Rozbřesk: Odradí letos koruna ČNB od zvyšování sazeb?

Čtěte více

• Rozbřesk: Obilnice Evropy čelí agresi, připravme se na další pro-inflační šok
  Vstup ruských vojsk na východní Ukrajinu je budíčkem nejen pro řadu politiků, ale také investorů, kteří sázeli na to, že post-covidový nárůst inflace je jen krátkodobou epizodou, která tento rok odvane. Rusko-ukrajinské vojenské manévry s sebou totiž přinášejí další problémy, a mezi nimi bude nárůst inflace spojený s růstem cen komodit.
• Rozbřesk: Oblasti HORECA pomohl start letní sezóny
  Zatímco v pondělí jsme měli možnost vidět podrobné červencové výsledky průmyslu a stavebnictví, včera přišly na řadu služby včetně maloobchodu. A celkově na nich není v podstatě nic moc překvapivého. Reálné útraty v obchodech se meziměsíčně zvýšily o půl procenta, meziročně jsou o téměř šest procent výše než loni v červenci. Pozitivně vyznívá i srovnání s rokem 2019, i když lze asi jen těžko hovořit o nějakém přehnaném nákupním boomu.
• Rozbřesk: Obrat nebo alespoň stabilizace automobilového trhu se zatím nekoná
  Zápis z posledního zasedání bankovní rady ČNB sice naznačuje chuť pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, nicméně obavy z vnějších rizik a nejistot tentokrát převážily a centrální banka proto zvolila neškodnou možnost vyčkávání, dokud se situace nevyjasní. V mezičase tuzemská čísla potvrdila velmi dobrý stav české ekonomiky v závěru loňského roku a vyšší inflační tlaky v úvodu toho letošního a „porazila“ tak hned 2x prognózu ČNB. Otázka, zda půjdou sazby nahoru už na konci března, však zůstává dál na stole bez jasnější odpovědi, protože situace u našich hlavních obchodních partnerů zatím jasnějších obrysů nenabyla. Německá ekonomika se sice s odřenýma ušima vyhnula recesi, ale přesto na její hranici dál balancuje.
• Rozbřesk: Obrat průmyslu zůstává dál nejistý
  Tento týden nás čeká nejen první letošní rozhodnutí bankovní rady ČNB o nastavení úrokových sazeb, ale je to rovněž týden bohatý na čísla z české ekonomiky. A některá už máme dokonce za sebou. Tím prvním byl nepochybně index nákupních manažerů (PMI) v průmyslu, který dopadl o něco málo lépe než v prosinci (45,2 oproti 43,6), ale jeho hlavní poselství se tím vlastně vůbec nemění. Nachází se stále hluboko pod hranicí 50, takže průmysl dál podle PMI setrvává i na začátku roku ve fázi útlumu. Trpí nedostatkem zakázek, klesá produkce, firmy dál propouštějí a jsou nuceny i zlevňovat své výrobky. Se zpožděním tak na naše největší odvětví doléhá to, co pociťuje průmysl v Německu již delší dobu. I tam se v posledním měsíci PMI zvýšil (dokonce na jedenáctiměsíční maximum), nicméně fakticky dopadl téměř stejně jako v ČR, a tak podle tohoto průzkumu dál klesají objednávky, výroba i zaměstnanost. Jediný rozdíl je v tom, že německé firmy jsou ohledně budoucnosti optimističtější než ty české. Je otázkou, jak dlouho jim to vydrží, když jedním z důvodů má být oživení poptávky v Číně, která se v posledních týdnech potýká s šířícím se koronavirem.
• Rozbřesk: Od ČNB nově očekáváme 2 další růsty sazeb letos a 3 příští rok
  Červnové zasedání ČNB a série posledních čísel z domácí a zahraniční ekonomiky nás přiměly upravit náš výhled na politiku centrální banky v tomto a v příštím roce. Jak jsme psali již po zasedání ČNB, zásadní je posun v náladě uvnitř centrální banky jestřábím směrem. V dubnu ještě ČNB vnímala svoji prognózu jako hodně nejisté varování před možnou inflací. V květnu výrazně zesílila výrobní inflace (na desetiletých maximech nad 5 %) a v průběhu června se výrazně vylepšila domácí epidemiologická situace, navíc trh práce se vyvíjí lépe, než ČNB očekávala.
• Rozbřesk: Odchylka inflace od prognózy ČNB klesá
  Pozitivní desinflační trend se v březnu na chvíli zastavil, když inflace po měsících soustavného poklesu tentokrát vzrostla, a sice na 2,3 %. Inflace se tak vzdálila od cílové hodnoty ČNB, avšak odchylka meziroční inflace od prognózy centrální banky se i tak snížila na tři desetiny procentního bodu. A mohla být ještě menší, nebýt posledního zvyšování cen pohonných hmot reagujících na vývoj cen ropy na světových trzích. Není to jediný důvod, proč náklady na dopravu v rámci spotřebitelského koše v letošním roce rychle narůstají. Tím dalším je i zvyšování cen osobních automobilů (aktuálně o více než 9 %), ke kterému dochází především v důsledku bezpečnostních a ekologických regulací. Největší podíl na letošní inflaci však mají i nadále dražší alkohol a cigarety, které společně generují více než třetinu z uvedených 2,3 %. Naproti tomu bydlení, které „řídilo“ inflaci především v letech 2018 a 2019 letos přispívá k inflaci jen symbolicky.
