Rozbřesk: Obrat nebo alespoň stabilizace automobilového trhu se zatím nekoná

Čtěte více

• Rozbřesk: Nový americký ministr financí přeladil na “konzervativní? strunu
  Vystoupení nového ministra financí Spojených států Stevena Mnuchina ukazuje, že administrativa Donalda Trumpa v řadě bodů ustupuje od původních agresivních postojů. Mnuchin přiznal, že zatím nehodlá Čínu označit za měnového manipulátora - krok, který by pravděpodobně předcházel zavedení výraznějších cel na dovoz čínského zboží (i když technicky vzato to nezbytná podmínka není). Ministerstvo financí ale podle Mnuchina bude postupovat tradičním způsobem a vyhodnotí Čínu spolu s ostatními ekonomikami až v pravidelné dubnové zprávě.
• Rozbřesk: Nový hlavní problém pro trhy = inflace
  Nový hlavní problém pro globální trhy nese jméno inflace. Pandemie COVID 19 sice není zdaleka za námi, ale ve vyspělém světě investoři zatím mají všechny důvody sázet na to, že druhá polovina roku bude díky vakcíně výrazně lepší než ta první. Na scénu však přichází nečekaná komplikace v podobě inflace. Ta vzrostla v dubnu jak v USA, tak v eurozóně i ve střední Evropě výrazně rychleji, než se očekávalo. A nešlo jen o očekávané meziroční zdražování pohonných hmot (a v česku piva). Vysoko je i jádrová inflace. Optimisté tvrdí, že je to dočasný fenomén spojený s koncem pandemie, kdy zadržované úspory a nedostatek výrobních kapacit přechodně zvýší inflaci. Kde ale vzít jistotu, že to bude skutečně jen přechodný fenomén? A bez této jistoty mohou podle pesimistů centrální bankéři víc a víc přemýšlet nad tím, že je třeba rychleji sundat nohu z plynu a začít hledat brzdový pedál.
• Rozbřesk: Nový odhad HDP EU, data z amerického trhu práce pomohla dolaru
  ČR má už tu nejzajímavější várku dat za sebou, stejně jako srpnové zasedání bankovní rady ČNB i s novou prognózou. Na řadu tak nyní přijdou evropská data, z nichž nejzajímavější bude průmyslová výroba ve středu a další odhad HDP za druhý kvartál v pátek.
• Rozbřesk: Nový rozpočet se schodkem těsně pod 400 miliard. A Brent zpět nad 70 dolary
  Asi není pochyb o tom, že výsledek hospodaření státu bude letos rekordní. Tedy alespoň z pohledu deficitu, který má dosáhnout 500 mld. korun. Už vývoj v prvních čtyřech měsících ukázal, že k tomuto schodku má ČR docela dobře našlápnuto. Výdaje v tomto období byly už o téměř 200 mld. korun vyšší než příjmy, na kterých se podepsal především nižší daňový výběr způsobený útlumem spotřeby. Vedle toho se do vývoje rozpočtu začalo negativně propisovat i zrušení superhrubé mzdy na jedné straně, a prodlužování podpůrných programů na straně druhé. Dnes odpoledne budeme mít možnost podívat se, zda tyto negativní trendy pokračovaly i v květnu, kdy se podmínky v české ekonomice začaly konečně uvolňovat.
• Rozbřesk: Nový šéf Fedu nechce přehřát ekonomiku, euro čeká na inflaci a forint krvácí
  Nový šéf Fedu Jeremy Powell se představil trhům bez “velkých” překvapení, byť na nich hned na poprvé zanechal viditelnou stopu. Trh totiž již během jeho vystoupení v Kongresu začal sázet na agresivnější růst oficiálních úrokových sazeb v USA.
