Ekonomika na přelomu roku v oslabení

Čtěte více

• Ekonomika eurozóny v útlumu
  Podnikatelská nálada v eurozóně se v srpnu dále viditelně zhoršila. Souhrnný index PMI propadl na 47 bodů, nejslabší úroveň od listopadu 2020. Za propadem stojí jak přetrvávající útlum ve zpracovatelském sektoru, tak nově i zrychlující pokles aktivity v sektoru služeb. Z pohledu včerejších čísel je nepříjemná i slabost vpřed-hledících indikátorů, jako jsou nové objednávky nebo očekávání o budoucí výrobě, které indikují pokračující hospodářský útlum. Hlavní brzdou evropské ekonomiky zůstává především zpracovatelský průmysl.
• Ekonomika eurozóny v útlumu
  Eurozóna se na rozdíl od Spojených států dokázala v první části roku vyhnout (technické) recesi, vstup do druhé poloviny se však nese ve znamení viditelného zpomalení růstové dynamiky. Včera zveřejněný souhrnný index nákupních manažerů (PMI) za země eurozóny skončil i v srpnu pod hranicí 50, což signalizuje pokles hospodářské aktivity ve třetím čtvrtletí.
• Ekonomika eurozóny v útlumu, vyhlídky nejsou dobré
  Podnikatelská náladě v eurozóně se v srpnu dále viditelně zhoršila. Souhrnný index PMI propadl na 47 bodů, nejslabší úroveň od listopadu 2020 a hlouběji do pásma recese. Za propadem stojí jak přetrvávající útlum ve zpracovatelském sektoru, tak nově i prudce zrychlující propad aktivity v sektoru služeb. Z pohledu dnešních čísel je nepříjemný i propad vpřed-hledících indikátorů, jako jsou nové objednávky nebo očekávání o budoucí výrobě, které indikují pokračující útlum.
• Ekonomika eurozóny zpomaluje
  Poslední čtvrtletí letošního roku nezačalo pro eurozónu z hlediska důležitých makroekonomických dat příliš slavně. Ve čtvrtek byl totiž zveřejněn Kompozitní index nákupních manažerů PMI, tj. nejdůležitější předstihový indikátor sentimentu mapující aktuální kondici i očekávání do příštích měsíců u soukromých společností v průmyslu a ve službách. Pokles indexu byl větší než analytici očekávali, když se ze zářijových 54,1 bodů propadl na 52,7 bodů. Na základě historické korelace mezi hodnotou indexu a dynamikou HDP je aktuální hodnota indexu konzistentní s mezikvartálním růstem HDP eurozóny ve výši 0,3 procenta, což je nejslabší tempo za posledního dva a půl roku.
• Ekonomika eurozóny zůstává dynamická i po dosažení růstového vrcholu
  Německo, Nizozemsko a státy Pyrenejského poloostrova udržely ve druhém čtvrtletí eurozónu ve stavu stabilního růstu (+ 0,4 %). Roční míra se přitom průměrně pohybovala na hodnotě + 2,2 %. Zdá se, že obchodní válka nemá tak znatelný dopad, jak se očekávalo.
• Ekonomika eurozóny zůstává na nule
  HDP eurozóny zůstává i ve 4. kvartále 2023 podle předběžných odhadů a odhadu trhu na nula procentech jako v předchozím čtvrtletí.
• Ekonomika: Fialův správný krok do mlhy
  Koaliční smlouva a vládní programové prohlášení vznikající Fialovy garnitury se v ekonomických bodech vydává často správným směrem, ale krokem méně jistým, než jaký by ideálně měl být. To proto, že řada ekonomicky přínosných cílů je formulována až příliš vágně, ba mlhavě, což otevírá prostor spekulaci, do jaké míry na nich bude nová vláda trvat, nesleví z nich a nesejde z cesty nastoupené správným směrem.
• Ekonomika Francie přežila, ale stávky mohou způsobit značné škody.
  Podle zveřejněných údajů se Francie na konci roku 2022 vyhnula propadu ekonomiky, čímž rozptýlila obavy, že eurozóna nadále sklouzává do recese, způsobené prudkým zvýšením úrokových sazeb v důsledku rychlého růstu cen. Účastníci trhu mezitím doufají, že se euro dokáže ubránit a udržet se nad 1,0840.
• Ekonomika chřadne. Roste nezaměstnanost a stát se zadlužuje
  „Opatření proti šíření koronaviru poničila naši ekonomiku. Na trhu práce narůstá nezaměstnanost a některým lidem se propadá životní úroveň. Stát se masivně zadlužuje a řada podniků balancuje na hraně bankrotu. Pandemie koronaviru pravděpodobně vyvolá největší ekonomickou krizi v novodobých dějinách České republiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Ekonomika na dně, ČNB dál sníží sazby
  Makroekonomická data zveřejňovaná v průběhu května ukáží ekonomiku která v březnu začala padat volným pádem a v průběhu dubna dosáhla pravděpodobně dna. Nyní ekonomika začíná růst, ale její útlum je stále vysoký a oživení má řadu překážek. ČNB proto pravděpodobně dál sníží úrokové sazby.
