Květnové zvýšení sazeb ECB nejisté po komentářích Lanea

Čtěte více

• Květen nebyl pro akcie v Praze a Evropě příznivý
  Sell in May and go away. Tolik jedna z klasických investorských pouček.
• Květen – postupný návrat do normálu
  Celkový objem aktiv bankovního sektoru zpomalil v květnu své tempo růstu na 0,6 % meziměsíčně. Stejně jako v předchozím měsíci došlo k nárůstu dluhových cenných papírů v držení bank, i když v mnohem menší míře +43 mld. Kč, a zvýšily se i vklady a úvěry u centrálních bank. Také úvěry a ostatní pohledávky za klienty po dubnovém propadu opět mírně vzrostly, a to o 0,1 %.
• Květen přinesl další zpomalení inflace
  Růst spotřebitelských cen v květnu dále přibrzdil, když meziroční inflace ztratila tři desetiny procentního bodu a dosáhla 2,9 %. Po šesti měsících se tak vrátila do tolerančního pásma inflačního cíle ČNB. Oproti dubnu se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 %. Květnová inflace byla mírně vyšší oproti našim očekáváním i konsenzu trhu. Ke zpomalení meziročního cenového růstu došlo u potravin a nealkoholických nápojů, méně rostly i ceny oděvů a vodného a stočného, kde se částečně projevilo snížení DPH z 15 na 10 procent. V květnu se pak ještě více prohloubil pokles cen pohonných hmot, které jsou oproti úrovni před rokem nižší o více než pětinu. Na druhé straně zrychlil růst cen alkoholických nápojů a tabáku.
• Květen – úvěrový trh v rozkvětu
  Celková suma aktiv bankovního sektoru v průběhu května mírně poklesla o 0,1 % (-11,2 mld. Kč) a k poslednímu dni měsíce dosahovala hodnoty 9 017,4 mld. Kč. Za prvním poklesem od počátku roku stojí snížení objemu poskytnutých úvěrů jak na mezibankovním trhu (-0,5 % meziměsíčně), tak klientům bank (-1,3 % meziměsíčně). Také položka dluhových cenných papírů v držení bank zpomalila své tempo růstu na 0,6 % meziměsíčně. V porovnání s koncem května 2020 je bilanční suma vyšší o 3,4 %.
• Květen ve znamení plošného poklesu výrobních cen
  Ceny průmyslových výrobců v ČR klesly v květnu meziměsíčně o 1,2 % po dubnovém růstu o 0,2 %. Jejich meziroční růst ve výsledku zpomalil z 1,4 % na 1,0 % a nacházel se hluboko pod tržním konsensem, který naopak očekával zrychlení na 2,0 % y/y. Na silném meziměsíčním poklesu se významně podílely ceny energií, ropy a koksu. Pomohly tomu výrazně nižší ceny surové ropy na světových trzích a silnější koruna. Energie (elektřina, plyn, pára a klimatizovaný vzduch) meziměsíčně zlevnily v průměru o 2,1 %. Mírnějším tempem ale ceny v květnu klesaly ve většině sledovaných odvětví.
• Květnová data podtrhují slabší růst tuzemské ekonomiky
  Květnová data ukázala na slabý výkon v průmyslu i stavebnictví a podtrhla tak pouze utlumený růst tuzemské ekonomiky. Průmyslová výroba v květnu meziměsíčně výrazně klesla. Vliv na to měla i nižší výroba aut, kterou trápí nedostatek součástek v tuzemských automobilkách. Po dubnovém nárůstu výrazně klesla i produkce ve stavebnictví. Celkově tak zůstává i stavebnictví v útlumu s ohledem na přísné měnové podmínky. Přebytek zahraničního obchodu v květnu sice přetrval, a to zejména díky pozitivnímu saldu obchodu s motorovými vozidly, oproti dubnu se však snížil.
• Květnová důvěra v ekonomiku
  „V květnovém snížení důvěry spotřebitelů se pravděpodobně projevilo oznámení vládního konsolidačního balíčku, které se promítne do rodinných rozpočtů. Navzdory lepšímu hodnocení aktuální finanční situace přetrvávají obavy v delším horizontu. Spotřebitelé tak zvažují větší či zbytné výdaje, což potvrzuje i chování našich zákazníků, kteří si v menší míře berou úvěry na zbytné zboží.”
