Češi vzali v únoru obchody útokem, báli se karantény. Masivně vykupovali nejen droždí či roušky, takže maloobchodní tržby dopady mnohem lépe, než se čekalo

Čtěte více

• Češi v Německu: požadavky ✅ kariérní příležitosti ✅ integrace
  Zjistěte, jaké jsou požadavky a formality pro Čechy, kteří chtějí pracovat v Německu ✅ Objevte kariérní příležitosti ✅ Tipy pro integraci.
• Češi v polském pohraničí by se dnes měli předzásobit pohonnými hmotami
  Češi v polském pohraničí by se dnes měli předzásobit pohonnými hmotami, od zítřka hrozí jejich skokové zdražení. Paliva jsou v Polsku, kde nízké ceny zajišťuje i armáda, stále dramaticky levnější než v ČR i přesto, že investoři věří ve volební úspěch opozice.
• Češi v polském pohraničí by se měli předzásobit pohonnými hmotami, po víkendu hrozí jejich skokové zdražení. Paliva jsou v Polsku, kde nízké ceny zajišťuje i armáda, stále dramaticky levnější než v ČR i přesto, že investoři věří ve volební úspěch opozice
  Pohonné hmoty v Polsku jsou stále dramaticky levnější než ty v Česku. Rozdíl činí v případě benzínu průměrně 7,70 Kč/l, v případě nafty dokonce 7,80 Kč/l. Vyplývá to z dat, která včera zveřejnila Evropská komise. Jedná se o průměry, resp. rozdíly průměrů, vždy za celou zemi; například v pohraničí se ceny od těch průměrných mohou i poměrně výrazně lišit.
• Češi v průměru berou už skoro 40 tisíc, růst mezd loni ve čtvrtém čtvrtletí „vyrazil dech“. Propouštění jsou hlavně pracovníci s nízkým příjmem
  Průměrná mzda se loni ve čtvrtém čtvrtletí poprvé v historii České republiky přiblížila k úrovni 40 tisíc korun. Dosáhla úrovně 38 525 korun. Její meziroční nárůst, v porovnání s posledním čtvrtletím roku 2019, výrazně překonal očekávání analytiků. Ti, které oslovila agentura Bloomberg, předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů reálný růst mezd o jedno procento. Ve skutečnosti si mzdy polepšily o 3,8 procenta. To znamená, že průměrná mzda byla ve čtvrtém čtvrtletí 2020 o zhruba 2000 korun vyšší, než experti předpokládali. To ilustruje značnou míru nejistoty, kterou jsou z důvodu pandemické situace odhady makroekonomických veličin zatíženy. Nutno však doplnit, že na průměrnou mzdu dosáhne pouze přibližně třetina pracovníků, zatímco zbylé dvě třetiny mají mzdu nižší.
• Češi v říjnu navýšili své útraty méně, než se čekalo. Utrácí ovšem stále solidně, jejich nákupní apetýt zeslábne příští rok, kvůli obavě z propouštění
  Češi stále nakupují s gustem, od oblečení přes mobily až po elektroniku. Jejich útraty táhnou ekonomiku, ochlazení přijde příští rok. Rychlejší růstové dynamiky v tomto ekonomickém cyklu už český maloobchod nedosáhne.
• Češi v říjnu utráceli více, než se čekalo. Návrat společenského život vedl k růst výdajů za oděvy, obuv, kosmetiku či sportovní zboží
  Vývoj maloobchodních tržeb bez zahrnutí prodeje aut v říjnu pozitivně překvapil. Růst tržeb zrychlil na 5,6 procenta, takže znatelně překonal průměrné očekávání trhu.
• Češi v srpnu utráceli více, než se čekalo. Do obchodů je vrací přetrvávající nízká inflace při nadále nízké nezaměstnanosti
  Maloobchodní tržby v Česku rostly v srpnu meziročně o 5,3 procenta, tedy znatelně více, než předpokládaly expertní odhady. Ty měly v konsensu za to, že to bude jen o 4,3 procenta.
