Rozbřesk: Jak daleko jsme od vrcholu inflace? Eurodolar u parity přes výprodej akcií i dluhopisů

Čtěte více

• Rozbřesk: Italská vláda padla, trhům to však zatím nevadí
  Italská vláda včera podle očekávání padla. V zemi, která po druhé světové válce vystřídala již šedesát jedna vlád, se ovšem nejedná o nic zcela mimořádného. Na politickou nejistotu jsou trhy v zásadě zvyklé. Potíž je dnes ovšem v tom, že italská ekonomika může v druhé polovině roku opět spadnout do recese a její veřejné finance se tak automaticky dostávají pod větší tlak. Příprava italského rozpočtu na rok 2020 je proto v Bruselu ostře sledovaná. Současná dohoda zní jasně, pokud Italové nenajdou v rozpočtu na příští rok dostatečné úspory, dojde automaticky k navýšení DPH. To by mohlo poškodit již tak slabou spotřebu italských domácností.
• Rozbřesk: Italská vláda v recesi těžko splní rozpočtové cíle
  Podnikatelská nálada v eurozóně se v únoru pravděpodobně odrazila od svého dna. Má to ovšem svá ale. Za prvé nálada v průmyslu, který je zdrojem největších obav, šla dál dolů. A za druhé, první čísla naznačují, že situace v Itálii se dál zhoršuje (index bez zahrnutí Francie a Itálie dál padá). To dříve nebo později může Itálii vrátit do centra vyostřených bruselských debat.
• Rozbřesk: Italské ceny nemovitostí dále padají… jako jediné v Evropě
  Italské volby budou jednou z hlavních politických událostí tohoto roku. A do jejich konání již chybí méně než dva měsíce (4. března). I proto každé nové číslo z Itálie přitahuje v tuto chvíli dvojnásobnou pozornost. Demokratická strana bývalého premiéra Mattea Renziho se snaží voliče přesvědčit o tom, že ekonomická situace se (i díky reformám jeho vlády) vylepšuje. Není to však jednoduchý úkol, protože podle posledního výsledku eurobarometru si více jak 80 % Italů myslí, že jejich ekonomická situace je špatná.
• Rozbřesk: Italské napětí roste. Koruna stále nedotčena
  Zpráva, že italský prezident nejmenuje vládu Ligy severu a Hnutí pěti hvězd, skutečně neuklidnila trhy na dlouho. Ve včerejším obchodování šly tak italské výnosy nakonec neomylně vzhůru. V tuto chvíli je desetiletý italský výnos poblíž čtyřletých maxim okolo 2,70 % - o více než 2,3 procentního bodu výše než výnos německý.
• Rozbřesk: Italské trhy čeká další perný týden…
  Italská přestřelka s Evropskou komisí pokračuje. V uplynulém díle (týdnu) Evropská komise ostře odmítla rozpočtové plány italské vlády, které se podle ní výrazně odchylují od dohodnutého scénáře (nárůst výdajů o 2,7 % namísto 0,1 % a deficit 2,4 % namísto 0,8 % HDP). V reakci na to italské výnosy vyskočily na úroveň pětiletých maxim a agentura Moody’s v pátek snížila rating na nejnižší investiční stupeň.
• Rozbřesk: Italské volby, nízká inflace a referendum o německé koalici
  Tento týden euro pravděpodobně nebude “úplně ve své kůži”…, čeká nás únorová inflace v eurozóně, a především na konci týdne italské volby. Oboje přidělává ECB vrásky na čele a i euru to spíše vezme vítr z plachet, než aby se jednalo o záminku k novému útoku na silnější úrovně.
• Rozbřesk: Jackson Hole aneb ostře sledovaná diskuse o rušení měnového dopingu
  Více jak dvacet měsíců po startu pandemie začne tento týden klíčové setkání centrálních bankéřů v americkém Jackson Hole. Tématem číslo jedna bude ústup z mimořádných pandemických stimulů ve světle sílící inflace. A nejostřeji sledované bude bezesporu vystoupení guvernéra Fedu Powella. I když většina centrálních bankéřů pravděpodobně podporuje obrat v měnové politice (tapering - tj. snižování nákupů dluhopisů do bilance Fedu) ke konci tohoto roku, poslední zápis ze zasedání Fedu odkryl nesoulad mezi hlasujícími bankéři. Obavy z Jackson Hole znejišťovaly akciové trhy a udržovaly dolar na silných úrovních.
• Rozbřesk: Jackson Hole + nejistota před zářijovou ECB = silné euro
  Eurodolar sledoval ke konci týdne s napětím slovní přestřelky v Jackson Hole. Výroční setkání centrálních bankéřů je pro eurodolar vždy velkou událostí - dochází na něm k oznámení zásadních změn v měnové politice, nových iniciativ a směrů (například QE). Zpráva, že se letošního setkání zúčastní jak šéfka Fedu Janet Yellenová, tak president ECB Mario Draghi jenom zvýšila očekávání. Od roku 2014 totiž dvě největší centrální banky na světě míří každá opačným směrem - americký Fed postupně opatrně utahuje měnovou politiku, zatímco ECB srazila sazby do záporu a od roku 2015 provádí až do dnes politiku QE. Setkání v Jackson Hole mohlo být příležitostí oznámit “nalodění zpět na společnou loď?.
