Češi vyhodí do popelnic vánoční cukroví za více než 100 milionů korun. Mohli by jej místo toho věnovat třeba potravinové bance

Čtěte více

• Češi v listopadu navýšili své útraty méně, než se čekalo. Utrácí ovšem stále solidně, jejich nákupní apetýt zeslábne letos, i kvůli obavě z propouštění
  Češi stále nakupují docela s gustem, od oblečení přes mobily až po elektroniku. Jejich útraty táhnou ekonomiku, jisté ochlazení však již přichází. Růst maloobchodních tržeb v listopadu 2019 opět úplně nenaplnil očekávání analytiků, byť za střední hodnotou jejich odhadu meziročního růstu ve výši tří procent zaostal jen nepatrně.
• Češi v listopadu navýšili své útraty v obchodech nejvýrazněji za více než dvacet let, třeba za oblečení a boty utratili o více než 280 % o rok dříve
  Lidé v ČR loni v listopadu navýšili své útraty v obchodech nejvíce za více než dvacet let. Meziročně totiž tržby v maloobchodu vzrostly o 13,2 procenta, což je nejvyšší údaj od října 2001.
• Češi v Německu: požadavky ✅ kariérní příležitosti ✅ integrace
  Zjistěte, jaké jsou požadavky a formality pro Čechy, kteří chtějí pracovat v Německu ✅ Objevte kariérní příležitosti ✅ Tipy pro integraci.
• Češi v polském pohraničí by se dnes měli předzásobit pohonnými hmotami
  Češi v polském pohraničí by se dnes měli předzásobit pohonnými hmotami, od zítřka hrozí jejich skokové zdražení. Paliva jsou v Polsku, kde nízké ceny zajišťuje i armáda, stále dramaticky levnější než v ČR i přesto, že investoři věří ve volební úspěch opozice.
• Češi v polském pohraničí by se měli předzásobit pohonnými hmotami, po víkendu hrozí jejich skokové zdražení. Paliva jsou v Polsku, kde nízké ceny zajišťuje i armáda, stále dramaticky levnější než v ČR i přesto, že investoři věří ve volební úspěch opozice
  Pohonné hmoty v Polsku jsou stále dramaticky levnější než ty v Česku. Rozdíl činí v případě benzínu průměrně 7,70 Kč/l, v případě nafty dokonce 7,80 Kč/l. Vyplývá to z dat, která včera zveřejnila Evropská komise. Jedná se o průměry, resp. rozdíly průměrů, vždy za celou zemi; například v pohraničí se ceny od těch průměrných mohou i poměrně výrazně lišit.
• Češi v průměru berou už skoro 40 tisíc, růst mezd loni ve čtvrtém čtvrtletí „vyrazil dech“. Propouštění jsou hlavně pracovníci s nízkým příjmem
  Průměrná mzda se loni ve čtvrtém čtvrtletí poprvé v historii České republiky přiblížila k úrovni 40 tisíc korun. Dosáhla úrovně 38 525 korun. Její meziroční nárůst, v porovnání s posledním čtvrtletím roku 2019, výrazně překonal očekávání analytiků. Ti, které oslovila agentura Bloomberg, předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů reálný růst mezd o jedno procento. Ve skutečnosti si mzdy polepšily o 3,8 procenta. To znamená, že průměrná mzda byla ve čtvrtém čtvrtletí 2020 o zhruba 2000 korun vyšší, než experti předpokládali. To ilustruje značnou míru nejistoty, kterou jsou z důvodu pandemické situace odhady makroekonomických veličin zatíženy. Nutno však doplnit, že na průměrnou mzdu dosáhne pouze přibližně třetina pracovníků, zatímco zbylé dvě třetiny mají mzdu nižší.
