Inflace je nad 3 % a na chvilku půjde ještě výš

Čtěte více

• Inflace EU 10/2022 – 10,7 %
  „Inflace v eurozóně přesáhla desetiprocentní hranici a dál roste. Ve světle utahování měnové politiky Evropské centrální banky, která minulý týden zvýšila základní sazbu o 0,75 %, se zdá, že by se v příštím roce mohl růst cen uklidnit. Otázkou je za jakou cenu. Předpokládám, že hospodářství bude zpomalovat svůj růst a tento trend bude doprovázen zvyšující se nezaměstnaností. Firmy v celé Evropě už jsou zasaženy energetickou krizí a manévrovací prostor se jim zužuje. S velkou pravděpodobností tak začnou pod tíhou velkých nákladů co nevidět propouštět.“
• Inflace EU 2/2023 – 8,5 % Y/Y
  „Zdá se, že se inflace v eurozóně uklidňuje, když nejvyšších čísel dosáhlo zdražování na konci minulého roku. O takových číslech se nám může v Česku jenom zdát. Ukazuje to, jak jsou menší státy s vlastní měnou daleko citlivější na dění okolo a makroekonomické zásahy zvenčí. Potvrzuje to tak teorie, že čím větší trh a konkurence, tím lepší odolnost vůči hospodářským otřesům. Inflace z Evropy jen tak nevymizí, ale je dobré ji udržet v jednociferných hodnotách, kam se doufám i v Česku letos dostaneme.“
• Inflace Fedu značí, že zvyšování sazeb proběhne i ve 2Q 2023
  Lednová americká inflace nebyla zrovna tím reportem, který by si Fed přál. Ne snad, že by inflační čísla nějak zásadně překvapila vyšším než očekávaným růstem, ale aktuální inflační hodnoty zůstávají poměrně vysoko nad dvouprocentním cílem, přičemž samotná struktura inflace rovněž nevěští to, že by Fed dostal rychlý růst cen konečně pod kontrolu. Pomineme-li dobře známý argument o tom, že k růstu jádrové inflace (0,4 % m/m) opět masivně přispělo nájemné, tak pro centrální bankéře lze v reportu najít několik velmi nepříjemných faktů.
• Inflace, geopolitika, zlato
  Úřad pro ekonomickou analýzu (Bureau of Economic Analysis, BEA) v pátek zveřejnil nejnovější údaje o aktuální úrovni inflace oproti cenovému indexu PCE (index výdajů na osobní spotřebu). Podle této zprávy inflace v lednu vzrostla o 0,6 %, což je největší meziroční nárůst od roku 1982. Lednový nárůst o 0,6 % představuje meziroční zvýšení o 6,1 %. Poslední zpráva o indexu spotřebitelských cen včetně energií a potravin odhalila 7,5% nárůst inflace, což je nejvyšší úroveň od roku 1982. Pro pochopení toho, jak dochází k pokračujícímu růstu inflace, je třeba vzít v úvahu zářijový index PCE. V meziročním srovnání dosáhl v září 4,4 %, v říjnu 5,1 %, v listopadu 5,6 % a v prosinci 5,8 %. Od září 2021 se inflace reprezentovaná preferovaným indexem PCE Federálního rezervního systému zvýšila o 1,7 %. Není pochyb o tom, že inflace působí na trh a ovlivňuje ceny zlata. Zlato je dlouhodobě považováno za bezpečný přístav, který investoři využívají jako zajištění proti rostoucí inflaci.
• Inflace indikátorem číslo jedna
  Inflace bezesporu zůstává na globálních trzích indikátorem číslo jedna, na který se dnes soustředí největší pozornost investorů. Její intenzita v tomto a příštím roce do značné míry rozhodne o tom, jak výrazně ochladne spotřebitelský apetit domácností ve vyspělém světě. Americká inflace v březnu vystoupala na nejvyšší úrovně od roku 1981 (8,5 %) a i to byl jeden z důvodů, proč klíčové americké akciové indexy včera klesaly třetí den v řadě.
