Okénko trhu - Srpnové šetření indexu Sentix v eurozóně pozitivně překvapilo

Čtěte více

• Okénko trhu - Růst důvěry v českou ekonomiku zpomalil
  Dnes zveřejněný výsledek konjunkturálního průzkumu v České republice za srpen ukazuje, že růst důvěry v ekonomiku výrazně zpomalil. Zatímco v červenci se souhrnný ekonomický index meziměsíčně zvýšil o 9,5 bodu, v srpnu vzrostl oproti červenci o pouhých 0,3 bodů na úroveň 87,0. Indikátor důvěry mezi podnikateli meziměsíčně stoupl o 0,8 bodů na hodnotu 85,5. Zvýšila se důvěra v sektoru průmyslu, stavebnictví a obchodu. Důvěra ve službách se naopak zhoršila. Vzhledem na výsledek pátečních PMI indexů zveřejněných pro eurozónu není dnešní slabší výsledek šetření konjunkturálního průzkumu nijak překvapivý. Dokonce je patrný obdobný vývoj v České republice a eurozóně jako celku: důvěra v průmyslovém odvětví se meziměsíčně zlepšila nebo zůstala beze změny, zatímco důvěra v sektoru služeb zaznamenala zhoršení.
• Okénko trhu - sazby v USA půjdou ještě dolů
  Srpnová bilance zahraničního obchodu v národním pojetí skončila přebytkem 8,6 mld. Kč. Oproti stejnému měsíci loňského roku došlo ke zlepšení o 15,4 mld. Kč. Vzhledem k negativnímu ekonomickému vývoji v zahraničí, bilance tuzemského zahraničního obchodu nepřestává pozitivně překvapovat. K lepším výsledkům pomohl na jedné straně vyšší vývoz automobilů, zároveň došlo ke snížení deficitu u počítačů a elektronických přístrojů, ropy a plynu i u chemických látek. Trend vývoje v posledních měsících ukazuje na stagnaci vývozů a pokles dovozů. Slabší dovozy mohou částečně souviset s nižší domácí investiční aktivitou během 1. poloviny roku. Za prvních osm měsíců letošního roku dosáhl přebytek zahraničního obchodu 117,5 mld. Kč, což je o 41,6 mld. Kč více než ve stejném období loni. Uvedený vývoj jsme zohlednili i v naší nové prognóze. Pokud nedojde k naplnění zahraničních hrozeb (cla na evropské automobily, tvrdý brexit), odhadujeme letošní přebytek obchodní bilance na úrovni 120 mld. Kč.
• Okénko trhu - sentiment padá, inflace zpomaluje
  Ekonomický sentiment v eurozóně i evropské unii v březnu dramaticky poklesl. Index pro eurozónu odepsal téměř devět bodů a dosáhl 94,5. I přesto, že se jednalo o nejvyšší měsíční propad za celou historii měření od roku 1985, byla konečná hodnota vyšší ve srovnání s tržním očekáváním. To bylo přitom zřejmě dáno skutečností, že v řadě zemí byla podstatná část dat sebrána ještě před schválením přísných restriktivních opatření proti šíření epidemie koronaviru. Lze tedy očekávat, že v dubnu dojde k dalšímu významnému zhoršení ukazatelů. K poklesu ekonomického sentimentu došlo zejména ve službách (-13,3 bodu) a maloobchodě (-8,1 bodu), když se zejména zhoršily obavy manažerů ohledně budoucí poptávky. Oproti těmto sektorům si lépe vedl průmysl, kde ukazatel odepsal “jen“ 4,6 bodu a také stavebnictví, kde se indikátor snížil o 2,7 bodu. Bídné vyhlídky se pak projevily i ve zhoršení ukazatele zaměstnanosti (-8,9 bodu), který se opět nejvíce propadl díky službám a obchodu. Co se týká cenového vývoje, očekávají firmy pokles prodejních cen, což je v rozporu s vnímáním spotřebitelů. Sektor služeb, který ještě donedávna svou dynamikou vyvažoval bídný stav ve výrobě, je současnou epidemií zasažen nejsilněji a přestává tak hrát svou stabilizační roli.
