Okénko trhu - Sentiment se zlepšil jak u nás, tak v Evropě

Čtěte více

• Okénko trhu - první z květnových indikátorů příliš nepotěšil
  Český index nákupních manažerů ve výrobě klesl v dubnu o dalších 6,2 bodu na hodnotu 35,1, tedy na nejnižší úroveň od března 2009. Tržní očekávání byla ještě pesimističtější, když počítala s poklesem až na 33,2 bodu. Dubnová data ukázala nejprudší pokles objemu výroby a nových zakázek v českém zpracovatelském sektoru od začátku sběru dat v červnu 2001. Pokles zákaznické poptávky byl z velké části dáván za vinu rozšíření epidemie koronaviru 2019 a zavedení karanténních opatření. Omezení dopadla i na zahraniční odbyt a exportní zakázky výrazně klesly. Nízký odbyt pak způsobil nejvýraznější pokleszaměstnanosti od finanční krize v roce 2009. I přesto, že se omezení pomalu uvolňují, vyhlídky podnikatelů na další období zůstávají chmurné. Předpokládáme však, že dubnové PMI dosáhlo svého dna a v květnu bychom již mohli být svědky určitého zlepšení. S tím jak se budou postupně uvolňovat zavedená restriktivní opatření a výroby se začnou rozbíhat, měl by i index nákupních manažerů vykázat lepší skóre.
• Okénko trhu - Předběžné odhady PMI indexu minuly očekávání
  Dnes zveřejněné předběžné odhady indexu nákupních manažerů (PMI) pro srpen minuly očekávání analytiků a přinesly tak zklamání. Index však zůstal nad 50-ti bodovou hranicí. To znamená, že expanze aktivity pokračuje, avšak pomalejším tempem, než se očekávalo. Kompozitní PMI index v eurozóně, který měří aktivitu v privátním sektoru (ve výrobě i službách), se z července na srpen snížil na 51,6 z původních 54,9 bodů. Pokles byl způsoben především zhoršeným výhledem pro PMI ve službách, které spadlo z 54,7 na 50,1 bodů a dostalo se tím prakticky na úroveň stagnace. Ukazatel aktivity ve výrobě zůstal víceméně beze změny (klesl z 51,8 na 51,7), odhad trhu byl 52,7. Ze šetření dále vyplývá, že produkce i nové zakázky ve výrobě pokračovaly v růstu. Na druhé straně míra zaměstnanosti znovu poklesla.
• Okénko trhu - předstihové ukazatele se nesměle zlepšují
  Český statistický úřad dnes publikoval údaje o indikátorech důvěry za květen. Z výsledků konjunkturálního průzkumu vyplývá, že souhrnný indikátor ekonomické důvěry si oproti dubnu polepšil o 0,3 bodu na hodnotu 75,1. Úroveň ukazatele se však stále nalézá poblíž historicky minimálních hodnot. Co se týká dílčích složek, tak u podnikatelů klesl indikátor o dalších 2,2 bodu na 71,6, naopak sentiment spotřebitelů poskočil o 11,8 bodu a dosáhl 91,9. Největší skepse mezi podnikateli nadále panuje v sektoru služeb, když tento subindex odepsal v květnu další 5,5 bodu, čímž spadl na 65. Naopak lehce se zvedl sentiment v průmyslu a obchodě, zlepšení těchto ukazatelů v řádu desetin však zdaleka nestačí kompenzovat předchozí dramatické propady. Podstatně lépe vypadá situace ve stavebnictví, kde se index, i přes dílčí poklesy v posledních měsících, stále drží na řádově podstatně vyšších hodnotách přes 104 bodů. V květnovém průzkumu pak překvapil zejména nárůst důvěry u spotřebitelů, když tento dílčí index poskočil o téměř 12 bodů. Oproti dubnu se snížily obavy respondentů ze zhoršení jejich ekonomické situace, slaběji pak vnímali i riziko zhoršení finanční situace, či ztráty zaměstnání.
