Český průmysl nemůže popadnout dech

Čtěte více

• Český průmysl i přes oživení výroby aut loni se loni propadl, letos to nebude o moc lepší
  Průmyslová výroba v Česku vykázala poměrně solidní závěr roku 2023. Meziměsíčně totiž v prosinci přidala celkem výrazná 2,8 procenta. Díky tomuto vzestupu nakonec meziročně průmyslová produkce v prosinci klesla „jen“ o 0,7 procenta. To je sice na poměry celého roku podprůměrný výsledek, neboť průmysl loni celoročně poklesl o 0,4 procenta, avšak i tak jde o nižší než většinově očekávaný pokles.
• Český průmysl je v útlumu už 2,5 roku, výrobní ceny i proto stagnují. Pomohl by pokles úrokových sazeb
  Výrobní ceny v tuzemském průmyslu letos v září vzrostly o 0,6 procenta, tedy zhruba v souladu s očekáváním. Během samotného září dokonce průmyslové ceny klesly, o 0,2 procenta, avšak tento pokles nestačil na to, aby do záporu stáhl právě i meziroční údaj.
• Český průmysl lednovými výsledky zklamal
  Leden přinesl smíšené výsledky z reálné ekonomiky. Průmyslová produkce výrazně zklamala, když meziměsíčně poklesla o více než dvě procenta. Silně klesla výroba automobilů, meziměsíčně nižší výrobu ale zaznamenala polovina všech odvětví ze zpracovatelského průmyslu. Stavebnictví si naopak meziměsíčně polepšilo. Výsledek ale zachraňovalo pouze inženýrské stavitelství, když výstup pozemního klesal. Dobrou zprávou byl výrazný růst nově zahájené výstavby bytů.
• Český průmysl letos v březnu vzrostl nejvýrazněji za posledních více než dvacet let. Nezlomil jej ani nedostatek čipů
  Průmyslová výroba v ČR letos v březnu meziročně stoupla o 14,9 procenta v očištěném vyjádření, a dokonce o 18,2 procenta ve vyjádření neočištěném. V neočištěném vyjádření se jedná o nejvyšší nárůst od ledna 2001, v očištěném za ještě delší dobu. Jedná se o lepší výsledek, než jaký analytici předpokládali. Částečně je samozřejmě dán poníženou srovnávací základnou loňského března, kdy tuzemskou průmyslovou výrobu zasáhly první závažné projevy pandemie covid-19 a opatření zavádění za účelem jejího potlačení. Dařilo se například výrobě automobilů.
• Český průmysl má symptomy německé nákazy. Pozemní stavitelství zaznamenalo prudký pokles
  „Německo již začalo roznášet svou ekonomickou nákazu. Obětí je český průmysl, který je kvůli přílišné orientaci na subdodávky do zemí Evropské unie zranitelný. Do budoucna by se čeští průmyslníci měli více zaměřit na produkci koncových výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Ty by měli vyvážet do celého světa,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Český průmysl mírně poklesl
  Lednový objem průmyslové výroby bez očištění o kalendářní vlivy více méně v souladu s očekáváními meziročně poklesl o 4,4 %. Po očištění o efekt dvou chybějících dnů a sezónní vlivy se výkon průmyslu oproti lednu 2020 zvýšil o 0,9 %. Oproti prosinci došlo k poklesu reálně o 0,4 %. Průmysl si tak pandemii navzdory, která je poslední dobou navíc doprovázena komplikacemi v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, vede stále relativně dobře.
• Český průmysl mírně předčil očekávání
  Česká průmyslová výroba si v září meziročně připsala 4,9 %, tedy ještě o trochu více, než čekal trh. Výsledek byl ovšem do značné míry ovlivněn vyšším počtem zářijových pracovních dní v letošním roce. Po očištění o tento efekt průmyslová produkce meziročně zaznamenala pokles o 0,6 % a meziměsíčně (po sezónním očištění) vzrostla o 0,8 %. Mezi nejproduktivnější odvětví se řadila výroba dopravních prostředků (mimo motorových vozidel), která připsala 15,8 %, farmaceutický průmysl, který přidal 14 %, a opravy strojů a zařízení s 8,2 procenty. Po zohlednění váhy jednotlivých segmentů pro český průmyslový výstup se ovšem na celkovém výsledku kladně nejvíce podílela výroba elektrických zařízení a tradičně i výroba motorových vozidel. Hodnota průmyslových zakázek meziročně vzrostla o 2,7 % a její nárůst pozorujeme jak z tuzemska, tak i ze zahraničí. Ve srovnání s předchozími lety tak sice český průmysl již nevykazuje tak silné znaky přetíženosti, nicméně nadále nelze říci, že by se výrazné ochlazení pozorované například v Německu u nás zatím dramaticky promítlo. Počet zaměstnanců v českém průmyslu oproti loňskému září poklesl o 1,6 %.