• Okénko trhu - Sentiment podnikatelů i spotřebitelů klesá
  ČSÚ dnes v předstihu publikoval data z březnového konjunkturálního šetření. Dřívějším zveřejněním tak chtěl uživatelům poskytnout co nejaktuálnější data o dopadech Covid19 na sentiment spotřebitelů a podnikatelů. Ze šetření vyplývá, že souhrnný indikátor ekonomického sentimetu poklesl oproti únoru o 3,2 a zastavil se na 94,4. O stejnou hodnotu se snížil i ukazatel sentimentu mezi podnikateli, když index vykázal v březnu hodnotu 93,1 bodu. Pokud se podíváme na jednotlivá odvětví, nejvýraznější pokles nálady byl zaznamenán v průmyslu, zatímco stavebnictví udrželo předchozí úrovně. Ve službách a obchodu poklesl index o 2,5 resp. 2,3 bodu, což vzhledem k současné situaci není mnoho. Sběr dat mezi podnikateli byl ukončen 17. března a v aktuálních číslech se tak zřejmě ještě plně neprojevil vliv posledních vládních opatření. Mezi spotřebiteli poklesl indikátor důvěry v ekonomiku o 3,6 bodu, když respondenti vyjadřovali starost především ze zhoršení celkové ekonomické situace během následujících 12 měsíců. Jejich obavy z růstu nezaměstnanosti se oproti únoru nezměnily, obávají se však zhoršení své finanční situace. Výraznější pokles sentimentu lze nejspíš očekávat až v dubnových číslech, která budou ve větší míře odrážet zesilující dopady epidemie.
• Okénko trhu - Sentiment se zlepšil jak u nás, tak v Evropě
  Český statistický úřad dnes publikoval výsledky konjunkturálního šetření za měsíc červenec. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu si oproti červnu polepšil o 9,5 bodu a dosáhl hodnoty 86,7. Na tomto zlepšení se výraznou měrou podílel posun v sentimentu u podnikatelů, když jejich ukazatel dosáhl 84,7, což je o 10,9 bodu více oproti červnu (historicky nejvyšší meziměsíční zlepšení). Podstatně méně se zvedla důvěra u spotřebitelů (jen o 2,7 bodu). Mezi podnikateli pak dominovalo zlepšení u průmyslových podniků, které nyní očekávají daleko výraznější růst výrobní činnosti v následujícím období. Po značném poklesu v Q2 se v červenci zlepšilo i využití výrobních kapacit ve zpracovatelském sektoru z 69,4 % na 76,2 % (hodnota se však nachází stále hluboko pod dlouhodobým průměrem). Podstatně menší byl nárůst sentimentu ve stavebnictví a službách, zatímco v obchodě došlo oproti červnu k poklesu. Spotřebitelé pak indikovali mírně nižší obavy ze zhoršení jejich ekonomické situace, zvýšil se však počet respondentů, kteří se obávají růstu nezaměstnanosti v příštích 12 měsících.I přes pokračující růst důvěry se hodnoty ukazatelů stále nalézají na nízkých úrovních, čili z nejhoršího jsme venku, ale k normálu zbývá ještě dlouhá cesta.
• Okénko trhu - Sentiment v ČR poklesl, německý Ifo index potvrdil zlepšující se trend
  Podle dnes zveřejněného konjunkturálního průzkumu z dílny ČSÚ se celková důvěra v ekonomiku v listopadu mírně snížila a dosáhla 93,3 bodu. Zatímco indikátor podnikatelské důvěry se oproti předchozímu měsíci snížil jen o desetinu bodu na 91,5 bodu, podstatně výraznější pokles sentimentu byl zaznamenán mezi spotřebiteli. Jejich důvěra se propadla o 1,6 bodu a dosáhla tak pouze 102 bodů, což je nejnižší hodnota od podzimu 2014. Z vyjádření respondentů vyplývá, že se zvyšují zejména jejich obavy ze zhoršení finanční situace, zatímco jejich hodnocení ekonomiky na příštích 12 měsíců se téměř nezměnilo. Mezi podnikateli značně překvapilo odvětví obchodu, kde se důvěra vyšvihla o téměř šest bodů a dá se říci, že zlepšené hodnocení situace v tomto odvětví kompenzovalo pokračující snižování sentimentu v průmyslu a mírný pokles ve stavebnictví, kde však důvěra dosahuje vysokých úrovní srovnatelných s předkrizovým obdobím 2007-2008. Podnikatelé v průmyslu se obávají zejména dalšího slábnutí výrobních činností a očekávají pokles zaměstnanosti.
