Český průmysl překonává očekávání, zejména díky oživení autoprůmyslu. Ten měl v březnu nejlepší měsíc za takřka 3,5 roku

Čtěte více

• Český průmysl nebývale hromadí zásoby, bojí se další logistické krize. Hromadění zásob je zásadním zdrojem inflace, stávající světová logistická krize však naštěstí odeznívá
  Koncem loňského roku v Česku konečně viditelně odeznívaly neblahé dopady světové logistické krize, která na přelomu let 2020 a 2021 propukla v důsledku pandemie. Provozní podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se proto v prosinci 2021 oproti předchozímu měsíci výrazně zlepšily, a to nejvíce od loňského srpna.
• Český průmysl nečekaně silně „nakopla“ výroba aut, zahraniční obchod a stavebnictví ale zklamaly. Zahraniční obchod za rok 2022 skončí schodkem vysoce před 200 miliard, nejvyšším v historii
  Tuzemský průmysl v listopadu 2022 v meziročním pohledu nečekaně vzrostl, o 0,5 procenta. Všechny expertní odhady přitom počítaly s jeho propadem. Růst průmyslu přitom není dán nižší srovnávací základnou listopadu 2021, protože ta byla naopak navýšená. O to příznivější tedy listopadový výsledek průmyslu je. Také po přihlédnutí k tomu, že právě loňský listopad byl první měsícem „zatěžkávací zkoušky“ evropské energetické soustavy. Ještě v létě panovaly obavy, že energetická krize povede k omezování výroby, i v českém průmyslu.
• Český průmysl nemůže popadnout dech
  „Český průmysl se po dvou měsících mírného meziročního růstu navrátil zpátky k poklesu. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat ČSÚ. Zatímco v srpnu a září zaznamenala průmyslová produkce lehký nárůst (v srpnu to bylo o 1,5 %, v září pouze o 0,8 %), v říjnu už opět pokračovala v poklesu; v říjnu to meziročně bylo snížení o 2,1 %. Celkově se českému průmyslu letos nedaří, ve svých meziročních srovnáních klesá již od března. Nejistý je také jeho meziměsíční vývoj. Ten se od března nepravidelně pohyboval v rozličných hodnotách; od poklesu o 2,2 %, který zaznamenal v květnu, po nárůst o 1,8 %, kterého dosáhl v srpnu. V říjnu byla průmyslová produkce meziměsíčně nižší o 0,7 % a stále se jí tak nedaří najet na konstantní vývoj,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Český průmysl nezklamal a zůstává tahounem
  Prosincový objem průmyslové výroby bez očištění o kalendářní vlivy předčil tržní odhad, když meziročně narostl o 5,8 %. Nepřekvapil ovšem nás, kteří jsme přesně v takový výkon věřili. Po očištění o efekt dvou bonusových pracovních dnů oproti předchozímu roku pak tento výsledek stačil na růst o 0,5 %. Meziměsíčně tak ve srovnání s listopadem průmysl přidal 0,2 %. Rok 2020 skončil výsledkem -8,0 %, což jen o chlup překonal náš výhled, který činil -8,4 %. Za největší úspěch lze považovat poslední čtvrtletí roku, které navzdory pandemickým uzavírkám a restrikcím přineslo meziroční růst výroby o 0,8 %.
• Český průmysl odolává, německý dále slábne
  Po solidním květnovém výsledku vykázal tuzemský průmysl nad očekávání silný růst také v červnu. Celková produkce se v meziročním srovnání zvýšila o 0,9 % (vs. očekávání trhu: -0,5 %), totožně jako meziměsíční dynamika. To je na první pohled dobrá zpráva, nicméně pod pokličkou celkových čísel je zjevné, že kondice českého průmyslu rozhodně není oslnivá.
• Český průmysl otáčí směr a vyhlíží lepší zítřky. Pozor ale na dnešní Trumpova cla!
  Tuzemský průmysl se dostává z toho nejhorší. Alespoň tak hovoří včera zveřejněný index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském sektoru, který se zvýšil třetí měsíc v řadě na úroveň 48,3 bodů. Celkově zůstává průmysl i nadále v mírném útlumu (pod hranicí 50 bodů), březnový výsledek je ale nejlepší za více než dva a půl roku. Výroba i nové zakázky sice v březnu znovu poklesly, tempo bylo ale nejslabší od roku 2022.