• Český průmysl na počátku roku mírně oslabil
  Průmyslová výroba na počátku roku oslabuje zhruba tak, jak se očekávalo, přičemž klesla i produkce aut. Výrazně propadly domácí zakázky. Oslabení průmyslu čekáme pro celé první čtvrtletí. Brzdou jsou dodávky komponent a omezení pro pracovníky vlivem pandemie. V dalších čtvrtletích by měl růst výroby pokračovat a za celý rok dosáhnout necelých 10 %.
• Český průmysl nebývale hromadí zásoby, bojí se další logistické krize. Hromadění zásob je zásadním zdrojem inflace, stávající světová logistická krize však naštěstí odeznívá
  Koncem loňského roku v Česku konečně viditelně odeznívaly neblahé dopady světové logistické krize, která na přelomu let 2020 a 2021 propukla v důsledku pandemie. Provozní podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se proto v prosinci 2021 oproti předchozímu měsíci výrazně zlepšily, a to nejvíce od loňského srpna.
• Český průmysl nečekaně silně „nakopla“ výroba aut, zahraniční obchod a stavebnictví ale zklamaly. Zahraniční obchod za rok 2022 skončí schodkem vysoce před 200 miliard, nejvyšším v historii
  Tuzemský průmysl v listopadu 2022 v meziročním pohledu nečekaně vzrostl, o 0,5 procenta. Všechny expertní odhady přitom počítaly s jeho propadem. Růst průmyslu přitom není dán nižší srovnávací základnou listopadu 2021, protože ta byla naopak navýšená. O to příznivější tedy listopadový výsledek průmyslu je. Také po přihlédnutí k tomu, že právě loňský listopad byl první měsícem „zatěžkávací zkoušky“ evropské energetické soustavy. Ještě v létě panovaly obavy, že energetická krize povede k omezování výroby, i v českém průmyslu.
• Český průmysl nezklamal a zůstává tahounem
  Prosincový objem průmyslové výroby bez očištění o kalendářní vlivy předčil tržní odhad, když meziročně narostl o 5,8 %. Nepřekvapil ovšem nás, kteří jsme přesně v takový výkon věřili. Po očištění o efekt dvou bonusových pracovních dnů oproti předchozímu roku pak tento výsledek stačil na růst o 0,5 %. Meziměsíčně tak ve srovnání s listopadem průmysl přidal 0,2 %. Rok 2020 skončil výsledkem -8,0 %, což jen o chlup překonal náš výhled, který činil -8,4 %. Za největší úspěch lze považovat poslední čtvrtletí roku, které navzdory pandemickým uzavírkám a restrikcím přineslo meziroční růst výroby o 0,8 %.
• Český průmysl odolává, německý dále slábne
  Po solidním květnovém výsledku vykázal tuzemský průmysl nad očekávání silný růst také v červnu. Celková produkce se v meziročním srovnání zvýšila o 0,9 % (vs. očekávání trhu: -0,5 %), totožně jako meziměsíční dynamika. To je na první pohled dobrá zpráva, nicméně pod pokličkou celkových čísel je zjevné, že kondice českého průmyslu rozhodně není oslnivá.
• Český průmysl otáčí směr a vyhlíží lepší zítřky. Pozor ale na dnešní Trumpova cla!
  Tuzemský průmysl se dostává z toho nejhorší. Alespoň tak hovoří včera zveřejněný index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském sektoru, který se zvýšil třetí měsíc v řadě na úroveň 48,3 bodů. Celkově zůstává průmysl i nadále v mírném útlumu (pod hranicí 50 bodů), březnový výsledek je ale nejlepší za více než dva a půl roku. Výroba i nové zakázky sice v březnu znovu poklesly, tempo bylo ale nejslabší od roku 2022.