• Květnová inflace byla vyšší, než odhadovala ČNB
  Květnová meziroční inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Důvodem rozdílu byla vyšší než očekávaná jádrová inflace, která je očištěná o sezónní vlivy, změny regulovaných cen, daňové úpravy a jiná administrativní opatření. Naopak propad cen pohonných hmot byl proti odhadům ČNB výraznější. Meziroční inflace v květnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 2,9 procenta.
• Květnová průmyslová produkce zaznamenala zlepšení, výhled je však stále nejistý
  Podle dnes zveřejněných dat ČSÚ vzrostla průmyslová produkce v květnu meziměsíčně o 13,8 %, v meziročním vyjádření však i nadále klesala, a to o výrazných 25,7 %. To bylo zhruba v souladu s naší prognózou, zatímco trh počítal s mírně lepším výsledkem. Za oživením produkce průmyslu stálo především uvolnění protikoronavirových opatření. K tomu v květnu došlo jak v tuzemské ekonomice, tak i v ekonomikách našich obchodních partnerů. Fyzické překážky podnikání tak sice padly, to co však průmyslové podniky stále postrádají je poptávka. Slabá poptávka souvisí především s nejistým vývojem ekonomiky v druhé polovině roku. K oživení ekonomického růstu nejspíše dojde, zásadní otázkou je však v jakém rozsahu. Vývoj nových průmyslových zakázek prozatím moc optimistický není, když jejich hodnota poklesla v květnu meziročně o 34,7 %. Takto výrazným tempem klesaly jak zakázky z tuzemska, tak i ze zahraničí. Nejvíce přitom propadly zakázky v automobilovém průmyslu. Ten je přitom v česku významným zdrojem přidané hodnoty a zaměstnanosti. Jde zejména o to, že automobily představují luxusní statek, po kterých v době ekonomické recese poptávka logicky klesá.
• Květnové výsledky reálné ekonomiky překonaly i nejbujnější odhady analytiků
  Po ranním výsledku německé průmyslové produkce v květnu (1,2 % m/m) vykázal nad očekávání vysoké tempo růstu i český průmysl (3,3 % m/m). Očištěný údaj o kalendářní vlivy meziročně přidal silných 10,7 %. Hlavním tahounem je stále vývoj produkce aut, ale k růstu průmyslu přispívá stále více dalších sektorů zpracovatelského průmyslu, což činí jeho růst robustnější.
• Květnový Broker Consulting Index podílových fondů: Květnovými vítězi jsou komoditní a akciové fondy, ostatní fondy po krátkodobém růstu opět ztratily
  Broker Consulting Index podílových fondů v měsíci květnu již nepřinesl tak příznivé výsledky u všech sledovaných fondů, jak tomu bylo v dubnu. Posílily pouze akciové a komoditní fondy, kterým se daří už od začátku tohoto roku. Komoditní fondy jsou také jednoznačným vítězem měsíce, za který si připsaly 2,60 %. Naopak nemovitostní, dluhopisové fondy a fondy peněžního trhu zaznamenaly v květnu zápornou nulu.
• Květnový maloobchod včera nepřesvědčil
  Český spotřebitel ani po šesti kvartálech reálného poklesu spotřeby nehlásí nijak zásadní obrat k lepšímu. V květnu maloobchodní tržby sice lehce vzrostly (o 0,5 % meziměsíčně), ale to po poměrně výrazném dubnovém poklesu bylo spíše zklamáním. Meziročně tak maloobchodní tržby pokračují v reálném poklesu přes 6 % a zdá se, že ve druhém kvartále 2023 se český spotřebitel ještě z “úsporného módu” neprobral. Tomu ostatně odpovídá ne zrovna pozitivní vývoj spotřebitelské nálady.
• Květnový růst cen zrychlí na obou březích Atlantiku
  Dolar na trhu s eurem během posledního obchodního dne oslabil až na dnešní ranní úroveň 1,1280 EUR/USD. Americké měně neprospěly horší makroekonomické údaje o průmyslu a především velmi holubičí výstup ze zasedání Fedu. Američtí centrální bankéři v souladu s očekáváním ponechali sazby beze změn, posunul se však názor jednotlivých členů FOMC na trajektorii měnové politiky. Především v reakci na velké zklamání z posledních údajů z trhu práce (jen 38 tis. nových pracovních míst v květnu) vzrostl počet centrálních bankéřů, kteří očekávají pouze jedno letošní zvýšení sazeb. Zatímco na minulém zasedání měl tento názor jenom jeden člen FOMC, nyní už jich bylo šest. Pohled Fedu se tak přiblížil k očekávání SG, že letos dojde ke zvýšení sazeb pouze jednou, a to v prosinci.