• Rozbřesk: Jaká jsou úskalí hospodářské strategie do roku 2030?
  Česká vláda chce připravit hospodářskou strategii do roku 2030. To na jedné straně dává smysl. Je dobré přesunout pozornost od okamžitého hašení pandemického požáru k “chytřejší” podpoře ekonomiky. Nemělo by jít už jen o to, likviditními záplatami a kurzarbeity lepit díry do zatékající lodi. S rozvolněním opatření jde čím dál víc o to, loď co nejlépe dostat do pohybu - nasadit chytré stimuly k restartu poptávky a možná i využít příležitosti k podpoře strukturálních změn v ekonomice. A to by právě měla řešit strategie 2030.
• Rozbřesk – Jak číst komunikaci Fedu?
  Rok se s rokem sešel a jedním z hlavních faktorů pro utváření si názoru na možný ekonomický vývoj v roce 2017 je tradičně očekávaná politika americké centrální banky, respektive vývoj amerických úrokových sazeb. Připomeňme, že Fed na posledním letošním zasedání trhy překvapil tím, že nová agregovaná projekce pro vývoj oficiálních sazeb pro rok 2017 ukazuje jejich trojí zvýšení namísto dvojího, které ukazoval tzv. Souhrn ekonomických projekcí (SEP) ještě v září. Po dlouhé době jsme se tak dočkali toho, že “tečky? v proslulém “tečkovém? grafu, jenž agreguje mediánové projekce jednotlivých členů FOMC, naznačují vyšší sazby, než předchozí prognózy.
• Rozbřesk: Jak dlouho může Česko odolávat slabému Německu?
  Špatné zprávy z Německa jako by se staly běžným denním chlebem. Velice slabé výsledky indexu Ifo v kombinaci s propady vývozů do Číny o více než 7 % meziročně a do Británie o více než 12 % meziročně ukazují, jak moc je německá ekonomika zranitelná vůči propadům globálního obchodu (meziročně klesá o necelé 1,5 %). Nepříjemné navíc je, že se špatná nálada, soudě alespoň podle posledních výsledků indexu Ifo, pomalu rozšiřuje ze sektoru pro-exportně orientovaného průmyslu do sektoru služeb. Ten doposud těžil z dobré situace na trhu práce a z růstu příjmů domácností. Špatná průmyslová nálada ovšem začíná spotřebitele čím dál víc ovlivňovat. Ti tak mohou být v následujících měsících o něco opatrnější v útratách, což se může projevit ve slabších číslech za maloobchod. Zajímavé ovšem je, že se horší čísla z Německa zatím nepromítají v Česku. Čím to?
• Rozbřesk: Jak dopadne bitva “jihu proti severu” o záchranný fond EU?
  Tento týden se rozhodne o tom, zda má plán Německa a Francie na společný záchranný fond šanci na úspěch. Trhy návrh společného záchranného mechanismu přijaly velmi pozitivně, zvlášť po té, co německý ústavní soud komplikuje komplikuje život ECB. Nový záchranný fond by mohl poskytnout přímou finanční pomoc (formou grantů nikoliv úvěrů) v celkovém objemu 500 miliard euro (zhruba 5% HDP EU). Důležité je, že se má jednat o nevratnou finanční pomoc, a to ve vyšším objemu než původně navrhovala Komise.
• Rozbřesk: Jaké nástroje zbyly ECB pro boj s koronavirem?
  Christine Lagardeová má dnes nezávidění hodnou roli. Měla by investorům nabídnout lék na tržní paniku, ale má už prakticky vybraný zbrojní arzenál. Epidemie koronaviru zastihla ECB se sazbami v hlubokém záporu (-0,5 %) a s rozjetou politikou kvantitativního uvolňování. Přesto pravděpodobně nebude chtít stát se založenýma rukama. Zvlášť, když panika po mimořádných opatřeních Donalda Trumpa zastavující jakékoliv cesty z Evropy do USA pravděpodobně paniku ještě přiživí. Co tedy ECB dnes může nabídnout?
• Rozbřesk: Jak koruna obstojí v testu francouzských voleb?
  Česká koruna může projít při francouzských volbách zajímavým testem. Historicky se nikdy nejednalo o měnu, která by reagovala výrazněji na nárůst napětí v eurozóně. V tom zpravidla vynikal polský zlotý nebo maďarský forint, které jako výše úročené měny přitahují v dobrých časech více pozornost spekulativního kapitálu a ten pak v časech nervozity a napětí obratem zase odtéká. V tuto chvíli je ale situace na českém devizovém trhu jiná. Odhadujeme, že před vypnutím intervencí do Česka přiteklo velké množství kapitálu - kumulativní “sázky? na silnější korunu mohly podle našich odhadů na konci března dosahovat 50-60 miliard euro. Pokud půjde v průběhu francouzských voleb napětí vzhůru, bude to zatěžkávací zkouška pro trpělivost sázkařů na zisky koruny. Pokud jí neprojdou (a začnou dlouhé pozice zavírat), může tlak na dočasné ztráty koruny sílit. Co tedy čekat od francouzských voleb?