• Okénko trhu - rozhodnutí ECB o měnovém uvolnění nebylo jednoznačné
  Český běžný účet platební bilance se v červenci výrazně propadl, když vykázal schodek v hodnotě téměř 27 mld. Kč. Oproti červnu došlo ke zhoršení bilance zahraničního obchodu. Vývozy zboží poklesly o téměř 15 mld. Kč, dovozy se naopak lehce zvýšily, zároveň nižší přebytek vykázaly i služby. Odliv důchodů z přímých investic byl oproti červnu zhruba stejný. Kumulativně za posledních 12 měsíců se běžný účet drží v přebytku lehce přes 28 mld. Kč. V následujících měsících však vzhledem k utlumené zahraniční poptávce očekáváme oslabování exportní výkonnosti, což bude negativně ovlivňovat celkové saldo. Nicméně vlivem lepších výsledků v první polovině roku budeme náš původní předpoklad o vyrovnané bilanci běžného účtu revidovat směrem nahoru.
• Okénko trhu - Rozpočtová rada má obavy o výši schodku
  Národní rozpočtová rada upozornila, že schodek státního rozpočtu může být výraznější, než se původně plánovalo. Na vině by byla podle rady zpomalující ekonomika a především ochabující růst mezd, což má za následek nižší než předpokládaný výběr daní (DPH, příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění). Řešením by mohlo být snížení čerpání provozních výdajů. Rada se domnívá, že by ekonomika neměla již více zpomalovat. Nebude tak třeba fiskálních stimulů, bude-li se ekonomika dále vyvíjet v souladu s prognózou Ministerstva financí. Velkou neznámou zůstává zahraniční vývoj. Vláda by se podle rady měla připravit na variantu neřízeného brexitu či výraznějšího vyhrocení obchodních válek. V takovém případě by vláda měla mít připravenou sadu opatření ke stimulaci ekonomiky. Rada zároveň upozornila na nutnost úpravy důchodového systému, který podle ní způsobuje dlouhodobou neudržitelnost veřejných financí.
• Okénko trhu - rozpory uvnitř ECB, obchodní jednání USA Čína pokračují
  Včera zveřejněné minutes z posledního zasedání ECB potvrzují hluboké rozkoly mezi členy rady guvernérů. Nejostřejší výhrady se týkaly nově spuštěného programu nákupu aktiv. Více než třetina členů rady, včetně šéfů centrálních bank nejvýznamnějších zemí bloku Německa a Francie, vyjádřilo silné pochybnosti o efektivitě dalšího nákupu dluhopisů. Jeho účelem je zajistit dostatek likvidity na trzích na podporu investiční aktivity i vadnoucí evropské ekonomiky. Názorová rozepře mezi členy vedení silně narušuje důvěryhodnost celé instituce a vyvolává otázku, zda bude banka schopna účinně plnit svoji roli. V podmínkách extrémně nízkých výnosů bude podle oponentů další nákup aktiv málo efektivní a tento nástroj by měl být použit až v případě krajní nouze. Zároveň tento týden prosákly na veřejnost zprávy, že měnový výbor, který připravuje podklady pro radu guvernérů, se stavěl proti dalšímu nákupu aktiv. Neshody tedy panují i uvnitř samotné ECB. Dva ze šesti členů výkonného výboru ECB odmítali nákup aktiv, jeden člen byl pak proti dalšímu snížení záporné depozitní sazby. Německá zástupkyně S. Lautenschlaeger kvůli nesouhlasu se směřováním měnové politiky po zasedání rezignovala na svou funkci. Ze zveřejněného zápisu zároveň vyplývá, že pokud by se neprosadil nový program nákupu aktiv, byli by bankéři ochotni snížit depozitní sazbu až o 20 bazických bodů. Rozporuplně byla přijata i dvouúrovňová „tiering-rate“, která prošla jen těsnou většinou. Nově nastupující prezidentka ECB Ch. Lagardeová tak bude mít hned na začátku svého mandátu plné ruce práce, aby rozhádané ECB udala jednotný směr.