• Češi v uplynulém půlroce uspořili rekordní část svého příjmu. Odkládali spotřebu i tvořili opatrnostní rezervy
  České domácnosti v letošním první čtvrtletí uspořily druhý nejvýraznější objem finančních prostředků v historii České republiky od roku 1993. Hrubá míra úspor domácností dosáhla neočištěně úrovně 25,4 procenta. Vyšší byla jen v posledním čtvrtletí roku 2020, kdy činila rovných 26 procent. To znamená, že tuzemské domácnosti v souhrnu ve čtvrtletním sledování nikdy v historii neušetřily tak velkou část svého čistého příjmu jako v uplynulých dvou čtvrtletích.
• Češi vyhodí do popelnic vánoční cukroví za více než 100 milionů korun. Mohli by jej místo toho věnovat třeba potravinové bance
  V Česku konzumuje vánoční cukroví zhruba 60 procent dospělé populace, vyplývá z průzkumů. Jenže přibližně desetina z těchto lidí, zhruba 530 tisíc osob, zase podle jiných šetření přiznává, že část napečeného či zakoupeného cukroví po svátcích vyhazuje. Zkrátka jej nestihne spořádat.
• Češi výrazně omezují své útraty, inflace se začíná výrazně projevovat. Pandemický polštář už spotřebitelé vyčerpali, či jej dále v obavě z finanční budoucnost vyčerpávat nechtějí
  Tržby maloobchodníků v květnu nečekaně silně propadly. V meziročním vyjádření poklesly o bezmála sedm procent. Pokles reálně o 6,9 procenta je více než dvakrát hlubší, než předpokládal ten nejpesimističtější expertní odhad.
• Češi v září hodně zvýšili své útraty za auta, elektroniku, kosmetiku a obecně za nákupy na e-shopech. Tyto výdaje táhnou celou ekonomiku, ochlazení přijde příští rok
  Češi stále nakupují s gustem, od elektroniky po kosmetiku. Jejich útraty táhnou ekonomiku, ochlazení přijde příští rok.
• Češi za čtvrtletí zobchodovali kryptoměny za miliardu
  V prvním čtvrtletí letošního roku investoři v Česku zobchodovali kryptoměny za zhruba 1,1 miliardy korun. To je zhruba o polovinu méně než ve stejném období loni během takzvané bitcoinové horečky. Největší objem obchodů i nadále připadá na bitcoin a ethereum, říká ředitel a zakladatel české společnosti Bit.plus Martin Stránský.
• Češi za nejlevnější pohonné hmoty takřka v celé EU vděčí tomu, že platí korunou, a nepřijali euro. Ale i tomu, že stále ve velkém dovážejí ruskou ropu
  Češi za nejlevnější pohonné hmoty takřka v celé EU vděčí tomu, že si nechali korunu, a nepřijali euro. A i tomu, že stále ve velkém využívají ruskou ropu, aniž slevu z ní tak výrazně zdanili jako Maďaři.
• Češi za říjen zobchodovali kryptoměny v hodnotě 200 milionů Kč
  Obchodování na krypto trhu v letošním říjnu pokračovalo, zobchodovalo se přibližně 200 milionů Kč. To je dvojnásobek objemu z loňského října. Čeští investoři letos nakoupili digitální aktiva za téměř 4,2 miliardy KČ. To znamená meziroční zvýšení obchodů o 90%.