• K více než procentnímu růstu pomohl pražské burze ČEZ a Erste
  Pražská burza vstoupila do nového týdne růstem. Index PX dnes posílil o 1,12 procenta na 820,31 bodu. Nahoru ho táhl především růst ceny akcií společnosti ČEZ a bankovní skupiny Erste. Vyplývá to z údajů na burzovním webu.
• Kvůli dnešnímu státnímu svátku v USA bude tržní aktivita v Evropě na nízké úrovni
  Globální akciové trhy o víkendu vzrostly, když Fed ponechal úrokovou sazbu beze změny na 5,25 % a poté naznačil potenciální zvýšení sazeb koncem roku. Dvojí postoj se zdá být verbální intervencí, která naznačuje možnost drastičtějších opatření, která by zabránila kolapsu trhu nebo neodůvodněnému růstu.
• Kvůli inflaci a zdražování energií už investuje více než polovina Čechů. Čtvrtina lidí ale raději drží peníze pod polštářem
  Podíl Čechů, podle kterých je nejlepší držet peníze v hotovosti, vzrostl za poslední rok navzdory vysoké inflaci o více než třetinu na 13 procent. Dalších 12 % lidí preferuje ukládání peněz na běžných účtech. Za rok tak při současné úrovni inflace přijdou o více než desetinu hodnoty svých financí. Vyplývá to z průzkumu Generali Lví podíl, který dnes představila společnost Generali Investments. Přes 61 % lidí do 26 let naopak své úspory investuje. Stále oblíbenější jsou pak mezi mladými kryptoměny, které však přináší i řadu rizik.
• Kvůli inflaci se Češi obávají o finanční situaci sebe i svých dětí. Tři čtvrtiny se obávají, že v důchodu s penězi nevyjdou
  Strach z vysoké inflace Čechy neopustil ani po roce. Podíl Čechů, kteří se kvůli ní bojí o finanční situaci sebe i svých dětí, vzrostl na tři čtvrtiny. Téměř polovina z nich spoří svým dětem na bydlení, dalších 28 % odkládá peníze pro své děti na vzdělávání. Vyplývá to z průzkumu Generali Lví podíl, který představila společnost Generali Investments. Téměř tři čtvrtiny lidí se kvůli ekonomické situaci v roce 2022 také obávají, zda budou mít dostatek peněz v důchodu.
• Kvůli obavám o dodávky a omezenému dopadu omikronu roste cena ropy
  V pondělí vzrostly ceny ropy, futures na ropu Brent dosáhly nejvyšší ceny za poslední 3 roky. Ropa si připsala 40 centů a dosáhla hodnoty 86,46 USD za barel. Maxima se ropa Brent dotkla v říjnu 2018 kdy byla její hodnota 86,71 USD za barel.
• Kvůli obavám o evropskou úrodu rostou ceny pšenice
  Pšeničné futures v Chicagu a Paříži dosáhly minulý měsíc čtyřměsíčního minima, nyní však vykazují známky zotavení. Pomáhají jim v tom vyhlídky na špatnou úrodu v západní Evropě, zejména ve Francii, která je největším pěstitelem pšenice v EU. Koncem loňského roku zkomplikovaly výsev ozimé pšenice silné srážky, takže se plodina příliš neujala, zvýšil se výskyt chorob a celkově utrpěla kvalita. Francouzské ministerstvo zahraničí minulý měsíc prudce snížilo přibližné odhady letošní úrody. Očekává o 25 % méně pšenice než loni, což by byla jedna z nejhorších sklizní za posledních 40 let. Navíc byla jihovýchodní Evropa zasažena extrémními vedry, takže jarní plodiny trpěly suchem.
• Kvůli obavám vystoupala ropa z dvoutýdenního minima
  Nejaktuálnější sankce Evropské unie vůči palivu z Ruska by mohly vést ke zhoršení napjatosti trhu, kterou se USA snaží zmírnit dodatečným prodejem.