• Okénko trhu - Růst důvěry v českou ekonomiku zpomalil
  Dnes zveřejněný výsledek konjunkturálního průzkumu v České republice za srpen ukazuje, že růst důvěry v ekonomiku výrazně zpomalil. Zatímco v červenci se souhrnný ekonomický index meziměsíčně zvýšil o 9,5 bodu, v srpnu vzrostl oproti červenci o pouhých 0,3 bodů na úroveň 87,0. Indikátor důvěry mezi podnikateli meziměsíčně stoupl o 0,8 bodů na hodnotu 85,5. Zvýšila se důvěra v sektoru průmyslu, stavebnictví a obchodu. Důvěra ve službách se naopak zhoršila. Vzhledem na výsledek pátečních PMI indexů zveřejněných pro eurozónu není dnešní slabší výsledek šetření konjunkturálního průzkumu nijak překvapivý. Dokonce je patrný obdobný vývoj v České republice a eurozóně jako celku: důvěra v průmyslovém odvětví se meziměsíčně zlepšila nebo zůstala beze změny, zatímco důvěra v sektoru služeb zaznamenala zhoršení.
• Okénko trhu - sazby v USA půjdou ještě dolů
  Srpnová bilance zahraničního obchodu v národním pojetí skončila přebytkem 8,6 mld. Kč. Oproti stejnému měsíci loňského roku došlo ke zlepšení o 15,4 mld. Kč. Vzhledem k negativnímu ekonomickému vývoji v zahraničí, bilance tuzemského zahraničního obchodu nepřestává pozitivně překvapovat. K lepším výsledkům pomohl na jedné straně vyšší vývoz automobilů, zároveň došlo ke snížení deficitu u počítačů a elektronických přístrojů, ropy a plynu i u chemických látek. Trend vývoje v posledních měsících ukazuje na stagnaci vývozů a pokles dovozů. Slabší dovozy mohou částečně souviset s nižší domácí investiční aktivitou během 1. poloviny roku. Za prvních osm měsíců letošního roku dosáhl přebytek zahraničního obchodu 117,5 mld. Kč, což je o 41,6 mld. Kč více než ve stejném období loni. Uvedený vývoj jsme zohlednili i v naší nové prognóze. Pokud nedojde k naplnění zahraničních hrozeb (cla na evropské automobily, tvrdý brexit), odhadujeme letošní přebytek obchodní bilance na úrovni 120 mld. Kč.
• Okénko trhu - sentiment padá, inflace zpomaluje
  Ekonomický sentiment v eurozóně i evropské unii v březnu dramaticky poklesl. Index pro eurozónu odepsal téměř devět bodů a dosáhl 94,5. I přesto, že se jednalo o nejvyšší měsíční propad za celou historii měření od roku 1985, byla konečná hodnota vyšší ve srovnání s tržním očekáváním. To bylo přitom zřejmě dáno skutečností, že v řadě zemí byla podstatná část dat sebrána ještě před schválením přísných restriktivních opatření proti šíření epidemie koronaviru. Lze tedy očekávat, že v dubnu dojde k dalšímu významnému zhoršení ukazatelů. K poklesu ekonomického sentimentu došlo zejména ve službách (-13,3 bodu) a maloobchodě (-8,1 bodu), když se zejména zhoršily obavy manažerů ohledně budoucí poptávky. Oproti těmto sektorům si lépe vedl průmysl, kde ukazatel odepsal “jen“ 4,6 bodu a také stavebnictví, kde se indikátor snížil o 2,7 bodu. Bídné vyhlídky se pak projevily i ve zhoršení ukazatele zaměstnanosti (-8,9 bodu), který se opět nejvíce propadl díky službám a obchodu. Co se týká cenového vývoje, očekávají firmy pokles prodejních cen, což je v rozporu s vnímáním spotřebitelů. Sektor služeb, který ještě donedávna svou dynamikou vyvažoval bídný stav ve výrobě, je současnou epidemií zasažen nejsilněji a přestává tak hrát svou stabilizační roli.