• Češi zatím příliš nespoří na horší časy, krize se nebojí
  Míra úspor českých domácností vykázala v loňském třetím čtvrtletí úroveň 9,6 procenta, vyplývá z dnešních údajů ČSÚ. Jinými slovy, Češi během období července až září 2019 průměrně uspořili necelou desetinu peněz, které jim v kapse z příjmu zbývaly po zaplacení daní a případném přijetí sociálních dávek. To je znatelně méně než v letech 2014 až 2016, kdy si po proběhlé krizi vytvářeli „polštář úspor“, případně ještě žili v živé vzpomínce na krizová léta, což umocňovalo jejich opatrností motivaci k tvorbě úspor a šetrnějšímu přístupu ke spotřebě. S příchodem roku 2017 ale toto jejich chování vzalo v jisté míře za své a od té doby jsou Češi ve svých výdajích „uvolněnější“, resp. v tvorbě úspor nejsou tak důslední. Jejich obava ze ztráty zaměstnání je stále nízká, stejně jako obava ze zhoršení vlastní finanční situace. Krize se zkrátka Češi stále nebojí.
• Češi za Vánoce utratí více než Slováci. V obou regionech převládají hmotné dárky, význam těch peněžních ale roste
  Nejvíce Čechů plánuje za dárky utratit do 10 tisíc korun, u našich východních sousedů budou Vánoce skromnější. Kromě věcných darů se velké oblibě těší i peněžní hotovost. Informace vyplynuly z online dotazování investiční platformy Portu.
• Češi získali své čtyři zlaté medaile na olympiádě ze zemí EU „nejlevněji“. Čtyři zlaté už mají v EU kromě Čechů jen Německo, Francie a Nizozemsko, vesměs země s násobně většími rozpočty na sport
  Česko zažívá velmi úspěšnou olympiádu. Dosud v Tokiu čeští sportovci získali čtyři zlaté medaile. „Tokio 2020“ se tak může do historie českého olympismu zapsat zlatým písmem podobně jako jiná olympiáda konaná v Japonsku, „Nagano 1998“, kde fenomenálně triumfovali – v „turnaji století“ – čeští hokejisté.
• Češi změnili investiční plány. Nejvíce si polepšily nemovitosti a drahé kovy
  Češi chrání svůj majetek před inflací jinak než dříve a mění své investiční návyky. Oproti předkrizové době je v současnosti nejoblíbenější investice do nemovitostí, následují podílové fondy a drahé kovy. Další příčky obsadily akcie zahraničních firem a ETF. Pohoršily si dluhopisy a akcie českých firem, „na svém“ zůstaly kryptoměny. Největšími skokany jsou ale společně s nemovitostmi právě drahé kovy, zejména zlato. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění pro Českou mincovnu realizovaného v květnu 2023 společností STEM/MARK na reprezentativním vzorku 1746 dospělých obyvatel ČR.
• Češi zvolili převážně europoslance, kteří pro euro zrovna nehoří, bylo by zvláštní, kdyby pro něj hořel eurokomisař. Nahrálo by to Babišovi, Turkovi a spol., navíc hrozí „frexit“
  Jednoznačně pro přijetí eura je jen 5 z 21 včera zvolených europoslanců, tedy necelých 24 %. Bylo by tudíž velmi zvláštní, pokud by jednoznačně pro euro měl být český eurokomisař. Veřejnost by si to vyložila jako vládní pohrdání vůlí voličů. A pokud ne, tak jí to tak jistě vyloží opozice.
• Čeští dolaroví milionáři potvrzují svou roli investorů, bohatnou především na akciích a private equity investicích
  Čeští dolaroví milionáři potvrzují svou přeměnu z podnikatelů na investory. Hlavním zdrojem jejich bohatství jsou investice, zejména ty do podnikání v podobě akcií, private equity fondů či korporátních dluhopisů. Ačkoliv jsou v predikcích na další období pozitivní a věří, že i v dalším roce, se jim povede dobře, současnou ekonomickou situaci u nás hodnotí obezřetně. Pod vlivem globálních změn a trendů mění investiční chování a hodlají využít nabízených příležitostí zejména v oblasti energetiky a zbrojního průmyslu. Vyplývá to ze čtrnáctého ročníku unikátního průzkumu J&T Banka Wealth Report 2024, který mapuje postoje a investiční chování českých a slovenských dolarových milionářů.