• Český průmyslový sektor pokračuje ve výrazném propadu
  Ve čtvrtek byl zveřejněn klíčový konjunkturální průzkum českého průmyslového sektoru, index nákupních manažerů PMI (Purchasing Managers Index) v průmyslu za leden. Přestože index vzrostl z prosincových 41,8 bodů na 43,0 bodů, stále se nacházel hluboko pod klíčovou 50-bodovou hranicí, která odděluje ekonomickou expanzi od ekonomické kontrakce. V průběhu ledna tak pokračovaly nepříznivé trendy z předchozího období. Průmyslová výroba dále výrazně klesala, stejně jako prodeje průmyslových podniků, a to kvůli velice utlumeným domácím i zahraničním poptávkovým podmínkám.
• Český průmysl padá do mizérie, začíná se propouštět, a nebezpečně chřadne i průmysl německý
  Český průmysl padá do mizérie. Podmínky v něm se v lednu druhý měsíc v řadě zhoršily. Poprvé za šest let průmyslové podniky propouští. Důvodem je pokles objemu výroby a nových zakázek. Český průmysl doplácí z velké části na neblahý zahraniční vývoj. Částečně si ale za méně zakázek můžeme sami. Z důvodu až přílišného růstu mezd napříč ekonomikou totiž průmysl ztrácí konkurenceschopnost.
• Český průmysl padá k zemi, automobilky chystají snižovat početní stavy zaměstnanců o desetitisíce
  Tuzemský průmysl padá k zemi, automobilky chystají snižovat početní stavy zaměstnanců o desetitisíce. Český průmysl se v říjnu propadl v souladu s očekáváním trhu, o tři procenta v neočištěném vyjádření. V očištěné podobě byl jeho výkon meziročně pouze o 0,4 procenta nižší. Letošní říjen měl totiž o jeden pracovní den méně než ten loňský. I tak je zřejmé, že na tuzemský průmysl stále tíživěji doléhají nepříznivé zahraniční tlaky. Projevují se zejména v odvětvích, která jsou vysoce cyklická a vysoce závislá na plynulosti mezinárodního obchodu. Silný propad vykazuje například hutnictví. To je citelně zasaženo zaváděním cel ze strany Spojených států a odvetnými kroky dalších ekonomik, včetně přesměrování obchodních toků, například v oblasti oceli z Turecka do zemí EU.
• Český průmysl padá více, než se čekalo. Stahuje jej propad autoprůmyslu, jenž nastává kvůli výpadkům v dodávkách ze světa
  Českému průmyslu se letos nedaří. Statistici revidovali lednový údaj, kdy podle nynějších dat průmyslová výroba oslabila meziročně o pět procent, tedy nejvíce od loňského srpna. Propad pokračoval v únoru, jak ukazují dnes zveřejněná čísla. Průmysl se meziročně propadl o 2,6 procenta.
• Český průmysl překonává očekávání, zejména díky oživení autoprůmyslu. Ten měl v březnu nejlepší měsíc za takřka 3,5 roku
  Průmyslová výroba v Česku v březnu mírně překonala očekávání. Meziročně přidala 2,2 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů vzestup pouze o 1,9 procenta.
• Český průmysl se boji koronaviru, hrozí rozsáhlejší propouštění
  Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu byly v lednu lepší, než trh čekal. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu, který představuje klíčový předstihový ukazatel kondice české výrobní sféry, v lednu vzrostl o 1,6 bodu na hodnotu 45,2. Předčil tak očekávání trhu o 0,6 bodu. Hodnota pod úrovní padesáti bodu však představuje zhoršování podmínek. Příslušný index ji vykazuje nepřetržitě už více než rok.
• Český průmysl se loni poprvé od roku 2013 propadl, do červených čísel ho seslal nečekaně zlý prosincový finiš
  Tuzemská průmyslová výroba se v roce 2019 nakonec poměrně nečekaně propadla. Poprvé od roku 2013. Meziroční pokles činí bez očištění 0,4 procenta. Hlubší pokles vykázal český průmysl naposledy v roce 2012, kdy ztratil 0,8 procenta. V očištěném vyjádření je loňský výkon průmyslu ještě o desetinu procentního bodu nižší, neboť pokles činí 0,5 procenta. Roku 2019 v porovnání s rokem 2018 totiž nahrálo to, že měl o jeden pracovní den více.