• Okénko trhu - Sentiment podnikatelů i spotřebitelů klesá
  ČSÚ dnes v předstihu publikoval data z březnového konjunkturálního šetření. Dřívějším zveřejněním tak chtěl uživatelům poskytnout co nejaktuálnější data o dopadech Covid19 na sentiment spotřebitelů a podnikatelů. Ze šetření vyplývá, že souhrnný indikátor ekonomického sentimetu poklesl oproti únoru o 3,2 a zastavil se na 94,4. O stejnou hodnotu se snížil i ukazatel sentimentu mezi podnikateli, když index vykázal v březnu hodnotu 93,1 bodu. Pokud se podíváme na jednotlivá odvětví, nejvýraznější pokles nálady byl zaznamenán v průmyslu, zatímco stavebnictví udrželo předchozí úrovně. Ve službách a obchodu poklesl index o 2,5 resp. 2,3 bodu, což vzhledem k současné situaci není mnoho. Sběr dat mezi podnikateli byl ukončen 17. března a v aktuálních číslech se tak zřejmě ještě plně neprojevil vliv posledních vládních opatření. Mezi spotřebiteli poklesl indikátor důvěry v ekonomiku o 3,6 bodu, když respondenti vyjadřovali starost především ze zhoršení celkové ekonomické situace během následujících 12 měsíců. Jejich obavy z růstu nezaměstnanosti se oproti únoru nezměnily, obávají se však zhoršení své finanční situace. Výraznější pokles sentimentu lze nejspíš očekávat až v dubnových číslech, která budou ve větší míře odrážet zesilující dopady epidemie.
• Okénko trhu - Sentiment v ČR poklesl, německý Ifo index potvrdil zlepšující se trend
  Podle dnes zveřejněného konjunkturálního průzkumu z dílny ČSÚ se celková důvěra v ekonomiku v listopadu mírně snížila a dosáhla 93,3 bodu. Zatímco indikátor podnikatelské důvěry se oproti předchozímu měsíci snížil jen o desetinu bodu na 91,5 bodu, podstatně výraznější pokles sentimentu byl zaznamenán mezi spotřebiteli. Jejich důvěra se propadla o 1,6 bodu a dosáhla tak pouze 102 bodů, což je nejnižší hodnota od podzimu 2014. Z vyjádření respondentů vyplývá, že se zvyšují zejména jejich obavy ze zhoršení finanční situace, zatímco jejich hodnocení ekonomiky na příštích 12 měsíců se téměř nezměnilo. Mezi podnikateli značně překvapilo odvětví obchodu, kde se důvěra vyšvihla o téměř šest bodů a dá se říci, že zlepšené hodnocení situace v tomto odvětví kompenzovalo pokračující snižování sentimentu v průmyslu a mírný pokles ve stavebnictví, kde však důvěra dosahuje vysokých úrovní srovnatelných s předkrizovým obdobím 2007-2008. Podnikatelé v průmyslu se obávají zejména dalšího slábnutí výrobních činností a očekávají pokles zaměstnanosti.
• Okénko trhu - sentiment v EU se zvedl jen mírně
  Ekonomický sentiment v Evropské unii se v červnu zvedl z 67,5 na 75,7 bodu, což však bylo výrazně méně, než předpokládaly tržní odhady. I přes dílčí zlepšení nálady se úrovňově stále pohybujeme hluboko pod průměry z počátku letošního roku. Můžeme tak konstatovat, že za květen a červen se podařilo dohnat zpět jen zhruba třetinu propadů utrpěných během března a dubna. Opět se tak potvrdilo, že cesta k dosažení předkrizových hodnot bude zdlouhavá. Předpokládalo se, že daleko rychleji se bude zlepšovat sentiment v sektoru služeb, ten si však polepšil jen o 8 bodů namísto očekávaných téměř dvaceti. Sentiment ve výrobě si pak připsal necelých šest bodů. I přes horší dosažené výsledky však můžeme konstatovat, že sentiment se zlepšoval plošně napříč odvětvími i napříč jednotlivými evropskými ekonomikami a nutno zmínit, že podstatně lépe si vedly vpředhledící ukazatele, ať už se jednalo o budoucí poptávku, či zaměstnanost. Důležité je rovněž připomenout si skutečnost, že ke zlepšování ekonomické situace podstatnou měrou přispívají rozsáhlé měnové i fiskální stimuly.
• Okénko trhu - sentiment v Německu a eurozóně se dále zlepšuje
  Indikátor investičního sentimentu v eurozóně Sentix zaznamenal v lednu další výrazný nárůst, když dosáhl 7,6 bodu, což je nejvyšší hodnota za poslední dva roky. Značně tak překonal tržní očekávání, která počítala jen s hodnotou 2,6 bodu. Ještě v říjnu přitom ukazatel dosahoval hlubokých záporných hodnot na úrovni téměř -17 bodů a během posledních tří měsíců se tak nálada investorů raketově vylepšila. Lépe si vedla zejména složka investičních očekávání, která atakovala deset bodů, zatímco část indexu hodnotící aktuální situaci skončila na 5,5 bodech.