• Rozbřesk: Nulový posun v jednáních o brexitu dopadá na libru
  Libra je opět pod tlakem a po více než měsíci se pokouší o návrat nad 0,90 EUR/GBP, proč? Příští týden je na programu kriticky důležitý summit EU, kde se mají na nejvyšší úrovni probrat výsledky pátého vyjednávacího kola. Zdá se, že pokrok je prakticky nulový. Zatímco britská premiérka Theresa Mayová se zaklíná tím, že je dohoda na spadnutí, tak zprávy od evropských vyjednavačů ukazují podle Financial Times na pravý opak. Navíc vlivná skupina v čele s Německem nechce otevřít jakoukoliv debatu o přechodném období - začíná být přitom více než jasné, že dohoda o nových vztazích mezi Unií a Británií se do roku 2019 jednoduše nestihne.
• Rozbřesk: Obchod i služby zahájily rok poklesem
  Zatímco průmysl vstoupil do nového roku v poměrně dobré kondici, stavebnictví, maloobchod a některé další služby zůstávají dál ve vleku pandemie. Včera zveřejněná lednová čísla maloobchodu jen potvrdila očekávání, že začátek roku bude pro toto odvětví ve znamení propadu. Pokles o více než šest procent ve srovnání s loňským prosincem i začátkem loňského roku je odrazem znovuzavedených omezení, které dopadly na část obchodní sítě. S poklesem tržeb se musely vypořádávat snad všechny typy obchodů s výjimkou těch internetových, ve kterých spotřebitelé utratili o třetinu více peněz než na začátku loňského roku. Lockdown přinesl této části obchodu další stimul pro jejich boom a domácnostem příležitost nakoupit si v časech, kdy je velká část obchodů uzavřena.
• Rozbřesk: Obchodní válka 3.0. Americké firmy pryč z Číny, jüan na 11letých minimech, ropa pod tlakem
  Obchodní válka mezi Čínou a USA je v plném proudu. Na konci uplynulého týdne nejprve Čína zavedla odvetná cla v hodnotě 5-10 % na zboží v celkovém objemu 75 miliard euro. Donald Trump s odpovědí dlouho nečekal. Nejprve vzkázal americkým firmám, aby s čínským trhem pro jistotu vůbec nepočítaly a následně oznámil zvýšení cel (ze stávajících 25 na 30 % a plánovaných od 1. září na 15 z 10 %). Nová vlna nejistoty trhy okamžitě zchladila a nepomohly ani relativně holubičí komentáře šéfa Fedu Jeremyho Powella - americké akcie (S&P 500) propadly o 2,6 % (za celý týden o 1,4 %) a jedná se o čtvrtý týdenní pokles v řadě. Výnosy dluhopisů šly dolů a půdu pod nohama, pro někoho možná překvapivě, ztrácel i americký dolar. Trhy jednoduše věří, že ve světle rostoucího globálního napětí bude Fed nakonec agresivnější.
• Rozbřesk: Obilnice Evropy čelí agresi, připravme se na další pro-inflační šok
  Vstup ruských vojsk na východní Ukrajinu je budíčkem nejen pro řadu politiků, ale také investorů, kteří sázeli na to, že post-covidový nárůst inflace je jen krátkodobou epizodou, která tento rok odvane. Rusko-ukrajinské vojenské manévry s sebou totiž přinášejí další problémy, a mezi nimi bude nárůst inflace spojený s růstem cen komodit.
• Rozbřesk: Oblasti HORECA pomohl start letní sezóny
  Zatímco v pondělí jsme měli možnost vidět podrobné červencové výsledky průmyslu a stavebnictví, včera přišly na řadu služby včetně maloobchodu. A celkově na nich není v podstatě nic moc překvapivého. Reálné útraty v obchodech se meziměsíčně zvýšily o půl procenta, meziročně jsou o téměř šest procent výše než loni v červenci. Pozitivně vyznívá i srovnání s rokem 2019, i když lze asi jen těžko hovořit o nějakém přehnaném nákupním boomu.