• Okénko trhu - sentiment v EU se zvedl jen mírně
  Ekonomický sentiment v Evropské unii se v červnu zvedl z 67,5 na 75,7 bodu, což však bylo výrazně méně, než předpokládaly tržní odhady. I přes dílčí zlepšení nálady se úrovňově stále pohybujeme hluboko pod průměry z počátku letošního roku. Můžeme tak konstatovat, že za květen a červen se podařilo dohnat zpět jen zhruba třetinu propadů utrpěných během března a dubna. Opět se tak potvrdilo, že cesta k dosažení předkrizových hodnot bude zdlouhavá. Předpokládalo se, že daleko rychleji se bude zlepšovat sentiment v sektoru služeb, ten si však polepšil jen o 8 bodů namísto očekávaných téměř dvaceti. Sentiment ve výrobě si pak připsal necelých šest bodů. I přes horší dosažené výsledky však můžeme konstatovat, že sentiment se zlepšoval plošně napříč odvětvími i napříč jednotlivými evropskými ekonomikami a nutno zmínit, že podstatně lépe si vedly vpředhledící ukazatele, ať už se jednalo o budoucí poptávku, či zaměstnanost. Důležité je rovněž připomenout si skutečnost, že ke zlepšování ekonomické situace podstatnou měrou přispívají rozsáhlé měnové i fiskální stimuly.
• Okénko trhu - sentiment v Německu a eurozóně se dále zlepšuje
  Indikátor investičního sentimentu v eurozóně Sentix zaznamenal v lednu další výrazný nárůst, když dosáhl 7,6 bodu, což je nejvyšší hodnota za poslední dva roky. Značně tak překonal tržní očekávání, která počítala jen s hodnotou 2,6 bodu. Ještě v říjnu přitom ukazatel dosahoval hlubokých záporných hodnot na úrovni téměř -17 bodů a během posledních tří měsíců se tak nálada investorů raketově vylepšila. Lépe si vedla zejména složka investičních očekávání, která atakovala deset bodů, zatímco část indexu hodnotící aktuální situaci skončila na 5,5 bodech.
• Okénko trhu - sentiment v Německu i eurozóně se lepší
  Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu poklesl oproti prosinci o 1 bod na hodnotu 98,1. V rámci celkového ukazatele se přitom nepatrně snížila důvěra podnikatelů o 0,1 bodu na hodnotu 96,7, výrazně však poklesl sentiment u spotřebitelů, když indikátor odepsal 5,2 bodu a dosáhl jen hodnoty 104,8 bodu. Mezi podnikateli panovala lepší nálada zejména v obchodě (+3,7 bodu) a ve službách (+1,4 bodu), když firmy v těchto sektorech očekávají růst poptávky během následujících tří měsíců. Naopak vnímání ekonomické situace v průmyslu a ve stavebnictví se zhoršilo (o 1,9 bodu resp. 2,4 bodu). V datech za průmysl lze přitom pozorovat nižší počet respondentů, kteří udávají nedostatek zaměstnanců jako překážku dalšího rozvoje, na druhé straně dále se zvýšil počet firem, které v rozvoji omezuje nedostatečná poptávka. Propad sentimentu u spotřebitelů byl podle vyjádření ČSÚ dán zejména vzrůstajícími obavami ze zhoršení ekonomické situace v příštích dvanácti měsících.
• Okénko trhu - Sněmovní hlasování o daňovém balíčku opět odloženo
  Zářijová bilance zahraničního obchodu v národním pojetí skončila přebytkem 25,1 mld. Kč, což předčilo loňský zářijový výsledek o 14,4 mld. Kč. Meziročně vzrostl vývoz o úctyhodných 8 % a dovoz o 3,4 % zásluhou o dva pracovní dny delšího měsíce. Pro slabších letních měsících, kdy je saldo zahraničního obchodu negativně ovlivněno prázdninovým provozem závodů, se bilance zahraničního obchodu vrací k silným výsledkům. K tomuto opět významně pomohl export automobilů, kterých se vyvezl největší objem za tento rok. Také vývoz počítačů, optických přístrojů, elektrických zařízení či strojů zaznamenal velmi dobrý výsledek. Výsledek v prvních třech čtvrtinách roku překonal stejné loňské období o více než 54 mld. Kč. Pokud tedy nedojde k naplnění významných globálních rizik, dočkáme se podle našeho očekávání přebytku na úrovni 120 mld. Kč.