• Češi v říjnu navýšili své útraty méně, než se čekalo. Utrácí ovšem stále solidně, jejich nákupní apetýt zeslábne příští rok, kvůli obavě z propouštění
  Češi stále nakupují s gustem, od oblečení přes mobily až po elektroniku. Jejich útraty táhnou ekonomiku, ochlazení přijde příští rok. Rychlejší růstové dynamiky v tomto ekonomickém cyklu už český maloobchod nedosáhne.
• Češi v říjnu utráceli více, než se čekalo. Návrat společenského život vedl k růst výdajů za oděvy, obuv, kosmetiku či sportovní zboží
  Vývoj maloobchodních tržeb bez zahrnutí prodeje aut v říjnu pozitivně překvapil. Růst tržeb zrychlil na 5,6 procenta, takže znatelně překonal průměrné očekávání trhu.
• Češi v srpnu utráceli více, než se čekalo. Do obchodů je vrací přetrvávající nízká inflace při nadále nízké nezaměstnanosti
  Maloobchodní tržby v Česku rostly v srpnu meziročně o 5,3 procenta, tedy znatelně více, než předpokládaly expertní odhady. Ty měly v konsensu za to, že to bude jen o 4,3 procenta.
• Češi v uplynulém půlroce uspořili rekordní část svého příjmu. Odkládali spotřebu i tvořili opatrnostní rezervy
  České domácnosti v letošním první čtvrtletí uspořily druhý nejvýraznější objem finančních prostředků v historii České republiky od roku 1993. Hrubá míra úspor domácností dosáhla neočištěně úrovně 25,4 procenta. Vyšší byla jen v posledním čtvrtletí roku 2020, kdy činila rovných 26 procent. To znamená, že tuzemské domácnosti v souhrnu ve čtvrtletním sledování nikdy v historii neušetřily tak velkou část svého čistého příjmu jako v uplynulých dvou čtvrtletích.
• Češi výrazně omezují své útraty, inflace se začíná výrazně projevovat. Pandemický polštář už spotřebitelé vyčerpali, či jej dále v obavě z finanční budoucnost vyčerpávat nechtějí
  Tržby maloobchodníků v květnu nečekaně silně propadly. V meziročním vyjádření poklesly o bezmála sedm procent. Pokles reálně o 6,9 procenta je více než dvakrát hlubší, než předpokládal ten nejpesimističtější expertní odhad.
• Češi vzali v únoru obchody útokem, báli se karantény. Masivně vykupovali nejen droždí či roušky, takže maloobchodní tržby dopady mnohem lépe, než se čekalo
  Maloobchodní tržby v ČR vykázaly v únoru nad všechna očekávání lepší výsledek. Při vyloučení motoristického segmentu rostly meziročně o 7,4 procenta, zatímco trh ve střední hodnotě analytických odhadů očekával dle agentury Bloomberg vzestup pouze ve výši 4,5 procenta. Nečekaně dobře se vedlo také maloobchodu se zahrnutím motoristického segmentu. Trh předpokládal meziroční růst 2,4 procenta, ve skutečnosti však vzestup dosáhl 3,6 procenta. V obou případech – jak se zahrnutím, tak bez zahrnutí motoristického segmentu – maloobchod překonal nejsmělejší analytické odhady. Lze tedy říci, že maloobchod jako celek v únoru ještě šíření koronavirové nákazy nijak negativně neovlivnilo.
• Češi v září hodně zvýšili své útraty za auta, elektroniku, kosmetiku a obecně za nákupy na e-shopech. Tyto výdaje táhnou celou ekonomiku, ochlazení přijde příští rok
  Češi stále nakupují s gustem, od elektroniky po kosmetiku. Jejich útraty táhnou ekonomiku, ochlazení přijde příští rok.
• Češi za čtvrtletí zobchodovali kryptoměny za miliardu
  V prvním čtvrtletí letošního roku investoři v Česku zobchodovali kryptoměny za zhruba 1,1 miliardy korun. To je zhruba o polovinu méně než ve stejném období loni během takzvané bitcoinové horečky. Největší objem obchodů i nadále připadá na bitcoin a ethereum, říká ředitel a zakladatel české společnosti Bit.plus Martin Stránský.