• Rozbřesk: Obrat průmyslu zůstává dál nejistý
  Tento týden nás čeká nejen první letošní rozhodnutí bankovní rady ČNB o nastavení úrokových sazeb, ale je to rovněž týden bohatý na čísla z české ekonomiky. A některá už máme dokonce za sebou. Tím prvním byl nepochybně index nákupních manažerů (PMI) v průmyslu, který dopadl o něco málo lépe než v prosinci (45,2 oproti 43,6), ale jeho hlavní poselství se tím vlastně vůbec nemění. Nachází se stále hluboko pod hranicí 50, takže průmysl dál podle PMI setrvává i na začátku roku ve fázi útlumu. Trpí nedostatkem zakázek, klesá produkce, firmy dál propouštějí a jsou nuceny i zlevňovat své výrobky. Se zpožděním tak na naše největší odvětví doléhá to, co pociťuje průmysl v Německu již delší dobu. I tam se v posledním měsíci PMI zvýšil (dokonce na jedenáctiměsíční maximum), nicméně fakticky dopadl téměř stejně jako v ČR, a tak podle tohoto průzkumu dál klesají objednávky, výroba i zaměstnanost. Jediný rozdíl je v tom, že německé firmy jsou ohledně budoucnosti optimističtější než ty české. Je otázkou, jak dlouho jim to vydrží, když jedním z důvodů má být oživení poptávky v Číně, která se v posledních týdnech potýká s šířícím se koronavirem.
• Rozbřesk: Od ČNB nově očekáváme 2 další růsty sazeb letos a 3 příští rok
  Červnové zasedání ČNB a série posledních čísel z domácí a zahraniční ekonomiky nás přiměly upravit náš výhled na politiku centrální banky v tomto a v příštím roce. Jak jsme psali již po zasedání ČNB, zásadní je posun v náladě uvnitř centrální banky jestřábím směrem. V dubnu ještě ČNB vnímala svoji prognózu jako hodně nejisté varování před možnou inflací. V květnu výrazně zesílila výrobní inflace (na desetiletých maximech nad 5 %) a v průběhu června se výrazně vylepšila domácí epidemiologická situace, navíc trh práce se vyvíjí lépe, než ČNB očekávala.
• Rozbřesk: Odchylka inflace od prognózy ČNB klesá
  Pozitivní desinflační trend se v březnu na chvíli zastavil, když inflace po měsících soustavného poklesu tentokrát vzrostla, a sice na 2,3 %. Inflace se tak vzdálila od cílové hodnoty ČNB, avšak odchylka meziroční inflace od prognózy centrální banky se i tak snížila na tři desetiny procentního bodu. A mohla být ještě menší, nebýt posledního zvyšování cen pohonných hmot reagujících na vývoj cen ropy na světových trzích. Není to jediný důvod, proč náklady na dopravu v rámci spotřebitelského koše v letošním roce rychle narůstají. Tím dalším je i zvyšování cen osobních automobilů (aktuálně o více než 9 %), ke kterému dochází především v důsledku bezpečnostních a ekologických regulací. Největší podíl na letošní inflaci však mají i nadále dražší alkohol a cigarety, které společně generují více než třetinu z uvedených 2,3 %. Naproti tomu bydlení, které „řídilo“ inflaci především v letech 2018 a 2019 letos přispívá k inflaci jen symbolicky.
• Rozbřesk: Odklad brexitu nahrává stabilitě sazeb ČNB
  Čím jiným dnes začít, než shrnutím dalšího – nikoliv však posledního – dílu brexitové ságy. Po náročném a prodlužovaném jednání šéfů evropské osmadvacítky a následně už jen sedmadvacítky, se sice situace nijak zvlášť nevyjasnila. Téměř jisté je alespoň to, že ze všech možných variant zřejmě vypadl divoký brexit, který měl vypuknout už příští týden. Všechny další varianty a s nimi spojené napětí tak zůstávají, a pravděpodobnosti, s jakou mohou nastat, nelze stále odpovědně ani naznačit.
• Rozbřesk – Odpočítávání před Fedem pokračuje
  Pokračuje odpočítávání před prosincovým zasedáním Fedu. A málokdo je na pochybách, že americká centrální banka po historicky dlouhé...