• Okénko trhu - stabilita sazeb je podle J. Rusnoka nejpravděpodobnější
  Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v sobotním rozhovoru pro Lidové noviny znovu zopakoval, že podle jeho názoru se výše úrokových sazeb pravděpodobně měnit nebude. Diskuse na nejbližším zasedání tak bude znovu balancovat mezi stabilitou či zvýšením úroků. Inflace v závěru roku zrychlila a dostala se nad tři procenta, což podle jeho názoru jistě ovlivní vyznění aktuální makroekonomické prognózy. Pro měnovou politiku ČNB je ovšem relevantní inflace na horizontu 12 – 18 měsíců a nynější zpřísněním měnové politiky již nemůže ovlivnit růst cen v nejbližších měsících. Zároveň zmínil, že měnová politika Evropské centrální banky se letos nejspíš měnit nebude a zůstane extrémně uvolněná.
• Okénko trhu - Světová banka snížila odhad růstu globálního HDP
  Prosincová míra nezaměstnanosti v ČR dosáhla 2,9 %, což bylo přesně v souladu s očekáváními. Oproti předchozímu měsíci to znamená nárůst o 0,3 procentního bodu, a lze jej přičíst standardní sezónnosti, tedy utlumení aktivity v sektorech závislých na počasí. Z historického pohledu se ovšem nezaměstnanost stále drží na velice nízké úrovni, když na jedno volné pracovní místo připadá pouze 0,6 uchazeče. Vzhledem k pozorovanému zpomalování evropského a potažmo i českého průmyslu předpokládáme, že míra nezaměstnanosti bude v blízké budoucnosti dále stoupat a zdá se být pravděpodobné, že se nedávné rekordně nízké hodnoty nějakou dobu znovu neobjeví. Přesto by si Česká republika měla udržet nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii. Odhadujeme, že za celý rok 2020 skončí v průměru lehce nad třemi procenty.
• Okénko trhu - Světová obchodní organizace posvětila americká cla na EU
  Světová obchodní organizace (WTO) podle očekávání posvětila záměr Spojených států uvalit cla na evropské zboží v hodnotě 7,5 mld. USD jako odvetu za neoprávněnou státní podporu výrobce letadel Airbus. Cla mají vstoupit v platnost 18. října a americká strana již zveřejnila seznam výrobků, kterých se budou týkat. Dovoz evropských letadel by podle seznamu měl nově být zdaněn na úrovni 25 % a celá řad dalších výrobků pak 10 %. Mezi ně patří např. evropská whiskey, vína, sýry, olivy, oblečení a množství dalších, převážně zemědělských výrobků. Z pohledu České republiky je zveřejněný seznam prakticky neškodný, jelikož nezahrnuje žádné z významných položek českého exportu do USA, kam se řadí hlavně motory, pneumatiky nebo čerpadla. Neočekáváme ani významné sekundární dopady na české dodavatele podniků z jiných evropských zemí, jelikož ani zde v zasažených sektorech tuzemské firmy nehrají dominantní roli. Z českého pohledu tak bude mnohem podstatnější, zda probíhající konflikt mezi USA a EU nepřeroste ve skutečnou obchodní válku. Prezident USA Donald Trump se netají svou oblibou v konfrontační obchodní politice a i někteří představitelé Evropské unie se již nechali slyšet, že by Evropa měla reagovat „pevně“. Vzhledem k již tak neutěšené situaci v globální ekonomice, která výrazně zpomaluje, a to do značné míry právě vlivem obchodních rozepří, se jedná o další písek do soukolí. Pikantní na celém případu je i to, že u WTO již léta leží téměř identická žaloba na USA, která zemi též viní z neoprávněné podpory výrobce letadel – amerického Boeingu. V této kauze se čeká konečný verdikt začátkem příštího roku a pravděpodobně dopadne zrcadlově, tedy v neprospěch Spojených států.