• Inflace i zadlužení výrazně klesají, Fialova pětikoalice si jde pro triumf ve sněmovních volbách 2025
  Inflace v Česku prudce klesá. Podle dnešních čísel Eurostatu ji Česko mělo letos v lednu devátou nejnižší v EU (viz graf níže). Byla podprůměrná jak v rámci EU, tak i eurozóny. Česko navíc vykazovalo citelně nižší inflaci než všechny další země Visegrádské čtyřky. Co více, tuzemská inflace by letos měla zůstat na poměry EU podprůměrná celoročně.
• Inflace - jak daleko jsme od vrcholu?
  Inflace nás v posledních dvou měsících překvapovala vesměs nižšími výsledky - v srpnu meziroční dynamika dokonce lehce poklesla ze 17,5 na 17,2 %. Do značné míry je to ovšem důsledek pozdějšího navyšování ceníků energetických společností, než jsme očekávali my i celý trh.
• Inflace jako cesta z dluhové krize. Hodnotové akcie možná zrychlí
  Rostoucí výnosy od začátku roku odráží zrychlující ekonomické zotavení a signalizují návrat inflace. Velkou mírou se pod tím podepsaly mohutné fiskální a monetární stimuly a jak to už bývá, tak se rostoucí zadlužení zaplatí buď vyššími daněmi nebo inflací. V následujících letech můžeme nejspíše čekají obojí, což je pro investory signál přesunout opět pozornost k hodnotovému investování.
• Inflace je již téměř poražena. Rok 2024 přinese další zlepšení
  „Úsporný tarif snížil srovnávací základnu pro výpočet inflace v závěru roku 2022, čímž uměle navýšil inflaci v závěru roku 2023. Přesto je zřejmý trend, který spočívá v postupném snižování inflace. Rok 2024 přinese další zlepšení. V jeho rámci se inflace přiblíží ke svému cíli, což umožní další snižování úrokových sazeb a růst reálných mezd zaměstnanců,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace je na cíli ČNB, leč mírně vyšší, než trh čekal. Koruna proto zpevnila
  To, že meziroční míra inflace zůstala v březnu na úrovni dvouprocentního cíle ČNB, upevňuje argumentaci centrálních bankéřů pro další svižné snižování úrokových měr. Lze tak nyní předpokládat, že základní úroková sazba klesne do konce letošního roku na úroveň 3,75 procenta, a to ze současné hodnoty 5,75 procenta. Například hypotéky by tak do konce letoška měly zlevnit průměrně o necelý procentní bod.
• Inflace je největší hrozbou pro ekonomiku
  Inflace zůstává jednou z největších hrozeb pro ekonomiku USA. Analytici Saxo Bank se domnívají, že spotřebitelské ceny mohou v roce 2022 vzrůst o 15 %, což zastíní poslední výraznou inflaci ze 70. let 20. století.
• Inflace je neústupnější, než se čekalo. Výraznější, než se myslelo, bude i v příštím roce, a to zejména kvůli nečekaně silnému růstu cen státem regulované složky cen energií
  Listopadová inflace v Česku mírně předčila očekávání, což zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka zahájí snižování svých úrokových sazeb až příští rok, a ne ještě letos. Meziroční inflace vykázala v listopadu úroveň 7,3 procenta. Česká národní banka přitom ve své aktuální prognóze počítala s inflací čítající „jen“ 7,1 procenta. Listopadová inflace je rovněž mírně vyšší, než s jakou počítal trh – ten předpokládal inflaci ve výši 7,2 procenta. Rychlejší než předpokládaná je rovněž inflace meziměsíční. Trh totiž počítal s mírným poklesem cen oproti říjnu, o 0,1 procenta. Namísto toho se ceny v listopadu oproti říjnu zvýšily, a to o 0,1 procenta.
• Inflace je nižší, než se čekalo, koruna oslabuje. Výrazně zlevňují potraviny jako vejce či maso, povážlivě ale zdražují služby, nájemné či elektřina
  Květnová inflace v Česku byla nižší, než se čekalo. Meziročně činila 2,6 procenta, zatímco meziměsíčně stagnovala. V meziročním vyjádření jde o znatelné zpomalení z dubnové úrovně 2,9 procenta. Trh tak nízkou květnovou inflaci nečekal, pročež koruna v reakci oslabila nad 24,70 za euro – do tohoto pásma se vrátila po necelém týdnu.