• Okénko trhu - sentiment v Německu i eurozóně se lepší
  Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu poklesl oproti prosinci o 1 bod na hodnotu 98,1. V rámci celkového ukazatele se přitom nepatrně snížila důvěra podnikatelů o 0,1 bodu na hodnotu 96,7, výrazně však poklesl sentiment u spotřebitelů, když indikátor odepsal 5,2 bodu a dosáhl jen hodnoty 104,8 bodu. Mezi podnikateli panovala lepší nálada zejména v obchodě (+3,7 bodu) a ve službách (+1,4 bodu), když firmy v těchto sektorech očekávají růst poptávky během následujících tří měsíců. Naopak vnímání ekonomické situace v průmyslu a ve stavebnictví se zhoršilo (o 1,9 bodu resp. 2,4 bodu). V datech za průmysl lze přitom pozorovat nižší počet respondentů, kteří udávají nedostatek zaměstnanců jako překážku dalšího rozvoje, na druhé straně dále se zvýšil počet firem, které v rozvoji omezuje nedostatečná poptávka. Propad sentimentu u spotřebitelů byl podle vyjádření ČSÚ dán zejména vzrůstajícími obavami ze zhoršení ekonomické situace v příštích dvanácti měsících.
• Okénko trhu - Sněmovní hlasování o daňovém balíčku opět odloženo
  Zářijová bilance zahraničního obchodu v národním pojetí skončila přebytkem 25,1 mld. Kč, což předčilo loňský zářijový výsledek o 14,4 mld. Kč. Meziročně vzrostl vývoz o úctyhodných 8 % a dovoz o 3,4 % zásluhou o dva pracovní dny delšího měsíce. Pro slabších letních měsících, kdy je saldo zahraničního obchodu negativně ovlivněno prázdninovým provozem závodů, se bilance zahraničního obchodu vrací k silným výsledkům. K tomuto opět významně pomohl export automobilů, kterých se vyvezl největší objem za tento rok. Také vývoz počítačů, optických přístrojů, elektrických zařízení či strojů zaznamenal velmi dobrý výsledek. Výsledek v prvních třech čtvrtinách roku překonal stejné loňské období o více než 54 mld. Kč. Pokud tedy nedojde k naplnění významných globálních rizik, dočkáme se podle našeho očekávání přebytku na úrovni 120 mld. Kč.
• Okénko trhu - Srpnové šetření indexu Sentix v eurozóně pozitivně překvapilo
  Výsledek předstihového indexu Sentix dopadl v eurozóně lépe, než se čekalo. V srpnu index přidal 4,8 bodů a polepšil si tak na -13,4 z minulé hodnoty -18,2. Analytici odhadovali zlepšení situace o 3,1 bodu. Index tak rostl v eurozóně již po čtvrté za sebou. Stejný vývoj zaznamenal mimochodem i Sentix průzkum v Německu. V rámci průzkumu je vyzváno zhruba 4 000 privátních i institucionálních investorů, aby podali svůj odhad na hospodářský vývoj v příštích šesti měsících.
• Okénko trhu - stabilita sazeb je podle J. Rusnoka nejpravděpodobnější
  Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v sobotním rozhovoru pro Lidové noviny znovu zopakoval, že podle jeho názoru se výše úrokových sazeb pravděpodobně měnit nebude. Diskuse na nejbližším zasedání tak bude znovu balancovat mezi stabilitou či zvýšením úroků. Inflace v závěru roku zrychlila a dostala se nad tři procenta, což podle jeho názoru jistě ovlivní vyznění aktuální makroekonomické prognózy. Pro měnovou politiku ČNB je ovšem relevantní inflace na horizontu 12 – 18 měsíců a nynější zpřísněním měnové politiky již nemůže ovlivnit růst cen v nejbližších měsících. Zároveň zmínil, že měnová politika Evropské centrální banky se letos nejspíš měnit nebude a zůstane extrémně uvolněná.