• Ekonomika na začátku silné expanze
  Meziroční data z reálné ekonomiky začnou od března vykazovat silnou expanzi, která je daná srovnáním s loňským vypuknutím pandemie. Na meziměsíční bázi nicméně čekáme v případě maloobchodu slabé údaje, protože obchody byly zavřeny. V průmyslu by již v březnu mohlo dojít k růstu navzdory problémům s dodávkami komponent. Vyšší ceny u čerpacích stanic přizvednou meziroční inflaci. ČNB bude prozatím vyčkávat na další vývoj. Zvýšení úrokových sazeb čekáme i nadále letos ve čtvrtém čtvrtletí, respektive po odeznění rizik souvisejících s epidemií.
• Ekonomika Německa zpomalila
  Podle předběžných odhadů klesl HDP za 4. čtvrtletí loňského roku na 1,4 % meziročně oproti revidovaným 2,8 % ve 3Q 2021. Trhy očekávaly zpomalení na 1,8 % meziročně.
• Ekonomika Nového Zélandu: Co je třeba vědět
  Pokud jste právě začali objevovat svět obchodování, měnové páry založené na novozélandském dolaru mohou být jednou z možností, které váš makléř nabízí. Obchodování měnových párů vám poskytne příležitost dozvědět se o měnách věci, o kterých jste možná nikdy předtím neslyšeli. Novozélandský dolar možná není tak populární jako americký dolar, britská libra nebo euro, ale je jednou z nejobchodovanějších měn na světě. Vzhledem k tomu, že Reserve Bank of New Zealand (RBNZ) právě zpřísňuje svou měnovou politiku, bylo by dobré dozvědět se něco o novozélandské ekonomice.
• Ekonomika Nového Zélandu: Co je třeba vědět
  Pokud jste právě začali objevovat svět obchodování, měnové páry založené na novozélandském dolaru mohou být jednou z m...
• Ekonomika ožila vlivem uvolněných restrikcí
  Dnes zveřejněný v pořadí třetí a zároveň konečný odhad tuzemského HDP za druhé letošní čtvrtletí pouze potvrdil mezičtvrtletní nárůst ekonomiky o 1 % po předchozím poklesu o 0,4 %. V meziročním srovnání vzrostlo tuzemské hospodářství o 8,1 % (předchozí odhad hovořil o 8,2 %), na což však významně působila nízká srovnávací základna loňského roku. Ekonomická aktivita se však i tak dostala již téměř tam, kde se nacházela před vypuknutím pandemie, když ve druhém čtvrtletí dosahovala 95 % své úrovně ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019.
• Ekonomika ožila vlivem uvolněných restrikcí
  Dnes zveřejněný v pořadí třetí a zároveň konečný odhad tuzemského HDP za druhé letošní čtvrtletí pouze potvrdil mezičtvrtletní nárůst ekonomiky o 1 % po předchozím poklesu o 0,4 %. V meziročním srovnání vzrostlo tuzemské hospodářství o 8,1 % (předchozí odhad hovořil o 8,2 %), na což však významně působila nízká srovnávací základna loňského roku. Ekonomická aktivita se však i tak dostala již téměř tam, kde se nacházela před vypuknutím pandemie, když ve druhém čtvrtletí dosahovala 95 % své úrovně ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019.
• Ekonomika padá, akciové trhy rostou
  Registrace aut v eurozóně, které už v předchozích měsících meziročně klesaly o více než 7 %, v březnu vlivem opatření proti šíření pandemie propadly do meziročního záporu 55.1 %. Není náhoda, že k největšímu poklesu došlo v Itálii (-85,4 % y/y). Naopak nejmenší pokles hlásí Finsko (-0,9 %) či Švédsko (-8,6 %). V Česku registrace aut meziročně klesly o 36,6 %.
• Ekonomika padá, trhy rastú
  Akciové indexy v Európe a v USA majú za sebou pozitívny týždeň, nakoľko všetky hlavné indexy zaznamenali nárast. Hnacím motorom rastu ostávajú naďalej početné fiškálno-monetárne stimuly zavedené centrálnymi bankami a vládami na podporu ekonomík, ako aj klesajúca dynamika šírenia nákazy koronavírusu, ktorá motivovala niektoré vlády pristúpiť k postupnému uvoľňovaniu karanténnych opatrení. Tieto správy investorov na finančných trhoch potešili a v vďaka tomu vzrástol dopyt po rizikových aktívach – akciách.
• Ekonomika poklesla nejvíce ve své historii
  Podle dnes zveřejněného předběžného odhadu ČSÚ poklesla česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 10,7 %. Oproti prvnímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt snížil o dalších 8,4 % a zaznamenal tak nejvýraznější propad v novodobé historii. To, zdali dnešní čísla naplnila očekávání, či nikoli, lze jen těžko říct. Předpovědi jednotlivých analytiků se totiž značně lišily, když odhady meziročního poklesu ekonomiky sahaly od 8 % do 16 %. V tomto ohledu lze tak považovat dnešní výsledek za spíše optimistický. K těm optimistickým patřil i náš odhad, když jsme očekávali mezičtvrtletní pokles ekonomiky o 6 %.
• Ekonomika pokračovala v mírném mezičtvrtletním růstu
  Mezičtvrtletní růst české ekonomiky ve druhém letošním kvartále mírně zrychlil na 0,3 % po 0,2 % ve čtvrtletí prvním. To byl ve srovnání s tržním konsensem (0,5 % q/q) horší výsledek, naopak oproti naší prognóze (0,1 % q/q) se jednalo o rychlejší růst. V meziročním vyjádření růst ekonomiky zrychlil z 0,3 % na 0,4 %. Naše prognóza očekávala stagnaci meziročního růstu na 0,3 %, zatímco tržní konsensus zrychlení na 0,6 %.