• Inflace je opět vyšší, než se čekalo. Experty zaskočil růst cen energií či masa, ČNB však úroky nezvýší
  Inflace v Česku, meziroční na úrovni 18 procenta, za měsíc září opět překonává drtivou většinu expertních odhadů (18 vs. Střední hodnota expertních odhadů dle Bloombergu: 17,2 procenta). Je nejvyšší od prosince 1993. Vyšší než většinově předpokládaná je i inflace meziměsíční (0,8 vs. 0,2 procenta). Zkrocení inflace bude tedy ještě náročný zápas. Meziměsíční inflace stoupla ze srpnové úrovně 0,4 na zářijovou 0,8 procenta. To je poměrně výrazné zrychlení, které nesignalizuje inflační útlum. Na stranou druhou je třeba říci, že zářijová meziroční inflace nadále citelně zaostává za předpokladem České národní banky z její aktuální prognózy. ČNB totiž počítala s údajem 20,4 procenta.
• Inflace je pod kontrolou. Lidé si však připlatí za cigarety a benzín
  „V roce 2021 se Češi dočkají pomalejšího růstu cen než v loňském roce. Navíc díky nižšímu zdanění práce budou mít více peněz v peněženkách. Díky tomu bude v naší zemi narůstat životní úroveň lidí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace je pod kontrolou. Motoristé a kuřáci však nebudou mít radost
  „Éra levného tankování skončila. Ceny pohonných hmot začaly přispívat k růstu inflace. Lidé si navíc výrazně připlatí i za nákup automobilů, takže jsme svědky výrazného zdražování osobní přepravy,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace je poprvé od ledna 2022 jednociferná
  Tuzemské spotřebitelské ceny byly v červnu meziročně vyšší o 9,7 % po květnovém růstu o 11,1 %. Inflace tak poprvé od ledna 2022 klesla do jednociferného teritoria. Červnový vývoj plně odpovídal naší prognóze a zároveň i tržnímu konsensu. ČNB ve své prognóze zveřejněné začátkem května očekávala červnovou inflaci ve výši 10,1 % y/y.
• Inflace je poprvé od ledna 2022 jednociferná
  Tuzemské spotřebitelské ceny byly v červnu meziročně vyšší o 9,7 % po květnovém růstu o 11,1 %. Inflace tak poprvé od ledna 2022 klesla do jednociferného teritoria. Červnový vývoj plně odpovídal naší prognóze a zároveň i tržnímu konsensu. ČNB ve své prognóze zveřejněné začátkem května očekávala červnovou inflaci ve výši 10,1 % y/y.
• Inflace je pro Fed stále problém
  Prezidentka clevelandského Fedu Loretta Mesterová v pátek uvedla, že inflace je pro Federální rezervní systém stále problém. Než krátce rozeberu její projev, rád bych vám připomněl, že trh už se smířil s myšlenkou, že FOMC začne snižovat sazby nejdříve v červnu. Říkám "nejdříve", protože není zaručeno, že k této klíčové události dojde právě v červnu; osobně si tím jistý nejsem. Připomeňme, že na začátku roku trh očekával, že k prvnímu snížení sazeb dojde v březnu. Předseda Fedu Jerome Powell a jeho kolegové ale zmařili naděje účastníků trhu tak rychle, že trh okamžitě změnil svá očekávání na červen, nikoli na květen.
• Inflace je pryč, co dál čekat od dolaru?
  Právě byla zveřejněna první důležitá zpráva tohoto týdne. V příštích třech dnech nás vlastně příliš mnoho důležitých zpráv nečeká, ale významných událostí bude hodně, zvlášť zasedání tří centrálních bank. Zpráva o inflaci v USA přímo ovlivňuje výsledky zasedání Federálního rezervního systému, které budou známy ve středu večer. Index spotřebitelských cen dosáhl v listopadu meziročně 3,1 %, což oproti 3,2 % znamená zpomalení. Jádrový index činil 4 %, takže nevykázal žádné zpomalení. Co to znamená a jaké závěry můžeme vyvozovat?