Ranní glosa: Firmy stále více počítají se zvyšováním cen produkce

Čtěte více

• Ranní glosa: ČNB zvýší tento týden sazby minimálně o 50 bps
  Začíná týden, ve kterém bude opět hrát prim zasedání centrálních bank. Na programu je zasedání České národní banky, amerického Fedu i Bank of England a ve všech případech očekáváme utažení měnové politiky. Českou národní banku opět čeká slovy viceguvernéra Niedetzkého nebo centrálního bankéře Holuba “nestandardní hike”. To znamená růst sazeb minimálně o 50 bps a debata se povede o tom, zda-li neudělat ještě více. Pokud by se ČNB znovu rozhodla pro 75 bps, posunuli bychom vzhůru i náš cíl pro sazby na rok 2022 (minimálně na 2,75 % v závislosti na vyznění nové prognózy). Hlavním důvodem pro agresivnější postup ČNB může být opět další překvapivě vysoká inflace, příslib jejího dalšího nárůstu a destabilizace inflačních očekávání.
• Ranní glosa: Další dva testy prognózy ČNB už příští týden
  Až do úterý si bude muset trh a s ním i ČNB počkat na potvrzení odhadu českého HDP za druhý kvartál, a především na podrobnosti, co za slabým výsledkem stálo. Zda to byly zásoby, slabší export automobilů nebo nenaplněná očekávání tuzemských obchodníků, restauratérů a hoteliérů.
• Ranní glosa: Další propad evropského automobilového trhu
  Už čísla z minulého týdne ukázala, že se situace v evropském automobilovém průmyslu v průběhu října a listopadu zlepšila. Jak už ovšem naznačují předběžná čísla z Německa, nešlo o trvalejší zlepšení ani o lámání rekordů, nicméně i to stačilo na výraznější zvýšení dodávek nových vozů zákazníkům. Prosincové registrace nových aut se tak alespoň vyšplhaly na tříměsíční maximum, nicméně i tak meziročně propadly o 23 %, respektive o 15 % srovnáme-li je s prosincem roku 2019.
• Ranní glosa: Další zrychlení inflace = poslední argument pro další růst sazeb
  Dnešní inflační čísla pravděpodobně přinesou další zrychlení meziročního růstu cen. V červenci inflace zrychlila o poznání více, než jsme předpokládali my i ČNB, a to zejména kvůli jádrové inflaci. Tu žene vzhůru na jednom z předních míst imputované nájemné tažené rostoucími cenami nemovitostí a cenami ve stavebnictví (ty se do imputovaného nájemného v CPI přímo promítají).
• Ranní glosa: Data z trhu práce za září rozhodnou o zahájení útlumu měnové expanze Fedu
  Zářijový report o americké zaměstnanosti patrně rozhodne o tom, zdali Fed již v listopadu oznámí jízdní řád pro postupnou redukci měnové expanze. Pokud se tak stane, tak k úplnému odbourání politiky nákupů dluhopisů může dojít již v polovině roku 2022. Takový je asi hlavní vzkaz ze zářijového zasedání FOMC.
• Ranní glosa: Do nového čtvrtletí vstupuje evropská ekonomika v horší kondici
  Konec minulého týdne byl ve znamení prvních odhadů indexů nákupních manažerů v eurozóně za měsíc říjen. Celkový PMI podle očekávání mírně poklesl v důsledku nepříznivé situace v evropském průmyslu. Nejde však jen o problém pomalejšího růstu odvětví, jak by napovídal celkový index, ale také o slabší příliv nových zakázek, rostoucí zásoby nedokončených výrobků, a především o prudce rostoucí ceny vstupů, které se odrážejí i v rekordních cenách finální produkce.
• Ranní glosa: Do nového roku s vysokou inflací a sazbami
  Hlavní událostí uplynulého týdne bylo jednoznačně poslední letošní zasedání bankovní rady k měnovým otázkám. ČNB se i tentokrát rozhodla překonat očekávání a zvýšila své sazby o jeden procentní bod, a svoji hlavní úrokovou sazbu tak dostala už na úroveň 3,75 %, kde byla naposledy před zhruba 13,5 lety. Ale to nebylo zdaleka vše, protože bankovní rada dala jasně najevo, že se zvyšováním úrokových sazeb hodlá pokračovat dál.