• Rozbřesk: Odpor vůči čínským investicím v Německu roste a na ropě to znovu doutná
  Odpor vůči čínským investicím v Německu roste. A jak uvádí zpravodaj Financial Times z Berlína Guy Chazan, jenom sílí po přijetí změn v čínské ústavě, které zaručují současnému čínskému prezidentovi možnost vládnout “doživotně”. Změny v ústavě se staly posledním symbolem toho, že to Čína s otevíráním se a přibližováním západu jednoduše nemyslí moc vážně. Německo spolu s Francií a Itálií přibližně před rokem zpřísnily kontrolu mimoevropských zahraničních investic, a to především kvůli Číně a podezření, že za většinou velkých čínských akvizic jednoduše stojí stát a politické cíle. Strach jde především z projektu “Made in China 2025” - plánu státu proniknout do 10 high-tech odvětví. Německo má strach z toho, že čínská administrativa chce určité “klenoty” německého průmyslu získat za každou cenu, aby dostala přístup k důležitému know how.
• Rozbřesk: Od práce z home-office k nízké produktivitě a pádivé americké inflaci?
  Zatímco debata o tom, zdali je Amerika v recesi či nikoliv, sílí, na jejím pozadí se odehrává jiný důležitý příběh a tím je dramatický propad produktivity práce. Ta se totiž v první polovině roku propadla o více než 3 %, což nemá v poválečné americké ekonomice obdoby.
• Rozbřesk: Odradí letos koruna ČNB od zvyšování sazeb?
  ČNB začíná brát inflaci vážněji než jiné centrální banky. Kombinace relativně nízké nezaměstnanosti a post-pandemického oživení ukazuje modelářům v centrální bance jasně a opakovaně, že letos bude zapotřebí zvyšovat sazby. Centrální bankéři se zatím k prognóze vyjadřují opakovaně rezervovaně a chtějí být opatrnější. A to především proto, že se bojí pozdějšího oživení kvůli komplikovanějšímu vývoji pandemie a pomalejšímu průběhu očkování v tomto roce.
• Rozbřesk: Od Škodovky k Lidlu aneb jak v Česku sílí mzdové tlaky…
  Mzdové vyjednávání v mladoboleslavské Škodovce jenom potvrzuje, že na českém trhu práce začíná být čím dál větší “teplo”. Odboráři poměrně jednoznačně odmítli nárůst mezd o 15 procent za dva a čtvrt roku, a to samé požadují již během následujících dvanácti měsíců. A popravdě není se čemu divit, protože zaměstnanců je nedostatek a mzdy zrychlují, kam se jen člověk podívá. V uplynulém roce jejich růst pravděpodobně překonal 7 % a na některých pozicích se přidává výrazně více - jak ostatně včera připomněl řetězec Lidl, který znovu zvýšil nástupní plat svým prodavačům o 20 % (na 28 tisíc hrubého). Při pohledu na úřady práce je jasně vidět, že jsme nikdy v historii neměli tolik neobsazených míst. Firmy v tuto chvíli nemohou sehnat přes 230 tisíc pracovníků, a to především s nižší kvalifikací - chybí zejména montážní dělníci, pomocní pracovníci ve stavebnictví nebo řidiči…, tedy vesměs profese s podprůměrnou mzdou. O ty probíhá největší přetahovaná, a právě tam může docházet k největšímu nárůstu mezd.
• Rozbřesk: O důležitosti inflačních očekávání a koruna s pevnější půdou pod nohama
  Včera zveřejněná data potvrdila, že inflační tlaky v české ekonomice jsou nadprůměrné silné - spotřebitelské ceny se v dubnu zvýšily třetím nejrychlejším tempem v celé EU (meziročně 13,2 % měřeno HICP), v závěsu za Estonskem (19,1 %) a Litvou (16,6 %). V nejbližších měsících by přitom měla tuzemská inflace dále zrychlit, přičemž výhled zůstává zatížen enormní nejistotou, jež je v posledních týdnech umocněna personální rošádou v ČNB.