• Rozbřesk: Odklad brexitu nahrává stabilitě sazeb ČNB
  Čím jiným dnes začít, než shrnutím dalšího – nikoliv však posledního – dílu brexitové ságy. Po náročném a prodlužovaném jednání šéfů evropské osmadvacítky a následně už jen sedmadvacítky, se sice situace nijak zvlášť nevyjasnila. Téměř jisté je alespoň to, že ze všech možných variant zřejmě vypadl divoký brexit, který měl vypuknout už příští týden. Všechny další varianty a s nimi spojené napětí tak zůstávají, a pravděpodobnosti, s jakou mohou nastat, nelze stále odpovědně ani naznačit.
• Rozbřesk – Odpočítávání před Fedem pokračuje
  Pokračuje odpočítávání před prosincovým zasedáním Fedu. A málokdo je na pochybách, že americká centrální banka po historicky dlouhé...
• Rozbřesk: Odpor vůči čínským investicím v Německu roste a na ropě to znovu doutná
  Odpor vůči čínským investicím v Německu roste. A jak uvádí zpravodaj Financial Times z Berlína Guy Chazan, jenom sílí po přijetí změn v čínské ústavě, které zaručují současnému čínskému prezidentovi možnost vládnout “doživotně”. Změny v ústavě se staly posledním symbolem toho, že to Čína s otevíráním se a přibližováním západu jednoduše nemyslí moc vážně. Německo spolu s Francií a Itálií přibližně před rokem zpřísnily kontrolu mimoevropských zahraničních investic, a to především kvůli Číně a podezření, že za většinou velkých čínských akvizic jednoduše stojí stát a politické cíle. Strach jde především z projektu “Made in China 2025” - plánu státu proniknout do 10 high-tech odvětví. Německo má strach z toho, že čínská administrativa chce určité “klenoty” německého průmyslu získat za každou cenu, aby dostala přístup k důležitému know how.
• Rozbřesk: Od práce z home-office k nízké produktivitě a pádivé americké inflaci?
  Zatímco debata o tom, zdali je Amerika v recesi či nikoliv, sílí, na jejím pozadí se odehrává jiný důležitý příběh a tím je dramatický propad produktivity práce. Ta se totiž v první polovině roku propadla o více než 3 %, což nemá v poválečné americké ekonomice obdoby.
• Rozbřesk: Od Škodovky k Lidlu aneb jak v Česku sílí mzdové tlaky…
  Mzdové vyjednávání v mladoboleslavské Škodovce jenom potvrzuje, že na českém trhu práce začíná být čím dál větší “teplo”. Odboráři poměrně jednoznačně odmítli nárůst mezd o 15 procent za dva a čtvrt roku, a to samé požadují již během následujících dvanácti měsíců. A popravdě není se čemu divit, protože zaměstnanců je nedostatek a mzdy zrychlují, kam se jen člověk podívá. V uplynulém roce jejich růst pravděpodobně překonal 7 % a na některých pozicích se přidává výrazně více - jak ostatně včera připomněl řetězec Lidl, který znovu zvýšil nástupní plat svým prodavačům o 20 % (na 28 tisíc hrubého). Při pohledu na úřady práce je jasně vidět, že jsme nikdy v historii neměli tolik neobsazených míst. Firmy v tuto chvíli nemohou sehnat přes 230 tisíc pracovníků, a to především s nižší kvalifikací - chybí zejména montážní dělníci, pomocní pracovníci ve stavebnictví nebo řidiči…, tedy vesměs profese s podprůměrnou mzdou. O ty probíhá největší přetahovaná, a právě tam může docházet k největšímu nárůstu mezd.
• Rozbřesk: O důležitosti inflačních očekávání a koruna s pevnější půdou pod nohama
  Včera zveřejněná data potvrdila, že inflační tlaky v české ekonomice jsou nadprůměrné silné - spotřebitelské ceny se v dubnu zvýšily třetím nejrychlejším tempem v celé EU (meziročně 13,2 % měřeno HICP), v závěsu za Estonskem (19,1 %) a Litvou (16,6 %). V nejbližších měsících by přitom měla tuzemská inflace dále zrychlit, přičemž výhled zůstává zatížen enormní nejistotou, jež je v posledních týdnech umocněna personální rošádou v ČNB.