• Rozbřesk: Jak moc bude chtít ČNB trhy překvapit?
  Kalendář ekonomických dat a událostí napovídá, že tento týden rozhodně nebude patřit mezi ty nudné. Už dnes se pozornost finančních trhů zaměří na předběžné výsledky evropské ekonomiky, které by měly naznačit, jak si vedla většina zemí eurozóny v posledním kvartále loňského roku, kdy delta variantu koronaviru začal postupně vytlačovat v té době ještě málo známý omikron.
• Rozbřesk – Jak moc jsou vlastně italské banky solventní?
  Nejstarší banka světa Monte dei Paschi bude pro italskou vládu tvrdším oříškem, než původně myslela. Namísto původně požadovaných 5 miliard euro bude muset sehnat kapitál ve skoro dvojnásobném objemu (8,8 miliard euro). Takto výrazná revize požadavků na kapitál jednak citelně prodraží záchranu samotné Monte dei Paschi a současně přinese značnou nejistotu ohledně toho, kolik budou italské banky jako celek ve finále potřebovat kapitálu. ECB totiž bohužel své rozhodnutí navýšit kapitálový požadavek nijak blíže nezdůvodnila. V oznámení se uvádí pouze, že bance výrazně poklesla likvidita (1 měsíční z 12,1 miliard dolaru na 7,7 miliard dolaru). Pokles likvidity ale těžko může být sám o sobě důvodem k navýšení kapitálových požadavků - i když pokles likvidity bance výrazně ztěžuje život, likvidita a kapitál jsou dvě různé věci.
• Rozbřesk: Jak moc mohou být trhy nervózní z italské euroskeptické vlády a ropa z Venezuely?
  Výnosy italských dluhopisů po zprávě o sblížení dvou euro-skeptických stran (Hnutí pěti hvězd a Ligy severu) zamířily neomylně vzhůru, zatímco euro šlo současně dolů. Ke skutečné panice má ovšem situace na italských trzích hodně daleko. Výnos italského desetiletého dluhopisu zůstává stále hluboko pod úrovněmi po italských volbách a euro své ztráty hned druhý den smazalo. Je tedy vůbec čeho se bát?
• Rozbřesk: Jak moc se bát tržních výprodejů?
  České koruně se obrat nálady na globálních trzích vůbec nelíbí a oslabila v závěru týdne k 25,40 EUR/CZK. A není se čemu divit. Byla to právě kombinace nízkých globálních výnosů a nízké averze k riziku, která držela zahraniční hráče ve spekulativních pozicích v české měně. Uplynulý týden nám nabídl dobrou ochutnávku toho, jak by koruna mohla reagovat na případnou změnu klimatu. Pro všechny, co koruna zajímá, je tedy důležité odpovědět si na zásadní otázku - budou výprodeje na globálních akciových trzích a s nimi i strach dál narůstat?
• Rozbřesk: Jak moc se trefí ČNB s optimistickými sázkami na český růst?
  Světová ekonomika šlape na plyn. Ve druhém kvartále eurozóna opět zrychlila (0,6 % mezikvartálně), podobně příjemně překvapuje i Japonsko a nakonec i Spojené státy (rovněž růst okolo 0,6 % mezikvartálně). Navíc silná červencová čísla z amerického trhu práce ukazují na dobrý výkon i ve třetím kvartále. To vše je nakonec dobře i pro Česko a i proto možná až překvapivě výrazně Česká národní banka minulý týden zvýšila svůj odhad českého růstu (na 3,6 % v tomto roce). Jestli udělala správně, mohou trochu naznačit již následující dva týdny.
• Rozbřesk: Jak mohou trhy reagovat na americké volby?
  Začíná americký volební týden. Hlasování by formálně mělo skončit v úterý 3. listopadu, ale sčítání hlasů se může protáhnout. Větší pozornost se tak může soustředit na výsledky senátních voleb a na to, zda se demokratům nepodaří ovládnout celý Kongres. Pokud by “zmodral” Kongres a demokratický kandidát Joe Biden vyhrál také prezidentské klání, byl by to pro trhy pravděpodobně signál, že poměrně hladce může projít mega stimulační balík v řádu několika bilionů dolarů, po kterém opakovaně volá americký Fed. To by byla dobrá zpráva pro většinu rizikových aktiv včetně středoevropských měn a koruny. V takovém případě by šly pravděpodobně také vzhůru dlouhé výnosy, a naopak pod tlak by se mohl dostat americký dolar.