• Ranní glosa: ECB může snížit nákupy dluhopisů
  ECB dnes může sáhnout k lehkému útlumu pandemického programu PEPP. V podobném duchu hovořil hlavní ekonom Lane (jinak holubice), který v posledních týdnech zdůrazňoval, že jakákoliv úprava nákupů je “operativní změnou” a ne “trvalou změnou v kurzu” měnové politiky (začátkem “taperingu”, o kterém uvažuje Fed).
• Ranní glosa: Ekonomika si vede lépe, než ČNB předpokládala
  Dva měsíce po konci třetího kvartálu máme konečně možnost seznámit se s podrobnými – i když ještě ne se všemi – výsledky české ekonomiky. Růst HDP byl nakonec o něco málo lepší, než naznačoval bleskový odhad, což je s ohledem na situaci v automobilovém průmyslu docela malý zázrak. Stačí si vzpomenout na letní situaci v automobilovém průmyslu reprezentujícího přibližně desetinu celé ekonomiky, která vedla k propadu produkce osobních automobilů o téměř 45 % (měřeno počtem vyrobených vozů).
• Ranní glosa: Fed vydá novu prognózou, která možná ukáže na vyšší ochotu jít se sazbami
  Tak dlouho chodila vysoká inflace okolo netečných centrální bank, až ji začaly brát na vědomí a začínají konat, neboli svoji politiku utahovat. Co je přitom zajímavé, že pokud se podíváme napříč světem, tak prakticky neuplyne den, aby některá z centrální bank ať už vyslala jasný jestřábí vzkaz (viz ČNB v tomto týdnu), anebo přímo zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu.
• Ranní glosa: Firmy v EU přehodnocují své výhledy
  V době, kdy se teprve finalizují celkové výsledky za kvartál, který už skončil přede dvěma měsíci, a nejsou zatím k dispozici žádná další nová tvrdá data nezbývá, než o to větší pozornost věnovat průzkumům nálad napříč ekonomikou.
• Ranní glosa: Geopolitické napětí lehce pokleslo, akcie se snaží o pozitivní obrat
  Včera během dne sice geopolitické napětí pokleslo s tím, jak ruský prezident Putin stáhl část vojsk od ukrajinských hranic. Americký prezident Biden však současně varoval, že se může jednat o taktický manévr a že invaze Rusů na Ukrajinu zůstává dál ve hře. Zopakoval, že v takovém případě Amerika (a spojenci) zavedou vůči Rusku tvrdé sankce a Američané se budou muset připravit na “ještě vyšší” ceny energií. Akciové trhy i obecně riziková aktiva (včetně koruny) jsou na eskalaci napětí mezi Ruskem a Ukrajinou velmi citlivá. A největší strach mají právě z nového stagflačního šoku - prudkého růstu cen energií, který by poslal dál výš inflaci a současně srazil spotřebu domácností a ekonomický výkon.
• Ranní glosa: Hlavní ekonom ECB připravuje trh na omezení programu PEPP
  Hlavní ekonom ECB Philipp Lane včera překvapil lehce jestřábím komentářem. O dopadech delta varianty na evropskou ekonomiku hovořil jako o “omezeních” a jako výraznou hrozbu nevidí ani zpomalení Číny. Naznačil, že na blížícím se zářijovém zasedání dojde ke snížení tempa nákupů v rámci pandemického programu PEPP.
• Ranní glosa: Inflace atakuje staré rekordy
  Inflace ČR dál narůstá, nicméně svůj vrchol má ještě před sebou. Včera zveřejněná prosincová čísla ukázala, že růst spotřebitelských cen pokračoval i v závěru loňského roku. Meziroční inflace sledovaná centrální bankou vzrostla už na 6,6 % a byla tak nejvyšší za období od září roku 2008, nicméně stále ještě není na vrcholu. Toho dosáhne nejspíš v prvních měsících letošního roku, kdy se podle pracovního odhadu ČNB může dostat až na devět procent, případně být i dvouciferná. Je evidentní, že se inflace v důsledku panujících nejistot stala téměř nepredikovatelnou veličinou, a to i na horizontu několika málo následujících měsíců.