• Okénko trhu - T. Holub poslal korunu znovu nad EUR/CZK 27,50
  Tržby ve službách v prvním čtvrtletí výrazně prohloubily svůj pokles, když se reálně snížily o 4,3 % (po očištění o kalendářní vlivy). Data tak potvrdila předchozí náznaky, že terciární sektor byl karanténními opatřeními proti šíření Covid-19 zasažen nejvíce. Oproti poslednímu loňskému čtvrtletí se tržby ve službách po sezónním očištění snížily o 3,3 %. Pokles tržeb byl plošný napříč odvětvími a jediným sektorem, který zaznamenal růst, byly informační a komunikační činnosti. Nejvýraznější propady přitom zaznamenala odvětví, kde jednotlivé subjekty musely takzvaně zavřít krám, tedy letecká doprava, cestovní kanceláře, ubytování (propad o více než čtvrtinu) a pohostinství (o více než desetinu). Podstatně lépe si vedla odvětví, která nebyla restriktivními opatřeními tak zasažena, jako např. činnosti v oblasti nemovitostí nebo vědecké a technické služby, kdy byly poklesy tržeb jen mírné. Není překvapivé, že v rámci sektoru dopravy si polepšily tržby za poštovní a kurýrní služby. Dnes zveřejněná data zhruba potvrzují náš odhad poklesu HDP v prvním čtvrtletí (-2,7 % mezikvartálně). Nutno ještě zmínit, že sběr dat je v současné době problematický, což přiznává i sám ČSÚ a upozorňuje na možnost výraznějších revizí.
• Okénko trhu - Tomáš Holub komentoval budoucí nastavení měnové politiky
  Zářijový ZEW index očekávání vykázal znatelné zlepšení v Německu i v eurozóně, když se v obou případech odrazil od bezmála osmiletých minim, na kterých se nacházel v srpnu. Evropský index se tak nyní drží na úrovni -22,4 bodu (z předchozích -43,6) a ten německý na -22,5 (z -44,1). Za zlepšením nálady investorů s největší pravděpodobností stojí přístup Evropské centrální banky, která demonstruje odhodlání stimulovat evropskou ekonomiku všemi prostředky a také zdánlivé uklidnění americko-čínských obchodních rozepří. Navzdory zářijovému zlepšení se ovšem index z dlouhodobého pohledu nadále nachází varovně nízko a podle dosavadních zkušeností z něj lze usuzovat, že ani ve čtvrtém kvartále tohoto roku se německá ekonomika k růstu nevrátí. Ani hodnocení současné situace podle ZEW indexu nezavdává mnoho důvodů k radosti. V Německu zaznamenalo další pokles, tentokrát na úroveň -19,9 bodu, což je nejhorší hodnota od roku 2010.
• Okénko trhu - Trh s futures poukazuje na klesájící základní úrokovou sazbu v USA
  Ve včerejším zápisu ponechala americká centrální banka úrokové sazby beze změny a vzhledem k nejistému ekonomickému výhledu se zdráhala upřesnit budoucí trajektorii úrokových sazeb. Tu si však můžeme odvodit z fed funds futures kontraktů, které aktéři na finančním trhu využívají k ochraně před výkyvy v krátkodobých úrokových sazbách. Futures pod hodnotou 100 znamenají, že trh odhaduje pozitivní úrokové sazby. Například futures obchodované na 100,03 odpovídají základní úrokové sazbě ve výši -0,03 %. Aktuálně se 30-denní futures se splatností v září 2020 nacházejí na hodnotě 99,920. Futures se splatností v září 2021 jsou na 99,970. Z toho vyplývá, že trh počítá s možností klesajících úrokových sazeb během daného období, konkrétně z 0,08 % na 0,03 %.