• Češi za říjen zobchodovali kryptoměny v hodnotě 200 milionů Kč
  Obchodování na krypto trhu v letošním říjnu pokračovalo, zobchodovalo se přibližně 200 milionů Kč. To je dvojnásobek objemu z loňského října. Čeští investoři letos nakoupili digitální aktiva za téměř 4,2 miliardy KČ. To znamená meziroční zvýšení obchodů o 90%.
• Češi zatím příliš nespoří na horší časy, krize se nebojí
  Míra úspor českých domácností vykázala v loňském třetím čtvrtletí úroveň 9,6 procenta, vyplývá z dnešních údajů ČSÚ. Jinými slovy, Češi během období července až září 2019 průměrně uspořili necelou desetinu peněz, které jim v kapse z příjmu zbývaly po zaplacení daní a případném přijetí sociálních dávek. To je znatelně méně než v letech 2014 až 2016, kdy si po proběhlé krizi vytvářeli „polštář úspor“, případně ještě žili v živé vzpomínce na krizová léta, což umocňovalo jejich opatrností motivaci k tvorbě úspor a šetrnějšímu přístupu ke spotřebě. S příchodem roku 2017 ale toto jejich chování vzalo v jisté míře za své a od té doby jsou Češi ve svých výdajích „uvolněnější“, resp. v tvorbě úspor nejsou tak důslední. Jejich obava ze ztráty zaměstnání je stále nízká, stejně jako obava ze zhoršení vlastní finanční situace. Krize se zkrátka Češi stále nebojí.
• Češi za Vánoce utratí více než Slováci. V obou regionech převládají hmotné dárky, význam těch peněžních ale roste
  Nejvíce Čechů plánuje za dárky utratit do 10 tisíc korun, u našich východních sousedů budou Vánoce skromnější. Kromě věcných darů se velké oblibě těší i peněžní hotovost. Informace vyplynuly z online dotazování investiční platformy Portu.
• Češi získali své čtyři zlaté medaile na olympiádě ze zemí EU „nejlevněji“. Čtyři zlaté už mají v EU kromě Čechů jen Německo, Francie a Nizozemsko, vesměs země s násobně většími rozpočty na sport
  Česko zažívá velmi úspěšnou olympiádu. Dosud v Tokiu čeští sportovci získali čtyři zlaté medaile. „Tokio 2020“ se tak může do historie českého olympismu zapsat zlatým písmem podobně jako jiná olympiáda konaná v Japonsku, „Nagano 1998“, kde fenomenálně triumfovali – v „turnaji století“ – čeští hokejisté.
• Češi změnili investiční plány. Nejvíce si polepšily nemovitosti a drahé kovy
  Češi chrání svůj majetek před inflací jinak než dříve a mění své investiční návyky. Oproti předkrizové době je v současnosti nejoblíbenější investice do nemovitostí, následují podílové fondy a drahé kovy. Další příčky obsadily akcie zahraničních firem a ETF. Pohoršily si dluhopisy a akcie českých firem, „na svém“ zůstaly kryptoměny. Největšími skokany jsou ale společně s nemovitostmi právě drahé kovy, zejména zlato. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění pro Českou mincovnu realizovaného v květnu 2023 společností STEM/MARK na reprezentativním vzorku 1746 dospělých obyvatel ČR.
• Češi zvolili převážně europoslance, kteří pro euro zrovna nehoří, bylo by zvláštní, kdyby pro něj hořel eurokomisař. Nahrálo by to Babišovi, Turkovi a spol., navíc hrozí „frexit“
  Jednoznačně pro přijetí eura je jen 5 z 21 včera zvolených europoslanců, tedy necelých 24 %. Bylo by tudíž velmi zvláštní, pokud by jednoznačně pro euro měl být český eurokomisař. Veřejnost by si to vyložila jako vládní pohrdání vůlí voličů. A pokud ne, tak jí to tak jistě vyloží opozice.