• Český průmyslový sektor pokračuje ve výrazném propadu
  Ve čtvrtek byl zveřejněn klíčový konjunkturální průzkum českého průmyslového sektoru, index nákupních manažerů PMI (Purchasing Managers Index) v průmyslu za leden. Přestože index vzrostl z prosincových 41,8 bodů na 43,0 bodů, stále se nacházel hluboko pod klíčovou 50-bodovou hranicí, která odděluje ekonomickou expanzi od ekonomické kontrakce. V průběhu ledna tak pokračovaly nepříznivé trendy z předchozího období. Průmyslová výroba dále výrazně klesala, stejně jako prodeje průmyslových podniků, a to kvůli velice utlumeným domácím i zahraničním poptávkovým podmínkám.
• Český průmysl padá do mizérie, začíná se propouštět, a nebezpečně chřadne i průmysl německý
  Český průmysl padá do mizérie. Podmínky v něm se v lednu druhý měsíc v řadě zhoršily. Poprvé za šest let průmyslové podniky propouští. Důvodem je pokles objemu výroby a nových zakázek. Český průmysl doplácí z velké části na neblahý zahraniční vývoj. Částečně si ale za méně zakázek můžeme sami. Z důvodu až přílišného růstu mezd napříč ekonomikou totiž průmysl ztrácí konkurenceschopnost.
• Český průmysl padá k zemi, automobilky chystají snižovat početní stavy zaměstnanců o desetitisíce
  Tuzemský průmysl padá k zemi, automobilky chystají snižovat početní stavy zaměstnanců o desetitisíce. Český průmysl se v říjnu propadl v souladu s očekáváním trhu, o tři procenta v neočištěném vyjádření. V očištěné podobě byl jeho výkon meziročně pouze o 0,4 procenta nižší. Letošní říjen měl totiž o jeden pracovní den méně než ten loňský. I tak je zřejmé, že na tuzemský průmysl stále tíživěji doléhají nepříznivé zahraniční tlaky. Projevují se zejména v odvětvích, která jsou vysoce cyklická a vysoce závislá na plynulosti mezinárodního obchodu. Silný propad vykazuje například hutnictví. To je citelně zasaženo zaváděním cel ze strany Spojených států a odvetnými kroky dalších ekonomik, včetně přesměrování obchodních toků, například v oblasti oceli z Turecka do zemí EU.
• Český průmysl padá více, než se čekalo. Stahuje jej propad autoprůmyslu, jenž nastává kvůli výpadkům v dodávkách ze světa
  Českému průmyslu se letos nedaří. Statistici revidovali lednový údaj, kdy podle nynějších dat průmyslová výroba oslabila meziročně o pět procent, tedy nejvíce od loňského srpna. Propad pokračoval v únoru, jak ukazují dnes zveřejněná čísla. Průmysl se meziročně propadl o 2,6 procenta.
• Český průmysl se boji koronaviru, hrozí rozsáhlejší propouštění
  Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu byly v lednu lepší, než trh čekal. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu, který představuje klíčový předstihový ukazatel kondice české výrobní sféry, v lednu vzrostl o 1,6 bodu na hodnotu 45,2. Předčil tak očekávání trhu o 0,6 bodu. Hodnota pod úrovní padesáti bodu však představuje zhoršování podmínek. Příslušný index ji vykazuje nepřetržitě už více než rok.
• Český průmysl se loni poprvé od roku 2013 propadl, do červených čísel ho seslal nečekaně zlý prosincový finiš
  Tuzemská průmyslová výroba se v roce 2019 nakonec poměrně nečekaně propadla. Poprvé od roku 2013. Meziroční pokles činí bez očištění 0,4 procenta. Hlubší pokles vykázal český průmysl naposledy v roce 2012, kdy ztratil 0,8 procenta. V očištěném vyjádření je loňský výkon průmyslu ještě o desetinu procentního bodu nižší, neboť pokles činí 0,5 procenta. Roku 2019 v porovnání s rokem 2018 totiž nahrálo to, že měl o jeden pracovní den více.
• Český průmysl se po takřka roce a půl vrací k růstu. Pomáhá mu rapidně sílící zahraniční poptávka, zejména po autech
  Průmyslová výroba v ČR v říjnu meziročně rostla, a to poprvé za celé období od května 2019. Po takřka půldruhém roce tedy vykázala opět vzestup, když meziročně přidala 1,3 procenta.