• Rozbřesk: OECD chválí českou ekonomiku, varuje však před riziky
  Několik dnů poté, co Evropská komise snížila odhad růstu české ekonomiky pro tento rok na 3 %, přišla se svým výhledem také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta sice rovněž predikuje zpomalení hospodářského růstu, avšak o poznání mírnější, tj. z loňských 4,6 % na letošních 3,8 %. Mimoto pak pařížská organizace představila komplexní analýzu tuzemské ekonomiky, pro kterou má jak slova chvály, tak i varování.
• Rozbřesk: O chaosu na evropských letištích a přepáleném trhu práce
  Třetina letních prázdnin za námi, a tak je třeba se podělit o první zážitky z dovolených. Tím mým bylo to, že mé ženě uletělo letadlo z Kodaně. Stalo se tak navzdory tomu, že byla na letišti s velkým předstihem. Nešťastná situace nastala v den, kdy shodou okolností začala stávka ve společnosti SAS, což je operátor skandinávských aerolinek. Jak jsem ovšem následně zjistil, problém mojí ženy s chaosem na kodaňském letišti nebyl vůbec unikátní zkušeností. V tom samém týdnu byly nuceny společnosti jako British Airways či Lufthansy zrušit tisíce letů. Důvod byl společný a prostý - na letištích není dostatek personálu, který by dokázal aktuální poptávku, jež je na předcovidové úrovni, odbavit.
• Rozbřesk: O inflaci, COVIDu a centrálních bankách v roce 2021 a 2022. Koruna končí rok v býčí náladě
  Silvestr a Nový rok svádí k různým anketám, které buď bilancují anebo se pokoušejí o lacinou prognostiku. Jedním z takových zamyšlení by mohlo být: jaké bylo (v roce 2021) a možná bude (v roce 2022) hlavní makroekonomické téma na globální úrovní? Kandidát pro vítězství v takové anketě by se přitom rýsoval celkem zřetelně a měl jméno: inflace. Přesněji řečeno - inflace v době pokračující epidemie.
• Rozbřesk: O kartelu OPEC a varování Applu, které rozhodilo i forex
  Ačkoli se v minulém roce mnohé očekávalo od komodit, kterým se tradičně daří na vrcholu hospodářského cyklu, podobně jako většina ostatních aktiv zklamaly. Výjimkou není ani ropa, která prožila rok 2018 jako na houpačce a do nového roku se probudila s nepříjemnou kocovinou. Prudký růst její ceny až k 90 dolarům za barel byl totiž v říjnu vystřídán ještě prudším propadem o téměř 40 %, což nakonec přineslo první meziroční pokles cen od roku 2015.
• Rozbřesk: O krocích Fedu rozhodnou data z trhu práce. Problémy polského zlotého se začínají kupit
  Zářijový report o americké zaměstnanosti patrně rozhodne o tom zdali Fed již v listopadu oznámí jízdní řád pro postupnou redukci měnové expanze. Pokud se tak stane, tak k úplnému odbourání politiky nákupů dluhopisů může dojít již v polovině roku 2022. Takový je asi hlavní vzkaz ze zářijového zasedání FOMC.
• Rozbřesk: Omezení produkce ropy do března 2018 nemusí stačit
  Mezinárodní energetická agentura (IEA) včera zveřejnila svou zprávu z trhu s ropou za květen. Základní sdělení je, že omezení produkce ze strany OPECu a spol. přináší své plody. V prvním kvartále jako celku sice ještě nebyly příliš viditelné vinou velkého tržního přebytku v lednu, ale do následujících kvartálů je IEA ohledně svého závěru již jistější. Uvádí, že pokud OPEC vydrží, tak ve druhém čtvrtletí mohou zásoby ropy klesat tempem asi 0,7 miliónu barelů denně a že ve druhé polovině roku může tento pokles ještě zrychlit. Samozřejmě za předpokladu, že v ostatních parametrech se nic nezmění.
• Rozbřesk: Omikron nastartoval výkyvy trhů, index volatility VIX nejvýše od února
  Nová varianta omikron na trhy přináší extrémní nejistotu a tím pádem i volatilitu, která včera byla velmi dobře patrná na výkonu akciových trhů. Trhy nebudou mít jasněji ohledně účinnosti vakcín vůči variantě omikron dříve než za zhruba deset dní. Do té doby však varianta extrémně rychle dobývá svět - nové případy hlásí evropské státy a výrazný obrat v náladě na trzích způsobilo objevení prvního případu v USA.
• Rozbřesk: Omikron se rychle šíří. Dvě dávky vakcíny neposkytují podle Imperial College takovou ochranu
  Akciové trhy se před Vánoci opět otřásají v základech, když hlavní americký index ztratil dva dny v řadě přes procento. Důvodem je kromě obav z inflace především nová varianta COVID 19 omikron - poslední zprávy ukazují na velice rychlé šíření napříč Evropou a dostupné studie zatím nasvědčují tomu, že ochrana vakcínou nebo prodělanou nemocí je výrazně nižší, než se původně zdálo.