• Okénko trhu - Trump přichází s dalšími cly
  Americký prezident Donald Trump na sebe opět strhl pozornost finančních trhů. Nejprve oznámil úmysl zvýšit cla na dovoz hliníku z Brazílie a Argentiny, které obvinil z úmyslné „masivní devalvace“ jejich měn, což jim podle Trumpa dává neférovou výhodu nad americkými farmáři. Prezident také naznačil, že urovnání obchodního sporu s Čínou by se nemuselo stihnout do příštích voleb, které Američany čekají v listopadu roku 2020. Z Číny mezitím přicházejí zprávy, že se tamní úřady chystají zařadit konkrétní americké firmy na listinu „nespolehlivých entit“, čímž podle všeho vrací úder za nedávno schválený zákon na podporu demonstrantů v Hong Kongu. Ten Číňané vnímají jako americké vměšování do svých vnitřních záležitostí a zřejmě jej nenechají bez odezvy.
• Okénko trhu - Tvrdý brexit znovu na stole?
  Na finanční trhy se opět vrátily obavy o podobu odluky Spojeného království a Evropské unie. Předchozí euforie, která pramenila z přesvědčivého vítězství konzervativců v předčasných volbách, tak neměla dlouhého trvání. Hlavním důvodem optimismu totiž byla úleva, že vláda pod vedením Johnsona završí proces odchodu z evropské osmadvacítky v souladu s vyjednanou dohodou, a tedy spořádaným způsobem.
• Okénko trhu - únorové PMI již mohou být ovlivněny dopady koronaviru
  Zveřejněný záznam z únorového jednání bankovní rady ukazuje, že nalezení konečného konsenzu na zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů nebylo jednoduché. Velká část diskuse se věnovala rizikům a nejistotám spojeným s dalším ekonomickým vývojem. Členové rady se shodli, že nová prognóza přeceňuje intenzitu ekonomického oživení v zahraniční, když poslední reálná data žádné odražení ode dna nenaznačují. Zmíněna byla i epidemie koronaviru, která může ještě zhoršit vyhlídky světové a potažmo i domácí ekonomiky. Zevrubně byl diskutován zejména vývoj inflace a prognózou očekávané další zrychlení cenového růstu. Panovala shoda, že převážná část růstu cen je dána jednorázovými vlivy (daně, potraviny, elektřina), přičemž jádrová složka cen zůstává na prognóze stabilní. I přes vyšší inflaci není podle členů rady zatím příliš ohroženo ukotvení inflačních očekávání. Současně si uvědomují, že expanzivní fiskální politika zvyšuje poptávku a tím podporuje růst cen, a že tento vliv může s blížícími se volbami ještě zesilovat. Někteří členové rady vyjádřili nesouhlas s prognózovanou stabilitou kurzu koruny a očekávají další cenovou konvergenci i skrz nominální posilování kurzu. V pátek zveřejněná nezvykle vysoká lednová inflace pak dala členům bankovní rady za pravdu, když se rozhodli zpřísnit měnové podmínky i přes to, že se pro zvýšení sazeb vyslovila jen těsná většina centrálních bankéřů.
• Okénko trhu - únorové PMI na vzestupu
  První odhad německého indexu nákupních manažerů za únor naznačil mírný hospodářský růst i přesto, že ukázal na propad exportní výkonnosti. Celkový PMI se oproti počátku roku takřka nezměnil (snížil se o desetinu bodu na 51,1), což bylo dáno protichůdnými pohyby v jeho struktuře. Průmyslový PMI si připsal 2,5 bodu a pokračuje tak jeho postupný vzestup z pásma hluboké kontrakce, naopak ukazatel ze služeb si oproti lednu pohoršil. Výrobní PMI svojí hodnotou 47,8 bodu dosáhl na třináctiměsíční maximum. Respondenti přitom již začali pociťovat delší dodací doby materiálů a komponent z Číny vlivem epidemie koronaviru. Podle vyjádření společnosti Markit economics odhadující ukazatele PMI však tato skutečnost indexu paradoxně pomohla dosáhnout vyšších úrovní. Podle našeho názoru však váznoucí dodávky musí nutně omezovat výrobu a růst ukazatele tak jde proti intuici. Vliv epidemie byl vidět na únorovém poklesu exportní výkonnosti. Sentiment ve službách se sice oproti lednu snížil, nicméně stále platí, že domácí poptávka udržuje německou ekonomiku nad vodou. Znepokojení z dalších dopadů koronaviru na globální obchodní vztahy se pak projevilo i v poklesu očekávání na příštích dvanáct měsíců. Dnešní pozitivní výsledky jsou v rozporu s úterními ZWE indexy, které zaznamenaly výrazný propad.