a benzín
  „V roce 2021 se Češi dočkají pomalejšího růstu cen než v loňském roce. Navíc díky nižšímu zdanění práce budou mít více peněz v peněženkách. Díky tomu bude v naší zemi narůstat životní úroveň lidí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace je pod kontrolou. Motoristé a kuřáci však nebudou mít radost
  „Éra levného tankování skončila. Ceny pohonných hmot začaly přispívat k růstu inflace. Lidé si navíc výrazně připlatí i za nákup automobilů, takže jsme svědky výrazného zdražování osobní přepravy,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace je poprvé od ledna 2022 jednociferná
  Tuzemské spotřebitelské ceny byly v červnu meziročně vyšší o 9,7 % po květnovém růstu o 11,1 %. Inflace tak poprvé od ledna 2022 klesla do jednociferného teritoria. Červnový vývoj plně odpovídal naší prognóze a zároveň i tržnímu konsensu. ČNB ve své prognóze zveřejněné začátkem května očekávala červnovou inflaci ve výši 10,1 % y/y.
• Inflace je pro Fed stále problém
  Prezidentka clevelandského Fedu Loretta Mesterová v pátek uvedla, že inflace je pro Federální rezervní systém stále problém. Než krátce rozeberu její projev, rád bych vám připomněl, že trh už se smířil s myšlenkou, že FOMC začne snižovat sazby nejdříve v červnu. Říkám "nejdříve", protože není zaručeno, že k této klíčové události dojde právě v červnu; osobně si tím jistý nejsem. Připomeňme, že na začátku roku trh očekával, že k prvnímu snížení sazeb dojde v březnu. Předseda Fedu Jerome Powell a jeho kolegové ale zmařili naděje účastníků trhu tak rychle, že trh okamžitě změnil svá očekávání na červen, nikoli na květen.
• Inflace je pryč, co dál čekat od dolaru?
  Právě byla zveřejněna první důležitá zpráva tohoto týdne. V příštích třech dnech nás vlastně příliš mnoho důležitých zpráv nečeká, ale významných událostí bude hodně, zvlášť zasedání tří centrálních bank. Zpráva o inflaci v USA přímo ovlivňuje výsledky zasedání Federálního rezervního systému, které budou známy ve středu večer. Index spotřebitelských cen dosáhl v listopadu meziročně 3,1 %, což oproti 3,2 % znamená zpomalení. Jádrový index činil 4 %, takže nevykázal žádné zpomalení. Co to znamená a jaké závěry můžeme vyvozovat?
• Inflace je slabší, než se čekalo, zejména kvůli snížení cen potravin. Koruna v reakci oslabuje
  Tuzemská inflace v květnu vykázala slabší úroveň, než jaká se předpokládala. Hladina spotřebitelských cen stoupla meziročně pouze o 2,9 procenta, zatímco drtivá většina expertních odhadů počítala s růstem tříprocentním a vyšším. Některé odhady měly dokonce zato, že inflace vykáže míru 3,3 procenta.
• Inflace je stále více než čtyřikrát vyšší, než by měla být
  „Inflace dál znehodnocuje úspory českých střadatelů. Ti buď musí sledovat, jak si za své úspory mohou pořídit stále méně zboží a služeb, nebo musí investovat své úspory do rizikovějších produktů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace je stále vysoká a letos už moc klesat nebude. Přesto se však Češi mohou „utlouct“ po dovolených, které tudíž markantně zdražují a ženou inflaci nad očekávání vysoko
  Spotřebitelské ceny v Česku v červenci rostly – dle očekávání – tempem 8,8 procenta. Jedná se od nejnižší úroveň meziroční inflace za celé období od prosince 2021. Zároveň jde o mírně slabší tempo inflace, než s jakým ve své prognóze počítala Česká národní banka – 8,9 procenta. V meziměsíčním pohledu však inflace v červenci vykázala vyšší úroveň, než se obecně čekalo. Ceny během července totiž poskočily o 0,5 procenta, zatímco tuzemští i zahraniční analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali, že to bude nejspíše jen o 0,4 procenta.
• Inflace je stále vysoko. Vzhůru ceny žene zdražující elektřina, teplo, vepřové či ovoce
  Míra inflace vykázala v říjnu v souladu s očekáváním trhu úroveň 2,7 procenta meziročně, tempo růstu spotřebitelských cen tak zůstalo stejné jako v září. Meziměsíčně, tedy v porovnání s letošním zářím, vzrostly ceny o 0,5 procenta. Inflaci se zatím příliš „nechce“ ke svému cíli ve výši dvou procent, v rozporu s předpoklady z první poloviny roku.
• Inflace je zkrocena, ČNB se přesto musí mít na pozoru
  Nejnovější data o vývoji cenové hladiny v domácí ekonomice vyznívají relativně pozitivně. Spotřebitelské ceny v prosinci meziročně vzrostly o 6,9 procenta, tempo růstu tak proti listopadovým 7,3 procenta zvolnilo. Průměrná inflace za loňský rok byla 10,7 procenta, což bylo o 4,4procentního bodu méně než v roce 2022, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné ČR. V letošním roce by se tak inflace měla významně přiblížit 2% cíli naší měnové autority (ČNB ve své prognóze v současnosti odhaduje 2,6 %). Nenechme se však zmást, pohled do historie ukazuje, že inflace může snadno opět znovu růst.
• Inflace již téměř dosáhla svého cíle
  „Cena ropy Brent se již téměř vrátila na úroveň před pandemií koronaviru. Lze tedy očekávat, že i přes snížení spotřební daně na naftu bude v letošním roce docházet ke zdražování pohonných hmot,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace klesá, rozhodující bude leden
  „I když vývoj většiny makroekonomických ukazatelů není právě pozitivní, najdeme alespoň jednu výjimku, a to míru inflace. V listopadu klesla inflace na 7,3 % z říjnových 8,5 %. V říjnu přitom inflace povyskočila vinou technické operace, kdy se do výpočtu promítl dopad loňského úsporného tarifu na energie, který ovlivnil srovnávací základnu inflace. Tento efekt má dopad i na listopadovou inflaci a bude mít vliv ještě na její výpočet v prosinci. Pokud bychom tuto skutečnost nebrali v potaz, byla by listopadová inflace 4,7 %, což je méně než říjnových 5,8 %, na kterých by byl růst spotřebitelských cen opět po očištění o vliv úsporného energetického tarifu,“ uvádí vývoj inflace Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Inflace klesá už jen nepatrně, je stále čtyřikrát vyšší než cíl České národní banky a letos už výrazněji neklesne. Nahoře ji drží vysoké ceny energií a odeznívající efekt vysoké srovnávací základny loňského roku
  Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu rostly – dle očekávání – meziročním tempem 8,5 procenta. Tuto úroveň očekával jak trh, tak Česká národní banka ve své aktuální prognóze. Jedná se o nejnižší úroveň meziroční inflace za celé období od prosince 2021. V meziměsíčním pohledu však inflace v srpnu vykázala o něco vyšší úroveň, než se obecně čekalo. Ceny během srpna totiž poskočily o 0,2 procenta, zatímco tuzemští i zahraniční analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali, že to bude nejpravděpodobněji jen o 0,1 procenta.