• Český průmysl se propadá nejvíce za skoro rok a půl, důvodem je čipový hladomor a zastavení výroby aut
  Tuzemská průmyslová výroba se v říjnu dle očekávání citelně propadla, meziročně o 7,4 procenta v neočištěném vyjádření. Trh citelný propad očekával, ale přece jenom ne až takto hluboký. Ve střední hodnotě se analytici oslovení agenturou Bloomberg, tuzemští i mezinárodní, shodli na propadu čítajícím 6,8 procenta. V očištění o odlišný počet pracovních dní klesla výroba pouze o 4,9 procenta, protože loňský říjen měl o jeden pracovní den více než ten letošní.
• Český průmysl se varovně propadá, a bude hůř. Propouštění oznámily Continental, Audi, Daimler, výrobu omezuje nošovický závod Huyndai
  Intenzita zhoršování provozních podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu v listopadu opět nabrala nepříjemně na síle. Podmínky se zhoršovaly dvanáctý měsíc v řadě, a to prakticky nejintenzivněji za celé období od poloviny krizového roku 2009. Vyplývá to z dnes zveřejněných listopadových čísel indexu nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu, který sestavuje společnost Markit.
• Český průmysl se v loňském roce propadl
  „Českému průmyslu škodí zpřísňování emisních limitů a dalších ekologických regulací. Pro udržení konkurenceschopnosti bude nutné masivně investovat do technologií šetrnějších k životnímu prostředí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Český průmysl se začíná stabilizovat. Úder koronaviru ale teprve přijde
  Český průmysl se začíná stabilizovat. Úder koronaviru ale teprve přijde. Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se sice i v únoru nadále zhoršovaly, avšak nejpomalejším tempem od loňského května. Příslušný předstihový ukazatel společnosti Markit, zachycující pohled nákupních manažerů v českém zpracovatelském průmyslu, vykázal v únoru hodnotu 46,5 bodu. Hodnota pod úrovní padesáti bodů znamená zhoršování podmínek. Naposledy se podmínky zlepšovaly, tj. hodnota byla vyšší padesáti bodů, v listopadu 2018. Únorový vývoj tak signalizuje začátek stabilizace českého průmyslu, který právě od konce roku 2018 ztrácí na výrobní dynamice. Únorová čísla však ještě plně nezachycují „náraz“, který svtovému průmyslu způsobuje šíření koronavirové nákazy, zejména pak související únorové zavření až padesáti procent výrobní kapacity, tj. továren a závodů, v Číně.
• Český průmysl se zvedá jen pomalu
  Po děsivém dubnovém propadu o více než třetinu došlo v tuzemské průmyslové výrobě pouze k částečnému zotavení, když v květnu vykázala meziroční pokles o 25,7 %. Ve srovnání s dubnem tak po sezónním očištění narostla o 13,8 %, ovšem je třeba si uvědomit, že právě v dubnu prožíval průmysl svůj nejhorší měsíc. Trh byl ve svém odhadu mírně optimističtější, když očekával meziroční pokles okolo 22 %, ovšem vzhledem k bezprecedentní ekonomické situaci se nejedná o nijak šokující odchylku. Oproti dubnu se již mírně snížil meziroční propad nových zakázek, který nově činil 34,7 %, tedy o téměř 8 procentních bodů méně, než před měsícem. Citelnější úbytek zakázek byl zaznamenán ze zahraničí (-36,8 %), než z tuzemska (-29,7 %). Evidenční počet zaměstnanců poklesl o 3,6 %, zatímco jejich průměrná hrubá mzda se snížila o 6,1 %. Situace zaměstnanců v průmyslu se tak zhoršila ještě o trochu citelněji, než před měsícem, ovšem výraznější dopady se zřejmě objeví teprve v následujících měsících, kdy doběhnou výpovědní lhůty a skončí vládní podpůrné programy. Dostupná data ukazují, že cesta k zotavení českého průmyslu bude trnitá.
• Český průmysl srážejí vysoké ceny energií. Dražší výrobky pak nejsou konkurenceschopné
  Cenu elektřiny letos ovlivní návrat poplatků za obnovitelné zdroje a zvýšení regulovaných poplatků. Průmyslové společnosti přitom stále bojují s tím, že kvůli vysokým vstupním nákladům musejí zvyšovat ceny výrobků, které pak na trhu ztrácejí konkurenceschopnost.
• Český průmysl srdnatě čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst
  Český průmysl srdnatě čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst. Propad německého průmyslu a další nepříznivé zahraniční faktory v srpnu stáhly tuzemský průmysl do červených čísel. Výsledek průmyslu je však v prázdninových měsících rok co rok zkreslován odlišným časováním celozávodních dovolených, pročež je třeba na úplné zhodnocení rozsahu dopadu neblahého zahraničního vývoje vyčkat, až budou známa i zářijová data.