• Okénko trhu - Světová banka snížila odhad růstu globálního HDP
  Prosincová míra nezaměstnanosti v ČR dosáhla 2,9 %, což bylo přesně v souladu s očekáváními. Oproti předchozímu měsíci to znamená nárůst o 0,3 procentního bodu, a lze jej přičíst standardní sezónnosti, tedy utlumení aktivity v sektorech závislých na počasí. Z historického pohledu se ovšem nezaměstnanost stále drží na velice nízké úrovni, když na jedno volné pracovní místo připadá pouze 0,6 uchazeče. Vzhledem k pozorovanému zpomalování evropského a potažmo i českého průmyslu předpokládáme, že míra nezaměstnanosti bude v blízké budoucnosti dále stoupat a zdá se být pravděpodobné, že se nedávné rekordně nízké hodnoty nějakou dobu znovu neobjeví. Přesto by si Česká republika měla udržet nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii. Odhadujeme, že za celý rok 2020 skončí v průměru lehce nad třemi procenty.
• Okénko trhu - Světová obchodní organizace posvětila americká cla na EU
  Světová obchodní organizace (WTO) podle očekávání posvětila záměr Spojených států uvalit cla na evropské zboží v hodnotě 7,5 mld. USD jako odvetu za neoprávněnou státní podporu výrobce letadel Airbus. Cla mají vstoupit v platnost 18. října a americká strana již zveřejnila seznam výrobků, kterých se budou týkat. Dovoz evropských letadel by podle seznamu měl nově být zdaněn na úrovni 25 % a celá řad dalších výrobků pak 10 %. Mezi ně patří např. evropská whiskey, vína, sýry, olivy, oblečení a množství dalších, převážně zemědělských výrobků. Z pohledu České republiky je zveřejněný seznam prakticky neškodný, jelikož nezahrnuje žádné z významných položek českého exportu do USA, kam se řadí hlavně motory, pneumatiky nebo čerpadla. Neočekáváme ani významné sekundární dopady na české dodavatele podniků z jiných evropských zemí, jelikož ani zde v zasažených sektorech tuzemské firmy nehrají dominantní roli. Z českého pohledu tak bude mnohem podstatnější, zda probíhající konflikt mezi USA a EU nepřeroste ve skutečnou obchodní válku. Prezident USA Donald Trump se netají svou oblibou v konfrontační obchodní politice a i někteří představitelé Evropské unie se již nechali slyšet, že by Evropa měla reagovat „pevně“. Vzhledem k již tak neutěšené situaci v globální ekonomice, která výrazně zpomaluje, a to do značné míry právě vlivem obchodních rozepří, se jedná o další písek do soukolí. Pikantní na celém případu je i to, že u WTO již léta leží téměř identická žaloba na USA, která zemi též viní z neoprávněné podpory výrobce letadel – amerického Boeingu. V této kauze se čeká konečný verdikt začátkem příštího roku a pravděpodobně dopadne zrcadlově, tedy v neprospěch Spojených států.
• Okénko trhu - T. Holub poslal korunu znovu nad EUR/CZK 27,50
  Tržby ve službách v prvním čtvrtletí výrazně prohloubily svůj pokles, když se reálně snížily o 4,3 % (po očištění o kalendářní vlivy). Data tak potvrdila předchozí náznaky, že terciární sektor byl karanténními opatřeními proti šíření Covid-19 zasažen nejvíce. Oproti poslednímu loňskému čtvrtletí se tržby ve službách po sezónním očištění snížily o 3,3 %. Pokles tržeb byl plošný napříč odvětvími a jediným sektorem, který zaznamenal růst, byly informační a komunikační činnosti. Nejvýraznější propady přitom zaznamenala odvětví, kde jednotlivé subjekty musely takzvaně zavřít krám, tedy letecká doprava, cestovní kanceláře, ubytování (propad o více než čtvrtinu) a pohostinství (o více než desetinu). Podstatně lépe si vedla odvětví, která nebyla restriktivními opatřeními tak zasažena, jako např. činnosti v oblasti nemovitostí nebo vědecké a technické služby, kdy byly poklesy tržeb jen mírné. Není překvapivé, že v rámci sektoru dopravy si polepšily tržby za poštovní a kurýrní služby. Dnes zveřejněná data zhruba potvrzují náš odhad poklesu HDP v prvním čtvrtletí (-2,7 % mezikvartálně). Nutno ještě zmínit, že sběr dat je v současné době problematický, což přiznává i sám ČSÚ a upozorňuje na možnost výraznějších revizí.