• Ranní glosa: Inflace = hlavní politické téma roku 2022
  Není žádným tajemstvím, že inflace rozděluje společnost. Zejména ta energetická a potravinová výrazně více zasahuje relativně chudší část populace. Zatímco lidem s vyššími příjmy “pouze” snižuje úspory “odkládané” do investic, nízkopříjmové skupiny nutí činit velmi těžké volby a bolestivé úsporné kroky. Proto bude inflace také jedním z hlavních témat politických soubojů relativně rušného roku 2022.
• Ranní glosa: Inflace v ČR dále zrychluje
  Říjen přinesl další zrychlení inflace v ČR, za kterým můžeme aktuálně vidět i první signály růstu cen energií, které v řadě západních zemí zdražují už několik měsíců. Jednoprocentní růst spotřebitelských cen za poslední měsíc jde na vrub především nákladům na bydlení a nešlo přitom pouze o energie, ale stejně jako v minule především o tzv. imputované nájemné a další výdaje spojené s bydlením. Svoji rozhodně ne nevýznamnou roli i v říjnu samozřejmě sehrály i pohonné hmoty, jejichž ceny se v důsledku stále ještě nepříznivého vývoje cen komodit na světových trzích dostaly na sedmileté maximu.
• Ranní glosa: Inflace v eurozóně na třináctiletém maximu
  Včera zveřejněná data Eurostatu potvrdila, že vyšší inflace netrápí pouze ČR, ale i většinu zemí EU. V celé unii se meziroční inflace vyšplhala na 3,6 %. V eurozóně s inflačním cílem stejným jako u nás se inflace zvýšila na 3,4 %. Vyšší inflaci krátce zažívala eurozóna naposledy v létě roku 2008, tedy těsně před pádem banky Lehman Brothers. Dlužno dodat, že jde o harmonizovanou inflaci, která nepočítá s růstem cen nemovitostí, a tak vychází příznivěji než národní inflace počítající s realitním trhem jako u nás. V případě ČR, která hlásí inflaci těsně pod pěti procenty, dosahuje harmonizovaná inflace jen 4 % a země je tak co do výše inflace až na 11 místě v Unii, dokonce i za Německem.
• Ranní glosa: Inflace v eurozóně v prosinci dosáhla na 5 %
  Inflace v eurozóně dosáhla 5 % (0,4 % meziměsíčně) - to jsou nejvyšší čísla od konce devadesátých let a je za nimi nejen nárůst cen energií a pohonných hmot, ale i jádrová inflace. I když za značnou částí prosincové inflace stojí zdražující energie (meziročně dražší o 26 %), zdražování probíhá napříč položkami spotřebitelského koše. Inflace ve službách se pohybuje okolo 2,5 % a velice znepokojující je vysoká inflace v ne-energetickém průmyslovém zboží.
• Ranní glosa: Inflační den D je tu
  Inflační den D nastal. Dnešní lednová inflace nastaví do značné míry laťku i pro zbytek roku. Čekáme výrazný meziměsíční nárůst, který citelně zrychlí i meziroční inflaci. Ta by měla dosáhnout nejvyšších úrovní od konce devadesátých let. Možná však může lehce zaostat za “jestřábím” očekáváním trhu a pohybovat se lehce pod 9 %. Za výrazným meziměsíčním nárůstem cen budou stát zejména položky v sekci bydlení, doprava, potraviny a rekreace.
• Ranní glosa: Inflační spekulace
  S koncem roku přichází čas na bilancování a také na výhledy, s nimiž vstoupíme do roku nového. Letos se největší pozornost upíná k inflaci, která se nečekaně tak trochu utrhla ze řetězu, když v průběhu roku začaly prudce růst ceny surovin a energií, znovu se zvýšil přetlak na realitním trhu a v podstatě se nepodařilo zcela obnovit pandemií zpřetrhané dodavatelské řetězce.